Název: Petroarcheologický popis nábrusů keramiky jako nástroj zachycení standardizace keramické produkce ve starší době bronzové
Variantní název:
- Petro-archaeological description of polished sections from pottery as a tool for capturing the standardisation of the Early Bronze Age ceramic production
- Petroarchäologische Beschreibung von keramischen Anschliffen als ein Werkzeug zur Erfassung der Standardisierung der frühbronzezeitlichen Keramikproduktion
Zdrojový dokument: Workshopy ke středověké a novověké keramice : Panská Lhota 2015. Měřínský, Zdeněk (editor); Klápště, Jan (editor). 1. vydání Brno: Masarykova univerzita, 2016, pp. 90-98
Rozsah
90-98
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/135475
Typ
Článek
Jazyk
česky
Summary language
Přístupová práva
otevřený přístup
Licence: Neurčená licence
Popis
Data získaná petroarcheologickým popisem nábrusů mohou fungovat jako spojovací článek mezi standardními databázemi pořízenými makroskopickou deskripcí velkého množství keramických zlomků a detailními mikropetrografickými nebo instrumentálními přístupy. Petroarcheologický popis nábrusů byl aplikován na keramické artefakty z lokality Blučina – Cezavy (starší doba bronzová). Vzorky byly analyzovány korespondenční analýzou a na základě hodnot z prvních dvou dimenzí klasifikovány metodou shlukové analýzy. Každý ze zachycených klastrů (skupin) je charakteristický především přítomností jiných druhů hornin. Keramika, která náleží klastru 3, tvarově odpovídá především mísám a stolnímu nádobí a je leštěná, vypálená ve vysoce redukčním prostředí. V případě tohoto segmentu hrnčířské produkce proto předpokládáme určitou technologickou a surovinovou standardizaci.
The dates obtained by petro-archaeological description of polished sections can represent a link between standard databases, which were set up with the help of superficial macroscopic description of a large amount of ceramic fragments, and detailed micropetrographic or instrumental approaches. Petro-archaeological description of polished sections was applied to ceramic artefacts from the Blučina – Cezavy site (Early Bronze Age). The samples were analysed by correspondence analysis and classified using the Ward method based on the values from the first two dimensions. Each of the clusters (groups) identified is mainly characterised by the presence of different types of rocks. Pottery belonging to cluster 3 corresponds in its forms especially to bowls and tableware, it is fired in highly reductive atmosphere and thoroughly burnished. In this segment of pottery production we thus suppose some technological and raw- -material standardisation.
Reference
[1] ARNOLD, D. E., 1985: Ceramic Theory and Cultural Process. Cambridge.
[2] BÍLOVÁ, Z., 2010: Nadzemní kůlové stavby ze starší doby bronzové v Brně – Tuřanech, rkp. magisterské diplomové práce ulož. v ÚAM FF MU, Brno.
[3] COSTIN, C. L., 1991: Craft specialization: issues in defining,documenting, and explaining the organization of production, Archaeological Method and Theory 3, 1–56.
[4] EERKENS, J. W. – BBETTINGER, R. L., 2001: Techniques for assesing standartization in artifact assemblages: can we scale material variability? American Antiquity 66, 493–504. | DOI 10.2307/2694247
[5] KREITER, A., 2007: Technological choices and material meanings in early and middle bronze age Hungary. Understanding the active role of material culture through ceramic analysis. BAR International Series 1604. Oxford.
[6] MORAVCOVÁ, J., 2012: Sídelní areál ze starší doby bronzové v Brně-Tuřanech. Pohřební komponenta, rkp. magisterské diplomové práce ulož. v ÚAM FF MU, Brno.
[7] NIKOLAJEV, P., 2011: Starobronzové sídlištní objekty z Blučiny-Cézavy, rkp. bakalářské diplomové práce ulož. v ÚAM FF MU, Brno.
[8] ORTON, C. – TYERS, P. – VINCE, A., 1993: Pottery in archaeology. Cambridge.
[9] OLAUSSON, D., 1988: Dots on a Map. Thoughts About the Way Archaeologists Study Prehistoric Trade and Exchange. In: Trade and Exchange in Prehistory: Studies in Honour of Berta Stjernquist (Hardh, B.– Larsson, L.– Olausson, D.– Petre, R., edd.), 15–24. Lund.
[10] PEACOCK, D. M. S., 1977: Ceramics in Roman and medieval archaeology. In: Pottery and commerce. Characterization and trade in Roman and later ceramics (Peacock, D. M. S., ed.), 21–33. London – New York.
[11] RICE, P. M., 1991: Specialization, standardization, and diversity: A retrospective. In: The Ceramic Legacy of Anna O. Shepard (Bishop, R. L.– Lange, F. W., edd.), 257–279. Boulder: University Press of Colorado.
[12] QUINN, P., 2013: Ceramic petrography. Oxford.
[13] ROUX, V., 2003: Ceramic standardization and intensity of production: quantifying degrees of specialization, American Antiquity 68/4, 768–782. | DOI 10.2307/3557072
[14] RYE, O. S., 1976: Keeping Your Temper Under Control: Materials and the Manufacture of Papuan Pottery, Archaeology and Physical Anthropology in Oceania 11, 106–137.
[15] TITE, M. S., 1999: Pottery production, distribution, and consumption – The contribution of the physical sciences, Journal of Archaeological Method and Theory 6, 181–233. | DOI 10.1023/A:1021947302609
[16] TIHELKA, K., 1960: Moravský věteřovský typ, Památky archeologické LI, 27–135.
[17] WEIGAND, P. C. – HAERBOTTLE, G. – SAYRE, E. V., 1977: Turquoise Sources and Source Analysis: Mesoamerica and the Southwestern U.S.A. In: Exchange Systems in Prehistory (Earle, T. K.–Ericson, J. E., edd.),15–34. New York.
[2] BÍLOVÁ, Z., 2010: Nadzemní kůlové stavby ze starší doby bronzové v Brně – Tuřanech, rkp. magisterské diplomové práce ulož. v ÚAM FF MU, Brno.
[3] COSTIN, C. L., 1991: Craft specialization: issues in defining,documenting, and explaining the organization of production, Archaeological Method and Theory 3, 1–56.
[4] EERKENS, J. W. – BBETTINGER, R. L., 2001: Techniques for assesing standartization in artifact assemblages: can we scale material variability? American Antiquity 66, 493–504. | DOI 10.2307/2694247
[5] KREITER, A., 2007: Technological choices and material meanings in early and middle bronze age Hungary. Understanding the active role of material culture through ceramic analysis. BAR International Series 1604. Oxford.
[6] MORAVCOVÁ, J., 2012: Sídelní areál ze starší doby bronzové v Brně-Tuřanech. Pohřební komponenta, rkp. magisterské diplomové práce ulož. v ÚAM FF MU, Brno.
[7] NIKOLAJEV, P., 2011: Starobronzové sídlištní objekty z Blučiny-Cézavy, rkp. bakalářské diplomové práce ulož. v ÚAM FF MU, Brno.
[8] ORTON, C. – TYERS, P. – VINCE, A., 1993: Pottery in archaeology. Cambridge.
[9] OLAUSSON, D., 1988: Dots on a Map. Thoughts About the Way Archaeologists Study Prehistoric Trade and Exchange. In: Trade and Exchange in Prehistory: Studies in Honour of Berta Stjernquist (Hardh, B.– Larsson, L.– Olausson, D.– Petre, R., edd.), 15–24. Lund.
[10] PEACOCK, D. M. S., 1977: Ceramics in Roman and medieval archaeology. In: Pottery and commerce. Characterization and trade in Roman and later ceramics (Peacock, D. M. S., ed.), 21–33. London – New York.
[11] RICE, P. M., 1991: Specialization, standardization, and diversity: A retrospective. In: The Ceramic Legacy of Anna O. Shepard (Bishop, R. L.– Lange, F. W., edd.), 257–279. Boulder: University Press of Colorado.
[12] QUINN, P., 2013: Ceramic petrography. Oxford.
[13] ROUX, V., 2003: Ceramic standardization and intensity of production: quantifying degrees of specialization, American Antiquity 68/4, 768–782. | DOI 10.2307/3557072
[14] RYE, O. S., 1976: Keeping Your Temper Under Control: Materials and the Manufacture of Papuan Pottery, Archaeology and Physical Anthropology in Oceania 11, 106–137.
[15] TITE, M. S., 1999: Pottery production, distribution, and consumption – The contribution of the physical sciences, Journal of Archaeological Method and Theory 6, 181–233. | DOI 10.1023/A:1021947302609
[16] TIHELKA, K., 1960: Moravský věteřovský typ, Památky archeologické LI, 27–135.
[17] WEIGAND, P. C. – HAERBOTTLE, G. – SAYRE, E. V., 1977: Turquoise Sources and Source Analysis: Mesoamerica and the Southwestern U.S.A. In: Exchange Systems in Prehistory (Earle, T. K.–Ericson, J. E., edd.),15–34. New York.