Název: Najstaršia etapa domu na Hlavnej ul. č. 1 v Trnave : k typu meštianskeho domu viazaného na německú kolonizačnú vlnu
Variantní název:
- Die älteste Phase des Hauses auf der Hlavná-Gasse (Hauptgasse) Nr. 1 in Trnava (Türnau, Slowakei)
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2003, roč. 28, č. [1], s. 325-339
Rozsah
325-339
-
ISSN0231-5823
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/140522
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Reference
[1] ALBRECHT, U., 1995: Der Adelssitz im Mittelaller, Studien zum Verhältnis von Architektur und Lebensform in Nord und Westeuropa. Deutscher Kunstverlag München-Berlin.
[2] DONAT, P., 1993: Die zehn Keller von Gebesee, Kr. Erfurt. Studien zu hochmittelalterlichen Kelleranlagen, All Thüringen 27, s. 207-264.
[3] DONAT, P., 1996: Zum städtischen Hausbau des Hochmittelalters in Mittel- und Süddeutschland. In: Hausbau und Raumstruktur früher Städte in Ostmitteleuropa. Památky archeologické - Suplementum 6, s. 29-39.
[4] DRAGOUN, Z.-ŠKABRADA, J.-TRYML, M., 2002: Románské domy v Praze, Praha-Litomyšl.
[5] FERUS, V.-BAXA, P., 1988: Meštiansky dom v 2. pol. 13. stor. (príspevok k typológii stredovekej meštianskej architektury). Pamiatky a príroda Bratislavy 10, s. 120-155.
[6] FÜRYOVÁ, K., 1995: Správa z archeologického výskumu Domu na Nám. Sv. Mikuláša 6-7 v Trnave. AVANS, s. 44-15.
[7] MERTA, D., 2001: Nejstarší měšťanská kamenná architektura v Brně. Průzkumy památek II., s. 41-61.
[8] PROCHÁZKA, R., 2000: Zrod středověkého města na příkladu Brna (k otázce odrazu společenské změny v archeologických pramenech). Mediaevalia archaelogica 2, Brno a jeho region, s. 7-158.
[9] PURSCHE, J., 1984: Mittelalterliche Verputze - Bemerkungen zu Befunden in Regensburg. In: Farbige Architektur, Regensburger Häuser - Bauforschung und Dokumentation, Arbeitsheft 21 (ed. M. Petzet), Bayerisches Landesamt für Denkmalpflege, s. 10-39.
[10] ROTTING, H., 1996: Das ostsächsische Doppelhaus des hohen Mittelalters im archäologisch rechtshistorischen Befund von Braunschweig. In: Hausbau und Raumstruktur früher Städte in Ostmitteleuropa. Památky archeologické - Suplementum 6, s. 40-54.
[11] STANÍK, I., 2002: Príspevok k poznaniu počiatkov mesta - nálezy vo výkope horúcovodu na Trojičnom námestí v Trnave. Pamiatky Trnavy a Trnavského kraja 5, Trnava, s. 11-18.
[12] STANÍK, I.-URMINSKÝ, J., 2000: Mestská pamiatková rezervácia Trnava - záchranné výskumy vo výkopech inžin. sietí v roku 1999. Pamiatky Trnavy a Trnavského kraja 3, Trnava, s. 35-43.
[13] STANÍK, I.-ŽUFFOVÁ, J., 1995: Počiatky urbanizmu mesta Trnava. AH 20, s. 285-298.
[14] URMINSKÝ, J., 2001: Stredoveká Trnava vo svetle nových archeologických nálezov. Pamiatky Trnavy a Trnavského kraja 4, Trnava, s. 21-26.
[15] VARSÍK, B., 1975: Vznik Trnavy a rozvoj mesta v stredoveku. Trnava.
[16] ŽUFFOVÁ, J.-KVETANOVÁ, G., 2000: Počiatočné etapy vývoja trnavskej radnice. Pamiatky Trnavy a Trnavského kraja 3, Trnava, s. 3-18.
[17] ŽUFFOVÁ, J.-KAZIMÍR, M., 2001: Stavebné premeny domu na Hviezdoslavovej ul. č. 14 v Trnave. Pamiatky Trnavy a Trnavského kraja 4, Trnava, s. 7-18.
[18] ŽUFFOVÁ, J., 1997: Hlavná ul. č. 1, Trnava, dom na nároží medzi Hlavnou a Radlinského ulicou. Správa zo stavebno-historického výskumu dostupných častí, nepublik.
[19] ŽUFFOVÁ, J., 2000: Meštiansky dom, Hlavná ul. č. 1, Trnava, krídlo orientované do Hlavnej ulice, suterén, prízemie. Návrh na obnovu na základe výsledkov stavebno-historického výskumu, nepublik.
[20] ŽUFFOVÁ, J., 2001: A nagyszombati Mikuláš Schneider Trnavský - ház építészeti fejlodésének jelentos szakaszai. Muemlék védelem, Budapest, s. 198-203.
[21] ŽUFFOVÁ, J., 2002: Nový pohľad na počiatky mesta Trnava. Pamiatky a múzeá 1, s. 18-25.
[2] DONAT, P., 1993: Die zehn Keller von Gebesee, Kr. Erfurt. Studien zu hochmittelalterlichen Kelleranlagen, All Thüringen 27, s. 207-264.
[3] DONAT, P., 1996: Zum städtischen Hausbau des Hochmittelalters in Mittel- und Süddeutschland. In: Hausbau und Raumstruktur früher Städte in Ostmitteleuropa. Památky archeologické - Suplementum 6, s. 29-39.
[4] DRAGOUN, Z.-ŠKABRADA, J.-TRYML, M., 2002: Románské domy v Praze, Praha-Litomyšl.
[5] FERUS, V.-BAXA, P., 1988: Meštiansky dom v 2. pol. 13. stor. (príspevok k typológii stredovekej meštianskej architektury). Pamiatky a príroda Bratislavy 10, s. 120-155.
[6] FÜRYOVÁ, K., 1995: Správa z archeologického výskumu Domu na Nám. Sv. Mikuláša 6-7 v Trnave. AVANS, s. 44-15.
[7] MERTA, D., 2001: Nejstarší měšťanská kamenná architektura v Brně. Průzkumy památek II., s. 41-61.
[8] PROCHÁZKA, R., 2000: Zrod středověkého města na příkladu Brna (k otázce odrazu společenské změny v archeologických pramenech). Mediaevalia archaelogica 2, Brno a jeho region, s. 7-158.
[9] PURSCHE, J., 1984: Mittelalterliche Verputze - Bemerkungen zu Befunden in Regensburg. In: Farbige Architektur, Regensburger Häuser - Bauforschung und Dokumentation, Arbeitsheft 21 (ed. M. Petzet), Bayerisches Landesamt für Denkmalpflege, s. 10-39.
[10] ROTTING, H., 1996: Das ostsächsische Doppelhaus des hohen Mittelalters im archäologisch rechtshistorischen Befund von Braunschweig. In: Hausbau und Raumstruktur früher Städte in Ostmitteleuropa. Památky archeologické - Suplementum 6, s. 40-54.
[11] STANÍK, I., 2002: Príspevok k poznaniu počiatkov mesta - nálezy vo výkope horúcovodu na Trojičnom námestí v Trnave. Pamiatky Trnavy a Trnavského kraja 5, Trnava, s. 11-18.
[12] STANÍK, I.-URMINSKÝ, J., 2000: Mestská pamiatková rezervácia Trnava - záchranné výskumy vo výkopech inžin. sietí v roku 1999. Pamiatky Trnavy a Trnavského kraja 3, Trnava, s. 35-43.
[13] STANÍK, I.-ŽUFFOVÁ, J., 1995: Počiatky urbanizmu mesta Trnava. AH 20, s. 285-298.
[14] URMINSKÝ, J., 2001: Stredoveká Trnava vo svetle nových archeologických nálezov. Pamiatky Trnavy a Trnavského kraja 4, Trnava, s. 21-26.
[15] VARSÍK, B., 1975: Vznik Trnavy a rozvoj mesta v stredoveku. Trnava.
[16] ŽUFFOVÁ, J.-KVETANOVÁ, G., 2000: Počiatočné etapy vývoja trnavskej radnice. Pamiatky Trnavy a Trnavského kraja 3, Trnava, s. 3-18.
[17] ŽUFFOVÁ, J.-KAZIMÍR, M., 2001: Stavebné premeny domu na Hviezdoslavovej ul. č. 14 v Trnave. Pamiatky Trnavy a Trnavského kraja 4, Trnava, s. 7-18.
[18] ŽUFFOVÁ, J., 1997: Hlavná ul. č. 1, Trnava, dom na nároží medzi Hlavnou a Radlinského ulicou. Správa zo stavebno-historického výskumu dostupných častí, nepublik.
[19] ŽUFFOVÁ, J., 2000: Meštiansky dom, Hlavná ul. č. 1, Trnava, krídlo orientované do Hlavnej ulice, suterén, prízemie. Návrh na obnovu na základe výsledkov stavebno-historického výskumu, nepublik.
[20] ŽUFFOVÁ, J., 2001: A nagyszombati Mikuláš Schneider Trnavský - ház építészeti fejlodésének jelentos szakaszai. Muemlék védelem, Budapest, s. 198-203.
[21] ŽUFFOVÁ, J., 2002: Nový pohľad na počiatky mesta Trnava. Pamiatky a múzeá 1, s. 18-25.