Název: Drobné kovové a skleněné nálezy z doby římské ze sídliště v Hevlíně, okr. Znojmo
Variantní název:
- Small metal and glass artifacts from Roman Period found on the settlement in Hevlín, distr. Znojmo
Zdrojový dokument: Studia archaeologica Brunensia. 2023, roč. 28, č. 1, s. 45-109
Rozsah
45-109
-
ISSN1805–918X (print)2336–4505 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/SAB2023-1-2
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/digilib.78148
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: CC BY-SA 4.0 International
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Článek se zaměřuje na doposud nepublikovaný soubor artefaktů, čítající 105 nálezů barbarského a římsko-provinciálního původu z lokalit Hevlín, Dyjákovice, Šanov a Velký Karlov v okrese Znojmo. V nálezovém souboru byly obsaženy drobné kovové nálezy, které byly z většiny zastoupeny sponami. Artefakty byly získány během amatérské detektorové prospekce panem Vítem Freiwaldem, a poté, v roce 2016, došlo k jejich následnému uložení do Jihomoravského muzea ve Znojmě. Příspěvek se věnuje typologické analýze spon, jejich chronologickému zařazení a porovnání se sponami nalezenými na žárovém pohřebišti poblíž Hevlína, zkoumaném ve 30. letech 20. století. V neposlední řadě se snaží zjistit, zda by mohla být přítomnost stříbrných spon v souboru projevem významu této sídelní lokality.
The article deals with an unpublished assemblage of various archaeological artefacts including 105 metal objects. The whole assemblage originates from the barbarian and Roman provincial environment and was collected by Mr. Vít Freiwald using a metal detector in the locations of Hevlín, Dyjákovice, Šanov and Velký Karlov (Znojmo District). The artefacts collected were thoroughly analysed from a typological, chronological, and geographical point of view. Typological classification is summarized through a comprehensive photographic and drawing documentation presented in this article. Chronological classification was elaborated on the basis of a detailed analysis of literary sources. Finally, the geographic determination was made using the Geographic Information System (GIS), where the GPS coordinates of individual artefacts are depicted in the above-mentioned locations. Another main aim of this article is to identify an important settlement location based on rare silver brooches. These finds may be related to the presence of local elites in the aforementioned area of interest.
Reference
[1] Almgren, O. 1923: Studien uber Nordeuropäische Fibelformen der ersten nachchristlichen Jahrhunderte mit Berücksichtigung der provinzialrömischen und südrussischen Formen. Leipzig.
[2] Ambroz, A. K. 1966: Fibuly juga evropejskoj časti SSSR II. v. do n. e. – IV. v. n. e. Moskva.
[3] Andrzejowski, J. 1991: Okucia rogów do picia z młodszego okresu przedrzymskiego i okresu wpływów rzymskich w Europie Środkowej i Północnej (Próba klasyfikacji i analizy chronologiczno-terytorialnej). Materiały starożytne i wczesnośredniowieczne VI, 7–120.
[4] Andrzejowski, J. 1992: Strongly Profiled Brooches with Triangular Foot in the Roman Provinces and in Barbaricum. In: K. Godłowski – R. Madyda-Legutko (red.): Probleme der relativen und absoluten Chronologie ab Latènezeit bis zum Frühmittelalter. Kraków, 111–120.
[5] Andrzejowski, J. – Cieśliński, A. 2007: Germanie i Bałtowie u schyłku starożytności. Przyjazne związki czy wrogie sąsiedztwo? In: A. Bittner-Wróblewska (Ed.): Kultura bogaczewska w 20 lat później. Materiały z konferencji, Warszawa 26. – 27. marca 2003. Seminarium Bałtyjskie I. Warszawa, 279 – 319.
[6] Antal, R. 2017: Římská kování koňského postroje na území labsko-germánského kulturního okruhu v době římské. Rukopis magisterské diplomové práce uložen na FF MU. Brno.
[7] Bazovský, I. 2005: Spony z doby rímskej v slovenskom barbariku. Nepublikovaný rukopis disertační práce uložený na katedře archeológie Filozofické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě. Bratislava.
[8] Beilke-Voigt, I. 1998: Frühgeschichtliche Miniaturobjekte mit Amulettcharakter zwischen Britischen Inseln und Schwarzem Meer. Universitätsforschungen zur prähistorischen Archäologie – Band 51. Bonn.
[9] Beninger, E. 1930: Germanische Brandgräber von Höflein a. d. Thaya (Hevlín nad Dyjí) in Südmähren. Eiszeit und Urgeschichte 7. Leipzig, 124–137.
[10] Beninger, E.– Freising, H. 1933: Die germanischen Bodenfunde in Mähren, Reichenberg.
[11] Bojović, D. 1983: Rimske fibule Singidunuma. Beograd.
[12] Böhme, A. 1972: Die Fibeln der Kastelle Saalburg und Zugmantel. Saalburg Jahrbuch XXIX, 5–112.
[13] Cociş, S. 1995: Strongly Profiled Brooches with Trapezium form Foot in the Roman Province of Dacia. Ephemeris Napocensis V, 93–101.
[14] Cociş, S. 2004: Fibule Din Dacia Romana. The Brooches of Roman Dacia. Cluj-Napoca.
[15] Cociș, S. – Bârcă, V. 2014: The "Sarmatian" brooches (headknob and full catchplate variant, Almgren Group VII, Series I) in the Dacia province and the Barbarian environment of the Tisza River Basin. Dacia LVIII, 189–214.
[16] Černý, M. 2013: Germánské spony starší doby římské v Čechách. Rukopis magisterské diplomové práce uložené v Ústavu archeologie Filozofické fakulty Karlovy univerzity v Praze. Praha.
[17] Čižmář, Z. 2002: Dyjákovice (okr. Znojmo). Přehled výzkumů 43, 219–220.
[18] Čižmář, M. – Čižmářová, J. – Kejzlar, M. – Kolníková, E. 2010: Detektorová prospekce archeologických lokalit na Moravě v roce 2009. Přehled výzkumů 51, 125–137.
[19] Dąbrowska, T. 1992: Die späten kräftig profilierten Fibeln (Almgren Typ 84) in Polen. In: K. Godłowski – R. Madyda-Legutko (red.): Probleme der relativen und absoluten Chronologie ab Latènezeit bis zum Frühmittelalter. Kraków, 103–109.
[20] Droberjar, E. 2002: Encyklopedie římské a germánské archeologie v Čechách a na Moravě. Praha.
[21] Droberjar, E. 2008: Některé problémy mladší doby stěhování národů v Čechách. In: B. Niezabitowska-Wiśniewska et al. (eds.): The Turbulent Epoch. New Materials from the Late Roman Period and the Migration Period. Monumenta Studia Gothica V. Lublin, 133–148.
[22] Droberjar, E. 2012a: Nová varianta spony typu Almgren 132 z Jevíčka. K přechodným formám Almgrenovy V. skupiny ve stupni B2/C1. In: Březinová, G. – Varsik, V. (ed.): Archeológia na prahu histórie. K životnímu jubileu Karola Pietu. Nitra, 235–245.
[23] Droberjar, E. 2012b: Římské kolínkovité spony v Čechách. Archeologické výzkumy v jižních Čechách 25, 119–131.
[24] Droberjar, E. 2015a: Wielbarské vlivy v Čechách a na Moravě. In: L. Tyszler – E. Droberjar (eds.): BARBARI SVPERIORES ET INFERIORES. Archaeologia barbarzyńców 2014. Procesy integracji środkowoeuropejskiego Barbaricum. Polska – Czechy – Morawy – Słowacja. Łódź – Wieluń, 35–60.
[25] Droberjar, E. 2015b: Markomannen und Superiores barbari in Třebusice und Jevíčko zur Zeit der Markomannenkriege. Zur Problematik der Übergangsstufe B2/C1 in Böhmen und Mähren, Přehled výzkumů 56/2, 103–125.
[26] Droberjar, E. – Vokáč, M. 2002: Sídliště z doby bronzové, laténské, římské a slovanské u Strachotic (okres Znojmo). Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity M7, 55–76.
[27] Droberjar, E. – Snítilý, P. 2011: Bohatý kostrový hrob z mladší doby římské v Květnici, okr. Praha-východ. Archeologie ve středních Čechách 14, 501–513.
[28] Droberjar, E. – Vích, D. 2011: Nové žárové pohřebiště z doby římské v Jevíčku-Předměstí, okr. Svitavy. In: E. Droberjar (ed.): Archeologie barbarů 2010. Hroby a pohřebiště Germanů mezi Labem a Dunajem. Studia Archaeologica Suebica 1. Olomouc, 23–38.
[29] Droberjar, E. – Waldhauser, J. 2012: Birituální hroby ze starší doby římské v Semčicích, okr. Mladá Boleslav, Archeologie ve středních Čechách 16, 893–905.
[30] Ďuga, M. – Vachůtová, D. – Zeman, T. 2017: Spony z germánského sídliště v Hrubé Vrbce "Za Bařinou". In: E. Droberjar – B. Komoróczy (eds.): Římské a germánské spony ve střední Evropě (Archeologie barbarů 2012). Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 53. Brno, 269–285.
[31] Frýzl, J. 2016: Římsko-provinciální spony z oblasti severně od středního Dunaje a jejich význam v tehdejší živé kultuře. Rukopis disertační práce uložený na Katedře archeologie FF ZČU. Plzeň.
[32] Ginalski, J. 1991: Ostrogi kabłąkowe kultury przeworskiej. Klasyfikacja typologiczna. Przegląd archeologiczny 38, 53–84.
[33] Godłowski, K. 1992: Die Chronologie der jüngeren und späten Kaiserzeit in den Gebieten südlich der Sudeten und Karpaten. In: K. Godłowski – R. Madyda-Legutko (eds.): Probleme der relativen und absoluten Chronologie von der Laténezeit bis zum Frühmittelalter. Kraków, 23–54.
[34] Gugl, Ch. 1995: Die römischen Fibeln aus Virunum. Klagenfurt.
[35] Gupte, O. 1998: Die knieförmig gebogenen Fibeln der älteren römischen Kaiserzeit – Forschungsgeschichte und Forschungsstand. In: Kunow, J. (ed.): 100 Jahre Fibelformen nach Oscar Almgren. Internationale Arbeitstagung 25.-28. Mai 1997 in Kleinmachnow. Forschungen zur Archäologie im Land Brandenburg 5, 203–212.
[36] Gupte, O. 2004: Knieförmig gebogene Fibeln der römischen Kaiserzeit. Universitätsforschung zur prähistorischen Archäologie Bd. 110. Bonn.
[37] Halama, J. 2015: Spona typu Almgren 125 ze severní Moravy. K rozšíření a dataci tohoto spínadla Almgrenovy V. skupiny, 8. série. In: L. Tyszler – E. Droberjar (red.): Barbari svperiores et inferiores. Archeologia barbarzyńców 2014. Procesy integracji środkowoeuropejskiego Barbaricum. Polska – Czechy – Morawy – Słowacja. Łódź – Wieluń, 481–495.
[38] Hanáková, K. 2022: Drobné kovové nálezy z doby římské ze sídliště v Hevlíně, okr. Znojmo. Rukopis bakalářské diplomové práce uložený na FF MU. Brno.
[39] Heeren, S. – van der Feijst, L. 2017: Prehistorische, romeinse en middeleeuwse fibulae uit de Lage Landen. Amersfoort.
[40] Hladíková, K. 2019: Prispevok ku kovaniam závesov picích rohov doby rimskej z južného Zahoria. Zborník Slovenského národního muzea CXIII– ARCHEOLÓGIA 29, 179–184.
[41] Jahn, M. 1921: Der Reitersporn, seine Entstehung und früheste Entwicklung. Mannus-Bibliothek Nr. 21. Leipzig.
[42] Jakubczyk, I. 2013–2014: Die eingliedrigen Fibeln der Almgrens VI. Gruppe in der Przeworsk-Kultur – Fibeln des Typs A 158, Recherches Archéologique – Nouvelle serie 5–6, 113–218.
[43] Jílek, J. 2013: Doba římská ve východních a severovýchodních Čechách. Nepublikovaný rukopis disertační práce uložený v Ústavu archeologie a muzeologie FF MUNI. Brno.
[44] Jílek, J. 2017: Spony barbarské provenience z doby římské ve východních Čechách. In: NA HRANICÍCH IMPÉRIA EXTRA FINES IMPERII. Jaroslavu Tejralovi k 80. narozeninám. Brno, 141–164.
[45] Jílek, J. – Jiřík, J. 2008: Dyjákovice (okr. Znojmo). Přehled výzkumů 49, 342.
[46] Jílek, J. – Klanicová, S. 2009: Dyjákovice (okr. Znojmo). Přehled výzkumů 50, 320–324.
[47] Jílek, J. – Mangel, T. 2009: Dyjákovice (okr. Znojmo). Přehled výzkumů 50, 307–308.
[48] Jílek, J.– Joštová, K. 2020: Osídlení z doby římské v Úhřeticích, okr. Chrudim. Východočeský sborník historický 37, 5–99.
[49] Jobst, W. 1975: Die Römischen Fibeln aus Lauriacum. Forschungen in Lauriacum, Band 10. Linz.
[50] Kolník, T. 1965: K typológii a chronológii niektorých spón z mladšej doby rímskej na juhozápadnom Slovensku. Slovenská archeológia XIII, 183–236.
[51] Kolník, T. – Mitáš, V. 2012: Archeologické nálezy k osídleni u Bohdanoviec nad Trnavou a niekoľko poznámok k činnosti detektoristov. Študijné zvesti Archeologického ústavu Slovenskej akadémie vied 51, 35–74.
[52] Komoróczy, B. – Vlach, M. – Zelíková, M. 2017: Dokumentace, publikace a interpretace detektorových nálezů na příkladu spon Jobst F4. In: Droberjar, E. – Komoróczy, B. (eds.): Římské a Germánské spony ve střední Evropě (Archeologie barbarů 2012). Spisy Archeologického ústavu AVČR Brno 53. Brno, 31–57.
[53] Kornhäuserová, V. 2020: Chronologická a prostorová distribuce nálezů spon doby římské na sídlišti v Mikulově. Rukopis bakalářské diplomové práce uložený na FF MU. Brno.
[54] Kovárník, J. 1985: Výsledky terénního archeologického průzkumu na Znojemsku (okr. Znojmo). PV 1983, 100–102.
[55] Kovárník, J. 1993: Další archeologické nálezy ze Znojemska a Třebíčska. PV 1990, 115–126.
[56] Kovrig, I. 1937: Die Haupttypen der Kaiserzeitlichen Fibeln in Pannonien. Dissertationes Pannonicae. Múzeum Körüt 6–8, 321–322.
[57] Kozáková, R. 2011: Průzkum pravěkých a středověkých skel. Rukopis diplomové práce uložený na Př.F. MU. Brno.
[58] Krajčovič, O. 2020: Ostrohy z doby rímskej na Morave, naddunajskej časti Dolného Rakúska a juhozápadného Slovenska. Rukopis bakalářské diplomové práce uložený na FF MU. Brno.
[59] Kraskovská, Ľ. 1988: Typy perál z doby rímskej na Slovensku. Zborník Slovenského národného múzea LXXXII – História 28, 93–106.
[60] Kubín, P. 2002: Římskoprovinciální spony starší doby římské z Moravy a naddunajské části Dolního Rakouska. Nepublikovaný rukopis diplomové práce uložený v Ústavu pro klasickou archeologii FF UK. Praha.
[61] Leitner, S. – Färber, V. 2013: Beobachtungen zur Formenvielfalt des Fibeltyps Jobst 4F. In: G. Grabherr – B. Kainrath – T. Schierl (Hrsg.): Verwandte in der Fremde. Fibeln und Bestandteile der Bekleidung als Mittel zur Rekonstruktion von interregionalem Austausch und zur Abgrenzung von Gruppen vom Ausgreifen Roms während des 1. Punischen Krieges bis zum Ende des Weströmischen Reiches. Akten des Internationalen Kolloquiums Innsbruck 27. bis 29. April 2011. Innsbruck, 212–246.
[62] Lenz, K. H. 2006: Römische Waffen, millitärische Ausrüstung und millitärische Befunde aus dem Stadtgebiet der Colonia Ulpia Traiana (Xanten). Bonn.
[63] Mączyńska, M. 2001: Einige Fibeln südlicher Herkunft im Hortfund von Łubiana in Pommern. In: E. Istvánovits – V. Kulcsár (edd.): International Connections of the Barbarians of the Carpathian Basin in the 1st–5th Centuries A.D. Aszód – Nyíregyháza, 77–93.
[64] Mączyńska, M. 2003: Die sogenannten "sarmatischen" Fibeln in Mittel– und Osteuropa. In: C. von Carnap-Bornheim (Hrsg.): Kontakt – Kooperation – Konflikt. Germanen und Sarmaten zwischen dem 1. und dem 4. Jahrhundert nach Christus. Internationales Kolloquium des Vorgeschichtlichen Seminars der Philipps-Universität Marburg, 12.–16. Februar 1998. Neumünster, 303–332.
[65] Mączyńska, M. 2009: Der frühvölkerwanderungszeitliche Hortfund aus Łubiana, Kreis Kościerzyna (Pommern). Bericht der Römisch-Germanischen Kommission 90, 7–482.
[66] Madyda-Legutko, R. 1986: Die Gürtelschnallen der Römischen Kaiserzeit und der frühen Völkerwanderungszeit im mitteleuropäischen Barbaricum. British Archaeological Reports – InternationalSeries 360. Oxford.
[67] Machajewski, H. 1998: Die Fibeln der Gruppe V, Serie 8, im östlichen Teil Mitteleuropas. In: J. Kunow (ed.), 100 Jahre Fibelformen nach Oscar Almgren. Forschungen zur Archäologie im Land Brandenburg 5. Wünsdorf, 187–196.
[68] Matoušek, J. 2008: Prostorová analýza koncentrací archeologických artefaktů na lokalitě Těšetice-Kyjovice, poloha Sutny. Rukopis bakalářské diplomové práce uložené na FF MU. Brno.
[69] Musil, J. – Jílek, J. – Vích, D. 2010: Příspěvek k poznání osídlení Úhřetic, okr. Chrudim v době římské. Nález samostřílové spony s klínovitou nožkou 177. skupiny podle Schulze. Zpravodaj muzea v Hradci Králové 34, 137–149.
[70] Nowakowski, W. 1998: Die Nebenformen Almgren 133 und 137 aus heutiger Sicht. In: J. Kunow (Ed.): 100 Jahre Fibelformen nach Oscar Almgren. Forschungen zur Archäologie im Land Brandenburg 5. Wünsdorf, 197 – 201.
[71] Oldenstein, J. 1976: Zur Ausrüstung römischer Auxiliareinheiten. Studien zu Beschlägen und Zierat an der Ausrüstung der römischen Auxiliareinheiten des obergermanisch-raetischen Limesgebietes aus dem zweiten und dritten Jahrhundert n. Chr. Bericht der Römisch-Germanischen Kommission 57, 49–284.
[72] Olędzki, M. 1995: Typologie, Chronologie und Verbreitung der ostgermanischen Varianten der Rollenkappenfibeln. Praehistorische Zeitschrift 70, 228–247.
[73] Olędzki, M. 1998: Die Rollenkappenfibeln der östlichen Hauptserie Almgren 37–41 und die Varianten Fig. 42–43. In: Kunow, J. (ed.): 100 Jahre Fibelformen nach Oscar Almgren. Internationale Arbeitstagung 25.-28. Mai 1997 in Kleinmachnow, Land Brandenburg. Forschungen zur Archäologie im Land Brandenburg 5, 67–84.
[74] Patek, E. 1942: Verbreitung und Herkunft Der römischen Fibeltypen in Pannonien. Dissertationes Pannonicae Series 11, no. 19. Budapest.
[75] Peškař, I. 1972: Fibeln aus der Römischen Kaiserzeit in Mähren. Praha.
[76] Peškař, I. – Ludikovský, K. 1978: Žárové pohřebiště z doby římské ve Velkých Hostěrádkách (okr. Břeclav). Studie Archeologického ústavu Československé akademie věd v Brně VI/1. Praha.
[77] Pieta, K. 1999: Anfänge der Völkerwanderungszeit in der Slowakei (Fragestellungen der zeitgenössischen Forschung). In: J. Tejral – Ch. Pilet – M. Kazanski (Hrsg.): Ľ Occident romain et ľ Europe au début de ľ époque des Grandes Migrations. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 13. Brno, 171–189.
[78] Rajtár, J. 2015: Germánske nálezy z rímskeho drevozemného tábora v Iži, Zborník Slovenského národného múzea CIX – Archeológia 25, 379–399.
[79] Riha, E. 1979: Die römischen Fibeln aus Augst und Kaiseraugst. Forschungen in Augst – Band 3. Augst.
[80] Riha, E. 1994: Die römischen Fibeln aus Augst und Kaiseraugst. Die Neufunde seit 1975. Forschungen in Augst – Band 18. Augst.
[81] Rožnovský, D. 2015: Hevlín (okr. Znojmo). Přehled výzkumů 56 (1), 211–212.
[82] Rybářová, K. 2012: Radslavice (okr. Vyškov). Přehled výzkumů 53/1, 186–187.
[83] Rybová, A. 1970: Das Brandgräberfeld der jüngeren römischen Kaiserzeit von Pňov. Archeologické studijní materiály 9. Praha.
[84] Rybová, A. 1979: Plotiště nad Labem. Eine Nekropole aus dem 2.–5. Jahrhundert u. Z., I. Teil, Památky archeologické LXX, 353–489.
[85] Sakař, V. 1970: Roman Imports in Bohemia. Fontes Archaeologici Pragenses Vol. 14. Praha.
[86] Sedlmayer, H. 1995: Die Römischen Fibeln Von Wels. Quellen und Darstellungen zur Geschichte von Wels. Sonderreihe zum Jahrbuch des Musealvereines Wels, Band 4. Wels.
[87] Sedlmayer, H. 2009: Die Fibeln vom Magdalensberg. Funde der Grabungsjahre 1948–2002 und Altfunde des 19. Jahrhunderts. Archäologische Forschungen zu den Grabungen auf dem Magdalensberg 16. Klagenfurt am Wörthersee.
[88] Schmid, S. 2010: Die römischen Fibeln aus Wien. Monographien der Stadtarchäologie Wien – Band 6. Wien.
[89] Schulte, L. 2011: Die Fibeln mit hohem Nadelhalter (Almgren Gruppe VII). Göttinger Schriften zur Vor-und Frühgeschichte – Band 32. Neumünster.
[90] Schulze, M. 1977: Die spätkaiserzeitlichen Armbrustfibeln mit festen Nadelhalter. Antiquitas 19. Bonn.
[91] Schuster, J. 2006: O póżnych zapinkach kapturkowych (A II 41). Wiadomości Archeologiczne LVIII, 101–120.
[92] Skorupka, T. 2001: Cmentarzysko birytualne ludności kultury wielbar-skiej (od połowy I w. n. e. do początku III w. n. e.). Archeologiczne badania ratownicze wzdłuż trasy gazociągu tranzytowego. Tom II. Wielkopolska. Poznań.
[93] Svoboda, B. 1948: Čechy a římské Impérium. Sborník Národního musea v Praze. Svazek II-A – Historický. Praha.
[94] Šeiner, J. 2008: Osídlení z doby římské na lokalitě Strachotice, Za Dyjí. Nepublikovaná bc. práce uložena na FF MU. Brno.
[95] Tejral, J. 1970: Počátky doby římské na Moravě z hlediska hrobových nálezů. Štud. Zvesti AÚ SAV 18, 107 – 192.
[96] Tejral, J. 1971: Příspěvek k datování moravských hrobových nálezů ze sklonku starší doby římské a počátku mladší doby římské, Slovenská archeológia XIX, 27–93.
[97] Tejral, J. 1975: Die Probleme der späten römischen Kaiserzeit in Mähren. Studie Archeologického Ústavu ČSAV v Brně 3/2. Praha.
[98] Tejral, J. 1977: Die älteste Phase der germanischen Besiedlung zwischen Donau und March. In: B. Chropovský (Hrsg.): Symposium Ausklang der Latène– -Zivilisation und Anfänge der germanischen Besiedlung im mittleren Donaugebiet. Bratislava, 307 – 342.
[99] Tejral, J. 1998: Die Grundprobleme der kaiserzeitlichen Fibelforschung im norddanubischen Raum. In: Kunow, J. (ed.): 100 Jahre Fibelformen nach Oscar Almgren. Forschungen zur Archäologie im Land Brandenburg 5. Wünsdorf, 387–398.
[100] Tejral, J. 1999: Die Völkerwanderungen des 2. und 3. Jhs. und ihr Niederschlag im archäologischen Befund des Mitteldonauraumes. In: J. Tejral (Hrsg.): Das mitteleuropäische Barbaricum und die Krise des römischen Weltreiches im 3. Jahrhundert. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 12. Brno, 137–213.
[101] Tejral, J. 2006: Die germanische Giessereiwerkstatt in Pasohlávky (Bez. Břeclav). Ein Beitrag zur Frage der Fernhandels– und Kulturbeziehungen nach den Markomannenkriegen, Památky archeologické XCVII, 133–170.
[102] Tejral, J. 2008: Ke zvláštnostem sídlištního vývoje v době římské na území severně od středního Dunaje. In: E. Droberjar – B. Komoróczy – D. Vachůtová (Eds.): Barbarská sídliště. Chronologické, ekonomické a historické aspekty jejich vývoje ve světle nových archeologických výzkumů (Archeologie barbarů 2007). Spisy Archeologického Ústavu AV ČR 37. Brno, 67 – 98.
[103] Tejral, J. 2015: Some remarks on the transitional phase between Early Roman and Late Roman Periods in the region north of the Middle Danube. Přehled výzkumů 56/2, 43–101.
[104] Tempelmann-Mączyńska, M. 1985: Die Perlen der römischen Kaiserzeit und der frühen Phase der Völkerwanderungszeit im mitteleuropäischen Barbaricum. Römisch-Germanische Forschungen 43. Mainz.
[105] Thomas, S. 1967: Die germanischen Scheibenfibeln der römischen Kaiserzeit im freien Germanien. Berliner Jahrbuch für Vor-und Frühgeschichte 7, 1–187.
[106] Urban, P. 2020: Rímsko-provinciálne spony z okolí Mikulova nádejné detektormi kovov. Rukopis bakalářské diplomové práce uložený na FF MU. Brno.
[107] Vaculíková, L. 2015: Skleněné nálezy doby římské a doby stěhování národů na Moravě. Rukopis magisterské diplomové práce uložený na FF MU. Brno.
[108] Varsik, V. 2005: Bratislava-Trnávka "Zadné", objekt 44. Zborník Slovenského národného múzea 49, Archeológia 15, 275–292.
[109] Varsik, V. 2011: Germánske osídlenie na východnom predpolí Bratislavy. Sídliská z doby rímskej v Bratislave-Trnávke a okolí. Archaeologica Slovaca Monographiae. Fontes – Tomus XVIII. Nitra.
[110] Varsik, V. 2017: Niekoľko poznámok k výskytu spôn s hrotitou nôžkou na juhozápadnom Slovensku (skupina Almgren VI,2). In: Droberjar, E. – Komoróczy, B. (eds.): Římské a Germánské spony ve střední Evropě (Archeologie barbarů 2012). Spisy Archeologického ústavu AVČR Brno 53. Brno, 321– 327.
[111] Vích, D. 2014: Spony z doby římské ze severní části Boskovické brázdy. Archeologické rozhledy LXVI, 704–730.
[112] Vích, D. – Horník, P. – Militký, J. 2021: Drobná kovová industrie ze sídliště doby římské v Bošíně na Choceňsku. Archeologie východní Čech 20, 165–190.
[113] Volf, J. – Beneš, Z. – Kočár, P. – Kočárová, R. – Rypka, L. 2021: Sídliště z doby římské v Plaňanech (okr. Kolín) v poloze U silnice. Sonda do podoby osídlení z konce 2. až. 4. století v okolí pohřebiště Dobřichov-Třebická. Archeologie ve středních Čechách 25, 567– 638.
[114] Voß, H. U. – Hammer, P. – Lutz, J. 1998: Römische und germanische Bunt und Edelmetallfunde im Vergleich. Archäometallurgische Untersuchungen ausgehend von elbgermanischen Körpergräbern. Bericht der Römisch-Germanischen Kommission 79, 107–382.
[115] Zeman, J. 1961: Severní Morava v mladší době římské. Monumenta Archaeologica 9. Praha.
[116] Zeman, T. 2017: Střední Pomoraví v době římské. Svědectví povrchové prospekce. Olomouc.
[2] Ambroz, A. K. 1966: Fibuly juga evropejskoj časti SSSR II. v. do n. e. – IV. v. n. e. Moskva.
[3] Andrzejowski, J. 1991: Okucia rogów do picia z młodszego okresu przedrzymskiego i okresu wpływów rzymskich w Europie Środkowej i Północnej (Próba klasyfikacji i analizy chronologiczno-terytorialnej). Materiały starożytne i wczesnośredniowieczne VI, 7–120.
[4] Andrzejowski, J. 1992: Strongly Profiled Brooches with Triangular Foot in the Roman Provinces and in Barbaricum. In: K. Godłowski – R. Madyda-Legutko (red.): Probleme der relativen und absoluten Chronologie ab Latènezeit bis zum Frühmittelalter. Kraków, 111–120.
[5] Andrzejowski, J. – Cieśliński, A. 2007: Germanie i Bałtowie u schyłku starożytności. Przyjazne związki czy wrogie sąsiedztwo? In: A. Bittner-Wróblewska (Ed.): Kultura bogaczewska w 20 lat później. Materiały z konferencji, Warszawa 26. – 27. marca 2003. Seminarium Bałtyjskie I. Warszawa, 279 – 319.
[6] Antal, R. 2017: Římská kování koňského postroje na území labsko-germánského kulturního okruhu v době římské. Rukopis magisterské diplomové práce uložen na FF MU. Brno.
[7] Bazovský, I. 2005: Spony z doby rímskej v slovenskom barbariku. Nepublikovaný rukopis disertační práce uložený na katedře archeológie Filozofické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě. Bratislava.
[8] Beilke-Voigt, I. 1998: Frühgeschichtliche Miniaturobjekte mit Amulettcharakter zwischen Britischen Inseln und Schwarzem Meer. Universitätsforschungen zur prähistorischen Archäologie – Band 51. Bonn.
[9] Beninger, E. 1930: Germanische Brandgräber von Höflein a. d. Thaya (Hevlín nad Dyjí) in Südmähren. Eiszeit und Urgeschichte 7. Leipzig, 124–137.
[10] Beninger, E.– Freising, H. 1933: Die germanischen Bodenfunde in Mähren, Reichenberg.
[11] Bojović, D. 1983: Rimske fibule Singidunuma. Beograd.
[12] Böhme, A. 1972: Die Fibeln der Kastelle Saalburg und Zugmantel. Saalburg Jahrbuch XXIX, 5–112.
[13] Cociş, S. 1995: Strongly Profiled Brooches with Trapezium form Foot in the Roman Province of Dacia. Ephemeris Napocensis V, 93–101.
[14] Cociş, S. 2004: Fibule Din Dacia Romana. The Brooches of Roman Dacia. Cluj-Napoca.
[15] Cociș, S. – Bârcă, V. 2014: The "Sarmatian" brooches (headknob and full catchplate variant, Almgren Group VII, Series I) in the Dacia province and the Barbarian environment of the Tisza River Basin. Dacia LVIII, 189–214.
[16] Černý, M. 2013: Germánské spony starší doby římské v Čechách. Rukopis magisterské diplomové práce uložené v Ústavu archeologie Filozofické fakulty Karlovy univerzity v Praze. Praha.
[17] Čižmář, Z. 2002: Dyjákovice (okr. Znojmo). Přehled výzkumů 43, 219–220.
[18] Čižmář, M. – Čižmářová, J. – Kejzlar, M. – Kolníková, E. 2010: Detektorová prospekce archeologických lokalit na Moravě v roce 2009. Přehled výzkumů 51, 125–137.
[19] Dąbrowska, T. 1992: Die späten kräftig profilierten Fibeln (Almgren Typ 84) in Polen. In: K. Godłowski – R. Madyda-Legutko (red.): Probleme der relativen und absoluten Chronologie ab Latènezeit bis zum Frühmittelalter. Kraków, 103–109.
[20] Droberjar, E. 2002: Encyklopedie římské a germánské archeologie v Čechách a na Moravě. Praha.
[21] Droberjar, E. 2008: Některé problémy mladší doby stěhování národů v Čechách. In: B. Niezabitowska-Wiśniewska et al. (eds.): The Turbulent Epoch. New Materials from the Late Roman Period and the Migration Period. Monumenta Studia Gothica V. Lublin, 133–148.
[22] Droberjar, E. 2012a: Nová varianta spony typu Almgren 132 z Jevíčka. K přechodným formám Almgrenovy V. skupiny ve stupni B2/C1. In: Březinová, G. – Varsik, V. (ed.): Archeológia na prahu histórie. K životnímu jubileu Karola Pietu. Nitra, 235–245.
[23] Droberjar, E. 2012b: Římské kolínkovité spony v Čechách. Archeologické výzkumy v jižních Čechách 25, 119–131.
[24] Droberjar, E. 2015a: Wielbarské vlivy v Čechách a na Moravě. In: L. Tyszler – E. Droberjar (eds.): BARBARI SVPERIORES ET INFERIORES. Archaeologia barbarzyńców 2014. Procesy integracji środkowoeuropejskiego Barbaricum. Polska – Czechy – Morawy – Słowacja. Łódź – Wieluń, 35–60.
[25] Droberjar, E. 2015b: Markomannen und Superiores barbari in Třebusice und Jevíčko zur Zeit der Markomannenkriege. Zur Problematik der Übergangsstufe B2/C1 in Böhmen und Mähren, Přehled výzkumů 56/2, 103–125.
[26] Droberjar, E. – Vokáč, M. 2002: Sídliště z doby bronzové, laténské, římské a slovanské u Strachotic (okres Znojmo). Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity M7, 55–76.
[27] Droberjar, E. – Snítilý, P. 2011: Bohatý kostrový hrob z mladší doby římské v Květnici, okr. Praha-východ. Archeologie ve středních Čechách 14, 501–513.
[28] Droberjar, E. – Vích, D. 2011: Nové žárové pohřebiště z doby římské v Jevíčku-Předměstí, okr. Svitavy. In: E. Droberjar (ed.): Archeologie barbarů 2010. Hroby a pohřebiště Germanů mezi Labem a Dunajem. Studia Archaeologica Suebica 1. Olomouc, 23–38.
[29] Droberjar, E. – Waldhauser, J. 2012: Birituální hroby ze starší doby římské v Semčicích, okr. Mladá Boleslav, Archeologie ve středních Čechách 16, 893–905.
[30] Ďuga, M. – Vachůtová, D. – Zeman, T. 2017: Spony z germánského sídliště v Hrubé Vrbce "Za Bařinou". In: E. Droberjar – B. Komoróczy (eds.): Římské a germánské spony ve střední Evropě (Archeologie barbarů 2012). Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 53. Brno, 269–285.
[31] Frýzl, J. 2016: Římsko-provinciální spony z oblasti severně od středního Dunaje a jejich význam v tehdejší živé kultuře. Rukopis disertační práce uložený na Katedře archeologie FF ZČU. Plzeň.
[32] Ginalski, J. 1991: Ostrogi kabłąkowe kultury przeworskiej. Klasyfikacja typologiczna. Przegląd archeologiczny 38, 53–84.
[33] Godłowski, K. 1992: Die Chronologie der jüngeren und späten Kaiserzeit in den Gebieten südlich der Sudeten und Karpaten. In: K. Godłowski – R. Madyda-Legutko (eds.): Probleme der relativen und absoluten Chronologie von der Laténezeit bis zum Frühmittelalter. Kraków, 23–54.
[34] Gugl, Ch. 1995: Die römischen Fibeln aus Virunum. Klagenfurt.
[35] Gupte, O. 1998: Die knieförmig gebogenen Fibeln der älteren römischen Kaiserzeit – Forschungsgeschichte und Forschungsstand. In: Kunow, J. (ed.): 100 Jahre Fibelformen nach Oscar Almgren. Internationale Arbeitstagung 25.-28. Mai 1997 in Kleinmachnow. Forschungen zur Archäologie im Land Brandenburg 5, 203–212.
[36] Gupte, O. 2004: Knieförmig gebogene Fibeln der römischen Kaiserzeit. Universitätsforschung zur prähistorischen Archäologie Bd. 110. Bonn.
[37] Halama, J. 2015: Spona typu Almgren 125 ze severní Moravy. K rozšíření a dataci tohoto spínadla Almgrenovy V. skupiny, 8. série. In: L. Tyszler – E. Droberjar (red.): Barbari svperiores et inferiores. Archeologia barbarzyńców 2014. Procesy integracji środkowoeuropejskiego Barbaricum. Polska – Czechy – Morawy – Słowacja. Łódź – Wieluń, 481–495.
[38] Hanáková, K. 2022: Drobné kovové nálezy z doby římské ze sídliště v Hevlíně, okr. Znojmo. Rukopis bakalářské diplomové práce uložený na FF MU. Brno.
[39] Heeren, S. – van der Feijst, L. 2017: Prehistorische, romeinse en middeleeuwse fibulae uit de Lage Landen. Amersfoort.
[40] Hladíková, K. 2019: Prispevok ku kovaniam závesov picích rohov doby rimskej z južného Zahoria. Zborník Slovenského národního muzea CXIII– ARCHEOLÓGIA 29, 179–184.
[41] Jahn, M. 1921: Der Reitersporn, seine Entstehung und früheste Entwicklung. Mannus-Bibliothek Nr. 21. Leipzig.
[42] Jakubczyk, I. 2013–2014: Die eingliedrigen Fibeln der Almgrens VI. Gruppe in der Przeworsk-Kultur – Fibeln des Typs A 158, Recherches Archéologique – Nouvelle serie 5–6, 113–218.
[43] Jílek, J. 2013: Doba římská ve východních a severovýchodních Čechách. Nepublikovaný rukopis disertační práce uložený v Ústavu archeologie a muzeologie FF MUNI. Brno.
[44] Jílek, J. 2017: Spony barbarské provenience z doby římské ve východních Čechách. In: NA HRANICÍCH IMPÉRIA EXTRA FINES IMPERII. Jaroslavu Tejralovi k 80. narozeninám. Brno, 141–164.
[45] Jílek, J. – Jiřík, J. 2008: Dyjákovice (okr. Znojmo). Přehled výzkumů 49, 342.
[46] Jílek, J. – Klanicová, S. 2009: Dyjákovice (okr. Znojmo). Přehled výzkumů 50, 320–324.
[47] Jílek, J. – Mangel, T. 2009: Dyjákovice (okr. Znojmo). Přehled výzkumů 50, 307–308.
[48] Jílek, J.– Joštová, K. 2020: Osídlení z doby římské v Úhřeticích, okr. Chrudim. Východočeský sborník historický 37, 5–99.
[49] Jobst, W. 1975: Die Römischen Fibeln aus Lauriacum. Forschungen in Lauriacum, Band 10. Linz.
[50] Kolník, T. 1965: K typológii a chronológii niektorých spón z mladšej doby rímskej na juhozápadnom Slovensku. Slovenská archeológia XIII, 183–236.
[51] Kolník, T. – Mitáš, V. 2012: Archeologické nálezy k osídleni u Bohdanoviec nad Trnavou a niekoľko poznámok k činnosti detektoristov. Študijné zvesti Archeologického ústavu Slovenskej akadémie vied 51, 35–74.
[52] Komoróczy, B. – Vlach, M. – Zelíková, M. 2017: Dokumentace, publikace a interpretace detektorových nálezů na příkladu spon Jobst F4. In: Droberjar, E. – Komoróczy, B. (eds.): Římské a Germánské spony ve střední Evropě (Archeologie barbarů 2012). Spisy Archeologického ústavu AVČR Brno 53. Brno, 31–57.
[53] Kornhäuserová, V. 2020: Chronologická a prostorová distribuce nálezů spon doby římské na sídlišti v Mikulově. Rukopis bakalářské diplomové práce uložený na FF MU. Brno.
[54] Kovárník, J. 1985: Výsledky terénního archeologického průzkumu na Znojemsku (okr. Znojmo). PV 1983, 100–102.
[55] Kovárník, J. 1993: Další archeologické nálezy ze Znojemska a Třebíčska. PV 1990, 115–126.
[56] Kovrig, I. 1937: Die Haupttypen der Kaiserzeitlichen Fibeln in Pannonien. Dissertationes Pannonicae. Múzeum Körüt 6–8, 321–322.
[57] Kozáková, R. 2011: Průzkum pravěkých a středověkých skel. Rukopis diplomové práce uložený na Př.F. MU. Brno.
[58] Krajčovič, O. 2020: Ostrohy z doby rímskej na Morave, naddunajskej časti Dolného Rakúska a juhozápadného Slovenska. Rukopis bakalářské diplomové práce uložený na FF MU. Brno.
[59] Kraskovská, Ľ. 1988: Typy perál z doby rímskej na Slovensku. Zborník Slovenského národného múzea LXXXII – História 28, 93–106.
[60] Kubín, P. 2002: Římskoprovinciální spony starší doby římské z Moravy a naddunajské části Dolního Rakouska. Nepublikovaný rukopis diplomové práce uložený v Ústavu pro klasickou archeologii FF UK. Praha.
[61] Leitner, S. – Färber, V. 2013: Beobachtungen zur Formenvielfalt des Fibeltyps Jobst 4F. In: G. Grabherr – B. Kainrath – T. Schierl (Hrsg.): Verwandte in der Fremde. Fibeln und Bestandteile der Bekleidung als Mittel zur Rekonstruktion von interregionalem Austausch und zur Abgrenzung von Gruppen vom Ausgreifen Roms während des 1. Punischen Krieges bis zum Ende des Weströmischen Reiches. Akten des Internationalen Kolloquiums Innsbruck 27. bis 29. April 2011. Innsbruck, 212–246.
[62] Lenz, K. H. 2006: Römische Waffen, millitärische Ausrüstung und millitärische Befunde aus dem Stadtgebiet der Colonia Ulpia Traiana (Xanten). Bonn.
[63] Mączyńska, M. 2001: Einige Fibeln südlicher Herkunft im Hortfund von Łubiana in Pommern. In: E. Istvánovits – V. Kulcsár (edd.): International Connections of the Barbarians of the Carpathian Basin in the 1st–5th Centuries A.D. Aszód – Nyíregyháza, 77–93.
[64] Mączyńska, M. 2003: Die sogenannten "sarmatischen" Fibeln in Mittel– und Osteuropa. In: C. von Carnap-Bornheim (Hrsg.): Kontakt – Kooperation – Konflikt. Germanen und Sarmaten zwischen dem 1. und dem 4. Jahrhundert nach Christus. Internationales Kolloquium des Vorgeschichtlichen Seminars der Philipps-Universität Marburg, 12.–16. Februar 1998. Neumünster, 303–332.
[65] Mączyńska, M. 2009: Der frühvölkerwanderungszeitliche Hortfund aus Łubiana, Kreis Kościerzyna (Pommern). Bericht der Römisch-Germanischen Kommission 90, 7–482.
[66] Madyda-Legutko, R. 1986: Die Gürtelschnallen der Römischen Kaiserzeit und der frühen Völkerwanderungszeit im mitteleuropäischen Barbaricum. British Archaeological Reports – InternationalSeries 360. Oxford.
[67] Machajewski, H. 1998: Die Fibeln der Gruppe V, Serie 8, im östlichen Teil Mitteleuropas. In: J. Kunow (ed.), 100 Jahre Fibelformen nach Oscar Almgren. Forschungen zur Archäologie im Land Brandenburg 5. Wünsdorf, 187–196.
[68] Matoušek, J. 2008: Prostorová analýza koncentrací archeologických artefaktů na lokalitě Těšetice-Kyjovice, poloha Sutny. Rukopis bakalářské diplomové práce uložené na FF MU. Brno.
[69] Musil, J. – Jílek, J. – Vích, D. 2010: Příspěvek k poznání osídlení Úhřetic, okr. Chrudim v době římské. Nález samostřílové spony s klínovitou nožkou 177. skupiny podle Schulze. Zpravodaj muzea v Hradci Králové 34, 137–149.
[70] Nowakowski, W. 1998: Die Nebenformen Almgren 133 und 137 aus heutiger Sicht. In: J. Kunow (Ed.): 100 Jahre Fibelformen nach Oscar Almgren. Forschungen zur Archäologie im Land Brandenburg 5. Wünsdorf, 197 – 201.
[71] Oldenstein, J. 1976: Zur Ausrüstung römischer Auxiliareinheiten. Studien zu Beschlägen und Zierat an der Ausrüstung der römischen Auxiliareinheiten des obergermanisch-raetischen Limesgebietes aus dem zweiten und dritten Jahrhundert n. Chr. Bericht der Römisch-Germanischen Kommission 57, 49–284.
[72] Olędzki, M. 1995: Typologie, Chronologie und Verbreitung der ostgermanischen Varianten der Rollenkappenfibeln. Praehistorische Zeitschrift 70, 228–247.
[73] Olędzki, M. 1998: Die Rollenkappenfibeln der östlichen Hauptserie Almgren 37–41 und die Varianten Fig. 42–43. In: Kunow, J. (ed.): 100 Jahre Fibelformen nach Oscar Almgren. Internationale Arbeitstagung 25.-28. Mai 1997 in Kleinmachnow, Land Brandenburg. Forschungen zur Archäologie im Land Brandenburg 5, 67–84.
[74] Patek, E. 1942: Verbreitung und Herkunft Der römischen Fibeltypen in Pannonien. Dissertationes Pannonicae Series 11, no. 19. Budapest.
[75] Peškař, I. 1972: Fibeln aus der Römischen Kaiserzeit in Mähren. Praha.
[76] Peškař, I. – Ludikovský, K. 1978: Žárové pohřebiště z doby římské ve Velkých Hostěrádkách (okr. Břeclav). Studie Archeologického ústavu Československé akademie věd v Brně VI/1. Praha.
[77] Pieta, K. 1999: Anfänge der Völkerwanderungszeit in der Slowakei (Fragestellungen der zeitgenössischen Forschung). In: J. Tejral – Ch. Pilet – M. Kazanski (Hrsg.): Ľ Occident romain et ľ Europe au début de ľ époque des Grandes Migrations. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 13. Brno, 171–189.
[78] Rajtár, J. 2015: Germánske nálezy z rímskeho drevozemného tábora v Iži, Zborník Slovenského národného múzea CIX – Archeológia 25, 379–399.
[79] Riha, E. 1979: Die römischen Fibeln aus Augst und Kaiseraugst. Forschungen in Augst – Band 3. Augst.
[80] Riha, E. 1994: Die römischen Fibeln aus Augst und Kaiseraugst. Die Neufunde seit 1975. Forschungen in Augst – Band 18. Augst.
[81] Rožnovský, D. 2015: Hevlín (okr. Znojmo). Přehled výzkumů 56 (1), 211–212.
[82] Rybářová, K. 2012: Radslavice (okr. Vyškov). Přehled výzkumů 53/1, 186–187.
[83] Rybová, A. 1970: Das Brandgräberfeld der jüngeren römischen Kaiserzeit von Pňov. Archeologické studijní materiály 9. Praha.
[84] Rybová, A. 1979: Plotiště nad Labem. Eine Nekropole aus dem 2.–5. Jahrhundert u. Z., I. Teil, Památky archeologické LXX, 353–489.
[85] Sakař, V. 1970: Roman Imports in Bohemia. Fontes Archaeologici Pragenses Vol. 14. Praha.
[86] Sedlmayer, H. 1995: Die Römischen Fibeln Von Wels. Quellen und Darstellungen zur Geschichte von Wels. Sonderreihe zum Jahrbuch des Musealvereines Wels, Band 4. Wels.
[87] Sedlmayer, H. 2009: Die Fibeln vom Magdalensberg. Funde der Grabungsjahre 1948–2002 und Altfunde des 19. Jahrhunderts. Archäologische Forschungen zu den Grabungen auf dem Magdalensberg 16. Klagenfurt am Wörthersee.
[88] Schmid, S. 2010: Die römischen Fibeln aus Wien. Monographien der Stadtarchäologie Wien – Band 6. Wien.
[89] Schulte, L. 2011: Die Fibeln mit hohem Nadelhalter (Almgren Gruppe VII). Göttinger Schriften zur Vor-und Frühgeschichte – Band 32. Neumünster.
[90] Schulze, M. 1977: Die spätkaiserzeitlichen Armbrustfibeln mit festen Nadelhalter. Antiquitas 19. Bonn.
[91] Schuster, J. 2006: O póżnych zapinkach kapturkowych (A II 41). Wiadomości Archeologiczne LVIII, 101–120.
[92] Skorupka, T. 2001: Cmentarzysko birytualne ludności kultury wielbar-skiej (od połowy I w. n. e. do początku III w. n. e.). Archeologiczne badania ratownicze wzdłuż trasy gazociągu tranzytowego. Tom II. Wielkopolska. Poznań.
[93] Svoboda, B. 1948: Čechy a římské Impérium. Sborník Národního musea v Praze. Svazek II-A – Historický. Praha.
[94] Šeiner, J. 2008: Osídlení z doby římské na lokalitě Strachotice, Za Dyjí. Nepublikovaná bc. práce uložena na FF MU. Brno.
[95] Tejral, J. 1970: Počátky doby římské na Moravě z hlediska hrobových nálezů. Štud. Zvesti AÚ SAV 18, 107 – 192.
[96] Tejral, J. 1971: Příspěvek k datování moravských hrobových nálezů ze sklonku starší doby římské a počátku mladší doby římské, Slovenská archeológia XIX, 27–93.
[97] Tejral, J. 1975: Die Probleme der späten römischen Kaiserzeit in Mähren. Studie Archeologického Ústavu ČSAV v Brně 3/2. Praha.
[98] Tejral, J. 1977: Die älteste Phase der germanischen Besiedlung zwischen Donau und March. In: B. Chropovský (Hrsg.): Symposium Ausklang der Latène– -Zivilisation und Anfänge der germanischen Besiedlung im mittleren Donaugebiet. Bratislava, 307 – 342.
[99] Tejral, J. 1998: Die Grundprobleme der kaiserzeitlichen Fibelforschung im norddanubischen Raum. In: Kunow, J. (ed.): 100 Jahre Fibelformen nach Oscar Almgren. Forschungen zur Archäologie im Land Brandenburg 5. Wünsdorf, 387–398.
[100] Tejral, J. 1999: Die Völkerwanderungen des 2. und 3. Jhs. und ihr Niederschlag im archäologischen Befund des Mitteldonauraumes. In: J. Tejral (Hrsg.): Das mitteleuropäische Barbaricum und die Krise des römischen Weltreiches im 3. Jahrhundert. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 12. Brno, 137–213.
[101] Tejral, J. 2006: Die germanische Giessereiwerkstatt in Pasohlávky (Bez. Břeclav). Ein Beitrag zur Frage der Fernhandels– und Kulturbeziehungen nach den Markomannenkriegen, Památky archeologické XCVII, 133–170.
[102] Tejral, J. 2008: Ke zvláštnostem sídlištního vývoje v době římské na území severně od středního Dunaje. In: E. Droberjar – B. Komoróczy – D. Vachůtová (Eds.): Barbarská sídliště. Chronologické, ekonomické a historické aspekty jejich vývoje ve světle nových archeologických výzkumů (Archeologie barbarů 2007). Spisy Archeologického Ústavu AV ČR 37. Brno, 67 – 98.
[103] Tejral, J. 2015: Some remarks on the transitional phase between Early Roman and Late Roman Periods in the region north of the Middle Danube. Přehled výzkumů 56/2, 43–101.
[104] Tempelmann-Mączyńska, M. 1985: Die Perlen der römischen Kaiserzeit und der frühen Phase der Völkerwanderungszeit im mitteleuropäischen Barbaricum. Römisch-Germanische Forschungen 43. Mainz.
[105] Thomas, S. 1967: Die germanischen Scheibenfibeln der römischen Kaiserzeit im freien Germanien. Berliner Jahrbuch für Vor-und Frühgeschichte 7, 1–187.
[106] Urban, P. 2020: Rímsko-provinciálne spony z okolí Mikulova nádejné detektormi kovov. Rukopis bakalářské diplomové práce uložený na FF MU. Brno.
[107] Vaculíková, L. 2015: Skleněné nálezy doby římské a doby stěhování národů na Moravě. Rukopis magisterské diplomové práce uložený na FF MU. Brno.
[108] Varsik, V. 2005: Bratislava-Trnávka "Zadné", objekt 44. Zborník Slovenského národného múzea 49, Archeológia 15, 275–292.
[109] Varsik, V. 2011: Germánske osídlenie na východnom predpolí Bratislavy. Sídliská z doby rímskej v Bratislave-Trnávke a okolí. Archaeologica Slovaca Monographiae. Fontes – Tomus XVIII. Nitra.
[110] Varsik, V. 2017: Niekoľko poznámok k výskytu spôn s hrotitou nôžkou na juhozápadnom Slovensku (skupina Almgren VI,2). In: Droberjar, E. – Komoróczy, B. (eds.): Římské a Germánské spony ve střední Evropě (Archeologie barbarů 2012). Spisy Archeologického ústavu AVČR Brno 53. Brno, 321– 327.
[111] Vích, D. 2014: Spony z doby římské ze severní části Boskovické brázdy. Archeologické rozhledy LXVI, 704–730.
[112] Vích, D. – Horník, P. – Militký, J. 2021: Drobná kovová industrie ze sídliště doby římské v Bošíně na Choceňsku. Archeologie východní Čech 20, 165–190.
[113] Volf, J. – Beneš, Z. – Kočár, P. – Kočárová, R. – Rypka, L. 2021: Sídliště z doby římské v Plaňanech (okr. Kolín) v poloze U silnice. Sonda do podoby osídlení z konce 2. až. 4. století v okolí pohřebiště Dobřichov-Třebická. Archeologie ve středních Čechách 25, 567– 638.
[114] Voß, H. U. – Hammer, P. – Lutz, J. 1998: Römische und germanische Bunt und Edelmetallfunde im Vergleich. Archäometallurgische Untersuchungen ausgehend von elbgermanischen Körpergräbern. Bericht der Römisch-Germanischen Kommission 79, 107–382.
[115] Zeman, J. 1961: Severní Morava v mladší době římské. Monumenta Archaeologica 9. Praha.
[116] Zeman, T. 2017: Střední Pomoraví v době římské. Svědectví povrchové prospekce. Olomouc.