Název: Příspěvek k metodice dendrochronologie : (standardizace a synchronizace letokruhových křivek s využitím regresní analýzy a korelací)
Variantní název:
- Zur Methodik der Dendrochronologie
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 1977, roč. 2, č. [1], s. 317-330
Rozsah
317-330
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/139198
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Reference
[1] Aanstad, S., 1934: Untersuchungen über das Dickenwachstum der Kiefer in Solör, Norwegen Nyt mag. for naturvidenskaberne 74: 120-153.
[2] Becker, B., et Giertz-Siebenlist, V., 1970: Eine über 1100-jährige mitteleuropäische Tannenchronologie. Flora. Morphologie, Geobotanik, Oekophysiologie 159: 310-346.
[3] Eckstein, D. et Bauch, J., 1969: Beitrag zur Rationalisierung eines dendrochronolo-gischen Verfahrens und zur Analyse seiner Aussagesicherheit. Forstwissenschaftliches Centralblatt 88: 230-250. | DOI 10.1007/BF02741777
[4] Eckstein, D. et al., 1970: Aufbau einer Jahrringchronologie von Eichenholz für die Datierung historischer Bauten in Norddeutschland. Holz-Zentralblatt 96: 674-676.
[5] Eckstein, D. et al., 1972: Jahrringanalyse und Baugeschichtsforschung – Aufbau einer Jahrringchronologie für die Vier- und Marschlande bei Hamburg. Abh. Verh. naturw. Ver. Hamburg 16: 73-100.
[6] Frisch, R., 1928: Changing harmonics and other general types of components in empirical series. Skandinavisk Aktuartidskrift 11.
[7] Fritts, H. C., 1963: Computer programs for tree-ring research. Tree-Ring Bull. 25: 2-7.
[8] Fritts, H. C. et al., 1969: A revised computer program for standardizing tree-ring series. Treering Bull. 29: 15-20.
[9] Hollstein, E., 1968: Über den gegenwärtigen Stand der westdeutschen Eichenchronologie. Kunstchronik 21: 159-164.
[10] Hřebíček, J., 1974: Aproximace a vyrovnávání experimentálních dat metodou spline funkcí. Interní zpráva, Ústav fysikální metalurgie ČSAV v Brně.
[11] Huber, B., 1941: Aufbau einer mitteleuropäischen Jahrringchronologie. Mitt. Herrman-Göring-Akad. 1: 110-125.
[12] Huber, B., 1952: Beiträge zur Methodik der Jahrringchronologie. I. Gegenläufigkeitsprozent und Gegenläufigkeitsstruktur. Holzforschung 6: 33-37. | DOI 10.1515/hfsg.1952.6.2.33
[13] Huber, B. et Giertz-Siebenlist, V., 1969: Unsere tausendjährige Eichen-Jahrringchronologie durchschnittlich 57-(57-150)-fach belegt. Sitz, österr. Akad. Wiss., Math.-Naturwiss. Klasse 178: 37-42.
[14] Huber, B. et Giertz-Siebenlist, V., 1970: Central European dendrochronology for middle ages. Scientific Methods in Medieval Archaeology, Univ. of California Press: 201-212.
[15] Huber, B. et al., 1964: Jahrringchronologie Hessischer Eichen. Büdinger Geschichtsblätter 5: 29-82.
[16] Jazewitsch, W., 1952: Beiträge zur Methodik der Jahrringchronologie. II. Die frakcionierte Gegenläufigkeitsstatistik. Holzforschung 6: 82-89.
[17] Kučera, J., 1974: AUL – systém podprogramů zpracovávající měření letokruhů. Interní zpráva. Ústav fysikální metalurgie ČSAV, Brno.
[18] Kyncl, J., 1973: Dendrochronologie střední Evropy a možnosti jejího využití v ČSSR. Čas. Moravského muzea, Vědy společenské 58: 109-124.
[19] Kyncl, J., 1975: Synchronizace letokruhových křivek dřev z archeologických nálezů v Mostě pomocí regresní analýzy a korelací. Závěrečná práce postgraduálního studia biometriky, PF UJEP, Brno.
[20] Kyncl, J., 1977a: Dendrochronologie středověkého Mostu I. Chronologie smrkové výdřevy fekálních jímek č. 2, 5 a 6. Archaeol. hist. (v tisku).
[21] Kyncl, J., 1977b: Použití spline funkcí v letokruhových analýzách. V rukopisu.
[22] Vinš, B. et Šindelář, J., 1973: Příspěvek ke studiu struktury a vývoje smíšených porostů. Práce Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti 43: 121-138.
[23] Židek, Vl., 1972: Výsledky ověřovací dendrochronologické analýzy dřevních vzorků z Mikulčic. Přehled výzk. Archeol. ústav ČSAV, Brno.
[24] Židek, Vl., 1973: Dendrochronologická analýza – 1. fáze zpracování vstupních dat s využitím samočinného počítače. Přehled výzk. Archeol. ústav ČSAV Brno.
[25] Židek, Vl., 1975: Synchronizace krátkodobých letokruhových křivek dubu z archeologického naleziště Mikulčice s využitím regresní analýzy a korelací. Závěrečná práce postgraduálního studia biometriky, PF UJEP, Brno.
[26] Židek, Vl., 1977: Dendrochronologická analýza a její využití v archeologii. Archeol. rozhledy (v tisku).
[2] Becker, B., et Giertz-Siebenlist, V., 1970: Eine über 1100-jährige mitteleuropäische Tannenchronologie. Flora. Morphologie, Geobotanik, Oekophysiologie 159: 310-346.
[3] Eckstein, D. et Bauch, J., 1969: Beitrag zur Rationalisierung eines dendrochronolo-gischen Verfahrens und zur Analyse seiner Aussagesicherheit. Forstwissenschaftliches Centralblatt 88: 230-250. | DOI 10.1007/BF02741777
[4] Eckstein, D. et al., 1970: Aufbau einer Jahrringchronologie von Eichenholz für die Datierung historischer Bauten in Norddeutschland. Holz-Zentralblatt 96: 674-676.
[5] Eckstein, D. et al., 1972: Jahrringanalyse und Baugeschichtsforschung – Aufbau einer Jahrringchronologie für die Vier- und Marschlande bei Hamburg. Abh. Verh. naturw. Ver. Hamburg 16: 73-100.
[6] Frisch, R., 1928: Changing harmonics and other general types of components in empirical series. Skandinavisk Aktuartidskrift 11.
[7] Fritts, H. C., 1963: Computer programs for tree-ring research. Tree-Ring Bull. 25: 2-7.
[8] Fritts, H. C. et al., 1969: A revised computer program for standardizing tree-ring series. Treering Bull. 29: 15-20.
[9] Hollstein, E., 1968: Über den gegenwärtigen Stand der westdeutschen Eichenchronologie. Kunstchronik 21: 159-164.
[10] Hřebíček, J., 1974: Aproximace a vyrovnávání experimentálních dat metodou spline funkcí. Interní zpráva, Ústav fysikální metalurgie ČSAV v Brně.
[11] Huber, B., 1941: Aufbau einer mitteleuropäischen Jahrringchronologie. Mitt. Herrman-Göring-Akad. 1: 110-125.
[12] Huber, B., 1952: Beiträge zur Methodik der Jahrringchronologie. I. Gegenläufigkeitsprozent und Gegenläufigkeitsstruktur. Holzforschung 6: 33-37. | DOI 10.1515/hfsg.1952.6.2.33
[13] Huber, B. et Giertz-Siebenlist, V., 1969: Unsere tausendjährige Eichen-Jahrringchronologie durchschnittlich 57-(57-150)-fach belegt. Sitz, österr. Akad. Wiss., Math.-Naturwiss. Klasse 178: 37-42.
[14] Huber, B. et Giertz-Siebenlist, V., 1970: Central European dendrochronology for middle ages. Scientific Methods in Medieval Archaeology, Univ. of California Press: 201-212.
[15] Huber, B. et al., 1964: Jahrringchronologie Hessischer Eichen. Büdinger Geschichtsblätter 5: 29-82.
[16] Jazewitsch, W., 1952: Beiträge zur Methodik der Jahrringchronologie. II. Die frakcionierte Gegenläufigkeitsstatistik. Holzforschung 6: 82-89.
[17] Kučera, J., 1974: AUL – systém podprogramů zpracovávající měření letokruhů. Interní zpráva. Ústav fysikální metalurgie ČSAV, Brno.
[18] Kyncl, J., 1973: Dendrochronologie střední Evropy a možnosti jejího využití v ČSSR. Čas. Moravského muzea, Vědy společenské 58: 109-124.
[19] Kyncl, J., 1975: Synchronizace letokruhových křivek dřev z archeologických nálezů v Mostě pomocí regresní analýzy a korelací. Závěrečná práce postgraduálního studia biometriky, PF UJEP, Brno.
[20] Kyncl, J., 1977a: Dendrochronologie středověkého Mostu I. Chronologie smrkové výdřevy fekálních jímek č. 2, 5 a 6. Archaeol. hist. (v tisku).
[21] Kyncl, J., 1977b: Použití spline funkcí v letokruhových analýzách. V rukopisu.
[22] Vinš, B. et Šindelář, J., 1973: Příspěvek ke studiu struktury a vývoje smíšených porostů. Práce Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti 43: 121-138.
[23] Židek, Vl., 1972: Výsledky ověřovací dendrochronologické analýzy dřevních vzorků z Mikulčic. Přehled výzk. Archeol. ústav ČSAV, Brno.
[24] Židek, Vl., 1973: Dendrochronologická analýza – 1. fáze zpracování vstupních dat s využitím samočinného počítače. Přehled výzk. Archeol. ústav ČSAV Brno.
[25] Židek, Vl., 1975: Synchronizace krátkodobých letokruhových křivek dubu z archeologického naleziště Mikulčice s využitím regresní analýzy a korelací. Závěrečná práce postgraduálního studia biometriky, PF UJEP, Brno.
[26] Židek, Vl., 1977: Dendrochronologická analýza a její využití v archeologii. Archeol. rozhledy (v tisku).