Název: Die Anfänge von Städten in Mähren und Niederösterreich (von der Protostadt bis hin zur Rechtsstadt). Thesen
Variantní název:
- The Origins of Towns in Moravia and Lower Austria, from the Primary to the Institutional
- Počátky měst na Moravě a v Dolních Rakousích (od prvotního města k institucionálnímu). Teze
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2007, roč. 32, č. [1], s. 9-36
Rozsah
9-36
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/140699
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
In the process of the genesis of towns in Moravia, historians mark the existence of primary towns (prototowns) from the period of Great Moravia onwards, the development of which ceased with the decline of this "colonial" phase. The development of towns continued in the 11th and 12th centuries around the castles of feudal nobility and other castle-centred settlements, often directly related to the former Great Moravian fortifications, or next to them. The fully institutional towns of the high Middle Ages evolved near to the largest settlement agglomerations in the first half of the 13th century; in addition, further towns are documented within the urbanisation process. This development peaked under King Přemysl Otakar II, in the third quarter of the 13th century. The situation in Lower Austria was different. Development to the immediate south and north of the Danube also differed. On the right bank, development was dictated by the traditions of Roman provinces, with many castra and castells, as well as a considerable number of municipal towns. In several cases, after a hiatus in the 6th-8th centuries, the remnants of these locations constituted bases for further urban organisms. One example, among others, is the Vindobona castrum, today’s Vienna. The urbanisation process was much slower north of the Danube. Apart from Krems a. d. Donau, Korneuburg, Eggenburg and the border strongholds of Laa a. d. Thaya and later Marchegg, in the Marchfeld area, no significant urban units originated in the region, and the whole process was largely in the hands of the aristocracy.
V genezi měst se na Moravě setkáváme nejpozději od velkomoravského období s prvotními městy (protoměsty), jejichž vývoj byl však ukončen se zánikem Velké Moravy a dále pokračuje během 11.–12. století u hradů údělných knížat a dalších hradských center mnohdy s přímou návazností nebo v blízkosti velkomoravských hradišť. Právě u největších sídlištních aglomerací se během 1. poloviny 13. století konstituují plně institucionální města vrcholného středověku a v rámci procesu urbanizace jsou lokována i města další. Tento vývoj vrcholí v době vlády Přemysla Otakara II. ve třetí čtvrtině 13. století. Poněkud jinou situaci shledáváme na území Dolních Rakous. Zde lze ale postihnout odlišný vývoj jižně a severně od Dunaje daný na pravém dunajském břehu tradicemi římských provincií s řadou caster a castellů i municipiálních měst. V řadě případů právě trosky těchto lokalit se staly po hiátu 6.–8. století základem dalšího vývoje k městským organismům. Příkladem může být právě castrum Vindobona, nynější Vídeň i další lokality. Severně od Dunaje probíhá urbanizační proces daleko pomaleji, kromě Krems a. d. Donau-Stein a. d. Donau a Korneuburgu, Eggenburgu či pohraničních pevností Laa a. d. Thaya a později Marcheggu na Moravském poli zde nevznikají významnější městské útvary a ve velké míře je celý proces v režii šlechty.
Reference
[1] ALFÖLDY, G., 1974: Noricum. London–Boston.
[2] ALZINGER, W., 1986: Aguntum und Lavant. Führer. Wien 1986 (5. Auflage).
[3] ARTNER, G.–KRENN, M., 1995: Stadtarchäologie im Raum Krems-Stein. In: Perspektiven zum Werdegang von Krems und Stein. Festgabe zum 1000-Jahr-Jubiläum der Stadt Krems-Stein. (Hrsg. Alexandra Krenn-Leeb), Archäologie Österreichs. Sonderausgabe 1995, 40–56. Wien.
[4] BAKALA, J., 1974: Počátky města Opavy, ČSM B 23, Zvláštní číslo k 750. výročí města Opavy, 3–24.
[5] BAKALA, J., 1977: Zrod městského zřízení na středověkém Opavsku, ČSM B 26, 97–122.
[6] BECKEL, L.–HARL, O., 1997: Archäologie in Österreich. Flugbilder/Wanderungen/Fundstätten. Wien 1997 (2. Auflage).
[7] BICHL, A.–GRIEBL, M.–LA SPERANZA, M.–REISINGER, B., 2003: Erlebnis Archäologie. Carnuntum, Vindobona, Bernsteinstraße. Wien.
[8] BISTŘICKÝ, J., 1979: Ke genezi města Olomouce, Folia historica bohemica 1, 225–230.
[9] BISTŘICKÝ, J., 2002: Počátky hradu a města. In: Olomouc, Malé dějiny města, 28–46. Olomouc.
[10] BLÁHA, J., 1979: Úvod do problematiky slovanského osídlení Olomouce. In: Historická Olomouc a její současné problémy I. Acta Universitatis Palackyanae Olomucensis, Facultas philosophica, Philosophicaaesthetica 5, 85–94. Praha.
[11] BLÁHA, J., 1980: K počátkům slovanského osídlení olomouckého kopce. In: Slované 6.–10. století. Sborník referátů ze symposia v Břeclavi-Pohansku, Břaclav-Pohansko 1978, 27–40. Brno.
[12] BLÁHA, J., 1980a: Otázka kontinuity slovanského osídlení Olomouckého kopce a několik poznámek k hmotné kultuře olomouckých Slovanů, VVM XXXII, 1980, 301–311.
[13] BLÁHA, J., 1984: Časněslovanská osada v Olomouci a počátky řemeslnicko-kupeckého podhradí. Příspěvek k postavení Olomouce v 10. století, AH 9, 133–146.
[14] BLÁHA, J., 1985: Několik poznámek ke genezi a významu raně středověké Olomouce, AH 10, 143–152.
[15] BLÁHA, J., 1988: Předběžná zpráva o objevu předvelkomoravského ústředí v Olomouci, AH 13, 155–170.
[16] BLÁHA, J., 1998: Komunikace, topografie a importy ve středověku a raném novověku (7.–17. století) na území města Olomouce, AH 23, 13–159.
[17] BLÁHA, J., 1999: Archeologické poznatky ke stavební konstrukci nejstarších měšťanských domů v Olomouci, AH 24, 189– 213.
[18] BLÁHA, J., 2001: Archeologické poznatky k vývoji a významu Olomouce v období Velkomoravské říše. In: Velká Morava mezi východem a západem. Großmähren zwischen West und Ost. Sborník příspěvků z mezinárodní konference, Uherské Hradiště, Staré Město 28. 9.–1. 10. 1999. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 17, 41–68. Brno.
[19] BLÁHA, J., 2001a: Olomouc im 10.–11. Jahrhundert. Topographie und die Frage der Kontinuität eines frühmittelalterlichen Zentrums. In: Boleslav II. Der tschechische Staat um das Jahr 1000. Internarionales Symposium, Praha, 9.–10. Februar 1999. Herausgegeben von Petr Sommer. Colloquia mediaevalia Pragensia 2, 325–361. Praha.
[20] BLÁHA, J.–KONEČNÝ, L., 1985: K nejstarší historii města Telče. In: Uměleckohistorický sborník, 129–160. Brno.
[21] BLÁHOVÁ, M., 1986: Evropská sídliště v latinských pramenech období raného feudalismu. Praha.
[22] BLÁHOVÁ, M., 1987: Sídliště Staré Moravy v soudobých písemných pramenech. In: Mikulovská sympozia. XVI. MS 1986. Vývoj obydlí, sídlišť a sídlištní struktury na jižní Moravě, 143–148. Praha.
[23] BOOCKMANN, H., 1986: Die Stadt im späten Mittelalter. München.
[24] BRANDSTÄTTER, Ch.–TREFFER, G. (Hrsg.) et al., 1986: StadtChronik Wien. 2000 Jahre in Daten, Dokumenten und Bildern. Wien–München 1986 (2. Auflage).
[25] BRUNNER, K., 1994: Herzogtümmer und Marken. Vom Ungarnsturm bis ins 12. Jahrhundert. Österreichische Geschichte 907–1156. Hg. von Herwig Wolfram. Wien.
[26] BURG – BURGSTADT – STADT, 1995: Burg – Burgstadt – Stadt. Zur Genese mittelalterlicher nichtagrarischer Zentren in Ostmitteleuropa. Hrsg. von H. Brachmann. Berlin.
[27] CARNUNTUM, 1992: Carnuntum. Das Erbe Roms an der Donau. Katalog der Ausstellung des Archäologischen Museums Carnuntinum in Bad Deutsch Altenburg AMC. Herausgegeben von Werner Jobst. 1992.
[28] CEJNKOVÁ, D.–LOSKOTOVÁ, I., 1993: Archeologické výzkumy na Starém Brně, BMD XI, 1993, 23–28.
[29] CEJNKOVÁ, D.–MĚŘÍNSKÝ, Z.–SULITKOVÁ, L., 1984: K problematice počátků města Brna, ČsČH XXXII, 250–270.
[30] CSENDES, P., 1981: Geschichte Wiens. Wien.
[31] CSENDES, P., 1991: Der niederösterreichische Raum im 10. Jahrhundert. In: Baiern, Ungarn und Slawen im Donauraum. Forschungen zur Geschichte der Städte und Märkte Österreichs, Band 4, 95–104. Linz/Donau.
[32] CSENDES, P., 2001: "Decus omne quod oppida poscunt ... hic reperire potes". Antike Wurzeln mittelalterlicher Städte. In: Zwischen Römersiedlung und mittelalterlicher Stadt. Archäologische Aspekte zur Kontinuitätsfrage. Herausgegeben von Sabine Felgenhauer-Schmiedt, Alexandrine Eibner, Herbert Knittler, Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 17, 9–16.
[33] CZEIKE, P., 1981: Geschichte der Stadt Wien. Wien.
[34] ČIŽMÁŘ, Z.–KOHOUTEK, J., 1997: K nejstaršímu raně středověkému osídlení bývalého Kláštera Hradisko u Olomouce. In: Z pravěku do středověku. Sborník k 70. narozeninám Vladimíra Nekudy, 279–288. Brno.
[35] ČIŽMÁŘ, Z.–KOHOUTEK, J., 1998: Předběžná zpráva o výzkumu kláštera Hradisko v Olomouci v roce 1996, AH 23, 335– 352.
[36] ČIŽMÁŘ, Z.–KOHOUTEK, J., 1999: Výzkum v historickém jádru města Přerova, AH 24, 151–160.
[37] DAS RÖMISCHE BRIGANTIUM, 1985: Das römische Brigantium. Katalog d. Vorarlberger Landes museums. Bregenz.
[38] DĚJINY RAKOUSKA, 2002: Dějiny Rakouska (Veber, Václav–Hlavačka, Milan–Vorel, Petr– Polívka, Miloslav–Wihoda, Martin–Měřínský, Zdeněk). Praha.
[39] DIE RÖMER AN DER DONAU, 1973: Die Römer an der Donau. Noricum und Pannonien. Landesausstellung Schloß Traun, Petronell, NÖ. 25. Mai bis 28. Oktober 1973. Katalog des Niederösterreichischen Landesmuseums, Neue Folge Nr. 55. Wien.
[40] DIE RÖMER ZWISCHEN ALPEN UND NORDMEER, 2000: Die Römer zwischen Alpen und Nordmeer. Zivilisatorisches Erbe einer europäischen Militärmacht. Herausgegeben von Ludwig Wamser in Zusammenarbeit mit Christof Flügel und Bernward Ziegaus. München, Düsseldorf.
[41] DIE STADT UND DIE WILDNIS, 1992: Die Stadt und die Wildnis. Wien 1000–1500. Katalog. Wien.
[42] DIE WELT DER BABENBERGER, 1995: Die Welt der Babenberger. Schleier, Kreuz und Schwert. Herausgegeben von Brigitte Vacha, verfasst von Walter Pohl. Graz–Wien–Köln.
[43] DILCHER, G., 1996: Rechtshistorische Aspekte des Stadtbegriffs. In: G. Dilcher, Bürgerrecht und Stadtverfassung im europäischen Mittelalter, 67–94. Köln–Weimar–Wien.
[44] DOHNAL, V., 1985: Počátky hradu v Olomouci a jeho nejstarší zděná architektura, AH 10, 273–282.
[45] DOHNAL, V., 1985a: Raně středověké osídlení a počátky hradu v Olomouci, ČSM B 34, 97–113.
[46] DOHNAL, V., 1989: K otázce prostorového členění olomouckého hradu ve 12.–13. století, AH 14, 271– 278.
[47] DOHNAL, V., 1994: Ústřední část olomouckého hradu, ČSM B 43, 211–226.
[48] DOHNAL, V., 1996: Olomoucký hrad – sídlo údělných knížat a moravských biskupů. In: Olomouc v době biskupa Jindřicha Zdíka, 9–38. Olomouc.
[49] DOHNAL, V., 1998: Opevnění raněstředověké Olomouce, ČSM B 47, 193–205.
[50] DOHNAL, V., 2001: Olomoucký hrad v raném středověku, 10. až první polovina 13. století. Olomouc.
[51] DOHNAL, V., 2006: Olomoucký hrad v raném středověku (II). Olomouc.
[52] DOLEŽEL, J., 1995: Ke vzniku a vývoji několika měst střední a severozápadní Moravy (Blansko, Ivančice, Tišnov, Velká Bíteš, Vyškov), AH 20, 201–217.
[53] DOLEŽEL, J., 2000: K městskému zřízení na středověkém Brněnsku do roku 1411. In: Mediaevalia archaeologica 2, Brno a jeho region. Red. M. Ježek a J. Klápště, 159–259. Praha–Brno.
[54] DOSTÁL, B., 1988: Raně městské prvky hradiště Břeclavi-Pohanska. In: Rodná země. Sborník k 100. výročí Muzejní a vlastivědné společnosti v Brně a k 60. narozeninám PhDr. Vladimíra Nekudy, CSc., 146–155.
[55] DOSTÁL, O. et al. (HRŮZA, J.–LÍBAL, D.–VODĚRA, S.–ZALČIK, T.), 1974: Československá historická města. Praha.
[56] DROBERJAR, E.–SAKAŘ, V., 2000: Problems of the Roman military campaign against the empire of Marobuduus in the year 6 A.D. In: Gentes, Reges und Rom. Auseinandersetzung – Anerkennung – Anpassung. Festschrift für Jaroslav Tejral zum 65. Geburtstag herausgeben von Jan Bouzek–Herwig Friesinger–Karol Pieta–Balázs Komoróczy. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 16, 21–42. Brno.
[57] EBNER, H., 1991: Die Frühgeschichte Wiens. In: Frühgeschichte der europäischen Stadt. Voraussetzungen und Grundlagen/Zentralinstitut für alte Geschichte und Archäologie Berlin. Herausgegeben von Hansjürgen Brachmann und Joachim Herrmann. Schriften zu Ur- und Frühgeschichte 44, 60–67. Berlin.
[58] ENNEN, E., 1987: Die europäische Stadt des Mittelalter. Göttingen 1987 (4. Auflage).
[59] FARKA, Ch., 1992: Stadtkernarchäologie in Österreich, Archäologie Österreichs 3/2, 12–18.
[60] FEHRING, G., 1996: Stadtarchäologie in Deutschland, Sonderheft der Zeitschrift Archäologie in Deutschland. Stuttgart.
[61] FIALA, Z., 1975: Přemyslovské Čechy. Český stát a společnost v letech 995–1310. Praha 1975 (2. Auflage).
[62] FISCHER, T., 1988: Römer und Bajuwaren an der Donau. Bilder zur Frühgeschichte Ostbayerns. Regensburg.
[63] FISCHER, T., 2001: Die römischen Provinzen. Eine Einführung in ihre Archäologie. Herausgegeben von Thomas Fischer unter Mitarbeit von Michael Altjohann. Stuttgart 2001.
[64] FISCHER, T., 2002: Noricum. Orbis Provinciarum, Sonderbände der Antiken Welt. Zaberns Bildbände zur Archäologie. Mainz am Rhein.
[65] FIŠER, R., 2001: Klášter uprostřed lesa. Dvě studie o třebíčském benediktinském opatství. Brno 2001.
[66] FIŠER, R., 2002: K počátkům třebíčského kláštera (Poznámky k tzv. falzu zakládací listiny). In: Ve stopách sv. Benedikta. Sborník příspěvků z konference Středověké kláštery v zemích Koruny české konané ve dnech 24.–25. května 2001 v Třebíči. K vydání připravili Libor Jan a Petr Obšusta. Disputationes Moravicae 3, 85–95. Brno.
[67] FITZ, J., 1977: Die Eroberung Pannoniens. In: Aufstieg und Niedergang der römischen Welt II 6, 543–556. Berlin – New York 1977.
[68] FLODR, M., 1995: Privilegium města Brna z roku 1243 a jeho velké dědictví, BMD XIII, 23–37.
[69] FREISING, F., 1977: Die Bernsteinstraße aus der Sicht der Straßentrassierung. Archiv für die Geschichte des Straßenwesens, Heft 5. Bonn–Bad Godesberg.
[70] FRIESINGER, H. u. I., 1991: Ein Vierteljahrhundert Grabungen in Thunau, Archäologie Österreichs 2/1, 6–22.
[71] FRIESINGER, H.–KRINZINGER, F., 2005: Der römische Limes in Österreich. Führer zu den archäologischen Denkmälern. Redaktion: V. Gassner–S. Jilek–A. Stuppner. Wien 1997, 2002, 2005 (1.–3. Auflage).
[72] FRIESINGER, H.–TEJRAL, J.–STUPPNER, A. (Hrsg.), 1994: Markomannenkriege – Ursachen und Wirkungen. VI. Internationales Symposium "Grundprobleme der frühgeschichtlichen Entwicklung im nördlichen Mitteldonaugebiet" Wien 23.–26. November 1993. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 1. Brno.
[73] FRIESINGER, H.–VACHA, B., 1987: Die vielen Väter Österreichs. Römer – Germanen – Slawen. Eine Spurensuche. Wien.
[74] FRÜHGESCHICHTE DER EUROPÄISCHEN STADT, 1991: Frühgeschichte der europäischen Stadt. Voraussetzungen und Grundlagen/Zentralinstitut für alte Gescichte und Archäologie Berlin. Herausgegeben von Hansjürgen Brachmann und Joachim Herrmann. Schriften zu Ur- und Frühgeschichte 44. Berlin.
[75] FRÜHMITTELALTERLICHE BURGENBAU IN MITTEL- UND OSTEUROPA, 1998: Frühmittelalterliche Burgenbau in Mittel- und Osteuropa. Tagung Nitra vom 7. bis 10. Oktober 1996. Herausgegeben von Joachim Henning und Alexandr T. Ruttkay. Bonn.
[76] FÜGEDI, E., 1969: Die Entstehung des Städtewesens in Ungarn, Alba Regia X, 101–118.
[77] FÜGEDI, E., Die Städte im mittelalterlichen Ungarn. Versuch einer Forschungsbilanz. In: Städte im Donauraum. Sammelband der Beiträge aus dem Symposion in Smolenice 30. 9.–3. 10. 1991 Bratislava – Preßburg 1291–1991. Herausgegeben von Richard Marsina, 38–54. Bratislava.
[78] GAISBAUER, I., 2001: Ein Beiträg zu spätantiker und erster mittelalterlicher Besiedlung in Wien. Am Beispiel der Grabungsergebnisse in Wien 1., Tuchlauben 17. In: Zwischen Römersiedlung und mittelalterlicher Stadt. Archäologische Aspekte zur Kontinuitätsfrage. Herausgegeben von Sabine Felgenhauer-Schmiedt, Alexandrine Eibner, Herbert Knittler, Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 17, 215–222.
[79] GALUŠKA, L., 1993: Staré Město, the Great Moravian Centre of the 2nd Half of the 9th. In: Century Actes du XIIe Congrès ISPP 4, 96–102, Bratislava 1993.
[80] GALUŠKA, L., 1998: Die großmährische Siedlungsagglomeration Staré Město–Uherské Hradiště und ihre Befestigung. In: Frühmittelalterliche Burgenbau in Mittel- und Osteuropa. Tagung Nitra vom 7. bis 10. Oktober 1996. Herausgegeben von Joachim Henning und Alexandr T. Ruttkay, 341–348. Bonn.
[81] GALUŠKA, L., 2000: Nejstarší dějiny Starého Města. In: Staré Město v proměnách staletí, 29–117. Staré Město.
[82] GALUŠKA, L., 2001: Staroměstsko-uherskohradišťská aglomerace – vývoj osídlení a přírodní podmínky v 6.–10. století. In: Velká Morava mezi východem a západem. Großmähren zwischen West und Ost. Sborník příspěvků z mezinárodní konference, Uherské Hradiště, Staré Město 28. 9.–1. 10. 1999. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 17, 123–137. Brno.
[83] GALUŠKA, L., 2004: Historie a současnost archeologických výzkumů ve Starém Městě. K metodě a metodice terénních průzkumů a výzkumů. In: Forum urbes medii aevi I, sborník příspěvků z konference FUMA konané 10. dubna 2002, 4–9. Brno.
[84] GASSNER, V.–JILEK, S.–LADSTÄTTER, S., 2002: Am Rande des Reiches. Die Römer in Österreich. Österreichische Geschichte 15 v. Chr.–378 n. Chr. Hg. von Herwig Wolfram. Wien.
[85] GEDIGA, B., 1979: Frühslawische Städte in Oberschlesien. In: Rapports du IIIe Congrès international d'archéologie Slave,Tome 2, 259–269. Bratislava.
[86] GERHARTL, G., 1976: Wiener Neustadt – Die bedeutendste Stadtgründung der Babenbergerzeit. In: 1000 Jahre Babenberger in Österreich. Niederösterreichische Jubiläumsausstellung, Stift Lilienfeld 15. Mai–31. Oktober 1976. Katalog des Niederösterreichischen Landesmuseums, Neue Folge Nr. 66, 321–328. Wien.
[87] GLASER, F., 1983: Die römische Stadt Teurnia. Klagenfurt.
[88] GLASER, F., 1997: Frühes Christentum im Alpenraum. Eine archäologische Entdeckungsreise. Regensburg–Graz–Wien–Köln.
[89] GLASER, F. (Hrsg.), 1998: Kelten – Römer – Karantanen. Klagenfurt.
[90] GÖMÖRI, J., 2001: Von Scarbantia zu Sopron. Die Frage der Kontinuität. In: Zwischen Römersiedlung und mittelalterlicher Stadt, Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 17, 223– 231.
[91] GRAUS, F., 1974: Die Vorläufer der Städte auf westslawischen Gebiet. In: Settimane di studio del Centro Italiano di studi sull' alto medioevo 21, 231–266. Spoleto.
[92] GROH, S.–SEDLMAYER, H., 2001: Favianis – Civitas mutarensis – Mautern: Spätantikes Kastell und frühmittelalterliche Stadt. Neue Evidenzen zur Stadtgeschichte von Mautern an der Donau, NÖ. In: Zwischen Römersiedlung und mittelalterlicher Stadt, Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 17, 179–193.
[93] GUTKAS, K., 1975: /St. Pölten, Werden und Wesen einer österreichischen Stadt. St. Pölten 1975 (3. Auflage).
[94] GUTKAS, K., 1977: Das österreichische Städtewesen im Mittelalter. In: Die mittelalterliche Städtebildung im südostlichen Europa. Hrsg. Heinz Stoob. Städteforschung. Reihe A: Bd. 4, 134–163. Köln–Wien.
[95] HAIDER, S., 1987: Geschichte Oberösterreichs. Wien.
[96] HARL, O., 1979: Vindobona – Das römische Wien. Wien.
[97] HEGER, N., 1974: Salzburg in römischer Zeit. Salzburg.
[98] HENSEL, W., 1962: Szkice wczesnodziejowe, cz. 3. Přiměněnije archeologičeskogo metoda k issledovanijam o vozniknověnii poľskich gorodow, SlAnt IX, 1962, 113–137.
[99] HENSEL, W., 1963: Archeologia o początkach miast słowiańskich. Wrocław–Warszawa–Kraków.
[100] HENSEL, W., 1970: Szkice wczesnodziejowe, cz. VIII/2. Do diskusji nad protozalążkami miast, SlAnt XVII, 113–137.
[101] HENSEL, W., 1974: Untersuchungen über die Anfänge der Städte in Polen. In: Vor- und Frühformen der europäischen Stadt, Bd. 2, 176–189. Göttingen.
[102] HERRMANN, J., 1980: Struktura poselenij i obščestvennyje otnošenija v slavjanskich stranach v rannem sredněkov'je. In: Tezisy dokladov delegacii GDR na IV meždunarodnom kongresse slavjanskoj archeologii, Sofia 1980, 5–19. Berlin.
[103] HERRMANN, J., 1985: Slawische Seehandelsplätze des 8. bis 10. Jh. Entwicklungsfaktoren für Stammesgesellschaft, Staatsbildung und Städtewesen. In: Tezisy dokladov delegacii GDR na meždunarodnom kongresse slavjanskoj archeologii, Kijev 1985, 5–7. Berlin.
[104] HERRMANN, J., 1991: Stadtenstehung im historischen Vergleich. Zu einigen Ergebnissen und Fragestellungen. In: Frühgeschichte der europäischen Stadt. Voraussetzungen und Grundlagen/Zentralinstitut für alte Gescichte und Archäologie Berlin. Herausgegeben von Hansjürgen Brachmann und Joachim Herrmann. Schriften zu Ur- und Frühgeschichte 44, 315ff. Berlin.
[105] HLOBIL, I.–MICHNA, P.–TOGNER, M., 1984: Olomouc. Praha.
[106] HOFER, N., 2001: Von Comagenis zu Tulln. Neue archäologische Erkenntnisse zur Stadtwerdung Tullns. In: Zwischen Römersiedlung und mittelalterlicher Stadt, Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 17, 195–204.
[107] HOFFMANN, F., 1983: Brněnské městské právo. In: Brno mezi městy střední Evropy, 166–180. Brno.
[108] HOFFMANN, F., 1990: K systémové analýze středověkých měst, ČČH LXXXVIII, 252–275.
[109] HOFFMANN, F., 1992: České město ve středověku. Praha.
[110] HOSÁK, L., 1959: Územní rozsah hradských obvodů moravských v 11. až 13. století. In: Pocta Zdeňku Nejedlému, Sborník University Palackého v Olomouci, 141–151. Olomouc.
[111] HOSÁK, L., 1961–1964: Příspěvek k počátkům poddanských měst, VVM XVI, 32–49.
[112] HRABOVÁ, L., 1964: Ekonomika feudální državy olomouckého biskupství ve druhé polovině 13. století. Praha.
[113] HRUBÝ, V., 1961: Velkomoravská města a velmožské dvorce. In: Referáty o pracovních výsledcích čs. archeologů za rok 1960, 96–108. Liblice.
[114] HRUBÝ, V., 1964: Staré Město–Velehrad, ústředí z doby Velkomoravské říše. Praha.
[115] HRUBÝ, V., 1965: Staré Město. Velkomoravský Velehrad. Praha.
[116] HRUBÝ, V., 1968: Zur Typologie der Siedlungsagglomerationen in der großmährischen Epoche. In: I. Międzinarodowy Kongres Archeologii Słowiańskiej, t. IV, 170–175. Wrocław–Warszawa–Kraków.
[117] HRUBÝ, V., 1980: Velkomoravské Staré Město. Dosavadní výsledky archeologických výzkumů. In: Vekomoravské Staré Město. Středisko výroby, kultury a moci západních Slovanů, 1–18. Brno.
[118] HRŮZA, J., 1960: Česká města. Praha.
[119] HRŮZA, J., 1965: Teorie města. Praha.
[120] HRŮZA, J., 1976: Československá města. Praha.
[121] HUDECZEK, E., 1977: Flavia Solva. Berlin.
[122] CHROPOVSKÝ, B.–RUTTKAY, A., 1985: Archeologický výskum a genéza slovenského etnika, HČ 33, 257–292.
[123] JAN, L., 1999: Vznik moravských provincií. In: Nový Mars Moravicus aneb Sborník příspěvků, jež věnovali Prof. Dr. Josefu Válkovi jeho žáci a přátelé k sedmdesátinám, 227–241. Brno.
[124] JAN, L., 2003: Královské vilikace za vlády Václava II. In: Ad vitam et honorem. Profesoru Jaroslavu Mezníkovi přátelé a žáci k pětasedmdesátým narozeninám. K vydání připravili Tomáš Borovský, Libor Jan a Martin Wihoda, 247–259. Brno.
[125] JOBST, W., 1983: Provinzhauptstadt Carnuntum. Wien.
[126] JORDÁNKOVÁ, H.–LOSKOTOVÁ, I., 2006: K předlokačnímu osídlení Brna, AH 31, 119–130.
[127] JUSTOVÁ, J., 1990: Dolnorakouské Podunají v raném středověku. Slovanská archeologie k jeho osídlení v 6.–11. století. Praha.
[128] KALOUSEK, F., 1960: Die großmährische Burgwallstadt Břeclav–Pohansko, Sborník prací filosofické fakulty brněnské university E 5, řada archeologicko-klasická, 5–22.
[129] KALOUSEK, F., 1960a: Objev velkomoravského hradištního města na Pohansku u Břeclavě, Zprávy muzejního a vlastivědného kroužku ODO v Břeclavi, 1–9.
[130] KALOUSEK, F., 1960b: Pohansko – velkomoravské hradištní město, Věda a život IV, 193–199.
[131] KALOUSEK, F., 1961: K historii objevu velkomoravského města na Pohansku u Břeclavě, SbČSSA při ČSAV 1, 33–38.
[132] KALOUSEK, F., 1961a: Velkomoravské hradištní město Břeclav–Pohansko. Průvodce po výzkumech. Břeclav.
[133] KANDLER, M.–VETTERS, H., 1989: Der römische Limes in Österreich. Ein Führer. Wien 1986, 1989 (1.–2. Auflage).
[134] KARNITSCH, P., 1970–1972: Die Kastelle von Lentia. Linz.
[135] KAVKA, F., 1963: Die Städte Böhmens und Mährens zur Zeit des Přemysliden-Staates. In: Die Städte Mitteleuropas im 12. und 13. Jahrhundert, 137–153. Linz.
[136] KEJŘ, J., 1969: Zwei Studien über die Anfänge des Städteverfassung in den böhmischen Ländern, Historica XVI, 81–142.
[137] KEJŘ, J., 1976: Nad počátky našich měst, ČsČH XXIV, 377–401.
[138] KEJŘ, J., 1979: Městské zřízení v českém státě ve 13. století, ČsČH XXVII, 226–252.
[139] KEJŘ, J., 1987: Trhy a trhové vsi v Čechách a na Moravě, Právněhistorické studie 28, 9–44.
[140] KEJŘ, J., 1992: Anfänge der ständischen Verfassung in Böhmen. In: Die Anfänge der ständischen Vertretungen in Preußen und seinen Nachbarnländern. Hrsg. von H. Boockmann, Schriften des Historischen Kollegs, Kolloquien 16, 177–217. München.
[141] KEJŘ, J., 1998: Vznik městského zřízení v českých zemích. Praha.
[142] KLAAR, A., 1963: Die Siedlungensformen der österreichischen Donaustädte. In: Die Städte Mitteleuropas im 12. und 13. Jahrhundert, 93–115. Linz.
[143] KLANICA, Z., 1995: Zur Periodisierung vorgroßmährischer Funde aus Mikulčice. In: Studien zum Burgwall von Mikulčice I, 379–469. Brno.
[144] KLÁPŠTĚ, J., 2005: Proměna českých zemí ve středověku. Praha.
[145] KNEIFEL, H., 1982: Enns. Vom Mittelalter bis zur Gegenwart. In: Severin zwischen Römerzeit und Völkerwanderung. Ausstellung des Landes Oberösterreich 24. April bis 26. Oktober 1982 im Stadtmuseum Enns, 415–422. Linz.
[146] KOHOUTEK, J., 1995: Počátky města Přerova, AH 20, 187–200.
[147] KOHOUTEK, J., 1996: Nové poznatky o středověkém vývoji města Uherského Brodu, AH 21, 373–384.
[148] KOHOUTEK, J., 2001: Problematika lokalizace královského hradu a vývoje středověkého města v Přerově, AH 26, 155–170.
[149] KOHOUTEK, J., 2002: Výzkum benediktýnského kláštera Hradisko u Olomouce. In: Ve stopách sv. Benedikta. Sborník příspěvků z konference Středověké kláštery v zemích Koruny české konané ve dnech 24.–25. května 2001 v Třebíči. K vydání připravili Libor Jan a Petr Obšusta. Disputationes Moravicae 3, 211–217. Brno.
[150] KOHOUTEK, J., 2006: Přerov a Spytihněv – správní centra východní a střední Moravy v raném středověku, AH 31, 67–74.
[151] KOLNÍK, T., 1991: Zu den ersten Römern und Germanen an der mittleren Donau im Zusammenhang mit den geplanten römischen Angrifen gegen Marbod 6 n. Chr. In: Bendix Trier (Hg.), Die römische Okkupation nördlich der Alpen zur Zeit des Augustus. Kolloquium Bergkamen 1989, Bodenaltertümer Westfalens 26, 71–84. Aschendorf–Münster.
[152] KOUŘIL, P., 1994: Slovanské osídlení českého Slezska. Brno – Český Těšín.
[153] KOUŘIL, P.–WIHODA, M., 1999: Die Rolle des Meilenrechts in der Genese der ältesten landesfürstlichen Burgen und Städte Böhmisch-Schlesiens, Castrum Bene 6, 165–190.
[154] KOVACSOVICS, W. K., 2001: Salzburg im Frühmittelalter. Zur Frühzeit der Stadt aus archäologischer Sicht. In: Zwischen Römersiedlung und mittelalterlicher Stadt, Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 17, 9–102.
[155] KUTHAN, J., 1982: Architektura v přemyslovském státě. In: Umění doby posledních Přemyslovců. Ed. J. Kuthan, 181–351. Roztoky u Prahy–Praha.
[156] KUTHAN, J., 1991: Zakladatelské dílo krále Přemysla Otakara II. v Rakousku a ve Štýrsku. Praha 1991.
[157] KUTHAN, J., 1994: Česká architektura v době posledních Přemyslovců. Města – hrady – kostely – kláštery. Vimperk.
[158] KÜHNEL, H., 1973: Krems und Stein. München – Zürich.
[159] KRZEMIEŃSKA, B., 1985: Moravští Přemyslovci ve znojemské rotundě. Ostrava 1985 (2. vyd. in: Krzemieńska, B.–Merhautová, A.–Třeštík, D., Moravští Přemyslovci ve Znojemské rotundě, 7–75. Praha 2000).
[160] LADENBAUER-OREL, H., 1977: Archaeological Research in the City Centre of Vienna. In: European Towns. Their Archaeology and Early History edited by M. W. Barley, 343–352. London–New York–San Francisco.
[161] LANGMANN, G., 1981: Die Markomannenkriege. Wien.
[162] LÁZNIČKA, Z., 1948: Moravská města (Anthropogeografická studie). Brno.
[163] LECIEJEWICZ, L., 1968: Die Anfänge der westslawischen Städte im Rahmen der Urbanisationsprozeße Europas im frühen Mittelalter. In: I Międzinarodowy Kongres Archeologii Słowiańskiej, t. IV, 263–271. Wrocław–Warszawa–Kraków.
[164] LECIEJEWICZ, L., 1970: Kszałtowanie się pierwszych miast u Słowian nadbaltyckych, SlAnt XVII, 93–123.
[165] LECHNER, K., 1996: Die Babenberger. Markgrafen und Herzoge von Österreich 976–1246. Wien–Köln–Weimar 1976, 1985, 1992, 1994, 1996 (6. Auflage).
[166] LECHNER, K. et al., 1970: Handbuch der Historischen Stätten Österreich, erster Band. Donauländer und Burgenland. Stuttgart (Nachdruck 1985).
[167] LÍBAL, D., Rozwój miast czeskich od XI wieku do rewolucji husyckiej, Kwartalnik Architektury i Urbanistiky III, 241–268.
[168] LÍBAL, D., 1970: Starobylá města v Československu. Stavba jako obraz dějin. Praha.
[169] LOHRMANN, K.–OPPL, F., 1981: Regesten zur Frühgeschichte von Wien, Forschungen und Beiträge zur Wiener Stadtgeschichte. Sonderreihe der "Wiener Geschichtsblätter", Band 10. Wien–München.
[170] LOSKOTOVÁ, I.–PROCHÁZKA, R., 1995: Brněnské zemnice (Příspěvek k vývoji městské zástavby 13. stol.), BMD XIII, 112–149.
[171] LUDAT, H., 1958: Frühformen des Städtewesens in Osteuropa. In: Studien zu den Anfängen des europäischen Städtewesens, 527–553. Konstanz.
[172] MACHÁČEK, J., 2005: Raně středověké Pohansko u Břeclavi: munitio, palatium nebo emporium moravských panovníků?, AR LVII, 100–138.
[173] MARC AUREL UND CARNUNTUM, 2004: Marc Aurel und Carnuntum. Herausgegeben von Franz Humer. Sonderausstellung aus Anlass des Jubiläums "100 Jahre Archäologisches Museum Carnuntinum" Bad Deutsch-Altenburg 20. 03.–15. 12. 2004. Amt der NÖ Landesregierung, Abt. Kultur und Wissenschaft, Neue Folge 450.
[174] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1977: Několik poznámek k počátkům města Jihlavy. In: Středověká archeologie a studium počátků měst, 122–128. Praha 1977.
[175] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1981: Přehled dosavadního stavu výzkumu fortifikací 11. až počátku 16. století na Moravě a ve Slezsku (hradiska a hrady), AH 6, 147–197.
[176] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1986: Morava v 10. století ve světle archeologických nálezů, PA LXXVII, 18–80.
[177] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1988: K vývoji osídlení v brněnské oblasti od doby stěhování národů a k nejstarším dějinám Brna do vydání tzv. zakládacího privilegia v roce 1243. In: Najstaršie dejiny Bratislavy. Referáty zo sympózia 28.–30. októbra 1986, 251–274. Bratislava.
[178] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1989: K problematice osídlení Znojemska a Bítovska v předvelkomoravském a velkomoravském období, ČMMZ, Vědy společenské LXXIV, 111–120.
[179] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1989a: Století posledních Přemyslovců na Moravě a ve Slezsku ve světle archeologických výzkumů a nálezů, AH 14, 19–42.
[180] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1991: 900 let prvé zprávy o Brně, VVM XLIII, 281–291.
[181] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1993: Celkový vývoj osídlení brněnské oblasti do vzniku institucionálního města (problémy a perspektivy dalšího výzkumu), BMD XI, 15–22.
[182] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1993a: Otázky kolonizace a interetnických vztahů na středověké Moravě, AH 18, 99–118.
[183] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1993b: Problematik der Entstehung der südmährischen Städte und deren Beziehungen zum donauländischen Gebiet. In: Städte im Donauraum, 55–62. Bratislava.
[184] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1995: Úvodem – Brno mezi léty 1091–1243, BMD XIII, 9–22.
[185] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1995a: Vztahy centrální moci k místnímu vývoji na středověké Moravě. In: Mikulovská sympozia. XXIII. MS 1993, 7–30. Brno.
[186] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1997: Hrad Spytihněv v souvislostech moravského vývoje 11. až 12. století a otázka existence údělu Břetislavova syna Spytihněva na Moravě, ČMM CXVI, 19–37.
[187] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1999: Několik poznámek k výzkumům znojemské rotundy a hradu, ČMM CXVIII, 453–463.
[188] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1999a: Středověké cesty na Moravě a ve Slezsku. In: Morava ve středověku. Editor Zdeněk Měřínský. Sborník příspěvků proslovených ve dnech 7. ledna až 25. března 1998 v rámci přednáškového cyklu Moravského zemského muzea v Brně, 125–131. Brno.
[189] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1999b: Středověká města na Moravě. In: Morava ve středověku. Editor Zdeněk Měřínský. Sborník příspěvků proslovených ve dnech 7. ledna až 25. března 1998 v rámci přednáškového cyklu Moravského zemského muzea v Brně, 117–124. Brno.
[190] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2000: Hradisko Břeclav-Pohansko a počátky Břeclavského hradu, Archaeologia mediaevalis Moravica et Silesiana I, 71–90.
[191] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2001: Počátky břeclavského hradu. In: Město Břeclav. Uspořádali: PhDr. Emil Kordiovský, PhDr. Evženie Klanicová, 118–130. Brno.
[192] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2002: České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu I. Praha.
[193] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2002a: Rakousko před Rakouskem (do roku 907). In: Dějiny Rakouska (V. Veber, M. Hlavačka, P. Vorel, M. Polívka, M. Wihoda, Z. Měřínský), 9–64. Praha 2002.
[194] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2005: Mikulčice – das Gräberfeld bei der IX. Kirche. Verlauf der Forschung und Fundsachlage. In: Die frühmittelalterliche Elite bei den Völkern des östlichen Mitteleuropas (mit einem speziellen Blick auf die großmährische Problematik). Materialien der internationalen Fachkonferenz Mikulčice 25.–26. 5. 2004. Editor Pavel Kouřil, Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 25, 115–136. Brno.
[195] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2006: Befestigte Zentren der frühen Přemysliden-Periode in Mähren und Schlesien (Thesen), AH 31, 55–66.
[196] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2006a: České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu II. Praha.
[197] MĚŘÍNSKÝ, Z.–ZUMPFE, E., 1995: Mittelalterliche Städte in Südmähren und ihre Beziehungen zu mittelalterlichen Städten im niederösterreichischen Raum nördlich der Donau (Arbeitsthese), AH 20, 181–185.
[198] MĚŘÍNSKÝ, Z.–ZUMPFE, E., 1997: Jihomoravská a dolnorakouská města, jejich místo v kulturním vývoji a odraz v hmotné kultuře, AH 22, 145–158.
[199] MĚŘÍNSKÝ, Z.–ZUMPFE, E., 1998: Obchodní cesty na jižní Moravě a v Dolním Rakousku do doby vrcholného středověku, AH 23, 173–181.
[200] MIGLBAUER, R., 2001: Ovilava-Wels. Der Übergang von der Spätantike zum frühen Mittelalter. In: Zwischen Römersiedlung und mittelalterlicher Stadt, Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 17, 149–161.
[201] MICHNA, P., 1982: K utváření raně středověké Moravy (Olomouc a historické Olomoucko v 9. až počátku 13. století), ČsČH XXX, 716–744.
[202] MICHNA, P., 1982a: Velkomoravská a přemyslovská Olomouc, VVM XXXIV, 18–24.
[203] MICHNA, P.–POJSL, M., 1988: Románský palác na Olomouckém hradě. Archeologie a památková obnova. Brno.
[204] MITCHELL, P., 2001: Zur "Kontinuitätsfrage" in Wien anhand neuester Erkenntnisse. Von der Ausgrabung Judenplatz und anderen Fundstellen. In: Zwischen Römersiedlung und mittelalterlicher Stadt, Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 17, 205–214.
[205] MLČÁK, L., 2006: Stavební vývoj olomouckého hradu do konce XIII. století. In: Sága moravských Přemyslovců. Život na Moravě od XI. do počátku XIV. století. Sborník a katalog výstavy pořádané Vlastivědným muzeem v Olomouci a Muzeem města Brna k 700. výročí tragické smrti Václava III., posledního českého krále z dynastie Přemyslovců, 125–132. Olomouc – Brno.
[206] MÓCSY, A., 1974: Pannonia and Upper Moesia. A History of the Middle Danube Provinces of the Roman Empire. London – Boston.
[207] MUK, J., 1992: K současnému stavu výzkumu urbanismu a stavební podoby středověkých měst, AH 17, 59–62.
[208] NEUGEBAUER, J.-W., 2001: Neue archäologische Forschungen in Klosterneuburg, NÖ. In: Zwischen Römersiedlung und mittelalterlicher Stadt. Archäologische Aspekte zur Kontinuitätsfrage, Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 17, 133–147.
[209] NEUGEBAUER, J.-W. und zahlreiche Mitarbeiter, 1998: Von der Herren Hof von Passau. Vom römischen Lagerdorf zum mittelalterlichen Lesehof. Unter der Mitarbeit und mit Beiträgen von: Ina Bauer, Michael Duscher, Rudolf Koch, Karl Mazakarini, Christine Neugebauer-Maresch, Frity Preinfalk, Reiner Simak und Leopold Zahm. Klosterneuburg.
[210] NOLL, R., 1958: Römische Siedlungen und Straßen im Limesgebiet zwischen Inn und Enns (Oberösterreich). Der römische Limes in Österreich (hg. von der österreichischen Akademie der Wissenschaften) 21. Wien.
[211] NOVÁK, J.–KAREL, J., 1977: Zpráva o archeologicko-historickém výzkumu počátků města Rýmařova a okolí 1969–1975. Krnov.
[212] NOVOTNÝ, B., 1961: Výzkum hradiště "Hrůdy" u Sudoměřic nad Moravou, SbČSSA při ČSAV 1, 61– 81.
[213] NOVOTNÝ, B., 1962: Výzkum slovanského hradiska v Opavě Kylešovicích, ČSM B 1, 65–80.
[214] NOVOTNÝ, B., 1975: Moravské úděly a jejich raně feudální sídla v 11.–13. století, AR XXVII, 516–527.
[215] NOVOTNÝ, B., 1977: Počátky raně středověkého osídlení v prostoru Mikulova na Moravě a jeho hradu, AH 2, 211–219.
[216] NOVOTNÝ, B., 1978: Výzkum přemyslovského ústředí "castrum Zpitignew" z 11.–12. století a rekonstrukce jeho údělu v archeologických a písemných pramenech, AH 3, 183–215.
[217] NOVOTNÝ, B., 1982: K problematice způsobu výstavby opevnění nížinného hradiště Strachotína-Vysoké zahrady u Dolních Věstonic na Moravě, AH 7, 325–334.
[218] NOVÝ, R., 1972: Přemyslovský stát 11. a 12. století. Acta Universitatis Carolinae, Philosophica et historica, Monographia XLIII. Praha.
[219] ÖSTERREICH VOR EINTAUSEND JAHREN, 1996: Österreich vor eintausend Jahren. Der Übergang vom Früh- zum Hochmittelalter. Archäologie Österreichs, Sonderausgabe 7/1996. Alexandra Krenn-Leeb (Hrsg.).
[220] ÖSTERREICHISCHES STÄDTEBUCH, 1968: Österreichisches Städtebuch. Herausgegeben von Alfred Hoffmann und Othmar Pickl. 1. Band. Die Städte Oberösterreichs redigiert von Herbert Knittler (1968). Wien.
[221] ÖSTERREICHISCHES STÄDTEBUCH, 1970: Österreichisches Städtebuch. Herausgegeben von Alfred Hoffmann und Othmar Pickl. 2. Band. Die Städte des Burgenlandes redigiert von Herbert Knittler (1970). Wien.
[222] ÖSTERREICHISCHES STÄDTEBUCH, 1988: Österreichisches Städtebuch. Herausgegeben von Alfred Hoffmann und Othmar Pickl. 4. Band. Die Städte Niederösterreichs, 1. Teil A–G (mit Pulkau und St. Valentin) redigiert von Friederike Goldmann unter Mitarbeit von Ernö Deák und Werner Berthold (1988). Wien.
[223] ÖSTERREICHISCHES STÄDTEBUCH, 1976: Österreichisches Städtebuch. Herausgegeben von Alfred Hoffmann und Othmar Pickl. 4. Band. Die Städte Niederösterreichs, 2. Teil H–P redigiert von Friederike Goldmann, Evelin Oberhammer und Johanne Pradel (1976). Wien.
[224] ÖSTERREICHISCHES STÄDTEBUCH, 1982: Österreichisches Städtebuch. Herausgegeben von Alfred Hoffmann und Othmar Pickl. 4. Band. Die Städte Niederösterreichs, 3. Teil R–Z redigiert von Friederike Goldmann Evelin Oberhammer unter Mitarbeit von Ernö Deák und Johanne Pradel (1982). Wien.
[225] OPAVA, 2006: Opava (K. Müller–R. Žáček edd.). Praha.
[226] OPPL, F., 1981: Erstnennung von Siedlungsnamen im Wiener Raum. Kommentare zum Historischen Atlas von Wien. Herausgegeber: Wiener Stadt- und Landesarchiv, Ludwig-Boltzmann-Institut für Stadtgeschichtsforschung, Band 2. Kommentar zur Karte 1.3 des Historischen Atlas von Wien. Wien – München.
[227] PAMĚŤ MĚST, 1975: Městské památkové reservace v českých zemích (ed. Vladimír Novotný). Praha.
[228] PASCHER, G., 1949: Römische Siedlungen und Straßen im Limesgebiet zwischen Enns und Leitha. Der römische Limes in Österreich (hg. von der österreichischen Akademie der Wissenschaften) 19. Wien.
[229] PAVELČÍK, Jan, 1971: Slovanská hradiska v Poolšaví, Muzeum J. A. Komenského v Uh. Brodě, Zpráva za rok 1970, 49–51.
[230] PAVELČÍK, Jiří, 1970: Slovanské osídlení výšinné osady Bánov-Hrad. In: Sborník Josefu Poulíkovi k šedesátinám, 115–116. Brno.
[231] PEŠKA, J.–UNGER, J., 1993: Jungburgwallzeitliche Befestigung bei Dürnholz, Bez. Břeclav (Lundenburg) in Mähren, Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 9, 139–145.
[232] PICCOTTINI, G., 1989: Die Römer in Kärnten. Klagenfurt.
[233] PIETA, K.–PLACHÁ, V., 1999: Die ersten Römer im nördlichen Mitteldonauraum im Lichte neuen Grabungen in Devín. In: Germanen beiderseits des spätantiken Limes herausgegeben von Thomas Fischer–Gundolf Precht–Jaroslav Tejral. Materialien des X. Internationalen Symposiums "Grundprobleme der frühgeschichtlichen Entwicklung im nördlichen Mitteldonaugebiet" Xanten vom 2.–6. Dezember 1997. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 14, 179–205. Köln–Brno.
[234] PICHLEROVÁ, M., 1986: Gerulata und seine Rolle im Bratislavaer Tor, AR XXXVIII, 435–445.
[235] PLAČEK, M.–PROCHÁZKA, R., 1986: K problematice opevněných sídel přelomu raného a vrcholného feudalismu na Moravě (Teze), AH 11, 159–170.
[236] PLANITZ, H., 1996: Die deutsche Stadt im Mittelalter. Von der Römerzeit bis zu den Zunftkämpfen. Wiesbaden 1996 (5. Auflage).
[237] PLASCHKA, R. (Hrsg.) u. a., 1995: Was heisst Österreich. Inhalt und Umfang des Österreichgegriffs vom 10. Jahrhundert bis heute. Wien.
[238] PLEYEL, P., 2002: Das römische Österreich. Geschichte Österreichs, Band I. Wien.
[239] POHANKA, R., 1997: Das römische Wien. Geschichte Wiens, Band I. Wien.
[240] POHANKA, R., 1998: Wien in Mittelalter. Geschichte Wiens, Band II. Wien.
[241] POHANKA, R., 2002: Österreich im Mittelalter. Geschichte Österreichs, Band II. Wien.
[242] POJSL, M., 1981: Přemyslovský knížecí hrad v Olomouci, AH 6, 199–219.
[243] POJSL, M., 1983: Poznámky k výzkumu přemyslovského knížecího hradu v Olomouci. In: Středisko. Sborník Vlastivědné společnosti muzejní v Olomouci 7 (66), 82–87. Olomouc.
[244] POLÁČEK, L., 1989: Příspěvek k poznání počátků Moravských Budějovic, VVM XLI, 205–221.
[245] POLÁČEK, L., 1995: Hradisko u Kramolína, VVM XLVII, 261–276.
[246] POLÁČEK, L., 1996: Zum Stand der Erforschung frühmittelalterlicher Burganlagen in Südwestmähren. In: Internationale Tagungen in Mikulčice, Band III. Frühmittelalterliche Machtzentren in Mitteleuropa – mehrjährige Grabungen und ihre Auswertung. Kolloquium Mikulčice, herausgegeben von Čeněk Staňa–Lumír Poláček, 283–307. Brno.
[247] POLÁČEK, L., 2000: Mikulčice – průvodce, svazek 1. Terénní výzkum v Mikulčicích. Brno.
[248] PÖRTNER, R., 1994: Mit dem Fahrstuhl in die Römerzeit. Düsseldorf–Wien (3. Auflage 1987).
[249] POULÍK, J., 1967: Pevnost v lužním lese. Praha.
[250] POULÍK, J., 1972: Velkomoravské mocenské centrum v Mikulčicích, Monumentorum tutela – Ochrana pamiatok 8, 5–56.
[251] POULÍK, J., 1975: Mikulčice. Sídlo a pevnost knížat velkomoravských. Praha.
[252] PRIX, D.–WIHODA, M., 2001: "...allir unser getrawen Burger...". Hlubčice jako mocenský nástroj přemyslovské dynastie, ČSZM B 50, 193–204.
[253] PROCHÁZKA, R., 1978: Hlavní rysy staroslovanské opevňovací techniky na Moravě, VVM XXX, 268–279.
[254] PROCHÁZKA, R., 1984: Předběžná zpráva o záchranném výzkumu v Uherském Brodě v roce 1982, Studia comeniana et historica XIV, sv. 28, 1984, 147–149.
[255] PROCHÁZKA, R., 1985: Archeologie k počátkům jihomoravských měst, AH 10, 133–142.
[256] PROCHÁZKA, R., 1985a: Záchranný výzkum mladohradištního hradiska v Moravském Krumlově – Rokytné (okr. Znojmo), Přehled výzkumů 1983, 51. Brno.
[257] PROCHÁZKA, R., 1988: Archeologické prameny ke středověkému Brnu (Z nových výzkumů 1983–1987), AH 13, 83–95.
[258] PROCHÁZKA, R., 1990: Charakteristika opevňovacích konstrukcí předvelkomoravských a velkomoravských hradišť na Moravě. In: Pravěké a slovanské osídlení Moravy. Sborník příspěvků k osmdesátým narozeninám akademika Josefa Poulíka, 288–306. Brno.
[259] PROCHÁZKA, R., 1990a: Výzkum na Horním náměstí v Přerově v roce 1987 (okr. Přerov), Přehled výzkumů 1987, 64–65. Brno.
[260] PROCHÁZKA, R., 1991: K charakteristice sídelního vývoje Brna do počátku vrcholného středověku. In: Miasto zachodnioslowiańskie w XI–XII wieku w Europie Środkowo–Wschodniej, 109–141. Wrocław.
[261] PROCHÁZKA, R., 1992: Mittelalterliche Stadtkernforschung in Brno (Brünn), Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 8, 159–181.
[262] PROCHÁZKA, R., 1993: Archeologie k počátkům středověkého města Brna, BMD XI, 29–53.
[263] PROCHÁZKA, R., 1993a: K vývoji a funkčnímu rozvrstvení hradů 11. a 12. stol. na Moravě. In: Lokalne ośrodky władzy państwowej w XI–XII wieku w Europie Środkowo–Wschodniej, Spotkania Bytomskie I. Red. S. Moździoch, 109–141. Wrocław.
[264] PROCHÁZKA, R., 1996: Zur Frage der ältesten Bebauung in den südmährischen Städten in Hausbau und Raumstruktur frühen Städte in Ostmitteleuropa, PA, Supplementum 6, 120–141.
[265] PROCHÁZKA, R., 1998: Zur Konstruktion der Wehrmauer der slawischen Burgwälle in Mähren im 8. bis 12/13. Jahrhundert. In: Frühmittelalterliche Burgenbau in Mittel- und Osteuropa. Tagung Nitra vom 7. bis 10. Oktober 1996. Herausgegeben von Joachim Henning und Alexandr T. Ruttkay, 363–370. Bonn.
[266] PROCHÁZKA, R., 2000: Zrod středověkého města na příkladu Brna (K otázce odrazu společenské změny v archeologických pramenech). In: Mediaevalia archaeologica 2, Brno a jeho region. Red. M. Ježek a J. Klápště, 7–158. Praha–Brno.
[267] PROCHÁZKA, R., 2003: Archeologie a historie v procesu poznávání raných měst. In: Ad vitam et honorem. Profesoru Mezníkovi přátelé a žáci k pětasedmdesátým narozeninám. K vydání připravili Tomáš Borovský, Libor Jan a Martin Wihoda, 87–99, Brno.
[268] PROCHÁZKA, R., 2003a: Počátky jihomoravských měst a etnické změny, AH 28, 267–295.
[269] PROCHÁZKA, R., 2005: Der südmährische Kirchenbau im 11.–13. Jahrhundert – Ein Überblick. In: Die Kirche im mittelalterlichen Siedlungsraum. Archäologische Aspekte zu Standort, Architektur und Kirchenorganisation, Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 21, 205–242.
[270] PROCHÁZKA, R.–DOLEŽEL, J., 2000: Současný stav poznání počátků jihomoravských měst, Přehled výzkumů 42, 25–74.
[271] PROCHÁZKA, R.–KOVÁČIK, P.–ZŮBEK, A., 2002: Nové poznatky k vývoji opevnění olomouckého hradu v raném a vrcholném středověku, AH 27, 197–213.
[272] PROCHÁZKA, R.–LOSKOTOVÁ, I, 1999: K topografii a interpretaci předlokačního osídlení brněnského historického jádra, AH 24, 169–188.
[273] PROCHÁZKA, R.–SNÁŠIL, R., 1984: Hlavní rysy lokační zástavby Uherského Hradiště ve 2. polovině 13. století. In: Urbes medii aevi, 43–52. Praha.
[274] PROCHÁZKA, R.–SULITKOVÁ, L., 1984: Uherské Hradiště ve 13.–15. století. Sociálně ekonomická struktura a topografie. Uherské Hradiště.
[275] RADOVÁ-ŠTIKOVÁ, M.–HAUSEROVÁ, M., 1991: Lokační urbanismus, AH 16, 121–130.
[276] REIDINGER, E., 1994: Planung oder Zufall. Wr. Neustadt 1194. Wiener Neustadt.
[277] REICHERT, F., 1981: Die Kuenringerstädte. In: Die Kuenringer. Das Werden des Landes Niederösterreich. Niederösterreichische Landesausstellung, Stift Zwettl, 16. Mai–26. Oktober 1981. Katalog des Niederösterreichischen Landesmuseums, Neue Folge Nr. 110, 110–116. Wien.
[278] RISY, R., 2001: Aelium Cetium–St. Pölten. Zur hochmittelalterlichen Stadtbildung auf römischen Ruinen. In: Zwischen Römersiedlung und mittelalterlicher Stadt, Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 17, 169–178.
[279] SÁNDOR, M., 2001: Sopianae und Quinqueecclesiae. Die Frage der Stadtkontinuität zwischen römischer und mittelalterlicher Siedlung. In: Zwischen Römersiedlung und mittelalterlicher Stadt, Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 17, 233–239.
[280] SEEBACH, G., 1977: Burg und Stadt Hainburg – baugeschichtliche Untersuchungen, Unsere Heimat 48, 94–107.
[281] SEVERIN, 1982: Severin zwischen Römerzeit und Völkerwanderung. Ausstellung des Landes Oberösterreich 24. April bis 26. Oktober 1982 im Stadtmuseum Enns. Linz.
[282] SCHLESINGER, W., 1958: Städtische Frühformen zwischen Rhein und Elbe. In: Studien zu den Anfängen des europäischen Städtewesens, 29–362. Konstanz.
[283] SCHLESINGER, W., 1963: Burg und Stadt. In: W. Schlesinger (hrsg.). Beiträge zur deutschen Verfassungsgeschichte der Mittelalters II, 92ff. Göttingen.
[284] SCHREIBER, H., 2005: Auf Römerstraßen durch Europa. München–Breitbrunn 1985, Erftstadt (Lizenzneuausgabe).
[285] SCHWARZ, E., 1966: Volkstumsgeschichte der Sudetenländer. II. Teil: Mähren. Handbuch der sudetendeutschen Kulturgeschichte. Herausgegeben vom Vorstand des Collegium Carolinum. Forschungsstelle für die böhmische Länder, 4. Band. München.
[286] SNÁŠIL, R., 1981: Opevněná sídliště 10.–16. století na Uherskohradišťsku, AH 6, 307–313.
[287] SNÁŠIL, R., 1993: Nové nálezy na hradisku ve Spytihněvi (okr. Zlín), Přehled výzkumů 1991, 77. Brno.
[288] STAŇA, Č., 1972: Velkomoravské hradiště Staré Zámky u Líšně. Stavební vývoj, Monumentorum tutela – Ochrana pamiatok 8, 1972, 109–171.
[289] STAŇA, Č., 1985: Mährische Burgwälle im 9. Jahrhundert. In: Die Bayern und ihre Nachbarn, Teil 2. Berichte des Symposions der Kommission für Frühmittelalterforschung, 25. bis 28. Oktober 1982, Stift Zwettl, Niederösterreich. Herausgegeben von Herwig Friesinger und Falko Daim. Österreichische Akademie der Wissenschaften, Philosophisch-historische Klasse Denkschriften, 180. Band. Veröffentlichungen der Kommission für Frühmittelalterforschung, Bd. 9, 157–200. Wien.
[290] STAŇA, Č., 1990: Staré Město a velkomoravská hradiště. In: Staroměstská výročí. Sborník příspěvků ze slavnostního zasedání u příležitosti 40 let archeologických výzkumů Moravského muzea ve Starém Městě a výročí objevu první velkomoravské zděné stavby ve Starém Městě Na valách sestavil Luděk Galuška. Uherské Hradiště, 7.–8. září 1988, 71–79. Brno 1990.
[291] STAŇA, Č., 1993: Pustiměřský hrad, AH 18, 181–197.
[292] STAŇA, Č., 1996: Archäologische Erforschung mährischer Höhenburgwälle. In: Internationale Tagungen in Mikulčice, Band III. Frühmittelalterliche Machtzentren in Mitteleuropa – mehrjährige Grabungen und ihre Auswertung. Kolloquium Mikulčice, herausgegeben von Čeněk Staňa–Lumír Poláček, 267–281. Brno 1996.
[293] STAŇA, Č., 1998: Přerov – ein Burg des Boleslaw Chrobry in Mähren. In: Frühmittelalterlicher Burgenbau in Mittelund Osteuropa, 49–69. Bonn.
[294] STERN, J., 1994: Wo Römerräder rollten. Überlegungen zum Verlauf römischer Straßen. Österreichisches archäologisches Institut, Sonderschriften, Band 24. Wien.
[295] STOOB, H., 1970: Forschungen zum Städtewesen in Europa, Band I. Räume, Formen und Schichten der mitteleuropäischen Städte. Eine Aufsatzfolge. Köln – Wien.
[296] STOOB, H., 1977: Bruno von Olmütz, das mährische Städtenetz und die europäischen Politik von 1245 bis 1281. In: Die mittelalterliche Städtebildung im südostlichen Europa. Hrsg. von H. Stoob. Städteforschung. Reihe A: Bd. 4, 90–133. Köln – Wien.
[297] STRAUBE, H., 1996: Ferrum Noricum und die Stadt auf dem Magdalensberg. Wien.
[298] SULITKOVÁ, L., 1987: Několik poznámek k dějinám Brna ve 13. a 14. století. In: Najstaršie dejiny Bratislavy. Referáty zo sympózia 28.–30. októbra 1986, 275–295. Bratislava.
[299] SULITKOVÁ, L., 1995: Několik poznámek k dějinám Brna ve 13. století (K původu brněnského patriciátu), BMD XIII, 46–64.
[300] SWOBODA, E., 1964: Carnuntum. Seine Geschichte und Denkmäler. Graz.
[301] SZAMEIT, E., 1995–1996: Frühmittelalterliche Siedlungstätigkeit im Ostalpenraum und der Nachweis von Slawen im Lichte archäologischen Fundsituation des 6.–9. Jahrhunderts in Österreich, MAG Wien 125/126, 291–311.
[302] SZAMEIT, E., 1996: Frühmittelalterliche Slawen in Niederösterreich. Ein Beitrag zum Erscheinungsbild slawischer Populationen des 6.–8. Jahrhunderts in Österreich, Archäologie Österreichs 7/ Sonderausgabe, 21–28.
[303] ŠIKULOVÁ, V., 1975: Příspěvek archeologie k nejstarším dějinám Opavy, AR XXVII, 271–276, 308.
[304] ŠTARHA, I., 1983: Okruh brněnského městského práva. In: Brno mezi městy střední Evropy, 158–165. Brno.
[305] ŠTĚPÁNEK, M., 1965: Opevněná sídliště 8.–12. století ve střední Evropě. Praha.
[306] ŠVÁBENSKÝ, M., 1979: Město do válek českouherských. In: Hodonín. Minulost a socialistická přítomnost města, 31–62. Brno.
[307] ŠVÁBENSKÝ, M., 1993: Osudy města Brna do roku 1243, BMD XI, 221–266.
[308] TABULA IMPERII ROMANI, 1986: Tabula Imperii Romani. Castra Regina, Vindobona, Carnuntum. Auf der Gundlage der Weltkarte 1:1 000 000 M – 33 Praha. Praha.
[309] TEJRAL, J., 1997: The amber route and the Roman military campaigns north of the Middle Danube area during the first two centuries A. D. In: Jantarová stezka. Peregrinatio Gothica. Suppl. ad Acta Mus. Moraviae Scient. Soc. LXXXII, 111–130.
[310] TOMAS, J., 1987: Poznámky ke vzniku Znojma a Brna. In: XVI. mikulovské sympozium 1986. Vývoj obydlí, sídlišť a sídlištní struktury na jižní Moravě, 225–230. Praha.
[311] UBL, H., 1985: Klosterneuburg – vom römischen Lager zur babenbergischen Residenz und Klosterstiftung. In: Der heilige Leopold. Landesfürst und Staatssymbol. Niederösterreichische Landesausstellung, Stift Klosterneuburg 30. Marz–3. November 1985. Katalog des Niederösterreichischen Landesmuseums, Neue Folge Nr. 155, 130–138. Wien.
[312] UBL, H., 1985–1986: Tulln, Zeiselmauer, Klosterneuburg. Neue Forschungsergebnisse zu drei Hilfstruppenlagern im norisch-pannonischen Grenzbereich des österreichischen Limesabschnittes, Römisches Österreich 13–14, 293–322.
[313] UBL, H., 2001: Bestattungen an der Wende von Antike zum Mittelalter in Lauriacum/Enns, OÖ. In: Zwischen Römersiedlung und mittelalterlicher Stadt, Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 17, 163–167.
[314] UHLÍŘ, Jiří et al. (FIŠER, Rudolf–NOVÁČKOVÁ, Eva–SEJBAL, Jiří–ŠRÁMEK, Rudolf), 1977: Třebíč. Dějiny města I. Brno.
[315] UNGER, J.–PROCHÁZKA, R., 1995: Počátky katedrály sv. Petra a Pavla v Brně ve světle archeologických výzkumů roku 1991 a 1992, BMD XIII, 90–111.
[316] URBAN, O. H., 1989: Wegweiser in die Urgeschichte Österreichs. Archäologie sehen, erkennen, verstehen. Wien.
[317] URBAN, O. H., 1995: Keltische Höhensiedlungen an der mittleren Donau vom Linzer Becken bis zur Porta Hungarica 2. Der Braunsberg. Linzer Archäologische Forschungen 23. Linz.
[318] URBAN, O. H., 2000: Der lange Weg zur Geschichte. Die Urgeschichte Österreichs. Österreichische Geschichte bis 15 v. Chr. Hg. von Herwig Wolfram. Wien.
[319] VANĚČEK, V., 1945: Prvních tisíc let. Praha.
[320] VANĚČEK, V., 1946: Počátky státu a práva v Československu. Praha.
[321] VANĚČEK, V., 1949: Předstátní společenská organizace a vznik státu u českých Slovanů. Praha.
[322] VANÍČEK, V., 1999: Velké dějiny zemí Koruny české. Svazek II. 1197–1250. Praha–Litomyšl.
[323] VANÍČEK, V., 2002: Velké dějiny zemí Koruny české. Svazek III. 1250–1310. Praha–Litomyšl.
[324] VERBÍK, A., 1981: Středověké město. In: Uherské Hradiště, dějiny města, 81–124. Brno 1981.
[325] VETTERS, H., 1969: Das Problem der Kontinuität von der Antike zum Mittelalter in Österreich. Ein Vortrag, Gymnasium 76, 481–515.
[326] VETTERS, H., 1977: Lauriacum. Aufstieg und Niedergang der römischen Welt II 6, 355–378. Berlin–New York.
[327] VETTERS, H., 1977a: Virunum. Aufstieg und Niedergang der römischen Welt II 6, 302–354. Berlin–New York.
[328] VETTERS, H., 1982: Austria Romana. In: Die Quellen der Geschichte Österreichs. Herausgegeben von Erich Zöllner, 13–25. Wien 1982.
[329] VINDOBONA, 1977: Vindobona – die Römer im Wiener Raum. 52. Sonderausstellung des Historischen Museums der Stadt Wien, Karlsplatz, 8. Dezember 1977 bis 9. April 1978. Wien (o. D.).
[330] VISY, Z., 1988: Der römische Limes in Ungarn. Stuttgart.
[331] WALDE, E.–FEIL, D., 1997: Funde aus Aguntum. Innsbruck.
[332] WIEN IN MITTELALTER, 1975: Wien im Mittelalter. Katalog. Historisches Museum der Stadt Wien. Wien.
[333] WIHODA, M., 1989: Ekonomické zázemí Hradce nad Moravicí na střední Moravě ve 13. století, ČMM CVIII, 77–87.
[334] WIHODA, M., 1998: Geneze městského zřízení na Moravě jako zakladatelské dílo markraběte Vladislava Jindřicha?, Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity C 45, řada historická, 21–35.
[335] WIHODA, M., 2001: Hlubčice. Přemyslovský klíč k branám piastovského Slezska? In: Královská a poddanská města od své geneze k protoindustrializaci a industrializaci. Sborník příspěvků z mezinárodního odborného sympozia uspořádaného ve dnech 5.–6. října v Příboře. Vychází k 750. výročí města Příbora a 10. výročí vzniku Ostravské univerzity s podporou Ministerstva kultury ČR v Praze. Uspořádal Jiří Jurok, 51–69. Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě, Okresní vlastivědné muzeum Nový Jičín, město Příbor.
[336] WIHODA, M., 2003: "...In terra nostra Oppauiensi sed in iure Lubshicensi situatam...". Městské právo jako projev vědomí etnického nebo regionálního? In: Milý Bore ... Profesoru Ctiboru Nečasovi k jeho sedmdesátým narozeninám věnují přátelé, kolegové a žáci. K vydání připravili Tomáš Dvořák, Radomír Vlček a Libor Vykoupil, 289–294. Brno.
[337] WIHODA, M., 2003a: Opava ve 12. století. In: Opava. Sborník o dějinách města 3, 3–4. Opava.
[338] WOLFRAM, H., 1980: Die Karolingerzeit in Niederösterreich, Wissenschaftliche Schriftenreihe Niederösterreich Bd. 46. St. Pölten – Wien.
[339] WOLFRAM, H., 1987: Die Geburt Mitteleuropas. Geschichte Österreichs vor seiner Entstehung 378–907. Wien.
[340] WOLFRAM, H., 1995: Grenzen und Räume. Geschichte Österreichs vor seiner Entstehung 378–907. Österreichische Geschichte 378–907. Hg. von Herwig Wolfram. Wien.
[341] ZEZULA, M., 2003: Archeologie a počátky města Moravské Ostravy (Archeologické výzkumy v historickém jádru města v letech 1998–2002). In: Ostrava, Příspěvky k dějinám a současnosti města 21, 7–44.
[342] ZIÓŁKOWSKA, H., 1968: Miasto słowiańskie w świetle socjologicznych definicji miasta. In: I Międzinarodowy Kongres Archeologii Słowiańskiej, t. IV, 136–143. Wrocław–Warszawa–Kraków.
[343] ZÖLLNER, E., 1996: Geschichte Österreichs. Von den Anfängen bis zur Gegenwart. Wien (1961, 8. Auflage 1996).
[344] ZÖLLNER, E., 1976: Wien zur Zeit der Babenberger. In: 1000 Jahre Babenberger in Österreich, 296–298. Wien.
[345] ZÖLLNER, E.–SCHÜSSEL, T., 1985: Das Werden Österreichs. Ein Arbeitsbuch für österreichische Geschichte. Wien (1961; 1985, 6. Auflage).
[346] ŽEMLIČKA, J., 1979: Ekonomika českých zemí v období přechodu od raného k vrcholnému feudalismu, Folia historica Bohemica 1, 109–129.
[347] ŽEMLIČKA, J., 1982: Společenský a hospodářský vývoj v době posledních Přemyslovců. In: Umění doby posledních Přemyslovců, 17–21. Roztoky u Prahy – Praha.
[348] ŽEMLIČKA, J., 1986: Století posledních Přemyslovců (Český stát a společnost ve 13. století ). Praha (2. Auflage 1998).
[349] ŽEMLIČKA, J., 1990: Přemysl Otakar I. Panovník, stát a česká společnost na prahu vrcholného feudalismu. Praha.
[350] ŽEMLIČKA, J., 1995: K dotváření hradské sítě za Břetislava I. ("Přemyslovská" jména v názvech českých a moravských hradišť), HG 28, 27–47.
[351] ŽEMLIČKA, J., 1997: Čechy v době knížecí (1034–1198). Praha.
[352] ŽEMLIČKA, J., 1998: "Právo nucené směny" při zakládání středověkých měst, ČČH 96, 502–531.
[353] ŽEMLIČKA, J., 2000: Böhmen – von den slawischen Burgzentren zum spätmittelalterlichen Städtenetz. In: Städtelandschaft– Städtenetz – zentralörtliches Gefüge. Ansätze und Befunde zur Geschichte der Städte im hohen und späten Mittelalter. Hrsg. von M. Escher, A. Haverkamp und F. G. Hirschmann, Trierer historische Forschungen 43, 233–253. Mainz.
[354] ŽEMLIČKA, J., 2002: Počátky Čech královských 1198–1253. Proměna státu a společnosti. Praha.
[355] ŽEMLIČKA, J., 2003: České 13. století: "privatizace" státu, ČČH 101, 509–541.
[2] ALZINGER, W., 1986: Aguntum und Lavant. Führer. Wien 1986 (5. Auflage).
[3] ARTNER, G.–KRENN, M., 1995: Stadtarchäologie im Raum Krems-Stein. In: Perspektiven zum Werdegang von Krems und Stein. Festgabe zum 1000-Jahr-Jubiläum der Stadt Krems-Stein. (Hrsg. Alexandra Krenn-Leeb), Archäologie Österreichs. Sonderausgabe 1995, 40–56. Wien.
[4] BAKALA, J., 1974: Počátky města Opavy, ČSM B 23, Zvláštní číslo k 750. výročí města Opavy, 3–24.
[5] BAKALA, J., 1977: Zrod městského zřízení na středověkém Opavsku, ČSM B 26, 97–122.
[6] BECKEL, L.–HARL, O., 1997: Archäologie in Österreich. Flugbilder/Wanderungen/Fundstätten. Wien 1997 (2. Auflage).
[7] BICHL, A.–GRIEBL, M.–LA SPERANZA, M.–REISINGER, B., 2003: Erlebnis Archäologie. Carnuntum, Vindobona, Bernsteinstraße. Wien.
[8] BISTŘICKÝ, J., 1979: Ke genezi města Olomouce, Folia historica bohemica 1, 225–230.
[9] BISTŘICKÝ, J., 2002: Počátky hradu a města. In: Olomouc, Malé dějiny města, 28–46. Olomouc.
[10] BLÁHA, J., 1979: Úvod do problematiky slovanského osídlení Olomouce. In: Historická Olomouc a její současné problémy I. Acta Universitatis Palackyanae Olomucensis, Facultas philosophica, Philosophicaaesthetica 5, 85–94. Praha.
[11] BLÁHA, J., 1980: K počátkům slovanského osídlení olomouckého kopce. In: Slované 6.–10. století. Sborník referátů ze symposia v Břeclavi-Pohansku, Břaclav-Pohansko 1978, 27–40. Brno.
[12] BLÁHA, J., 1980a: Otázka kontinuity slovanského osídlení Olomouckého kopce a několik poznámek k hmotné kultuře olomouckých Slovanů, VVM XXXII, 1980, 301–311.
[13] BLÁHA, J., 1984: Časněslovanská osada v Olomouci a počátky řemeslnicko-kupeckého podhradí. Příspěvek k postavení Olomouce v 10. století, AH 9, 133–146.
[14] BLÁHA, J., 1985: Několik poznámek ke genezi a významu raně středověké Olomouce, AH 10, 143–152.
[15] BLÁHA, J., 1988: Předběžná zpráva o objevu předvelkomoravského ústředí v Olomouci, AH 13, 155–170.
[16] BLÁHA, J., 1998: Komunikace, topografie a importy ve středověku a raném novověku (7.–17. století) na území města Olomouce, AH 23, 13–159.
[17] BLÁHA, J., 1999: Archeologické poznatky ke stavební konstrukci nejstarších měšťanských domů v Olomouci, AH 24, 189– 213.
[18] BLÁHA, J., 2001: Archeologické poznatky k vývoji a významu Olomouce v období Velkomoravské říše. In: Velká Morava mezi východem a západem. Großmähren zwischen West und Ost. Sborník příspěvků z mezinárodní konference, Uherské Hradiště, Staré Město 28. 9.–1. 10. 1999. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 17, 41–68. Brno.
[19] BLÁHA, J., 2001a: Olomouc im 10.–11. Jahrhundert. Topographie und die Frage der Kontinuität eines frühmittelalterlichen Zentrums. In: Boleslav II. Der tschechische Staat um das Jahr 1000. Internarionales Symposium, Praha, 9.–10. Februar 1999. Herausgegeben von Petr Sommer. Colloquia mediaevalia Pragensia 2, 325–361. Praha.
[20] BLÁHA, J.–KONEČNÝ, L., 1985: K nejstarší historii města Telče. In: Uměleckohistorický sborník, 129–160. Brno.
[21] BLÁHOVÁ, M., 1986: Evropská sídliště v latinských pramenech období raného feudalismu. Praha.
[22] BLÁHOVÁ, M., 1987: Sídliště Staré Moravy v soudobých písemných pramenech. In: Mikulovská sympozia. XVI. MS 1986. Vývoj obydlí, sídlišť a sídlištní struktury na jižní Moravě, 143–148. Praha.
[23] BOOCKMANN, H., 1986: Die Stadt im späten Mittelalter. München.
[24] BRANDSTÄTTER, Ch.–TREFFER, G. (Hrsg.) et al., 1986: StadtChronik Wien. 2000 Jahre in Daten, Dokumenten und Bildern. Wien–München 1986 (2. Auflage).
[25] BRUNNER, K., 1994: Herzogtümmer und Marken. Vom Ungarnsturm bis ins 12. Jahrhundert. Österreichische Geschichte 907–1156. Hg. von Herwig Wolfram. Wien.
[26] BURG – BURGSTADT – STADT, 1995: Burg – Burgstadt – Stadt. Zur Genese mittelalterlicher nichtagrarischer Zentren in Ostmitteleuropa. Hrsg. von H. Brachmann. Berlin.
[27] CARNUNTUM, 1992: Carnuntum. Das Erbe Roms an der Donau. Katalog der Ausstellung des Archäologischen Museums Carnuntinum in Bad Deutsch Altenburg AMC. Herausgegeben von Werner Jobst. 1992.
[28] CEJNKOVÁ, D.–LOSKOTOVÁ, I., 1993: Archeologické výzkumy na Starém Brně, BMD XI, 1993, 23–28.
[29] CEJNKOVÁ, D.–MĚŘÍNSKÝ, Z.–SULITKOVÁ, L., 1984: K problematice počátků města Brna, ČsČH XXXII, 250–270.
[30] CSENDES, P., 1981: Geschichte Wiens. Wien.
[31] CSENDES, P., 1991: Der niederösterreichische Raum im 10. Jahrhundert. In: Baiern, Ungarn und Slawen im Donauraum. Forschungen zur Geschichte der Städte und Märkte Österreichs, Band 4, 95–104. Linz/Donau.
[32] CSENDES, P., 2001: "Decus omne quod oppida poscunt ... hic reperire potes". Antike Wurzeln mittelalterlicher Städte. In: Zwischen Römersiedlung und mittelalterlicher Stadt. Archäologische Aspekte zur Kontinuitätsfrage. Herausgegeben von Sabine Felgenhauer-Schmiedt, Alexandrine Eibner, Herbert Knittler, Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 17, 9–16.
[33] CZEIKE, P., 1981: Geschichte der Stadt Wien. Wien.
[34] ČIŽMÁŘ, Z.–KOHOUTEK, J., 1997: K nejstaršímu raně středověkému osídlení bývalého Kláštera Hradisko u Olomouce. In: Z pravěku do středověku. Sborník k 70. narozeninám Vladimíra Nekudy, 279–288. Brno.
[35] ČIŽMÁŘ, Z.–KOHOUTEK, J., 1998: Předběžná zpráva o výzkumu kláštera Hradisko v Olomouci v roce 1996, AH 23, 335– 352.
[36] ČIŽMÁŘ, Z.–KOHOUTEK, J., 1999: Výzkum v historickém jádru města Přerova, AH 24, 151–160.
[37] DAS RÖMISCHE BRIGANTIUM, 1985: Das römische Brigantium. Katalog d. Vorarlberger Landes museums. Bregenz.
[38] DĚJINY RAKOUSKA, 2002: Dějiny Rakouska (Veber, Václav–Hlavačka, Milan–Vorel, Petr– Polívka, Miloslav–Wihoda, Martin–Měřínský, Zdeněk). Praha.
[39] DIE RÖMER AN DER DONAU, 1973: Die Römer an der Donau. Noricum und Pannonien. Landesausstellung Schloß Traun, Petronell, NÖ. 25. Mai bis 28. Oktober 1973. Katalog des Niederösterreichischen Landesmuseums, Neue Folge Nr. 55. Wien.
[40] DIE RÖMER ZWISCHEN ALPEN UND NORDMEER, 2000: Die Römer zwischen Alpen und Nordmeer. Zivilisatorisches Erbe einer europäischen Militärmacht. Herausgegeben von Ludwig Wamser in Zusammenarbeit mit Christof Flügel und Bernward Ziegaus. München, Düsseldorf.
[41] DIE STADT UND DIE WILDNIS, 1992: Die Stadt und die Wildnis. Wien 1000–1500. Katalog. Wien.
[42] DIE WELT DER BABENBERGER, 1995: Die Welt der Babenberger. Schleier, Kreuz und Schwert. Herausgegeben von Brigitte Vacha, verfasst von Walter Pohl. Graz–Wien–Köln.
[43] DILCHER, G., 1996: Rechtshistorische Aspekte des Stadtbegriffs. In: G. Dilcher, Bürgerrecht und Stadtverfassung im europäischen Mittelalter, 67–94. Köln–Weimar–Wien.
[44] DOHNAL, V., 1985: Počátky hradu v Olomouci a jeho nejstarší zděná architektura, AH 10, 273–282.
[45] DOHNAL, V., 1985a: Raně středověké osídlení a počátky hradu v Olomouci, ČSM B 34, 97–113.
[46] DOHNAL, V., 1989: K otázce prostorového členění olomouckého hradu ve 12.–13. století, AH 14, 271– 278.
[47] DOHNAL, V., 1994: Ústřední část olomouckého hradu, ČSM B 43, 211–226.
[48] DOHNAL, V., 1996: Olomoucký hrad – sídlo údělných knížat a moravských biskupů. In: Olomouc v době biskupa Jindřicha Zdíka, 9–38. Olomouc.
[49] DOHNAL, V., 1998: Opevnění raněstředověké Olomouce, ČSM B 47, 193–205.
[50] DOHNAL, V., 2001: Olomoucký hrad v raném středověku, 10. až první polovina 13. století. Olomouc.
[51] DOHNAL, V., 2006: Olomoucký hrad v raném středověku (II). Olomouc.
[52] DOLEŽEL, J., 1995: Ke vzniku a vývoji několika měst střední a severozápadní Moravy (Blansko, Ivančice, Tišnov, Velká Bíteš, Vyškov), AH 20, 201–217.
[53] DOLEŽEL, J., 2000: K městskému zřízení na středověkém Brněnsku do roku 1411. In: Mediaevalia archaeologica 2, Brno a jeho region. Red. M. Ježek a J. Klápště, 159–259. Praha–Brno.
[54] DOSTÁL, B., 1988: Raně městské prvky hradiště Břeclavi-Pohanska. In: Rodná země. Sborník k 100. výročí Muzejní a vlastivědné společnosti v Brně a k 60. narozeninám PhDr. Vladimíra Nekudy, CSc., 146–155.
[55] DOSTÁL, O. et al. (HRŮZA, J.–LÍBAL, D.–VODĚRA, S.–ZALČIK, T.), 1974: Československá historická města. Praha.
[56] DROBERJAR, E.–SAKAŘ, V., 2000: Problems of the Roman military campaign against the empire of Marobuduus in the year 6 A.D. In: Gentes, Reges und Rom. Auseinandersetzung – Anerkennung – Anpassung. Festschrift für Jaroslav Tejral zum 65. Geburtstag herausgeben von Jan Bouzek–Herwig Friesinger–Karol Pieta–Balázs Komoróczy. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 16, 21–42. Brno.
[57] EBNER, H., 1991: Die Frühgeschichte Wiens. In: Frühgeschichte der europäischen Stadt. Voraussetzungen und Grundlagen/Zentralinstitut für alte Geschichte und Archäologie Berlin. Herausgegeben von Hansjürgen Brachmann und Joachim Herrmann. Schriften zu Ur- und Frühgeschichte 44, 60–67. Berlin.
[58] ENNEN, E., 1987: Die europäische Stadt des Mittelalter. Göttingen 1987 (4. Auflage).
[59] FARKA, Ch., 1992: Stadtkernarchäologie in Österreich, Archäologie Österreichs 3/2, 12–18.
[60] FEHRING, G., 1996: Stadtarchäologie in Deutschland, Sonderheft der Zeitschrift Archäologie in Deutschland. Stuttgart.
[61] FIALA, Z., 1975: Přemyslovské Čechy. Český stát a společnost v letech 995–1310. Praha 1975 (2. Auflage).
[62] FISCHER, T., 1988: Römer und Bajuwaren an der Donau. Bilder zur Frühgeschichte Ostbayerns. Regensburg.
[63] FISCHER, T., 2001: Die römischen Provinzen. Eine Einführung in ihre Archäologie. Herausgegeben von Thomas Fischer unter Mitarbeit von Michael Altjohann. Stuttgart 2001.
[64] FISCHER, T., 2002: Noricum. Orbis Provinciarum, Sonderbände der Antiken Welt. Zaberns Bildbände zur Archäologie. Mainz am Rhein.
[65] FIŠER, R., 2001: Klášter uprostřed lesa. Dvě studie o třebíčském benediktinském opatství. Brno 2001.
[66] FIŠER, R., 2002: K počátkům třebíčského kláštera (Poznámky k tzv. falzu zakládací listiny). In: Ve stopách sv. Benedikta. Sborník příspěvků z konference Středověké kláštery v zemích Koruny české konané ve dnech 24.–25. května 2001 v Třebíči. K vydání připravili Libor Jan a Petr Obšusta. Disputationes Moravicae 3, 85–95. Brno.
[67] FITZ, J., 1977: Die Eroberung Pannoniens. In: Aufstieg und Niedergang der römischen Welt II 6, 543–556. Berlin – New York 1977.
[68] FLODR, M., 1995: Privilegium města Brna z roku 1243 a jeho velké dědictví, BMD XIII, 23–37.
[69] FREISING, F., 1977: Die Bernsteinstraße aus der Sicht der Straßentrassierung. Archiv für die Geschichte des Straßenwesens, Heft 5. Bonn–Bad Godesberg.
[70] FRIESINGER, H. u. I., 1991: Ein Vierteljahrhundert Grabungen in Thunau, Archäologie Österreichs 2/1, 6–22.
[71] FRIESINGER, H.–KRINZINGER, F., 2005: Der römische Limes in Österreich. Führer zu den archäologischen Denkmälern. Redaktion: V. Gassner–S. Jilek–A. Stuppner. Wien 1997, 2002, 2005 (1.–3. Auflage).
[72] FRIESINGER, H.–TEJRAL, J.–STUPPNER, A. (Hrsg.), 1994: Markomannenkriege – Ursachen und Wirkungen. VI. Internationales Symposium "Grundprobleme der frühgeschichtlichen Entwicklung im nördlichen Mitteldonaugebiet" Wien 23.–26. November 1993. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 1. Brno.
[73] FRIESINGER, H.–VACHA, B., 1987: Die vielen Väter Österreichs. Römer – Germanen – Slawen. Eine Spurensuche. Wien.
[74] FRÜHGESCHICHTE DER EUROPÄISCHEN STADT, 1991: Frühgeschichte der europäischen Stadt. Voraussetzungen und Grundlagen/Zentralinstitut für alte Gescichte und Archäologie Berlin. Herausgegeben von Hansjürgen Brachmann und Joachim Herrmann. Schriften zu Ur- und Frühgeschichte 44. Berlin.
[75] FRÜHMITTELALTERLICHE BURGENBAU IN MITTEL- UND OSTEUROPA, 1998: Frühmittelalterliche Burgenbau in Mittel- und Osteuropa. Tagung Nitra vom 7. bis 10. Oktober 1996. Herausgegeben von Joachim Henning und Alexandr T. Ruttkay. Bonn.
[76] FÜGEDI, E., 1969: Die Entstehung des Städtewesens in Ungarn, Alba Regia X, 101–118.
[77] FÜGEDI, E., Die Städte im mittelalterlichen Ungarn. Versuch einer Forschungsbilanz. In: Städte im Donauraum. Sammelband der Beiträge aus dem Symposion in Smolenice 30. 9.–3. 10. 1991 Bratislava – Preßburg 1291–1991. Herausgegeben von Richard Marsina, 38–54. Bratislava.
[78] GAISBAUER, I., 2001: Ein Beiträg zu spätantiker und erster mittelalterlicher Besiedlung in Wien. Am Beispiel der Grabungsergebnisse in Wien 1., Tuchlauben 17. In: Zwischen Römersiedlung und mittelalterlicher Stadt. Archäologische Aspekte zur Kontinuitätsfrage. Herausgegeben von Sabine Felgenhauer-Schmiedt, Alexandrine Eibner, Herbert Knittler, Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 17, 215–222.
[79] GALUŠKA, L., 1993: Staré Město, the Great Moravian Centre of the 2nd Half of the 9th. In: Century Actes du XIIe Congrès ISPP 4, 96–102, Bratislava 1993.
[80] GALUŠKA, L., 1998: Die großmährische Siedlungsagglomeration Staré Město–Uherské Hradiště und ihre Befestigung. In: Frühmittelalterliche Burgenbau in Mittel- und Osteuropa. Tagung Nitra vom 7. bis 10. Oktober 1996. Herausgegeben von Joachim Henning und Alexandr T. Ruttkay, 341–348. Bonn.
[81] GALUŠKA, L., 2000: Nejstarší dějiny Starého Města. In: Staré Město v proměnách staletí, 29–117. Staré Město.
[82] GALUŠKA, L., 2001: Staroměstsko-uherskohradišťská aglomerace – vývoj osídlení a přírodní podmínky v 6.–10. století. In: Velká Morava mezi východem a západem. Großmähren zwischen West und Ost. Sborník příspěvků z mezinárodní konference, Uherské Hradiště, Staré Město 28. 9.–1. 10. 1999. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 17, 123–137. Brno.
[83] GALUŠKA, L., 2004: Historie a současnost archeologických výzkumů ve Starém Městě. K metodě a metodice terénních průzkumů a výzkumů. In: Forum urbes medii aevi I, sborník příspěvků z konference FUMA konané 10. dubna 2002, 4–9. Brno.
[84] GASSNER, V.–JILEK, S.–LADSTÄTTER, S., 2002: Am Rande des Reiches. Die Römer in Österreich. Österreichische Geschichte 15 v. Chr.–378 n. Chr. Hg. von Herwig Wolfram. Wien.
[85] GEDIGA, B., 1979: Frühslawische Städte in Oberschlesien. In: Rapports du IIIe Congrès international d'archéologie Slave,Tome 2, 259–269. Bratislava.
[86] GERHARTL, G., 1976: Wiener Neustadt – Die bedeutendste Stadtgründung der Babenbergerzeit. In: 1000 Jahre Babenberger in Österreich. Niederösterreichische Jubiläumsausstellung, Stift Lilienfeld 15. Mai–31. Oktober 1976. Katalog des Niederösterreichischen Landesmuseums, Neue Folge Nr. 66, 321–328. Wien.
[87] GLASER, F., 1983: Die römische Stadt Teurnia. Klagenfurt.
[88] GLASER, F., 1997: Frühes Christentum im Alpenraum. Eine archäologische Entdeckungsreise. Regensburg–Graz–Wien–Köln.
[89] GLASER, F. (Hrsg.), 1998: Kelten – Römer – Karantanen. Klagenfurt.
[90] GÖMÖRI, J., 2001: Von Scarbantia zu Sopron. Die Frage der Kontinuität. In: Zwischen Römersiedlung und mittelalterlicher Stadt, Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 17, 223– 231.
[91] GRAUS, F., 1974: Die Vorläufer der Städte auf westslawischen Gebiet. In: Settimane di studio del Centro Italiano di studi sull' alto medioevo 21, 231–266. Spoleto.
[92] GROH, S.–SEDLMAYER, H., 2001: Favianis – Civitas mutarensis – Mautern: Spätantikes Kastell und frühmittelalterliche Stadt. Neue Evidenzen zur Stadtgeschichte von Mautern an der Donau, NÖ. In: Zwischen Römersiedlung und mittelalterlicher Stadt, Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 17, 179–193.
[93] GUTKAS, K., 1975: /St. Pölten, Werden und Wesen einer österreichischen Stadt. St. Pölten 1975 (3. Auflage).
[94] GUTKAS, K., 1977: Das österreichische Städtewesen im Mittelalter. In: Die mittelalterliche Städtebildung im südostlichen Europa. Hrsg. Heinz Stoob. Städteforschung. Reihe A: Bd. 4, 134–163. Köln–Wien.
[95] HAIDER, S., 1987: Geschichte Oberösterreichs. Wien.
[96] HARL, O., 1979: Vindobona – Das römische Wien. Wien.
[97] HEGER, N., 1974: Salzburg in römischer Zeit. Salzburg.
[98] HENSEL, W., 1962: Szkice wczesnodziejowe, cz. 3. Přiměněnije archeologičeskogo metoda k issledovanijam o vozniknověnii poľskich gorodow, SlAnt IX, 1962, 113–137.
[99] HENSEL, W., 1963: Archeologia o początkach miast słowiańskich. Wrocław–Warszawa–Kraków.
[100] HENSEL, W., 1970: Szkice wczesnodziejowe, cz. VIII/2. Do diskusji nad protozalążkami miast, SlAnt XVII, 113–137.
[101] HENSEL, W., 1974: Untersuchungen über die Anfänge der Städte in Polen. In: Vor- und Frühformen der europäischen Stadt, Bd. 2, 176–189. Göttingen.
[102] HERRMANN, J., 1980: Struktura poselenij i obščestvennyje otnošenija v slavjanskich stranach v rannem sredněkov'je. In: Tezisy dokladov delegacii GDR na IV meždunarodnom kongresse slavjanskoj archeologii, Sofia 1980, 5–19. Berlin.
[103] HERRMANN, J., 1985: Slawische Seehandelsplätze des 8. bis 10. Jh. Entwicklungsfaktoren für Stammesgesellschaft, Staatsbildung und Städtewesen. In: Tezisy dokladov delegacii GDR na meždunarodnom kongresse slavjanskoj archeologii, Kijev 1985, 5–7. Berlin.
[104] HERRMANN, J., 1991: Stadtenstehung im historischen Vergleich. Zu einigen Ergebnissen und Fragestellungen. In: Frühgeschichte der europäischen Stadt. Voraussetzungen und Grundlagen/Zentralinstitut für alte Gescichte und Archäologie Berlin. Herausgegeben von Hansjürgen Brachmann und Joachim Herrmann. Schriften zu Ur- und Frühgeschichte 44, 315ff. Berlin.
[105] HLOBIL, I.–MICHNA, P.–TOGNER, M., 1984: Olomouc. Praha.
[106] HOFER, N., 2001: Von Comagenis zu Tulln. Neue archäologische Erkenntnisse zur Stadtwerdung Tullns. In: Zwischen Römersiedlung und mittelalterlicher Stadt, Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 17, 195–204.
[107] HOFFMANN, F., 1983: Brněnské městské právo. In: Brno mezi městy střední Evropy, 166–180. Brno.
[108] HOFFMANN, F., 1990: K systémové analýze středověkých měst, ČČH LXXXVIII, 252–275.
[109] HOFFMANN, F., 1992: České město ve středověku. Praha.
[110] HOSÁK, L., 1959: Územní rozsah hradských obvodů moravských v 11. až 13. století. In: Pocta Zdeňku Nejedlému, Sborník University Palackého v Olomouci, 141–151. Olomouc.
[111] HOSÁK, L., 1961–1964: Příspěvek k počátkům poddanských měst, VVM XVI, 32–49.
[112] HRABOVÁ, L., 1964: Ekonomika feudální državy olomouckého biskupství ve druhé polovině 13. století. Praha.
[113] HRUBÝ, V., 1961: Velkomoravská města a velmožské dvorce. In: Referáty o pracovních výsledcích čs. archeologů za rok 1960, 96–108. Liblice.
[114] HRUBÝ, V., 1964: Staré Město–Velehrad, ústředí z doby Velkomoravské říše. Praha.
[115] HRUBÝ, V., 1965: Staré Město. Velkomoravský Velehrad. Praha.
[116] HRUBÝ, V., 1968: Zur Typologie der Siedlungsagglomerationen in der großmährischen Epoche. In: I. Międzinarodowy Kongres Archeologii Słowiańskiej, t. IV, 170–175. Wrocław–Warszawa–Kraków.
[117] HRUBÝ, V., 1980: Velkomoravské Staré Město. Dosavadní výsledky archeologických výzkumů. In: Vekomoravské Staré Město. Středisko výroby, kultury a moci západních Slovanů, 1–18. Brno.
[118] HRŮZA, J., 1960: Česká města. Praha.
[119] HRŮZA, J., 1965: Teorie města. Praha.
[120] HRŮZA, J., 1976: Československá města. Praha.
[121] HUDECZEK, E., 1977: Flavia Solva. Berlin.
[122] CHROPOVSKÝ, B.–RUTTKAY, A., 1985: Archeologický výskum a genéza slovenského etnika, HČ 33, 257–292.
[123] JAN, L., 1999: Vznik moravských provincií. In: Nový Mars Moravicus aneb Sborník příspěvků, jež věnovali Prof. Dr. Josefu Válkovi jeho žáci a přátelé k sedmdesátinám, 227–241. Brno.
[124] JAN, L., 2003: Královské vilikace za vlády Václava II. In: Ad vitam et honorem. Profesoru Jaroslavu Mezníkovi přátelé a žáci k pětasedmdesátým narozeninám. K vydání připravili Tomáš Borovský, Libor Jan a Martin Wihoda, 247–259. Brno.
[125] JOBST, W., 1983: Provinzhauptstadt Carnuntum. Wien.
[126] JORDÁNKOVÁ, H.–LOSKOTOVÁ, I., 2006: K předlokačnímu osídlení Brna, AH 31, 119–130.
[127] JUSTOVÁ, J., 1990: Dolnorakouské Podunají v raném středověku. Slovanská archeologie k jeho osídlení v 6.–11. století. Praha.
[128] KALOUSEK, F., 1960: Die großmährische Burgwallstadt Břeclav–Pohansko, Sborník prací filosofické fakulty brněnské university E 5, řada archeologicko-klasická, 5–22.
[129] KALOUSEK, F., 1960a: Objev velkomoravského hradištního města na Pohansku u Břeclavě, Zprávy muzejního a vlastivědného kroužku ODO v Břeclavi, 1–9.
[130] KALOUSEK, F., 1960b: Pohansko – velkomoravské hradištní město, Věda a život IV, 193–199.
[131] KALOUSEK, F., 1961: K historii objevu velkomoravského města na Pohansku u Břeclavě, SbČSSA při ČSAV 1, 33–38.
[132] KALOUSEK, F., 1961a: Velkomoravské hradištní město Břeclav–Pohansko. Průvodce po výzkumech. Břeclav.
[133] KANDLER, M.–VETTERS, H., 1989: Der römische Limes in Österreich. Ein Führer. Wien 1986, 1989 (1.–2. Auflage).
[134] KARNITSCH, P., 1970–1972: Die Kastelle von Lentia. Linz.
[135] KAVKA, F., 1963: Die Städte Böhmens und Mährens zur Zeit des Přemysliden-Staates. In: Die Städte Mitteleuropas im 12. und 13. Jahrhundert, 137–153. Linz.
[136] KEJŘ, J., 1969: Zwei Studien über die Anfänge des Städteverfassung in den böhmischen Ländern, Historica XVI, 81–142.
[137] KEJŘ, J., 1976: Nad počátky našich měst, ČsČH XXIV, 377–401.
[138] KEJŘ, J., 1979: Městské zřízení v českém státě ve 13. století, ČsČH XXVII, 226–252.
[139] KEJŘ, J., 1987: Trhy a trhové vsi v Čechách a na Moravě, Právněhistorické studie 28, 9–44.
[140] KEJŘ, J., 1992: Anfänge der ständischen Verfassung in Böhmen. In: Die Anfänge der ständischen Vertretungen in Preußen und seinen Nachbarnländern. Hrsg. von H. Boockmann, Schriften des Historischen Kollegs, Kolloquien 16, 177–217. München.
[141] KEJŘ, J., 1998: Vznik městského zřízení v českých zemích. Praha.
[142] KLAAR, A., 1963: Die Siedlungensformen der österreichischen Donaustädte. In: Die Städte Mitteleuropas im 12. und 13. Jahrhundert, 93–115. Linz.
[143] KLANICA, Z., 1995: Zur Periodisierung vorgroßmährischer Funde aus Mikulčice. In: Studien zum Burgwall von Mikulčice I, 379–469. Brno.
[144] KLÁPŠTĚ, J., 2005: Proměna českých zemí ve středověku. Praha.
[145] KNEIFEL, H., 1982: Enns. Vom Mittelalter bis zur Gegenwart. In: Severin zwischen Römerzeit und Völkerwanderung. Ausstellung des Landes Oberösterreich 24. April bis 26. Oktober 1982 im Stadtmuseum Enns, 415–422. Linz.
[146] KOHOUTEK, J., 1995: Počátky města Přerova, AH 20, 187–200.
[147] KOHOUTEK, J., 1996: Nové poznatky o středověkém vývoji města Uherského Brodu, AH 21, 373–384.
[148] KOHOUTEK, J., 2001: Problematika lokalizace královského hradu a vývoje středověkého města v Přerově, AH 26, 155–170.
[149] KOHOUTEK, J., 2002: Výzkum benediktýnského kláštera Hradisko u Olomouce. In: Ve stopách sv. Benedikta. Sborník příspěvků z konference Středověké kláštery v zemích Koruny české konané ve dnech 24.–25. května 2001 v Třebíči. K vydání připravili Libor Jan a Petr Obšusta. Disputationes Moravicae 3, 211–217. Brno.
[150] KOHOUTEK, J., 2006: Přerov a Spytihněv – správní centra východní a střední Moravy v raném středověku, AH 31, 67–74.
[151] KOLNÍK, T., 1991: Zu den ersten Römern und Germanen an der mittleren Donau im Zusammenhang mit den geplanten römischen Angrifen gegen Marbod 6 n. Chr. In: Bendix Trier (Hg.), Die römische Okkupation nördlich der Alpen zur Zeit des Augustus. Kolloquium Bergkamen 1989, Bodenaltertümer Westfalens 26, 71–84. Aschendorf–Münster.
[152] KOUŘIL, P., 1994: Slovanské osídlení českého Slezska. Brno – Český Těšín.
[153] KOUŘIL, P.–WIHODA, M., 1999: Die Rolle des Meilenrechts in der Genese der ältesten landesfürstlichen Burgen und Städte Böhmisch-Schlesiens, Castrum Bene 6, 165–190.
[154] KOVACSOVICS, W. K., 2001: Salzburg im Frühmittelalter. Zur Frühzeit der Stadt aus archäologischer Sicht. In: Zwischen Römersiedlung und mittelalterlicher Stadt, Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 17, 9–102.
[155] KUTHAN, J., 1982: Architektura v přemyslovském státě. In: Umění doby posledních Přemyslovců. Ed. J. Kuthan, 181–351. Roztoky u Prahy–Praha.
[156] KUTHAN, J., 1991: Zakladatelské dílo krále Přemysla Otakara II. v Rakousku a ve Štýrsku. Praha 1991.
[157] KUTHAN, J., 1994: Česká architektura v době posledních Přemyslovců. Města – hrady – kostely – kláštery. Vimperk.
[158] KÜHNEL, H., 1973: Krems und Stein. München – Zürich.
[159] KRZEMIEŃSKA, B., 1985: Moravští Přemyslovci ve znojemské rotundě. Ostrava 1985 (2. vyd. in: Krzemieńska, B.–Merhautová, A.–Třeštík, D., Moravští Přemyslovci ve Znojemské rotundě, 7–75. Praha 2000).
[160] LADENBAUER-OREL, H., 1977: Archaeological Research in the City Centre of Vienna. In: European Towns. Their Archaeology and Early History edited by M. W. Barley, 343–352. London–New York–San Francisco.
[161] LANGMANN, G., 1981: Die Markomannenkriege. Wien.
[162] LÁZNIČKA, Z., 1948: Moravská města (Anthropogeografická studie). Brno.
[163] LECIEJEWICZ, L., 1968: Die Anfänge der westslawischen Städte im Rahmen der Urbanisationsprozeße Europas im frühen Mittelalter. In: I Międzinarodowy Kongres Archeologii Słowiańskiej, t. IV, 263–271. Wrocław–Warszawa–Kraków.
[164] LECIEJEWICZ, L., 1970: Kszałtowanie się pierwszych miast u Słowian nadbaltyckych, SlAnt XVII, 93–123.
[165] LECHNER, K., 1996: Die Babenberger. Markgrafen und Herzoge von Österreich 976–1246. Wien–Köln–Weimar 1976, 1985, 1992, 1994, 1996 (6. Auflage).
[166] LECHNER, K. et al., 1970: Handbuch der Historischen Stätten Österreich, erster Band. Donauländer und Burgenland. Stuttgart (Nachdruck 1985).
[167] LÍBAL, D., Rozwój miast czeskich od XI wieku do rewolucji husyckiej, Kwartalnik Architektury i Urbanistiky III, 241–268.
[168] LÍBAL, D., 1970: Starobylá města v Československu. Stavba jako obraz dějin. Praha.
[169] LOHRMANN, K.–OPPL, F., 1981: Regesten zur Frühgeschichte von Wien, Forschungen und Beiträge zur Wiener Stadtgeschichte. Sonderreihe der "Wiener Geschichtsblätter", Band 10. Wien–München.
[170] LOSKOTOVÁ, I.–PROCHÁZKA, R., 1995: Brněnské zemnice (Příspěvek k vývoji městské zástavby 13. stol.), BMD XIII, 112–149.
[171] LUDAT, H., 1958: Frühformen des Städtewesens in Osteuropa. In: Studien zu den Anfängen des europäischen Städtewesens, 527–553. Konstanz.
[172] MACHÁČEK, J., 2005: Raně středověké Pohansko u Břeclavi: munitio, palatium nebo emporium moravských panovníků?, AR LVII, 100–138.
[173] MARC AUREL UND CARNUNTUM, 2004: Marc Aurel und Carnuntum. Herausgegeben von Franz Humer. Sonderausstellung aus Anlass des Jubiläums "100 Jahre Archäologisches Museum Carnuntinum" Bad Deutsch-Altenburg 20. 03.–15. 12. 2004. Amt der NÖ Landesregierung, Abt. Kultur und Wissenschaft, Neue Folge 450.
[174] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1977: Několik poznámek k počátkům města Jihlavy. In: Středověká archeologie a studium počátků měst, 122–128. Praha 1977.
[175] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1981: Přehled dosavadního stavu výzkumu fortifikací 11. až počátku 16. století na Moravě a ve Slezsku (hradiska a hrady), AH 6, 147–197.
[176] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1986: Morava v 10. století ve světle archeologických nálezů, PA LXXVII, 18–80.
[177] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1988: K vývoji osídlení v brněnské oblasti od doby stěhování národů a k nejstarším dějinám Brna do vydání tzv. zakládacího privilegia v roce 1243. In: Najstaršie dejiny Bratislavy. Referáty zo sympózia 28.–30. októbra 1986, 251–274. Bratislava.
[178] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1989: K problematice osídlení Znojemska a Bítovska v předvelkomoravském a velkomoravském období, ČMMZ, Vědy společenské LXXIV, 111–120.
[179] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1989a: Století posledních Přemyslovců na Moravě a ve Slezsku ve světle archeologických výzkumů a nálezů, AH 14, 19–42.
[180] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1991: 900 let prvé zprávy o Brně, VVM XLIII, 281–291.
[181] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1993: Celkový vývoj osídlení brněnské oblasti do vzniku institucionálního města (problémy a perspektivy dalšího výzkumu), BMD XI, 15–22.
[182] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1993a: Otázky kolonizace a interetnických vztahů na středověké Moravě, AH 18, 99–118.
[183] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1993b: Problematik der Entstehung der südmährischen Städte und deren Beziehungen zum donauländischen Gebiet. In: Städte im Donauraum, 55–62. Bratislava.
[184] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1995: Úvodem – Brno mezi léty 1091–1243, BMD XIII, 9–22.
[185] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1995a: Vztahy centrální moci k místnímu vývoji na středověké Moravě. In: Mikulovská sympozia. XXIII. MS 1993, 7–30. Brno.
[186] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1997: Hrad Spytihněv v souvislostech moravského vývoje 11. až 12. století a otázka existence údělu Břetislavova syna Spytihněva na Moravě, ČMM CXVI, 19–37.
[187] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1999: Několik poznámek k výzkumům znojemské rotundy a hradu, ČMM CXVIII, 453–463.
[188] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1999a: Středověké cesty na Moravě a ve Slezsku. In: Morava ve středověku. Editor Zdeněk Měřínský. Sborník příspěvků proslovených ve dnech 7. ledna až 25. března 1998 v rámci přednáškového cyklu Moravského zemského muzea v Brně, 125–131. Brno.
[189] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1999b: Středověká města na Moravě. In: Morava ve středověku. Editor Zdeněk Měřínský. Sborník příspěvků proslovených ve dnech 7. ledna až 25. března 1998 v rámci přednáškového cyklu Moravského zemského muzea v Brně, 117–124. Brno.
[190] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2000: Hradisko Břeclav-Pohansko a počátky Břeclavského hradu, Archaeologia mediaevalis Moravica et Silesiana I, 71–90.
[191] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2001: Počátky břeclavského hradu. In: Město Břeclav. Uspořádali: PhDr. Emil Kordiovský, PhDr. Evženie Klanicová, 118–130. Brno.
[192] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2002: České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu I. Praha.
[193] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2002a: Rakousko před Rakouskem (do roku 907). In: Dějiny Rakouska (V. Veber, M. Hlavačka, P. Vorel, M. Polívka, M. Wihoda, Z. Měřínský), 9–64. Praha 2002.
[194] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2005: Mikulčice – das Gräberfeld bei der IX. Kirche. Verlauf der Forschung und Fundsachlage. In: Die frühmittelalterliche Elite bei den Völkern des östlichen Mitteleuropas (mit einem speziellen Blick auf die großmährische Problematik). Materialien der internationalen Fachkonferenz Mikulčice 25.–26. 5. 2004. Editor Pavel Kouřil, Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 25, 115–136. Brno.
[195] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2006: Befestigte Zentren der frühen Přemysliden-Periode in Mähren und Schlesien (Thesen), AH 31, 55–66.
[196] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2006a: České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu II. Praha.
[197] MĚŘÍNSKÝ, Z.–ZUMPFE, E., 1995: Mittelalterliche Städte in Südmähren und ihre Beziehungen zu mittelalterlichen Städten im niederösterreichischen Raum nördlich der Donau (Arbeitsthese), AH 20, 181–185.
[198] MĚŘÍNSKÝ, Z.–ZUMPFE, E., 1997: Jihomoravská a dolnorakouská města, jejich místo v kulturním vývoji a odraz v hmotné kultuře, AH 22, 145–158.
[199] MĚŘÍNSKÝ, Z.–ZUMPFE, E., 1998: Obchodní cesty na jižní Moravě a v Dolním Rakousku do doby vrcholného středověku, AH 23, 173–181.
[200] MIGLBAUER, R., 2001: Ovilava-Wels. Der Übergang von der Spätantike zum frühen Mittelalter. In: Zwischen Römersiedlung und mittelalterlicher Stadt, Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 17, 149–161.
[201] MICHNA, P., 1982: K utváření raně středověké Moravy (Olomouc a historické Olomoucko v 9. až počátku 13. století), ČsČH XXX, 716–744.
[202] MICHNA, P., 1982a: Velkomoravská a přemyslovská Olomouc, VVM XXXIV, 18–24.
[203] MICHNA, P.–POJSL, M., 1988: Románský palác na Olomouckém hradě. Archeologie a památková obnova. Brno.
[204] MITCHELL, P., 2001: Zur "Kontinuitätsfrage" in Wien anhand neuester Erkenntnisse. Von der Ausgrabung Judenplatz und anderen Fundstellen. In: Zwischen Römersiedlung und mittelalterlicher Stadt, Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 17, 205–214.
[205] MLČÁK, L., 2006: Stavební vývoj olomouckého hradu do konce XIII. století. In: Sága moravských Přemyslovců. Život na Moravě od XI. do počátku XIV. století. Sborník a katalog výstavy pořádané Vlastivědným muzeem v Olomouci a Muzeem města Brna k 700. výročí tragické smrti Václava III., posledního českého krále z dynastie Přemyslovců, 125–132. Olomouc – Brno.
[206] MÓCSY, A., 1974: Pannonia and Upper Moesia. A History of the Middle Danube Provinces of the Roman Empire. London – Boston.
[207] MUK, J., 1992: K současnému stavu výzkumu urbanismu a stavební podoby středověkých měst, AH 17, 59–62.
[208] NEUGEBAUER, J.-W., 2001: Neue archäologische Forschungen in Klosterneuburg, NÖ. In: Zwischen Römersiedlung und mittelalterlicher Stadt. Archäologische Aspekte zur Kontinuitätsfrage, Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 17, 133–147.
[209] NEUGEBAUER, J.-W. und zahlreiche Mitarbeiter, 1998: Von der Herren Hof von Passau. Vom römischen Lagerdorf zum mittelalterlichen Lesehof. Unter der Mitarbeit und mit Beiträgen von: Ina Bauer, Michael Duscher, Rudolf Koch, Karl Mazakarini, Christine Neugebauer-Maresch, Frity Preinfalk, Reiner Simak und Leopold Zahm. Klosterneuburg.
[210] NOLL, R., 1958: Römische Siedlungen und Straßen im Limesgebiet zwischen Inn und Enns (Oberösterreich). Der römische Limes in Österreich (hg. von der österreichischen Akademie der Wissenschaften) 21. Wien.
[211] NOVÁK, J.–KAREL, J., 1977: Zpráva o archeologicko-historickém výzkumu počátků města Rýmařova a okolí 1969–1975. Krnov.
[212] NOVOTNÝ, B., 1961: Výzkum hradiště "Hrůdy" u Sudoměřic nad Moravou, SbČSSA při ČSAV 1, 61– 81.
[213] NOVOTNÝ, B., 1962: Výzkum slovanského hradiska v Opavě Kylešovicích, ČSM B 1, 65–80.
[214] NOVOTNÝ, B., 1975: Moravské úděly a jejich raně feudální sídla v 11.–13. století, AR XXVII, 516–527.
[215] NOVOTNÝ, B., 1977: Počátky raně středověkého osídlení v prostoru Mikulova na Moravě a jeho hradu, AH 2, 211–219.
[216] NOVOTNÝ, B., 1978: Výzkum přemyslovského ústředí "castrum Zpitignew" z 11.–12. století a rekonstrukce jeho údělu v archeologických a písemných pramenech, AH 3, 183–215.
[217] NOVOTNÝ, B., 1982: K problematice způsobu výstavby opevnění nížinného hradiště Strachotína-Vysoké zahrady u Dolních Věstonic na Moravě, AH 7, 325–334.
[218] NOVÝ, R., 1972: Přemyslovský stát 11. a 12. století. Acta Universitatis Carolinae, Philosophica et historica, Monographia XLIII. Praha.
[219] ÖSTERREICH VOR EINTAUSEND JAHREN, 1996: Österreich vor eintausend Jahren. Der Übergang vom Früh- zum Hochmittelalter. Archäologie Österreichs, Sonderausgabe 7/1996. Alexandra Krenn-Leeb (Hrsg.).
[220] ÖSTERREICHISCHES STÄDTEBUCH, 1968: Österreichisches Städtebuch. Herausgegeben von Alfred Hoffmann und Othmar Pickl. 1. Band. Die Städte Oberösterreichs redigiert von Herbert Knittler (1968). Wien.
[221] ÖSTERREICHISCHES STÄDTEBUCH, 1970: Österreichisches Städtebuch. Herausgegeben von Alfred Hoffmann und Othmar Pickl. 2. Band. Die Städte des Burgenlandes redigiert von Herbert Knittler (1970). Wien.
[222] ÖSTERREICHISCHES STÄDTEBUCH, 1988: Österreichisches Städtebuch. Herausgegeben von Alfred Hoffmann und Othmar Pickl. 4. Band. Die Städte Niederösterreichs, 1. Teil A–G (mit Pulkau und St. Valentin) redigiert von Friederike Goldmann unter Mitarbeit von Ernö Deák und Werner Berthold (1988). Wien.
[223] ÖSTERREICHISCHES STÄDTEBUCH, 1976: Österreichisches Städtebuch. Herausgegeben von Alfred Hoffmann und Othmar Pickl. 4. Band. Die Städte Niederösterreichs, 2. Teil H–P redigiert von Friederike Goldmann, Evelin Oberhammer und Johanne Pradel (1976). Wien.
[224] ÖSTERREICHISCHES STÄDTEBUCH, 1982: Österreichisches Städtebuch. Herausgegeben von Alfred Hoffmann und Othmar Pickl. 4. Band. Die Städte Niederösterreichs, 3. Teil R–Z redigiert von Friederike Goldmann Evelin Oberhammer unter Mitarbeit von Ernö Deák und Johanne Pradel (1982). Wien.
[225] OPAVA, 2006: Opava (K. Müller–R. Žáček edd.). Praha.
[226] OPPL, F., 1981: Erstnennung von Siedlungsnamen im Wiener Raum. Kommentare zum Historischen Atlas von Wien. Herausgegeber: Wiener Stadt- und Landesarchiv, Ludwig-Boltzmann-Institut für Stadtgeschichtsforschung, Band 2. Kommentar zur Karte 1.3 des Historischen Atlas von Wien. Wien – München.
[227] PAMĚŤ MĚST, 1975: Městské památkové reservace v českých zemích (ed. Vladimír Novotný). Praha.
[228] PASCHER, G., 1949: Römische Siedlungen und Straßen im Limesgebiet zwischen Enns und Leitha. Der römische Limes in Österreich (hg. von der österreichischen Akademie der Wissenschaften) 19. Wien.
[229] PAVELČÍK, Jan, 1971: Slovanská hradiska v Poolšaví, Muzeum J. A. Komenského v Uh. Brodě, Zpráva za rok 1970, 49–51.
[230] PAVELČÍK, Jiří, 1970: Slovanské osídlení výšinné osady Bánov-Hrad. In: Sborník Josefu Poulíkovi k šedesátinám, 115–116. Brno.
[231] PEŠKA, J.–UNGER, J., 1993: Jungburgwallzeitliche Befestigung bei Dürnholz, Bez. Břeclav (Lundenburg) in Mähren, Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 9, 139–145.
[232] PICCOTTINI, G., 1989: Die Römer in Kärnten. Klagenfurt.
[233] PIETA, K.–PLACHÁ, V., 1999: Die ersten Römer im nördlichen Mitteldonauraum im Lichte neuen Grabungen in Devín. In: Germanen beiderseits des spätantiken Limes herausgegeben von Thomas Fischer–Gundolf Precht–Jaroslav Tejral. Materialien des X. Internationalen Symposiums "Grundprobleme der frühgeschichtlichen Entwicklung im nördlichen Mitteldonaugebiet" Xanten vom 2.–6. Dezember 1997. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 14, 179–205. Köln–Brno.
[234] PICHLEROVÁ, M., 1986: Gerulata und seine Rolle im Bratislavaer Tor, AR XXXVIII, 435–445.
[235] PLAČEK, M.–PROCHÁZKA, R., 1986: K problematice opevněných sídel přelomu raného a vrcholného feudalismu na Moravě (Teze), AH 11, 159–170.
[236] PLANITZ, H., 1996: Die deutsche Stadt im Mittelalter. Von der Römerzeit bis zu den Zunftkämpfen. Wiesbaden 1996 (5. Auflage).
[237] PLASCHKA, R. (Hrsg.) u. a., 1995: Was heisst Österreich. Inhalt und Umfang des Österreichgegriffs vom 10. Jahrhundert bis heute. Wien.
[238] PLEYEL, P., 2002: Das römische Österreich. Geschichte Österreichs, Band I. Wien.
[239] POHANKA, R., 1997: Das römische Wien. Geschichte Wiens, Band I. Wien.
[240] POHANKA, R., 1998: Wien in Mittelalter. Geschichte Wiens, Band II. Wien.
[241] POHANKA, R., 2002: Österreich im Mittelalter. Geschichte Österreichs, Band II. Wien.
[242] POJSL, M., 1981: Přemyslovský knížecí hrad v Olomouci, AH 6, 199–219.
[243] POJSL, M., 1983: Poznámky k výzkumu přemyslovského knížecího hradu v Olomouci. In: Středisko. Sborník Vlastivědné společnosti muzejní v Olomouci 7 (66), 82–87. Olomouc.
[244] POLÁČEK, L., 1989: Příspěvek k poznání počátků Moravských Budějovic, VVM XLI, 205–221.
[245] POLÁČEK, L., 1995: Hradisko u Kramolína, VVM XLVII, 261–276.
[246] POLÁČEK, L., 1996: Zum Stand der Erforschung frühmittelalterlicher Burganlagen in Südwestmähren. In: Internationale Tagungen in Mikulčice, Band III. Frühmittelalterliche Machtzentren in Mitteleuropa – mehrjährige Grabungen und ihre Auswertung. Kolloquium Mikulčice, herausgegeben von Čeněk Staňa–Lumír Poláček, 283–307. Brno.
[247] POLÁČEK, L., 2000: Mikulčice – průvodce, svazek 1. Terénní výzkum v Mikulčicích. Brno.
[248] PÖRTNER, R., 1994: Mit dem Fahrstuhl in die Römerzeit. Düsseldorf–Wien (3. Auflage 1987).
[249] POULÍK, J., 1967: Pevnost v lužním lese. Praha.
[250] POULÍK, J., 1972: Velkomoravské mocenské centrum v Mikulčicích, Monumentorum tutela – Ochrana pamiatok 8, 5–56.
[251] POULÍK, J., 1975: Mikulčice. Sídlo a pevnost knížat velkomoravských. Praha.
[252] PRIX, D.–WIHODA, M., 2001: "...allir unser getrawen Burger...". Hlubčice jako mocenský nástroj přemyslovské dynastie, ČSZM B 50, 193–204.
[253] PROCHÁZKA, R., 1978: Hlavní rysy staroslovanské opevňovací techniky na Moravě, VVM XXX, 268–279.
[254] PROCHÁZKA, R., 1984: Předběžná zpráva o záchranném výzkumu v Uherském Brodě v roce 1982, Studia comeniana et historica XIV, sv. 28, 1984, 147–149.
[255] PROCHÁZKA, R., 1985: Archeologie k počátkům jihomoravských měst, AH 10, 133–142.
[256] PROCHÁZKA, R., 1985a: Záchranný výzkum mladohradištního hradiska v Moravském Krumlově – Rokytné (okr. Znojmo), Přehled výzkumů 1983, 51. Brno.
[257] PROCHÁZKA, R., 1988: Archeologické prameny ke středověkému Brnu (Z nových výzkumů 1983–1987), AH 13, 83–95.
[258] PROCHÁZKA, R., 1990: Charakteristika opevňovacích konstrukcí předvelkomoravských a velkomoravských hradišť na Moravě. In: Pravěké a slovanské osídlení Moravy. Sborník příspěvků k osmdesátým narozeninám akademika Josefa Poulíka, 288–306. Brno.
[259] PROCHÁZKA, R., 1990a: Výzkum na Horním náměstí v Přerově v roce 1987 (okr. Přerov), Přehled výzkumů 1987, 64–65. Brno.
[260] PROCHÁZKA, R., 1991: K charakteristice sídelního vývoje Brna do počátku vrcholného středověku. In: Miasto zachodnioslowiańskie w XI–XII wieku w Europie Środkowo–Wschodniej, 109–141. Wrocław.
[261] PROCHÁZKA, R., 1992: Mittelalterliche Stadtkernforschung in Brno (Brünn), Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 8, 159–181.
[262] PROCHÁZKA, R., 1993: Archeologie k počátkům středověkého města Brna, BMD XI, 29–53.
[263] PROCHÁZKA, R., 1993a: K vývoji a funkčnímu rozvrstvení hradů 11. a 12. stol. na Moravě. In: Lokalne ośrodky władzy państwowej w XI–XII wieku w Europie Środkowo–Wschodniej, Spotkania Bytomskie I. Red. S. Moździoch, 109–141. Wrocław.
[264] PROCHÁZKA, R., 1996: Zur Frage der ältesten Bebauung in den südmährischen Städten in Hausbau und Raumstruktur frühen Städte in Ostmitteleuropa, PA, Supplementum 6, 120–141.
[265] PROCHÁZKA, R., 1998: Zur Konstruktion der Wehrmauer der slawischen Burgwälle in Mähren im 8. bis 12/13. Jahrhundert. In: Frühmittelalterliche Burgenbau in Mittel- und Osteuropa. Tagung Nitra vom 7. bis 10. Oktober 1996. Herausgegeben von Joachim Henning und Alexandr T. Ruttkay, 363–370. Bonn.
[266] PROCHÁZKA, R., 2000: Zrod středověkého města na příkladu Brna (K otázce odrazu společenské změny v archeologických pramenech). In: Mediaevalia archaeologica 2, Brno a jeho region. Red. M. Ježek a J. Klápště, 7–158. Praha–Brno.
[267] PROCHÁZKA, R., 2003: Archeologie a historie v procesu poznávání raných měst. In: Ad vitam et honorem. Profesoru Mezníkovi přátelé a žáci k pětasedmdesátým narozeninám. K vydání připravili Tomáš Borovský, Libor Jan a Martin Wihoda, 87–99, Brno.
[268] PROCHÁZKA, R., 2003a: Počátky jihomoravských měst a etnické změny, AH 28, 267–295.
[269] PROCHÁZKA, R., 2005: Der südmährische Kirchenbau im 11.–13. Jahrhundert – Ein Überblick. In: Die Kirche im mittelalterlichen Siedlungsraum. Archäologische Aspekte zu Standort, Architektur und Kirchenorganisation, Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 21, 205–242.
[270] PROCHÁZKA, R.–DOLEŽEL, J., 2000: Současný stav poznání počátků jihomoravských měst, Přehled výzkumů 42, 25–74.
[271] PROCHÁZKA, R.–KOVÁČIK, P.–ZŮBEK, A., 2002: Nové poznatky k vývoji opevnění olomouckého hradu v raném a vrcholném středověku, AH 27, 197–213.
[272] PROCHÁZKA, R.–LOSKOTOVÁ, I, 1999: K topografii a interpretaci předlokačního osídlení brněnského historického jádra, AH 24, 169–188.
[273] PROCHÁZKA, R.–SNÁŠIL, R., 1984: Hlavní rysy lokační zástavby Uherského Hradiště ve 2. polovině 13. století. In: Urbes medii aevi, 43–52. Praha.
[274] PROCHÁZKA, R.–SULITKOVÁ, L., 1984: Uherské Hradiště ve 13.–15. století. Sociálně ekonomická struktura a topografie. Uherské Hradiště.
[275] RADOVÁ-ŠTIKOVÁ, M.–HAUSEROVÁ, M., 1991: Lokační urbanismus, AH 16, 121–130.
[276] REIDINGER, E., 1994: Planung oder Zufall. Wr. Neustadt 1194. Wiener Neustadt.
[277] REICHERT, F., 1981: Die Kuenringerstädte. In: Die Kuenringer. Das Werden des Landes Niederösterreich. Niederösterreichische Landesausstellung, Stift Zwettl, 16. Mai–26. Oktober 1981. Katalog des Niederösterreichischen Landesmuseums, Neue Folge Nr. 110, 110–116. Wien.
[278] RISY, R., 2001: Aelium Cetium–St. Pölten. Zur hochmittelalterlichen Stadtbildung auf römischen Ruinen. In: Zwischen Römersiedlung und mittelalterlicher Stadt, Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 17, 169–178.
[279] SÁNDOR, M., 2001: Sopianae und Quinqueecclesiae. Die Frage der Stadtkontinuität zwischen römischer und mittelalterlicher Siedlung. In: Zwischen Römersiedlung und mittelalterlicher Stadt, Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 17, 233–239.
[280] SEEBACH, G., 1977: Burg und Stadt Hainburg – baugeschichtliche Untersuchungen, Unsere Heimat 48, 94–107.
[281] SEVERIN, 1982: Severin zwischen Römerzeit und Völkerwanderung. Ausstellung des Landes Oberösterreich 24. April bis 26. Oktober 1982 im Stadtmuseum Enns. Linz.
[282] SCHLESINGER, W., 1958: Städtische Frühformen zwischen Rhein und Elbe. In: Studien zu den Anfängen des europäischen Städtewesens, 29–362. Konstanz.
[283] SCHLESINGER, W., 1963: Burg und Stadt. In: W. Schlesinger (hrsg.). Beiträge zur deutschen Verfassungsgeschichte der Mittelalters II, 92ff. Göttingen.
[284] SCHREIBER, H., 2005: Auf Römerstraßen durch Europa. München–Breitbrunn 1985, Erftstadt (Lizenzneuausgabe).
[285] SCHWARZ, E., 1966: Volkstumsgeschichte der Sudetenländer. II. Teil: Mähren. Handbuch der sudetendeutschen Kulturgeschichte. Herausgegeben vom Vorstand des Collegium Carolinum. Forschungsstelle für die böhmische Länder, 4. Band. München.
[286] SNÁŠIL, R., 1981: Opevněná sídliště 10.–16. století na Uherskohradišťsku, AH 6, 307–313.
[287] SNÁŠIL, R., 1993: Nové nálezy na hradisku ve Spytihněvi (okr. Zlín), Přehled výzkumů 1991, 77. Brno.
[288] STAŇA, Č., 1972: Velkomoravské hradiště Staré Zámky u Líšně. Stavební vývoj, Monumentorum tutela – Ochrana pamiatok 8, 1972, 109–171.
[289] STAŇA, Č., 1985: Mährische Burgwälle im 9. Jahrhundert. In: Die Bayern und ihre Nachbarn, Teil 2. Berichte des Symposions der Kommission für Frühmittelalterforschung, 25. bis 28. Oktober 1982, Stift Zwettl, Niederösterreich. Herausgegeben von Herwig Friesinger und Falko Daim. Österreichische Akademie der Wissenschaften, Philosophisch-historische Klasse Denkschriften, 180. Band. Veröffentlichungen der Kommission für Frühmittelalterforschung, Bd. 9, 157–200. Wien.
[290] STAŇA, Č., 1990: Staré Město a velkomoravská hradiště. In: Staroměstská výročí. Sborník příspěvků ze slavnostního zasedání u příležitosti 40 let archeologických výzkumů Moravského muzea ve Starém Městě a výročí objevu první velkomoravské zděné stavby ve Starém Městě Na valách sestavil Luděk Galuška. Uherské Hradiště, 7.–8. září 1988, 71–79. Brno 1990.
[291] STAŇA, Č., 1993: Pustiměřský hrad, AH 18, 181–197.
[292] STAŇA, Č., 1996: Archäologische Erforschung mährischer Höhenburgwälle. In: Internationale Tagungen in Mikulčice, Band III. Frühmittelalterliche Machtzentren in Mitteleuropa – mehrjährige Grabungen und ihre Auswertung. Kolloquium Mikulčice, herausgegeben von Čeněk Staňa–Lumír Poláček, 267–281. Brno 1996.
[293] STAŇA, Č., 1998: Přerov – ein Burg des Boleslaw Chrobry in Mähren. In: Frühmittelalterlicher Burgenbau in Mittelund Osteuropa, 49–69. Bonn.
[294] STERN, J., 1994: Wo Römerräder rollten. Überlegungen zum Verlauf römischer Straßen. Österreichisches archäologisches Institut, Sonderschriften, Band 24. Wien.
[295] STOOB, H., 1970: Forschungen zum Städtewesen in Europa, Band I. Räume, Formen und Schichten der mitteleuropäischen Städte. Eine Aufsatzfolge. Köln – Wien.
[296] STOOB, H., 1977: Bruno von Olmütz, das mährische Städtenetz und die europäischen Politik von 1245 bis 1281. In: Die mittelalterliche Städtebildung im südostlichen Europa. Hrsg. von H. Stoob. Städteforschung. Reihe A: Bd. 4, 90–133. Köln – Wien.
[297] STRAUBE, H., 1996: Ferrum Noricum und die Stadt auf dem Magdalensberg. Wien.
[298] SULITKOVÁ, L., 1987: Několik poznámek k dějinám Brna ve 13. a 14. století. In: Najstaršie dejiny Bratislavy. Referáty zo sympózia 28.–30. októbra 1986, 275–295. Bratislava.
[299] SULITKOVÁ, L., 1995: Několik poznámek k dějinám Brna ve 13. století (K původu brněnského patriciátu), BMD XIII, 46–64.
[300] SWOBODA, E., 1964: Carnuntum. Seine Geschichte und Denkmäler. Graz.
[301] SZAMEIT, E., 1995–1996: Frühmittelalterliche Siedlungstätigkeit im Ostalpenraum und der Nachweis von Slawen im Lichte archäologischen Fundsituation des 6.–9. Jahrhunderts in Österreich, MAG Wien 125/126, 291–311.
[302] SZAMEIT, E., 1996: Frühmittelalterliche Slawen in Niederösterreich. Ein Beitrag zum Erscheinungsbild slawischer Populationen des 6.–8. Jahrhunderts in Österreich, Archäologie Österreichs 7/ Sonderausgabe, 21–28.
[303] ŠIKULOVÁ, V., 1975: Příspěvek archeologie k nejstarším dějinám Opavy, AR XXVII, 271–276, 308.
[304] ŠTARHA, I., 1983: Okruh brněnského městského práva. In: Brno mezi městy střední Evropy, 158–165. Brno.
[305] ŠTĚPÁNEK, M., 1965: Opevněná sídliště 8.–12. století ve střední Evropě. Praha.
[306] ŠVÁBENSKÝ, M., 1979: Město do válek českouherských. In: Hodonín. Minulost a socialistická přítomnost města, 31–62. Brno.
[307] ŠVÁBENSKÝ, M., 1993: Osudy města Brna do roku 1243, BMD XI, 221–266.
[308] TABULA IMPERII ROMANI, 1986: Tabula Imperii Romani. Castra Regina, Vindobona, Carnuntum. Auf der Gundlage der Weltkarte 1:1 000 000 M – 33 Praha. Praha.
[309] TEJRAL, J., 1997: The amber route and the Roman military campaigns north of the Middle Danube area during the first two centuries A. D. In: Jantarová stezka. Peregrinatio Gothica. Suppl. ad Acta Mus. Moraviae Scient. Soc. LXXXII, 111–130.
[310] TOMAS, J., 1987: Poznámky ke vzniku Znojma a Brna. In: XVI. mikulovské sympozium 1986. Vývoj obydlí, sídlišť a sídlištní struktury na jižní Moravě, 225–230. Praha.
[311] UBL, H., 1985: Klosterneuburg – vom römischen Lager zur babenbergischen Residenz und Klosterstiftung. In: Der heilige Leopold. Landesfürst und Staatssymbol. Niederösterreichische Landesausstellung, Stift Klosterneuburg 30. Marz–3. November 1985. Katalog des Niederösterreichischen Landesmuseums, Neue Folge Nr. 155, 130–138. Wien.
[312] UBL, H., 1985–1986: Tulln, Zeiselmauer, Klosterneuburg. Neue Forschungsergebnisse zu drei Hilfstruppenlagern im norisch-pannonischen Grenzbereich des österreichischen Limesabschnittes, Römisches Österreich 13–14, 293–322.
[313] UBL, H., 2001: Bestattungen an der Wende von Antike zum Mittelalter in Lauriacum/Enns, OÖ. In: Zwischen Römersiedlung und mittelalterlicher Stadt, Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 17, 163–167.
[314] UHLÍŘ, Jiří et al. (FIŠER, Rudolf–NOVÁČKOVÁ, Eva–SEJBAL, Jiří–ŠRÁMEK, Rudolf), 1977: Třebíč. Dějiny města I. Brno.
[315] UNGER, J.–PROCHÁZKA, R., 1995: Počátky katedrály sv. Petra a Pavla v Brně ve světle archeologických výzkumů roku 1991 a 1992, BMD XIII, 90–111.
[316] URBAN, O. H., 1989: Wegweiser in die Urgeschichte Österreichs. Archäologie sehen, erkennen, verstehen. Wien.
[317] URBAN, O. H., 1995: Keltische Höhensiedlungen an der mittleren Donau vom Linzer Becken bis zur Porta Hungarica 2. Der Braunsberg. Linzer Archäologische Forschungen 23. Linz.
[318] URBAN, O. H., 2000: Der lange Weg zur Geschichte. Die Urgeschichte Österreichs. Österreichische Geschichte bis 15 v. Chr. Hg. von Herwig Wolfram. Wien.
[319] VANĚČEK, V., 1945: Prvních tisíc let. Praha.
[320] VANĚČEK, V., 1946: Počátky státu a práva v Československu. Praha.
[321] VANĚČEK, V., 1949: Předstátní společenská organizace a vznik státu u českých Slovanů. Praha.
[322] VANÍČEK, V., 1999: Velké dějiny zemí Koruny české. Svazek II. 1197–1250. Praha–Litomyšl.
[323] VANÍČEK, V., 2002: Velké dějiny zemí Koruny české. Svazek III. 1250–1310. Praha–Litomyšl.
[324] VERBÍK, A., 1981: Středověké město. In: Uherské Hradiště, dějiny města, 81–124. Brno 1981.
[325] VETTERS, H., 1969: Das Problem der Kontinuität von der Antike zum Mittelalter in Österreich. Ein Vortrag, Gymnasium 76, 481–515.
[326] VETTERS, H., 1977: Lauriacum. Aufstieg und Niedergang der römischen Welt II 6, 355–378. Berlin–New York.
[327] VETTERS, H., 1977a: Virunum. Aufstieg und Niedergang der römischen Welt II 6, 302–354. Berlin–New York.
[328] VETTERS, H., 1982: Austria Romana. In: Die Quellen der Geschichte Österreichs. Herausgegeben von Erich Zöllner, 13–25. Wien 1982.
[329] VINDOBONA, 1977: Vindobona – die Römer im Wiener Raum. 52. Sonderausstellung des Historischen Museums der Stadt Wien, Karlsplatz, 8. Dezember 1977 bis 9. April 1978. Wien (o. D.).
[330] VISY, Z., 1988: Der römische Limes in Ungarn. Stuttgart.
[331] WALDE, E.–FEIL, D., 1997: Funde aus Aguntum. Innsbruck.
[332] WIEN IN MITTELALTER, 1975: Wien im Mittelalter. Katalog. Historisches Museum der Stadt Wien. Wien.
[333] WIHODA, M., 1989: Ekonomické zázemí Hradce nad Moravicí na střední Moravě ve 13. století, ČMM CVIII, 77–87.
[334] WIHODA, M., 1998: Geneze městského zřízení na Moravě jako zakladatelské dílo markraběte Vladislava Jindřicha?, Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity C 45, řada historická, 21–35.
[335] WIHODA, M., 2001: Hlubčice. Přemyslovský klíč k branám piastovského Slezska? In: Královská a poddanská města od své geneze k protoindustrializaci a industrializaci. Sborník příspěvků z mezinárodního odborného sympozia uspořádaného ve dnech 5.–6. října v Příboře. Vychází k 750. výročí města Příbora a 10. výročí vzniku Ostravské univerzity s podporou Ministerstva kultury ČR v Praze. Uspořádal Jiří Jurok, 51–69. Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě, Okresní vlastivědné muzeum Nový Jičín, město Příbor.
[336] WIHODA, M., 2003: "...In terra nostra Oppauiensi sed in iure Lubshicensi situatam...". Městské právo jako projev vědomí etnického nebo regionálního? In: Milý Bore ... Profesoru Ctiboru Nečasovi k jeho sedmdesátým narozeninám věnují přátelé, kolegové a žáci. K vydání připravili Tomáš Dvořák, Radomír Vlček a Libor Vykoupil, 289–294. Brno.
[337] WIHODA, M., 2003a: Opava ve 12. století. In: Opava. Sborník o dějinách města 3, 3–4. Opava.
[338] WOLFRAM, H., 1980: Die Karolingerzeit in Niederösterreich, Wissenschaftliche Schriftenreihe Niederösterreich Bd. 46. St. Pölten – Wien.
[339] WOLFRAM, H., 1987: Die Geburt Mitteleuropas. Geschichte Österreichs vor seiner Entstehung 378–907. Wien.
[340] WOLFRAM, H., 1995: Grenzen und Räume. Geschichte Österreichs vor seiner Entstehung 378–907. Österreichische Geschichte 378–907. Hg. von Herwig Wolfram. Wien.
[341] ZEZULA, M., 2003: Archeologie a počátky města Moravské Ostravy (Archeologické výzkumy v historickém jádru města v letech 1998–2002). In: Ostrava, Příspěvky k dějinám a současnosti města 21, 7–44.
[342] ZIÓŁKOWSKA, H., 1968: Miasto słowiańskie w świetle socjologicznych definicji miasta. In: I Międzinarodowy Kongres Archeologii Słowiańskiej, t. IV, 136–143. Wrocław–Warszawa–Kraków.
[343] ZÖLLNER, E., 1996: Geschichte Österreichs. Von den Anfängen bis zur Gegenwart. Wien (1961, 8. Auflage 1996).
[344] ZÖLLNER, E., 1976: Wien zur Zeit der Babenberger. In: 1000 Jahre Babenberger in Österreich, 296–298. Wien.
[345] ZÖLLNER, E.–SCHÜSSEL, T., 1985: Das Werden Österreichs. Ein Arbeitsbuch für österreichische Geschichte. Wien (1961; 1985, 6. Auflage).
[346] ŽEMLIČKA, J., 1979: Ekonomika českých zemí v období přechodu od raného k vrcholnému feudalismu, Folia historica Bohemica 1, 109–129.
[347] ŽEMLIČKA, J., 1982: Společenský a hospodářský vývoj v době posledních Přemyslovců. In: Umění doby posledních Přemyslovců, 17–21. Roztoky u Prahy – Praha.
[348] ŽEMLIČKA, J., 1986: Století posledních Přemyslovců (Český stát a společnost ve 13. století ). Praha (2. Auflage 1998).
[349] ŽEMLIČKA, J., 1990: Přemysl Otakar I. Panovník, stát a česká společnost na prahu vrcholného feudalismu. Praha.
[350] ŽEMLIČKA, J., 1995: K dotváření hradské sítě za Břetislava I. ("Přemyslovská" jména v názvech českých a moravských hradišť), HG 28, 27–47.
[351] ŽEMLIČKA, J., 1997: Čechy v době knížecí (1034–1198). Praha.
[352] ŽEMLIČKA, J., 1998: "Právo nucené směny" při zakládání středověkých měst, ČČH 96, 502–531.
[353] ŽEMLIČKA, J., 2000: Böhmen – von den slawischen Burgzentren zum spätmittelalterlichen Städtenetz. In: Städtelandschaft– Städtenetz – zentralörtliches Gefüge. Ansätze und Befunde zur Geschichte der Städte im hohen und späten Mittelalter. Hrsg. von M. Escher, A. Haverkamp und F. G. Hirschmann, Trierer historische Forschungen 43, 233–253. Mainz.
[354] ŽEMLIČKA, J., 2002: Počátky Čech královských 1198–1253. Proměna státu a společnosti. Praha.
[355] ŽEMLIČKA, J., 2003: České 13. století: "privatizace" státu, ČČH 101, 509–541.