Název: Středověké fortifikace a "Jesenická stezka" v údolí Černé Opavy
Variantní název:
- Mittelalterliche Befestigungen und die "Gesenker Straße" im Tal der Schwarzen Oppa
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 1998, roč. 23, č. [1], s. 111-[130]
Rozsah
111-[130]
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/140281
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Note
Studie byla připravena v rámci grantového projektu GA ČR 404/96/0711.
Reference
[1] Formulářová sbírka města Opavy, UK Praha, rkp. AV6.
[2] Urbář panství Zlatých Hor z roku 1687 (opis z roku 1796), ZA Opava, fond Velkostatek Zlaté Hory (1600-1945), inv. č. 1, sign. Nis. I. 5c, tasc. I.
[3] BOČEK, A.-CHYTIL, J., 1850: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae V (1294-1306), Brno.
[4] FRIEDRICH, G., 1912: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae II (1198-1230), Praha.
[5] IRGANG, W., 1984: Schlesisches Urkundenbuch III (1251-1266), Köln-Wien;
[6] IRGANG, W., 1988: Schlesisches Urkundenbuch IV (1266-1281), Köln-Wien;
[7] IRGANG, W., 1993: Schlesisches Urkundenbuch V (1282-1290), Köln-Wien.
[8] MARKGRAF, H., 1902: Scriptores rerum Silesiacarum XVII (Descripcio tocius Silesie et civitatis regie Vratislaviensis per M. Bartholomeum Stenum), Breslau.
[9] MARKGRAF, H.-SCHULTE, J. W., 1889: Codex diplomaticus Silesiae XIV (Liber fundationis episcopatus Vratislaviensis), Breslau.
[10] PRASEK, V., 1890: Překlad s výkladem na dílčí listy země Opavské z r. 1377, Program českého vyššího gymnasia v Opavě 7, 3-24.
[11] SCHULTE, W., 1907: Darstellungen und Quellen zur schlesischen Geschichte III (Registrum Wratislaviense censuum et reditum ad episcopatum spectantium), Breslau.
[12] WATTENBACH, W., 1859: Codex diplomaticus Silesiae II (Urkunden der Klöster Rauden und Himmelwitz, der Dominicaner und der Dominicanerinnen in der Stadt Ratibor), Breslau.
[13] WATTENBACH, W.-GRÜNHAGEN, C., 1865: Codex diplomaticus Silesiae VI (Registrum St. Wenceslai), Breslau.
[14] WUTKE, K., 1900: Codex diplomaticus Silesiae XX (Schlesiens Bergbau und Hüttenwesen), Breslau.
[15] AUBIN, H., 1983: Geschichte Schlesiens I. Von der Urzeit bis zum Jahre 1526, Marburg/Lahn 4.
[16] BAKALA, J., 1964: Holasické pomezí v 11. a 12. století, ČSlM - B, 13, 105-117.
[17] BAKALA, J., 1969: Holasická provincie a formování opavského vévodství, ČSlM - B, 18, 9-22.
[18] BAKALA, J., 1977: Zrod městského zřízení na středověkém Opavsku, ČSlM - B, 26, 97-121.
[19] FROBEL, B., 1995: Burgruine Leuchtenstein, in: Zuckmantel mit den Dörfern Hermannstadt, Endersdorf, Obergrund, Niedergrund und Reihwiesen, Bietigheim-Bissingen, 481-483.
[20] GARDAVSKÝ, Z., 1960: Reálný obraz dvou největších hradů na Jesenicku, Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci 88, 140-144.
[21] GARDAVSKÝ, Z., 1962: Hradní dvojice Pustý zámek a Rabštejn u Vrbna, Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci 101, 17-23.
[22] GRÖGER, T., 1938: Von der karlsthaler Burg, FL 18, 26.
[23] HOSÁK, L., 1962: Počátky města Bruntálu, Vlastivěda Severomoravského kraje - okres Bruntál, 15-18.
[24] JANÁK, V.-KOUŘIL, P., 1991: Problémy a úkoly archeologie v českém Slezsku a na severovýchodní Moravě, ČSlM - B, 40, 193-219.
[25] JUREK, T., 1996: Obce rycerstwo na Śląsku do połowy XIV wieku, Poznaň.
[26] KEJŘ, J., 1969: Zwei Studien über die Anfänge der Städteverfassung in den böhmischen Ländern, Historica 16, 81-116.
[27] KOUŘIL, P., 1988: Hrad Vartnov a jeho postavení ve vývoji hradů na Opavsku, in: Rodná země. Sborník k 60. narozeninám V. Nekudy, Brno, 285-304.
[28] KOUŘIL, P., 1992: Pravěké a středověké osídlení Těšínska, in: Nástin dějin Těšínská, Ostrava-Praha 1992, 10-16.
[29] KOUŘIL, P., 1993: Středověká kolonizace na severovýchodní Moravě a ve Slezsku a její odraz v archeologických pramenech, AH 18, 141-150.
[30] KOUŘIL, P., v tisku: Die Burg Freudenstein in Schlesien und ihr Hinterland, in: Sborník Život ve středověku.
[31] KOUŘIL, P., v tisku a: Severní předpolí Moravské brány a zásah velkomoravský.
[32] KOUŘIL, P.-MĚŘÍNSKÝ, Z.-PLAČEK, M., 1994: Opevněná sídla na Moravě a ve Slezsku (vznik, vývoj, funkce, současný stav a perspektivy dalšího výzkumu), AH 19, 121-151.
[33] KOUŘIL, P.-PLAČEK, M., 1985: Dvě neznámé drobné středověké fortifikace na Bruntálsku, ČSlM - B, 34, 193-200.
[34] KOUŘIL, P.-PLAČEK, M., 1986: Revizní průzkum hradů Quingburgu a Koberštejna (okres Bruntál), AH 11, 221-230.
[35] KOUŘIL, P.-PLAČEK, M., 1988: Edelštejn a Leuchtenštejn - dva hrady u Zlatých Hor, okres Bruntál, ČSlM - B, 37, 29-35.
[36] KOUŘIL, P.-PLAČEK, M., 1988a: Vznik, vývoj a funkce čtyř hradů v okolí Vrbna pod Pradědem (okres Bruntál), ČSIM - B, 37, 241-251.
[37] KOUŘIL, P.-PLAČEK, M., v tisku: Die Burgen des Breslauer Bisthums auf dem Gebiet des tschechischen Schlesiens.
[38] KOUŘIL, P.-WIHODA, M., 1996: Die Burgen Böhmisch Schlesiens. Ihre Entstehung, Funktion und Stellung in der Siedlungsstruktur, in: Kultura średniowiecznego Śląska i Czech, Wrocław, 67-84.
[39] KOUŘIL, P.-WIHODA, M., v tisku: Hrad Edelštejn v sídelní a mocenské struktuře západního pomezí Moravy a Slezska.
[40] KREJČÍKOVÁ, J., 1993: Nejstarší městská pečeť, Náš domov 4, č. 11, 1, 3.
[41] KUBITZA, F., 1938: Burgengeographie Nordmährens und Sudetenschlesiens, DMSH 24/9-12, 149-167.
[42] LATZKE, W., 1937: Schlesiens Südgrenze bis zum Anfange des 13. Jahrhunderts, ZVGS 71, 57-101.
[43] LATZKE, W., 1938: Die Besiedlung des Oppalandes im 12. und 13. Jahrhundert, ZVGS 72,
[44] LOWAG, A. F.-LOWAG, J. 1928: Würbenthal, seine Entstehung und seine Schicksale, FL 8, 69-72, 73.
[45] LOWAG, J., 1888: Führer für Würbenthal und Umgebung, Würbenthal.
[46] LOWAG, J., 1922: Altvatersagen, Freudenthal.
[47] LOWAG, J., 1929: Ruine Neu Fürstenwalde bei Würbenthal, FL 9, 55-56.
[48] MALECZYŃSKI, K., 1960: Historia Śląska, Tom I do roku 1763, Wrocław.
[49] MENCLOVÁ, D., 1971: Beitrag zur Typologie der mährischen Burgen, SPFFBU, F 14-15, 97-127.
[50] MICHNA, P, 1982: K utváření raně středověké Moravy, ČsČH XXX, 716-744.
[51] NOVÁK, J., 1985: Rýžoviště zlata na řece Oskavě, Severní Morava 50, 30-37.
[52] NOVÁK, J., 1988: Měkké dolování zlata na řece Oskavě, Studie z dějin hornictví 20, 37-55.
[53] NOVÁK, J.-KAREL, J., 1981: Pozůstatky rýžování zlata z 13. století v Rýmařově (okr. Bruntál), ČS1M - B, 30, 215-226.
[54] NOVÁK, J.-ŠTĚPÁN, V., 1984: Vývoj dolování zlata ve zlatohorském rudném revíru do počátku 17. století, Studie z dějin hornictví 15, 70-86.
[55] NOVÁK, J.-ŠTĚPÁN, V., 1985: Těžba a rýžování zlata v Jeseníkách, Vlastivědné listy 11, 30-32.
[56] NOVÁK, J.-ŠTĚPÁN, V., 1985a: K počátkům dolování zlata na severní Moravě (Zlatý Chlum u Jeseníku, okr. Šumperk), Studie z dějin hornictví 16, 140-148.
[57] NOVÁK, J.-ŠTĚPÁN, V., 1986: Exploatace zlata na Bruntálsku v 16. století, ČS1M - B, 35, 46-60.
[58] NOVÁK, J.-ŠTĚPÁN, V., 1987: Horní města na severní Moravě, Severní Morava 54, 37-13.
[59] NOWAKOWA, J. 1951: Rozmieszczenie komór celnych i przebieg dróg handlowych na Śląsku do końca XIV wieku. Wrocław.
[60] NOVOTNÝ, V., 1928: České dějiny I. 3. Čechy královské za Přemysla I. a Václava I., Praha.
[61] OPRAVIL, E., 1974: Moravskoslezský pomezní les do začátku kolonizace, in: Archeologický sborník (Ostravské muzeum), Ostrava, 113-133.
[62] PEŘÍCH, L., 1963: K otázce hranice mezi Moravou a Slezskem v XI. a XII. století, ČSlM - B, 12, 69-78.
[63] PESCHKE, A., 1934: Burg Freudenstein, FL 14, 37-12.
[64] PESCHKE, A., 1934a: Die Karte der Herrschaft Freudenthal um 1579, FL 14, s. 37-42.
[65] PETER, A., 1894: Burgen und Schlösser im Herzogthum Schlesien II, Teschen.
[66] PFITZNER, J., 1924: Geschichte der Bergstadt Zuckmantel in Schlesien bis 1742, Zuckmantel.
[67] PLAČEK, M., 1990: Fortifikace ke kontrole a zajištění středověkých komunikací, AH 15, 203-222.
[68] PLAČEK, M., 1996: Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku, Praha.
[69] PRASEK, V., 1886: Fürstenwalde, Troppauer Zeitung 101.
[70] PRASEK, V., 1889: Historická topografie země Opavské, Vlastivěda Slezská II - 1, Opava.
[71] PRIX, D., 1991: Stavební vývoj kostelů Nanebevzetí Panny Marie (dříve sv. Václava) v Bruntále a Zvěstování Panny Marie ve Starém Městě u Bruntálu ve středověku, ČSlM - B, 40, 110-132.
[72] SPURNÝ, F. a kol., 1983: Hrady zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku II, Praha.
[73] ŠIGUT, F., 1961: Opavský formulář, SlSb 59, 212-229.
[74] ŠIGUT, F., 1962: Opavský formulář, SlSb 60, 97-107, 389-396.
[75] TŘEŠTÍK, D., 1960: Miejski formularz Opawski z początku XIV wieku, Śląski Kwartalnik Historyczny, Sobótka 15, 1-14.
[76] VACH, M., 1961: K minulosti Holasicka v 11. a 12. století, ČSlM - B, 10, 36-47, 91-98.
[77] WEINELT, H., 1934: Die Burgen des Würbenthaler Bezirkes, FL 14, 47-52.
[78] WEINELT, H., 1935: Schlesische Burgen - Burg Freudenstein, FL 15, 17-23.
[79] WEINELT, H., 1935a: Schlesische Burgen - Die Landesburg Fürstenwalde, FL 15, 83-88.
[80] WEINELT, H., 1935b: Die landesfürstliche Burg Fürstenwalde, DJBMS 25, 105-109.
[81] WEINELT, H., 1935c: Die Burgruine Leuchtenstein, Altvater 54/5-6, 1-3.
[82] WEINELT, H., 1935d: Schlesische Burgen - Das Wüßte Schloss und der Rabenstein bei Einsiedel, FL 15, 65-71.
[83] WEINELT, H., 1936: Die Burgruine Freudenstein, DJBMS 26, 89-93.
[84] WEINELT, H., 1936a: Neue Funde von Freudenstein, FL 16, 101-103.
[85] WEINELT, H., 1936b: Die Sage vom Schloßberg bei Karlsthal in Schlesien, Sudetendeutsche Zeitschrift für Volkskunde 9, 163-165.
[86] WEINELT, H., 1936c: Probleme schlesischer Burgenkunde, gezeigt an den Burgen des freiwaldauer Bezirkes, Breslau.
[87] WEINELT, H., 1937: Mittelalterliche Grenzburgen in Schlesien, Sudetendeutsche Monatshefte 1, 29-37.
[88] WEINELT, H., 1937a: Burgen und Siedlung in Sudetenschlesien, Schlesisches Jahrbuch für deutsche Kulturarbeit im gesamtschlesischen Raume 9, 33-44.
[89] WEINELT, H., 1938: Das deutsche Oppaland und das angrenzende deutsche Nordmähren als Wehrbaulandschaft. Der Burgwart 39, 21-31.
[90] WEINELT, H., 1938a: Die sudetenschlesische Herrschaft Freudenthal um 1579, Schlesisches Jahrbuch für deutsche Kulturarbeit im gesamtschlesischen Raume 10, 35-64.
[91] WEINELT, H., 1939: Die Grenzen der Rodungslandschaft Freudenthal in der Kulturgeographie, Zeitschrift für sudetendeutsche Geschichte 3, 12-29.
[92] WEINELT, H., 1939a: Das Werden der ostmitteldeutschen Kulturlandschaft Freudenthal, Deutsches Archiv für Landes- u. Volksforschung 3, 598-631.
[93] WEINELT, H., 1940: Die Turmhügelburg im Ostsudetenland, MAGW LXX, 342-361.
[94] WEINELT, H., 1940a: Forschungen zur Volkstumsgeographie des südschlesischen Stammesgebietes, Reichenberg-Leipzig.
[95] WEINELT, H., 1942: Die alte Straße von Leobschütz nach Mährisch Neustadt, Zeitschrift des mährischen Landesmuseums, Neue Folge II, 5-42 .
[96] WEINELT, H. 1942a: Der mittelalterlichewehrbau einer ostmitteldeutschen Rodungslandschaft, Deutsches Archiv für Landes- u. Volksforschung 6, 148-168.
[97] WIHODA, M., 1997: Mocenský zápas českého a polského státu v 11. a 12. století, SPFFBU, C 44, 5-14.
[98] WIHODA, M., v tisku: Přemyslovská expanze v horním Slezsku a vznik holasické provincie.
[99] ZUBER, R., 1966: Jesenicko v období feudalismu do roku 1848, Ostrava.
[100] ZUBER, R., 1972: Osídlení Jesenicka do počátku 15. století, Opava.
[2] Urbář panství Zlatých Hor z roku 1687 (opis z roku 1796), ZA Opava, fond Velkostatek Zlaté Hory (1600-1945), inv. č. 1, sign. Nis. I. 5c, tasc. I.
[3] BOČEK, A.-CHYTIL, J., 1850: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae V (1294-1306), Brno.
[4] FRIEDRICH, G., 1912: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae II (1198-1230), Praha.
[5] IRGANG, W., 1984: Schlesisches Urkundenbuch III (1251-1266), Köln-Wien;
[6] IRGANG, W., 1988: Schlesisches Urkundenbuch IV (1266-1281), Köln-Wien;
[7] IRGANG, W., 1993: Schlesisches Urkundenbuch V (1282-1290), Köln-Wien.
[8] MARKGRAF, H., 1902: Scriptores rerum Silesiacarum XVII (Descripcio tocius Silesie et civitatis regie Vratislaviensis per M. Bartholomeum Stenum), Breslau.
[9] MARKGRAF, H.-SCHULTE, J. W., 1889: Codex diplomaticus Silesiae XIV (Liber fundationis episcopatus Vratislaviensis), Breslau.
[10] PRASEK, V., 1890: Překlad s výkladem na dílčí listy země Opavské z r. 1377, Program českého vyššího gymnasia v Opavě 7, 3-24.
[11] SCHULTE, W., 1907: Darstellungen und Quellen zur schlesischen Geschichte III (Registrum Wratislaviense censuum et reditum ad episcopatum spectantium), Breslau.
[12] WATTENBACH, W., 1859: Codex diplomaticus Silesiae II (Urkunden der Klöster Rauden und Himmelwitz, der Dominicaner und der Dominicanerinnen in der Stadt Ratibor), Breslau.
[13] WATTENBACH, W.-GRÜNHAGEN, C., 1865: Codex diplomaticus Silesiae VI (Registrum St. Wenceslai), Breslau.
[14] WUTKE, K., 1900: Codex diplomaticus Silesiae XX (Schlesiens Bergbau und Hüttenwesen), Breslau.
[15] AUBIN, H., 1983: Geschichte Schlesiens I. Von der Urzeit bis zum Jahre 1526, Marburg/Lahn 4.
[16] BAKALA, J., 1964: Holasické pomezí v 11. a 12. století, ČSlM - B, 13, 105-117.
[17] BAKALA, J., 1969: Holasická provincie a formování opavského vévodství, ČSlM - B, 18, 9-22.
[18] BAKALA, J., 1977: Zrod městského zřízení na středověkém Opavsku, ČSlM - B, 26, 97-121.
[19] FROBEL, B., 1995: Burgruine Leuchtenstein, in: Zuckmantel mit den Dörfern Hermannstadt, Endersdorf, Obergrund, Niedergrund und Reihwiesen, Bietigheim-Bissingen, 481-483.
[20] GARDAVSKÝ, Z., 1960: Reálný obraz dvou největších hradů na Jesenicku, Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci 88, 140-144.
[21] GARDAVSKÝ, Z., 1962: Hradní dvojice Pustý zámek a Rabštejn u Vrbna, Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci 101, 17-23.
[22] GRÖGER, T., 1938: Von der karlsthaler Burg, FL 18, 26.
[23] HOSÁK, L., 1962: Počátky města Bruntálu, Vlastivěda Severomoravského kraje - okres Bruntál, 15-18.
[24] JANÁK, V.-KOUŘIL, P., 1991: Problémy a úkoly archeologie v českém Slezsku a na severovýchodní Moravě, ČSlM - B, 40, 193-219.
[25] JUREK, T., 1996: Obce rycerstwo na Śląsku do połowy XIV wieku, Poznaň.
[26] KEJŘ, J., 1969: Zwei Studien über die Anfänge der Städteverfassung in den böhmischen Ländern, Historica 16, 81-116.
[27] KOUŘIL, P., 1988: Hrad Vartnov a jeho postavení ve vývoji hradů na Opavsku, in: Rodná země. Sborník k 60. narozeninám V. Nekudy, Brno, 285-304.
[28] KOUŘIL, P., 1992: Pravěké a středověké osídlení Těšínska, in: Nástin dějin Těšínská, Ostrava-Praha 1992, 10-16.
[29] KOUŘIL, P., 1993: Středověká kolonizace na severovýchodní Moravě a ve Slezsku a její odraz v archeologických pramenech, AH 18, 141-150.
[30] KOUŘIL, P., v tisku: Die Burg Freudenstein in Schlesien und ihr Hinterland, in: Sborník Život ve středověku.
[31] KOUŘIL, P., v tisku a: Severní předpolí Moravské brány a zásah velkomoravský.
[32] KOUŘIL, P.-MĚŘÍNSKÝ, Z.-PLAČEK, M., 1994: Opevněná sídla na Moravě a ve Slezsku (vznik, vývoj, funkce, současný stav a perspektivy dalšího výzkumu), AH 19, 121-151.
[33] KOUŘIL, P.-PLAČEK, M., 1985: Dvě neznámé drobné středověké fortifikace na Bruntálsku, ČSlM - B, 34, 193-200.
[34] KOUŘIL, P.-PLAČEK, M., 1986: Revizní průzkum hradů Quingburgu a Koberštejna (okres Bruntál), AH 11, 221-230.
[35] KOUŘIL, P.-PLAČEK, M., 1988: Edelštejn a Leuchtenštejn - dva hrady u Zlatých Hor, okres Bruntál, ČSlM - B, 37, 29-35.
[36] KOUŘIL, P.-PLAČEK, M., 1988a: Vznik, vývoj a funkce čtyř hradů v okolí Vrbna pod Pradědem (okres Bruntál), ČSIM - B, 37, 241-251.
[37] KOUŘIL, P.-PLAČEK, M., v tisku: Die Burgen des Breslauer Bisthums auf dem Gebiet des tschechischen Schlesiens.
[38] KOUŘIL, P.-WIHODA, M., 1996: Die Burgen Böhmisch Schlesiens. Ihre Entstehung, Funktion und Stellung in der Siedlungsstruktur, in: Kultura średniowiecznego Śląska i Czech, Wrocław, 67-84.
[39] KOUŘIL, P.-WIHODA, M., v tisku: Hrad Edelštejn v sídelní a mocenské struktuře západního pomezí Moravy a Slezska.
[40] KREJČÍKOVÁ, J., 1993: Nejstarší městská pečeť, Náš domov 4, č. 11, 1, 3.
[41] KUBITZA, F., 1938: Burgengeographie Nordmährens und Sudetenschlesiens, DMSH 24/9-12, 149-167.
[42] LATZKE, W., 1937: Schlesiens Südgrenze bis zum Anfange des 13. Jahrhunderts, ZVGS 71, 57-101.
[43] LATZKE, W., 1938: Die Besiedlung des Oppalandes im 12. und 13. Jahrhundert, ZVGS 72,
[44] LOWAG, A. F.-LOWAG, J. 1928: Würbenthal, seine Entstehung und seine Schicksale, FL 8, 69-72, 73.
[45] LOWAG, J., 1888: Führer für Würbenthal und Umgebung, Würbenthal.
[46] LOWAG, J., 1922: Altvatersagen, Freudenthal.
[47] LOWAG, J., 1929: Ruine Neu Fürstenwalde bei Würbenthal, FL 9, 55-56.
[48] MALECZYŃSKI, K., 1960: Historia Śląska, Tom I do roku 1763, Wrocław.
[49] MENCLOVÁ, D., 1971: Beitrag zur Typologie der mährischen Burgen, SPFFBU, F 14-15, 97-127.
[50] MICHNA, P, 1982: K utváření raně středověké Moravy, ČsČH XXX, 716-744.
[51] NOVÁK, J., 1985: Rýžoviště zlata na řece Oskavě, Severní Morava 50, 30-37.
[52] NOVÁK, J., 1988: Měkké dolování zlata na řece Oskavě, Studie z dějin hornictví 20, 37-55.
[53] NOVÁK, J.-KAREL, J., 1981: Pozůstatky rýžování zlata z 13. století v Rýmařově (okr. Bruntál), ČS1M - B, 30, 215-226.
[54] NOVÁK, J.-ŠTĚPÁN, V., 1984: Vývoj dolování zlata ve zlatohorském rudném revíru do počátku 17. století, Studie z dějin hornictví 15, 70-86.
[55] NOVÁK, J.-ŠTĚPÁN, V., 1985: Těžba a rýžování zlata v Jeseníkách, Vlastivědné listy 11, 30-32.
[56] NOVÁK, J.-ŠTĚPÁN, V., 1985a: K počátkům dolování zlata na severní Moravě (Zlatý Chlum u Jeseníku, okr. Šumperk), Studie z dějin hornictví 16, 140-148.
[57] NOVÁK, J.-ŠTĚPÁN, V., 1986: Exploatace zlata na Bruntálsku v 16. století, ČS1M - B, 35, 46-60.
[58] NOVÁK, J.-ŠTĚPÁN, V., 1987: Horní města na severní Moravě, Severní Morava 54, 37-13.
[59] NOWAKOWA, J. 1951: Rozmieszczenie komór celnych i przebieg dróg handlowych na Śląsku do końca XIV wieku. Wrocław.
[60] NOVOTNÝ, V., 1928: České dějiny I. 3. Čechy královské za Přemysla I. a Václava I., Praha.
[61] OPRAVIL, E., 1974: Moravskoslezský pomezní les do začátku kolonizace, in: Archeologický sborník (Ostravské muzeum), Ostrava, 113-133.
[62] PEŘÍCH, L., 1963: K otázce hranice mezi Moravou a Slezskem v XI. a XII. století, ČSlM - B, 12, 69-78.
[63] PESCHKE, A., 1934: Burg Freudenstein, FL 14, 37-12.
[64] PESCHKE, A., 1934a: Die Karte der Herrschaft Freudenthal um 1579, FL 14, s. 37-42.
[65] PETER, A., 1894: Burgen und Schlösser im Herzogthum Schlesien II, Teschen.
[66] PFITZNER, J., 1924: Geschichte der Bergstadt Zuckmantel in Schlesien bis 1742, Zuckmantel.
[67] PLAČEK, M., 1990: Fortifikace ke kontrole a zajištění středověkých komunikací, AH 15, 203-222.
[68] PLAČEK, M., 1996: Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku, Praha.
[69] PRASEK, V., 1886: Fürstenwalde, Troppauer Zeitung 101.
[70] PRASEK, V., 1889: Historická topografie země Opavské, Vlastivěda Slezská II - 1, Opava.
[71] PRIX, D., 1991: Stavební vývoj kostelů Nanebevzetí Panny Marie (dříve sv. Václava) v Bruntále a Zvěstování Panny Marie ve Starém Městě u Bruntálu ve středověku, ČSlM - B, 40, 110-132.
[72] SPURNÝ, F. a kol., 1983: Hrady zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku II, Praha.
[73] ŠIGUT, F., 1961: Opavský formulář, SlSb 59, 212-229.
[74] ŠIGUT, F., 1962: Opavský formulář, SlSb 60, 97-107, 389-396.
[75] TŘEŠTÍK, D., 1960: Miejski formularz Opawski z początku XIV wieku, Śląski Kwartalnik Historyczny, Sobótka 15, 1-14.
[76] VACH, M., 1961: K minulosti Holasicka v 11. a 12. století, ČSlM - B, 10, 36-47, 91-98.
[77] WEINELT, H., 1934: Die Burgen des Würbenthaler Bezirkes, FL 14, 47-52.
[78] WEINELT, H., 1935: Schlesische Burgen - Burg Freudenstein, FL 15, 17-23.
[79] WEINELT, H., 1935a: Schlesische Burgen - Die Landesburg Fürstenwalde, FL 15, 83-88.
[80] WEINELT, H., 1935b: Die landesfürstliche Burg Fürstenwalde, DJBMS 25, 105-109.
[81] WEINELT, H., 1935c: Die Burgruine Leuchtenstein, Altvater 54/5-6, 1-3.
[82] WEINELT, H., 1935d: Schlesische Burgen - Das Wüßte Schloss und der Rabenstein bei Einsiedel, FL 15, 65-71.
[83] WEINELT, H., 1936: Die Burgruine Freudenstein, DJBMS 26, 89-93.
[84] WEINELT, H., 1936a: Neue Funde von Freudenstein, FL 16, 101-103.
[85] WEINELT, H., 1936b: Die Sage vom Schloßberg bei Karlsthal in Schlesien, Sudetendeutsche Zeitschrift für Volkskunde 9, 163-165.
[86] WEINELT, H., 1936c: Probleme schlesischer Burgenkunde, gezeigt an den Burgen des freiwaldauer Bezirkes, Breslau.
[87] WEINELT, H., 1937: Mittelalterliche Grenzburgen in Schlesien, Sudetendeutsche Monatshefte 1, 29-37.
[88] WEINELT, H., 1937a: Burgen und Siedlung in Sudetenschlesien, Schlesisches Jahrbuch für deutsche Kulturarbeit im gesamtschlesischen Raume 9, 33-44.
[89] WEINELT, H., 1938: Das deutsche Oppaland und das angrenzende deutsche Nordmähren als Wehrbaulandschaft. Der Burgwart 39, 21-31.
[90] WEINELT, H., 1938a: Die sudetenschlesische Herrschaft Freudenthal um 1579, Schlesisches Jahrbuch für deutsche Kulturarbeit im gesamtschlesischen Raume 10, 35-64.
[91] WEINELT, H., 1939: Die Grenzen der Rodungslandschaft Freudenthal in der Kulturgeographie, Zeitschrift für sudetendeutsche Geschichte 3, 12-29.
[92] WEINELT, H., 1939a: Das Werden der ostmitteldeutschen Kulturlandschaft Freudenthal, Deutsches Archiv für Landes- u. Volksforschung 3, 598-631.
[93] WEINELT, H., 1940: Die Turmhügelburg im Ostsudetenland, MAGW LXX, 342-361.
[94] WEINELT, H., 1940a: Forschungen zur Volkstumsgeographie des südschlesischen Stammesgebietes, Reichenberg-Leipzig.
[95] WEINELT, H., 1942: Die alte Straße von Leobschütz nach Mährisch Neustadt, Zeitschrift des mährischen Landesmuseums, Neue Folge II, 5-42 .
[96] WEINELT, H. 1942a: Der mittelalterlichewehrbau einer ostmitteldeutschen Rodungslandschaft, Deutsches Archiv für Landes- u. Volksforschung 6, 148-168.
[97] WIHODA, M., 1997: Mocenský zápas českého a polského státu v 11. a 12. století, SPFFBU, C 44, 5-14.
[98] WIHODA, M., v tisku: Přemyslovská expanze v horním Slezsku a vznik holasické provincie.
[99] ZUBER, R., 1966: Jesenicko v období feudalismu do roku 1848, Ostrava.
[100] ZUBER, R., 1972: Osídlení Jesenicka do počátku 15. století, Opava.