Název: The metamuseum as the future of the museum institution?
Variantní název:
- Metamuzeum jako budoucnost muzejní instituce?
Zdrojový dokument: Museologica Brunensia. 2022, roč. 11, č. 1, s. 4-9
Rozsah
4-9
-
ISSN1805-4722 (print)2464-5362 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/MuB2022-1-1
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/digilib.77022
Type: Článek
Jazyk
Licence: CC BY-SA 4.0 International
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Throughout its history, the museum has undergone a great evolution in the sense that it has shifted its weight from the column of objects to the column of people. Today, museums face many challenges in an increasingly fast-paced and changing society, where the personal, the social, diversity and inclusion are advancing forcefully. Taking into account the necessary adaptation of the museum to social requirements, this article analyzes the situation of the museum institution with foresight for the future to conceptualize the so-called metamuseum, capable of reflecting with itself in real time and with characteristics such as resilience, interdisciplinarity, adaptation, openness, independence and delocalization. Tise article proposes the metamuseum as a fifth generation of museums, where the interaction with objects is transformed into a successful experience where the needs and expectations of individuals and social groups are fully satisfied.
V průběhu své historie prošla muzea velkým vývojem, během něhož se ohnisko zájmu postupně přesunulo ze sbírkových předmětů na návštěvníky. Muzea dnes čelí mnoha výzvám ve stále rychleji se rozvíjející a měnící společnosti se silným důrazem na individuální i celospolečenské potřeby, rozmanitost a inkluzi. S přihlédnutím k nezbytnému přizpůsobení muzea společenským požadavkům tento článek analyzuje současný stav muzejních institucí, nastiňuje výhled do budoucna a představuje koncept tzv. metamuzea, které je schopné reflektovat sebe sama v reálném čase a disponuje vlastnostmi jako je pružnost, interdisciplinarita, přizpůsobivost, otevřenost, nezávislost a delokalizace. Článek prezentuje metamuzeum jako pátou generaci muzeí, kde se interakce s předměty transformuje v úspěšnou zkušenost, která plně uspokojuje potřeby a očekávání jednotlivců i sociálních skupin.
Reference
[1] AUSUBEL, David P. Psicología educativa. Un punto de vista cognoscitivo. México: Trillas, 1976.
[2] BEYER, María E. Ciencia y cultura: paradojas de un objeto al interior de un museo de ciencias [online]. 2022 [accessed 2022-06-07]. Available from www: https://ilamdocs.org/documento/2933/.
[3] CAMERON, Duncan F. El museo: un templo o un forum. 1971. In DESVALLÉES, André, Marie-Odile DE BARRY and Françoise WASSERMAN (eds.). Vagues. Une anthologie de la nouvelle muséologie. Mâcon: Editions W, M.N.E.S, 1992, pp. 77–85. ISBN 978-27-2970-4780.
[4] DESVALLÉES, André. Présentation. 1992. In DESVALLÉES, André, Marie-Odile DE BARRY and Françoise WASSERMAN (eds.). Vagues. Une anthologie de la nouvelle muséologie. Mâcon: Editions W, M.N.E.S, 1992, pp. 15–40. ISBN 978-27-2970-4780.
[5] D'ORS, Eugenio. Tres horas en el Museo del Prado. 1989. In HERNÁNDEZ, Francisca. Manual de Museología. Madrid: Síntesis, 1994. ISBN 978-84-7738-224-9.
[6] HAN, Byung-Chul. El aroma del tiempo. Un ensayo filosófico sobre el arte de demorarse. [The scent of time. A philosophical essay on the art of lingering]. Barcelona: Herder editorial, 2016. ISBN 978-84-254-3393-1.
[7] HAWKEY, Roy. Learning with Digital technologies in Museums, Science Centres and Galleries [online]. NESTA Futurelab, 2004 [accessed 2022-01-06]. Available from www: <htttp://www.nfer.ac.uk/publications/FUTL70/FUTL70.pdf>. ISBN 0-9544695-9-3.
[8] HERNÁNDEZ, Francisca. Evolución del concepto de museo. Revista general de información y documentación, 1992, vol. 2, no. 1, pp. 85–98. ISSN 1132-1873.
[9] HERNÁNDEZ, Francisca. Manual de Museología. Madrid: Síntesis, 1994. ISBN 978-84-7738-224-9.
[10] JOYCE, James. Ulises. Barcelona: Seix Barral, 1922/1984. ISBN 978-0-394-74312-7.
[11] LEE, Y. Una urna para preservar la vida: salvaguardia y legado del patrimonio cultural inmaterial. Noticias del ICOM, 2004, vol. 57, no. 4, pp. 5–7. ISSN 1020-6434.
[12] NOVAK, Joseph D. A Theory of Education. Ithaca: Cornell University Press, 1977. ISBN 978-0-8014-1104-5.
[13] REMPLEIN, Heinz. Tratado de psicología evolutiva. Barcelona: Labor, 1980. ISBN 978-84-335-1512-4.
[14] RIVIÈRE, George H. La muséologie. Cours de Muséologie/textes et témoignages. Tours: Dunod, 1989. ISBN 978-2-04-018706-4.
[15] TANNER, Thomas. Significant life experiences: a new research area in environmental education. Journal of Environmental Education, 1980, vol. 11, no. 4, pp. 20–24. ISSN 1940-1892. https://doi.org/10.1080/00958964.1980.9941386
[16] ZUBIAUR, Francisco J. Curso de museología. Gijón: TREA, 2004. ISBN 978-84-9704-132-4.
[2] BEYER, María E. Ciencia y cultura: paradojas de un objeto al interior de un museo de ciencias [online]. 2022 [accessed 2022-06-07]. Available from www: https://ilamdocs.org/documento/2933/.
[3] CAMERON, Duncan F. El museo: un templo o un forum. 1971. In DESVALLÉES, André, Marie-Odile DE BARRY and Françoise WASSERMAN (eds.). Vagues. Une anthologie de la nouvelle muséologie. Mâcon: Editions W, M.N.E.S, 1992, pp. 77–85. ISBN 978-27-2970-4780.
[4] DESVALLÉES, André. Présentation. 1992. In DESVALLÉES, André, Marie-Odile DE BARRY and Françoise WASSERMAN (eds.). Vagues. Une anthologie de la nouvelle muséologie. Mâcon: Editions W, M.N.E.S, 1992, pp. 15–40. ISBN 978-27-2970-4780.
[5] D'ORS, Eugenio. Tres horas en el Museo del Prado. 1989. In HERNÁNDEZ, Francisca. Manual de Museología. Madrid: Síntesis, 1994. ISBN 978-84-7738-224-9.
[6] HAN, Byung-Chul. El aroma del tiempo. Un ensayo filosófico sobre el arte de demorarse. [The scent of time. A philosophical essay on the art of lingering]. Barcelona: Herder editorial, 2016. ISBN 978-84-254-3393-1.
[7] HAWKEY, Roy. Learning with Digital technologies in Museums, Science Centres and Galleries [online]. NESTA Futurelab, 2004 [accessed 2022-01-06]. Available from www: <htttp://www.nfer.ac.uk/publications/FUTL70/FUTL70.pdf>. ISBN 0-9544695-9-3.
[8] HERNÁNDEZ, Francisca. Evolución del concepto de museo. Revista general de información y documentación, 1992, vol. 2, no. 1, pp. 85–98. ISSN 1132-1873.
[9] HERNÁNDEZ, Francisca. Manual de Museología. Madrid: Síntesis, 1994. ISBN 978-84-7738-224-9.
[10] JOYCE, James. Ulises. Barcelona: Seix Barral, 1922/1984. ISBN 978-0-394-74312-7.
[11] LEE, Y. Una urna para preservar la vida: salvaguardia y legado del patrimonio cultural inmaterial. Noticias del ICOM, 2004, vol. 57, no. 4, pp. 5–7. ISSN 1020-6434.
[12] NOVAK, Joseph D. A Theory of Education. Ithaca: Cornell University Press, 1977. ISBN 978-0-8014-1104-5.
[13] REMPLEIN, Heinz. Tratado de psicología evolutiva. Barcelona: Labor, 1980. ISBN 978-84-335-1512-4.
[14] RIVIÈRE, George H. La muséologie. Cours de Muséologie/textes et témoignages. Tours: Dunod, 1989. ISBN 978-2-04-018706-4.
[15] TANNER, Thomas. Significant life experiences: a new research area in environmental education. Journal of Environmental Education, 1980, vol. 11, no. 4, pp. 20–24. ISSN 1940-1892. https://doi.org/10.1080/00958964.1980.9941386
[16] ZUBIAUR, Francisco J. Curso de museología. Gijón: TREA, 2004. ISBN 978-84-9704-132-4.