Název: Južné podhradie Bratislavského hradu
Variantní název:
- The south extramural settlement of Bratislava Castle
- Die südliche Vorburg der Burg Bratislava
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2012, roč. 37, č. 2, s. 343-356
Rozsah
343-356
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/128263
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Význam dunajského brodu pre osídlenie južného podhradia bol mimoriadny, najmä v staršom období, a to prinajmenej od doby keltského osídlenia pre územie mesta, prechádzala ním dôležitá komunikácia. Na podhradí sa usídlili Kelti, ktorí tam mali aj výrobné objekty. Po nich to boli už od konca 8. storočia Slovania. Brod bol veľmi významný aj pre ich osídlenie. Drevená halová rozmerná stavba slúžila možno ako prekladište tovarov, ktoré prichádzali po Dunaji v 9. storočí. Po príchode Maďarov koncom 9. a v 10. storočí, napriek bitke, ktorá sa uskutočnila roku 907 niekde pri Bratislave medzi maďarskými kmeňmi a spojenými vojskami Bavorska a susedných krajín, došlo pravdepodobne k pokojnému spolužitiu Slovanov a maďarských kmeňov, ako dokladajú archeologické nálezy.
A Danube ford played an essential part in the settlement of the south extramural section below Bratislava Castle, from the earliest Celtic settlement onwards. An important communication ran through it. The south extramural area was first settled by Celts who established production facilities there. The Celts were replaced by Slavs at the end of the 8th century, for whom the ford was equally vital. A wooden hall-type construction may have served as a transshipment point for goods transported along the Danube in the 9th century. The arrival of Hungarians in the late 9th century and in the 10th century was associated with a battle that took place in 907 somewhere near Bratislava, between Hungarian tribes and the armies of Bavaria and its neighbouring allies. Nonetheless, Slavs and the Hungarian tribes probably coexisted peacefully later, as is shown by archaeological evidence.
Reference
[1] BAXA, P., 1990: Vplyv Dunaja na osídlenie historického jadra Bratislavy v praveku, ŠZ AÚ SAV 26, 129–143.
[2] BAXA, P.–FERUS, V., 1991: Bratislava mešťana Wocha 1243–1291. Katalóg výstavy. Bratislava.
[3] BAXA, P.– FERUS, V.– KLINČOKOVÁ, K., 1989: Neznáma veža Vodnej veže v Bratislave – Ein unbekanter Turmbau des Wasserturms in Bratislava, AH 14, 161–169.
[4] BÁRTA, P., 2010: Predbežná správa o dendrochronologickom výskume vzoriek z Bratislavy – Vydrice. Nepublikované.
[5] BIALEKOVÁ, D., 1990: Sekerovité hrivny a ich väzba na ekonomické a sociálne prostredie Slovenska. In: Staroměstské výročí (Galuška, L., ed.), 99–119. Brno.
[6] ČAMBAL, R., 2004: Bratislavský hradný vrch – akropola neskorolaténskeho oppida. Bratislava.
[7] FIALA, A.–PLACHÁ, V.–VALLAŠEK, A., 1967: Bratislavská Vodná veža. Doterajšie výsledky výskumu, Zborník Bratislava 3, 41–58.
[8] CHROPOVSKÝ, B., 2002: Bola v Nitre na Mikovom dvore pochovaná slovanská princezná? In: Almanach Nitra, 49–53. Nitra.
[9] KOLNÍKOVÁ, E., 1984: Náčrt problematiky keltského mincovníctva na Slovensku, Slovenská numizmatika 8, 42, 51–52.
[10] JELÍNEK, P.–KOVÁR, B.–BEŇUŠ, R., 2010: Sídliskové nálezy ľudských kostier z lokality Vydrica (Bratislava, Slovensko). In: Hroby na sídlištích, 24–31. Brno.
[11] LAMIOVÁ, M., 1982: Keramika dvoch tisícročí. Bratislava.
[12] LESÁK, B.–VRTEL, A.–KOVÁČ, J., 2011: Archeologický výskum nádvoria Bratislavského hradu 2008–2010, Projekt, Slovenská architektonická revue 4–5, 29–33.
[13] MENCL, V., 1938: Středověká města na Slovensku. Bratislava.
[14] MESTERHÁZY, K., 1975: Honfoglalás kori kerámiánk keleti kapcsolatai, Folia archaelogica XXVI, 99–117. Budapest.
[15] MUSILOVÁ, M.–LESÁK, B.–KOVÁČ, J.–VRTEL, A.–RESUTÍK, B., 2009: Archeológia Bratislavského hradu, Pamiatky a múzeá 2, 2–13.
[16] NEVIZÁNSKY, G., 2007: Staromaďarské jazdecké pohrebisko v Leviciach-Géni, SlArch LIV, 285–328.
[17] NOVOTNÝ, B., 1964: Slovanské radové pohrebisko v Šarovciach, okr. Levice, Musaica IV, 65–80.
[18] NOVOTNÝ, B., 1987: Bratislava praveká. In: Najstaršie dejiny Bratislavy. Referáty zo sympózia 28.–30. októbra 1986, 39. Bratislava.
[19] ORTVAY, T., 2003: Ulice a námestia Bratislavy, Podhradie 2003, 111.
[20] PIETA, K.–ZACHAR, L., 1993: Mladšia doba železná. Neskorolaténske oppidum v historickom jadre mesta. Význam bratislavského oppida v strednom Podunajsku. In: Najstaršie dejiny Bratislavy (Štefanovičová, T., ed.), 148–181. Bratislava.
[21] POLLA, B.: 1979: Bratislava – západné suburbium. Košice.
[22] ŠTEFANOVIČOVÁ, T., 1975: Bratislavský hrad v 9.–12. storočí. Bratislava.
[23] ŠTEFANOVIČOVÁ, T., 2004: Dóm sv. Martina. Výsledky archeologického výskumu. Bratislava.
[24] ŠTEFANOVIČOVÁ, T., 2010: Nález na južnom Podhradí Bratislavského hradu. In: Zaměřeno na středovek. Zdeňkovi Měřínskému k 60. narozeninám, 240–244. Praha.
[25] TAKÁCS, M., 1997: A honfoglalás és korai Árpád-kori edénymuvesség térképezése, Clio 10, 69–101. Budapest.
[26] VALLAŠEK, A., 2003: Neznáma sakrálna stavba pod Bratislavským hradom, Musaica, 111–122.
[27] VALLAŠEK, A.–PLACHÁ, V., 1997: Príspevok k osídleniu bratislavského Podhradia, Zborník Bratislava 7, 5–37.
[28] VIGNATIOVÁ, J., 1992: Břeclav – Pohansko II. Slovanské osídlení jižního předhradí. Brno.
[2] BAXA, P.–FERUS, V., 1991: Bratislava mešťana Wocha 1243–1291. Katalóg výstavy. Bratislava.
[3] BAXA, P.– FERUS, V.– KLINČOKOVÁ, K., 1989: Neznáma veža Vodnej veže v Bratislave – Ein unbekanter Turmbau des Wasserturms in Bratislava, AH 14, 161–169.
[4] BÁRTA, P., 2010: Predbežná správa o dendrochronologickom výskume vzoriek z Bratislavy – Vydrice. Nepublikované.
[5] BIALEKOVÁ, D., 1990: Sekerovité hrivny a ich väzba na ekonomické a sociálne prostredie Slovenska. In: Staroměstské výročí (Galuška, L., ed.), 99–119. Brno.
[6] ČAMBAL, R., 2004: Bratislavský hradný vrch – akropola neskorolaténskeho oppida. Bratislava.
[7] FIALA, A.–PLACHÁ, V.–VALLAŠEK, A., 1967: Bratislavská Vodná veža. Doterajšie výsledky výskumu, Zborník Bratislava 3, 41–58.
[8] CHROPOVSKÝ, B., 2002: Bola v Nitre na Mikovom dvore pochovaná slovanská princezná? In: Almanach Nitra, 49–53. Nitra.
[9] KOLNÍKOVÁ, E., 1984: Náčrt problematiky keltského mincovníctva na Slovensku, Slovenská numizmatika 8, 42, 51–52.
[10] JELÍNEK, P.–KOVÁR, B.–BEŇUŠ, R., 2010: Sídliskové nálezy ľudských kostier z lokality Vydrica (Bratislava, Slovensko). In: Hroby na sídlištích, 24–31. Brno.
[11] LAMIOVÁ, M., 1982: Keramika dvoch tisícročí. Bratislava.
[12] LESÁK, B.–VRTEL, A.–KOVÁČ, J., 2011: Archeologický výskum nádvoria Bratislavského hradu 2008–2010, Projekt, Slovenská architektonická revue 4–5, 29–33.
[13] MENCL, V., 1938: Středověká města na Slovensku. Bratislava.
[14] MESTERHÁZY, K., 1975: Honfoglalás kori kerámiánk keleti kapcsolatai, Folia archaelogica XXVI, 99–117. Budapest.
[15] MUSILOVÁ, M.–LESÁK, B.–KOVÁČ, J.–VRTEL, A.–RESUTÍK, B., 2009: Archeológia Bratislavského hradu, Pamiatky a múzeá 2, 2–13.
[16] NEVIZÁNSKY, G., 2007: Staromaďarské jazdecké pohrebisko v Leviciach-Géni, SlArch LIV, 285–328.
[17] NOVOTNÝ, B., 1964: Slovanské radové pohrebisko v Šarovciach, okr. Levice, Musaica IV, 65–80.
[18] NOVOTNÝ, B., 1987: Bratislava praveká. In: Najstaršie dejiny Bratislavy. Referáty zo sympózia 28.–30. októbra 1986, 39. Bratislava.
[19] ORTVAY, T., 2003: Ulice a námestia Bratislavy, Podhradie 2003, 111.
[20] PIETA, K.–ZACHAR, L., 1993: Mladšia doba železná. Neskorolaténske oppidum v historickom jadre mesta. Význam bratislavského oppida v strednom Podunajsku. In: Najstaršie dejiny Bratislavy (Štefanovičová, T., ed.), 148–181. Bratislava.
[21] POLLA, B.: 1979: Bratislava – západné suburbium. Košice.
[22] ŠTEFANOVIČOVÁ, T., 1975: Bratislavský hrad v 9.–12. storočí. Bratislava.
[23] ŠTEFANOVIČOVÁ, T., 2004: Dóm sv. Martina. Výsledky archeologického výskumu. Bratislava.
[24] ŠTEFANOVIČOVÁ, T., 2010: Nález na južnom Podhradí Bratislavského hradu. In: Zaměřeno na středovek. Zdeňkovi Měřínskému k 60. narozeninám, 240–244. Praha.
[25] TAKÁCS, M., 1997: A honfoglalás és korai Árpád-kori edénymuvesség térképezése, Clio 10, 69–101. Budapest.
[26] VALLAŠEK, A., 2003: Neznáma sakrálna stavba pod Bratislavským hradom, Musaica, 111–122.
[27] VALLAŠEK, A.–PLACHÁ, V., 1997: Príspevok k osídleniu bratislavského Podhradia, Zborník Bratislava 7, 5–37.
[28] VIGNATIOVÁ, J., 1992: Břeclav – Pohansko II. Slovanské osídlení jižního předhradí. Brno.