Název: Don Quijote jako žitá metafora
Přispěvatel
Horyna, Břetislav (překladatel)
Zdrojový dokument: Pro-Fil. 2010, roč. 11, č. 1, s. [3]-9
Rozsah
[3]-9
-
ISSN1212-9097
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/pf11-1-14
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/139002
Type: Kapitola
Jazyk
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Kapitola X., Zánik středověku, v které běží o otázku, zda je náš rytíř figurou potvrzující středověk. Don Quijote začíná jako retro-rytíř. Krámuje kusy brnění svých prarodičů. Jeho cíl je, zdá se, inspirován středověce. Ve středověku existovali rytíři, v době Dona Quijote již ne. Přesto se v tomto románu bezúspěšně pátrá po potvrzení věku zvaného "medium aevum". Je tento věk potvrzen alespoň skrytě? Anebo zjistíme, podíváme-li se na jádro našeho caballero andante, že je jen středověkým převlekem pro opuštění středověku? Následující, zeširoka pojatá "dřevořezba", dává na tuto otázku jednoznačnou odpověď.
Note
Bernhard H. F. Taureck, Don Quijote als gelebte Metapher. München: Wilhelm Fink Verlag 2008, s. 131-138. -- Ukázku přeložil s laskavým svolením autora a nakladatele Břetislav Horyna.