Identifikace a interpretace materiálové, technologické a funkční podstaty muzejního sbírkového předmětu jako výchozí bod pro další muzejní činnost

Součástí muzejní praxe je udržování tradičních, desítky let ověřených postupů práce s kulturním dědictvím, sbírkami, archivním materiálem a informacemi, ale i nalézání nových cest k uchopení muzejního fenoménu. Důležité je, aby hmotná podstata muzeálií nebyla ohrožena a ochrana kulturního dědictví, jež stojí na čelním místě snah a smyslu muzejních institucí, jakkoliv limitována. V průběhu času muzejníci vyvíjejí různorodé přístupy k práci se sbírkovými předměty odvozené od jejich stavu, materiálu, funkce a potřeby ochrany. Vznikají nejrůznější databáze, nové platformy a katalogizační systémy, které právě materiálovou podstatu a techniky zpracování a výroby považují za základ taxonomie a dalšího využití a prezentace sbírek. Tyto databáze a široce koncipované projekty spolupráce různých druhů paměťových institucí jednak zpřístupňují bohatství sbírek a kolekcí dokumentů všeho druhu, jednak pracují s historickým, společenským, ekonomickým a technologickým kontextem, který zároveň definují, interpretují a dále prezentačně využívají. Příkladem jsou populární přístupy k prezentaci muzeálií a faktů prostřednictvím "vyprávění příběhů předmětů", hledání souvislostí mezi předměty, historickými událostmi a osobnostmi. Současné přístupy k dokumentaci, identifikaci a interpretaci na takto nastíněné bázi jsou tématem tohoto příspěvku, přičemž se opírají o vlastní empirii autorek, zkušenosti z projektů dokumentace a rekonstrukce technologických a výrobních postupů i sdílení informací v rámci mezinárodních muzeologických platforem, setkání a organizací.

An integral part of museum practice is the maintenance of traditional time-proved procedures of working with cultural heritage, collections, archival materials and information, as well as the search for new approaches to the museum phenomenon. It is important to not threaten the material substance of musealia and to not limit in any way the preservation of cultural heritage, which is one of the most important efforts and the sense of museum institutions. Over the course of time, museum workers develop various methods of working with collection objects, which are derived from their condition, material, function and need for preservation. Various databases, new platforms and cataloguing systems arise, according to which taxonomy and further use and presentation of collections are based on the material substance, processing and production techniques. These databases and broadly conceived cooperation projects of various types of memory institutions provide access to collections of all types of documents and are working with historical, social, economic and technological context which they at the same time define, interpret and use for presentation. An example thereof are popular methods of presenting musealia and facts by "telling stories of the objects" and by looking for the connections between objects, historical events and personalities. The topic of this paper are contemporary methods of documentation, identification and interpretation on the outlined basis. These approaches are based on the authors' empirical knowledge, on their experience acquired from the projects of documentation and reconstruction of technological and production procedures, and on information shared within the international museological platforms, meetings and organizations.