Název: Hudební muzeum a hudební knihovna : typologická polarizace
Variantní název:
- Music museum and music library : typological polarization
Zdrojový dokument: Museologica Brunensia. 2023, roč. 12, č. 1, s. 31-46
Rozsah
31-46
-
ISSN1805-4722 (print)2464-5362 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/MuB2023-1-3
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/digilib.78633
Type: Článek
Jazyk
Licence: CC BY-SA 4.0 International
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Studie se zabývá typologickou polarizací hudebně-muzeálních institucí. V pozadí minulých i současných hudebně-muzeálních institucí rozpoznáváme dva ideální, fundamentální typy: hudební muzeum a hudební knihovnu. Rozdíly mezi oběma typy se projevují na všech úrovních muzealizace. Hudební muzeum je instituce, která z artefaktů a sekundárních informací buduje model určité kombinace aspektů hudební kultury a tím umožňuje negativním (estetickým) způsobem poznávat danou oblast hudební kultury. Hudební knihovna je instituce, která buduje systém mentefaktů a sekundárních informací umožňující poznávat hudební kulturu na základě efektivní práce s hudebními informacemi (hudbou coby informacemi a informacemi o hudbě).
The study deals with the typological polarization of music-museal institutions. In the background of past and present music-museal institutions, we recognize two ideal, fundamental types: the music museum and the music library. The differences between the two types are manifested at all levels of musealisation. Music museum is an institution that uses artefacts and secondary information to build a model of a certain combination of aspects of musical culture, thus enabling to learn about a given area of musical culture in a negative (aesthetic) way. Music library is an institution that builds a systém of mentefacts and secondary information, enabling to learn about musical culture on the basis of an effective work with musical information (music as information and information about music).
Reference
[1] ANZENBACHER, Arno. Úvod do filozofie. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1991. ISBN 80-04-26038-1.
[2] AUGUSTIN. Svatého otce a učitele církve Aurelia Augustina Vyznání. Praha: Ladislav Kuncíř, 1926.
[3] BAKER, Sarah. Community Custodians of Popular Music's Past: A DIY Approach to Heritage. New York, London: Routledge, 2017. ISBN 978-1-317-33550-4.
[4] BARNES, Julian. Flaubertův papoušek. Praha: Odeon, 2016. ISBN 978-80-207-1715-3.
[5] BENJAMIN, Walter. Umělecké dílo ve věku své technické reprodukovatelnosti. Labyrint revue, 2008, č. 23–24, s. 166–174. ISSN 1210-6887.
[6] BENTON, Rita. Libraries. In Grove Music Online [online]. [cit. 2023-06-25]. Dostupný z www: https://www.oxfordmusiconline.com/grovemusic/display/10.1093/gmo/9781561592630.001.0001/omo-9781561592630-e-0000040070;jsessionid=44290D65636E06A89DFBDF0D78987AF8.
[7] BOŽENEK, Karel. Funkce archívu, knihovny a muzea v dokumentaci hudebního života. Opus musicum, 1980, roč. 22, č. 3, s. 77–80.
[8] BOŽENEK, Karel. Hudebně historiografická práce v muzeu. Časopis Slezského muzea, série B, 1972, roč. 21, č. 1, s. 23–38.
[9] BOŽENEK, Karel. Písemná forma pramene v archivu, muzeu a knihovně. In Acta historica et museologica Universitatis Silesianae Opaviensis, 1995, řada C 2, s. 164–169.
[10] [BOŽENEK, Karel]. Hudební muzeum. In FUKAČ, Jiří, Petr MACEK a Jiří VYSLOUŽIL (eds.). Slovník české hudební kultury. Praha: Editio Supraphon, 1997, s. 320–321. ISBN 80-7058-462-9.
[11] BUBER, Martin. Já a ty. Praha: Mladá fronta, 1969.
[12] COOK, Nicholas. Music: A Very Short Introduction. Oxford: Oxford University Press, 2000. ISBN 978-0-19-285382-0.
[13] DAHLHAUS, Carl. Die Musik des 19. Jahrhunderts. Wiesbaden: Laaber-Verlag, 1980.
[14] DAVIS, Ann. Two Humanistic Communication Theories for Museums, Libraries and Archives. ICOFOM Study Series, 2016, roč. 44, s. 5–15. ISSN 2309-1290.
[15] FOLETTI, Ivan a Ladislav KESNER. Ikonická přítomnost, doba koronavirová a obrazy bez duše. Kontexty: časopis o kultuře a společnosti [online]. 2/2021 [2023-06-25]. Dostupné z www: https://casopiskontexty.cz/ikonicka-pritomnostdoba-koronavirova-a-obrazy-bez-duse. ISSN 1803-6988.
[16] FUKAČ, Jiří. O studiu hudební vědy. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1964.
[17] FUKAČ, Jiří a Ivan POLEDŇÁK. Hudba a její pojmoslovný systém: otázky stratifikace a taxonomie hudby. Praha: Academia, 1981.
[18] GOEHR, Lydia. The Imaginary Museum of Musical Works: An Essay in the Philosophy of Music. Oxford, New York: Clarendon Press, 1992. ISBN 978-0-19-824818-7.
[19] GUARDINI, Romano. Konec novověku: pokus o orientaci. Praha: Vyšehrad, 1992. ISBN 978-80-7021-055-0.
[20] HABERKAMP, Gertraut. Musikbibliotheken und Archive. In BLUME, Friedrich a Ludwig FINSCHER. Die Musik in Geschichte und Gegenwart: allgemeine Enzyklopädie der Musik. Sachteil 6, Meis–Mus. Kassel: Bärenreiter Editio Supraphon, 1997, s. 1057–1164. ISBN 978-3-7618-1107-8.
[21] HARRIS, Jennifer. Textual Danger in MLA Convergence. ICOFOM Study Series, 2016, roč. 44, s. 69–79. ISSN 2309-1290.
[22] HEER, Friedrich. Bohatší život. Praha: Vyšehrad, 1969.
[23] ICOM is pleased to announce that the proposal for the new museum definition was approved [online]. [cit. 2023-06-25]. Dostupný z www: https://icom.museum/en/news/icom-approves-a-newmuseum-definition.
[24] KALINAYOVÁ-BÁRTOVÁ, Jana. Úvod do hudobnej muzeológie. Bratislava: Univerzita Komenského, Filozofická fakulta, Katedra hudobnej vedy, 2010. ISBN 978-80-970553-5-6.
[25] KIRSCHENBLATT-GIMBLETT, Barbara. Theorizing Heritage. Ethnomusicology, 1995, roč. 39, č. 3, s. 367–380 https://doi.org/10.2307/924627
[26] LALKOVIČ, Marcel. Typológia múzeí. Banská Bystrica: Univerzita Mateja Bela, 2005. ISBN 978-80-8083-175-2.
[27] MALÝ, Miloslav. Music Museum: Conception and Definition. Muzeologické sešity, 1972, roč. 4, s. 45–58.
[28] POHL, Carl Ferdinand. Die Gesellschaft der Musikfreunde des Österreichischen Kaiserstaates und ihr Conservatorium. Wien: Wilhelm Braunmüller, 1871.
[29] ROBINSON, Helena. Remembering Things Differently: Museums, Libraries and Archives as Memory Institutions and the Implications for Convergence. Museum Management and Curatorship, 2012, roč. 27, č. 4, s. 413–429 ISSN 0964-7775.
[30] SADIE, Julie Anne a Stanley SADIE. Calling on the Composer: A Guide to European Composer Houses and Museums. New Haven, London: Yale University Press, 2005. ISBN
[31] SHOAF, R. Wayne. Archives. In GRISCOM, Richard a Amanda MAPLE (eds.). Music Librarianship at the Turn of Century. Lanham: The Scarecrow Press, 2000, s. 86–92. ISBN 978-0-8108-3866-6.
[32] SOCHOROVÁ, Eva. Archiv Národního divadla v minulosti a digitální současnosti. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2016. Rigorózní práce.
[33] STRÁNSKÝ, Zbyněk Zbyslav. Hudba v regionálních muzeích. Zprávy Muzea Vyškovska, 1969, č. 78, s. 26–32.
[34] STRÁNSKÝ, Zbyněk Zbyslav. Základy hudební muzeologie. Fragment strojopisu v držení Jana Doláka.
[35] STRAW, Will. Music and Material Culture. In CLAYTON, Martin, Trevor HERBERT a Richard MIDDLETON (eds.). The Cultural Study of Music: A Critical Introduction. New York, London: Routledge, 2012, s. 227–236. ISBN 978-0-415-88191-3.
[36] ŠOLA, Tomislav S. Mnemosophy: An Essay on the Science of Public Memory. Zagreb: European Heritage Association, 2015. ISBN 978-953-56836-3-6.
[37] ŠTĚDROŇ, Bohumír. O nutnosti uměnovědného, zvláště hudebního oddělení v muzeu. Zprávy Muzea Vyškovska, 1969, č. 78, s. 33–38.
[38] VRÁNA, Karel. Experiment křesťanství. Praha: Zvon, 1995. ISBN 978-80-7113-146-5.
[39] WAIDACHER, Friedrich. Handbuch der allgemeinen Museologie. 3. vyd. Wien: Böhlau, 1999. ISBN 978-3-205-99130-4.
[40] WALZ, Markus (ed.). Handbuch Museum: Geschichte – Aufgaben – Perspektiven. Stuttgart: J. B. Metzler, 2016. ISBN 978-3-476-02375-9.
[41] ZAPLETAL, Miloš. Bibliografie české hudební muzeologie. Hudební věda, 2020, roč. 57, č. 1, s. 95–121. ISSN 0018-7003.
[42] ZAPLETAL, Miloš. Bibliografie slovenské hudební muzeologie. In Acta historica Universitatis Silensianae Opaviensis, 2020, roč. 13, s. 205–217.
[43] ZAPLETAL, Miloš. Hudebně-muzeologické myšlení od 18. století do roku 1945. Opava: Slezská univerzita v Opavě, Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě, 2022. ISBN 978-80-7510-515-8.
[2] AUGUSTIN. Svatého otce a učitele církve Aurelia Augustina Vyznání. Praha: Ladislav Kuncíř, 1926.
[3] BAKER, Sarah. Community Custodians of Popular Music's Past: A DIY Approach to Heritage. New York, London: Routledge, 2017. ISBN 978-1-317-33550-4.
[4] BARNES, Julian. Flaubertův papoušek. Praha: Odeon, 2016. ISBN 978-80-207-1715-3.
[5] BENJAMIN, Walter. Umělecké dílo ve věku své technické reprodukovatelnosti. Labyrint revue, 2008, č. 23–24, s. 166–174. ISSN 1210-6887.
[6] BENTON, Rita. Libraries. In Grove Music Online [online]. [cit. 2023-06-25]. Dostupný z www: https://www.oxfordmusiconline.com/grovemusic/display/10.1093/gmo/9781561592630.001.0001/omo-9781561592630-e-0000040070;jsessionid=44290D65636E06A89DFBDF0D78987AF8.
[7] BOŽENEK, Karel. Funkce archívu, knihovny a muzea v dokumentaci hudebního života. Opus musicum, 1980, roč. 22, č. 3, s. 77–80.
[8] BOŽENEK, Karel. Hudebně historiografická práce v muzeu. Časopis Slezského muzea, série B, 1972, roč. 21, č. 1, s. 23–38.
[9] BOŽENEK, Karel. Písemná forma pramene v archivu, muzeu a knihovně. In Acta historica et museologica Universitatis Silesianae Opaviensis, 1995, řada C 2, s. 164–169.
[10] [BOŽENEK, Karel]. Hudební muzeum. In FUKAČ, Jiří, Petr MACEK a Jiří VYSLOUŽIL (eds.). Slovník české hudební kultury. Praha: Editio Supraphon, 1997, s. 320–321. ISBN 80-7058-462-9.
[11] BUBER, Martin. Já a ty. Praha: Mladá fronta, 1969.
[12] COOK, Nicholas. Music: A Very Short Introduction. Oxford: Oxford University Press, 2000. ISBN 978-0-19-285382-0.
[13] DAHLHAUS, Carl. Die Musik des 19. Jahrhunderts. Wiesbaden: Laaber-Verlag, 1980.
[14] DAVIS, Ann. Two Humanistic Communication Theories for Museums, Libraries and Archives. ICOFOM Study Series, 2016, roč. 44, s. 5–15. ISSN 2309-1290.
[15] FOLETTI, Ivan a Ladislav KESNER. Ikonická přítomnost, doba koronavirová a obrazy bez duše. Kontexty: časopis o kultuře a společnosti [online]. 2/2021 [2023-06-25]. Dostupné z www: https://casopiskontexty.cz/ikonicka-pritomnostdoba-koronavirova-a-obrazy-bez-duse. ISSN 1803-6988.
[16] FUKAČ, Jiří. O studiu hudební vědy. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1964.
[17] FUKAČ, Jiří a Ivan POLEDŇÁK. Hudba a její pojmoslovný systém: otázky stratifikace a taxonomie hudby. Praha: Academia, 1981.
[18] GOEHR, Lydia. The Imaginary Museum of Musical Works: An Essay in the Philosophy of Music. Oxford, New York: Clarendon Press, 1992. ISBN 978-0-19-824818-7.
[19] GUARDINI, Romano. Konec novověku: pokus o orientaci. Praha: Vyšehrad, 1992. ISBN 978-80-7021-055-0.
[20] HABERKAMP, Gertraut. Musikbibliotheken und Archive. In BLUME, Friedrich a Ludwig FINSCHER. Die Musik in Geschichte und Gegenwart: allgemeine Enzyklopädie der Musik. Sachteil 6, Meis–Mus. Kassel: Bärenreiter Editio Supraphon, 1997, s. 1057–1164. ISBN 978-3-7618-1107-8.
[21] HARRIS, Jennifer. Textual Danger in MLA Convergence. ICOFOM Study Series, 2016, roč. 44, s. 69–79. ISSN 2309-1290.
[22] HEER, Friedrich. Bohatší život. Praha: Vyšehrad, 1969.
[23] ICOM is pleased to announce that the proposal for the new museum definition was approved [online]. [cit. 2023-06-25]. Dostupný z www: https://icom.museum/en/news/icom-approves-a-newmuseum-definition.
[24] KALINAYOVÁ-BÁRTOVÁ, Jana. Úvod do hudobnej muzeológie. Bratislava: Univerzita Komenského, Filozofická fakulta, Katedra hudobnej vedy, 2010. ISBN 978-80-970553-5-6.
[25] KIRSCHENBLATT-GIMBLETT, Barbara. Theorizing Heritage. Ethnomusicology, 1995, roč. 39, č. 3, s. 367–380 https://doi.org/10.2307/924627
[26] LALKOVIČ, Marcel. Typológia múzeí. Banská Bystrica: Univerzita Mateja Bela, 2005. ISBN 978-80-8083-175-2.
[27] MALÝ, Miloslav. Music Museum: Conception and Definition. Muzeologické sešity, 1972, roč. 4, s. 45–58.
[28] POHL, Carl Ferdinand. Die Gesellschaft der Musikfreunde des Österreichischen Kaiserstaates und ihr Conservatorium. Wien: Wilhelm Braunmüller, 1871.
[29] ROBINSON, Helena. Remembering Things Differently: Museums, Libraries and Archives as Memory Institutions and the Implications for Convergence. Museum Management and Curatorship, 2012, roč. 27, č. 4, s. 413–429 ISSN 0964-7775.
[30] SADIE, Julie Anne a Stanley SADIE. Calling on the Composer: A Guide to European Composer Houses and Museums. New Haven, London: Yale University Press, 2005. ISBN
[31] SHOAF, R. Wayne. Archives. In GRISCOM, Richard a Amanda MAPLE (eds.). Music Librarianship at the Turn of Century. Lanham: The Scarecrow Press, 2000, s. 86–92. ISBN 978-0-8108-3866-6.
[32] SOCHOROVÁ, Eva. Archiv Národního divadla v minulosti a digitální současnosti. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2016. Rigorózní práce.
[33] STRÁNSKÝ, Zbyněk Zbyslav. Hudba v regionálních muzeích. Zprávy Muzea Vyškovska, 1969, č. 78, s. 26–32.
[34] STRÁNSKÝ, Zbyněk Zbyslav. Základy hudební muzeologie. Fragment strojopisu v držení Jana Doláka.
[35] STRAW, Will. Music and Material Culture. In CLAYTON, Martin, Trevor HERBERT a Richard MIDDLETON (eds.). The Cultural Study of Music: A Critical Introduction. New York, London: Routledge, 2012, s. 227–236. ISBN 978-0-415-88191-3.
[36] ŠOLA, Tomislav S. Mnemosophy: An Essay on the Science of Public Memory. Zagreb: European Heritage Association, 2015. ISBN 978-953-56836-3-6.
[37] ŠTĚDROŇ, Bohumír. O nutnosti uměnovědného, zvláště hudebního oddělení v muzeu. Zprávy Muzea Vyškovska, 1969, č. 78, s. 33–38.
[38] VRÁNA, Karel. Experiment křesťanství. Praha: Zvon, 1995. ISBN 978-80-7113-146-5.
[39] WAIDACHER, Friedrich. Handbuch der allgemeinen Museologie. 3. vyd. Wien: Böhlau, 1999. ISBN 978-3-205-99130-4.
[40] WALZ, Markus (ed.). Handbuch Museum: Geschichte – Aufgaben – Perspektiven. Stuttgart: J. B. Metzler, 2016. ISBN 978-3-476-02375-9.
[41] ZAPLETAL, Miloš. Bibliografie české hudební muzeologie. Hudební věda, 2020, roč. 57, č. 1, s. 95–121. ISSN 0018-7003.
[42] ZAPLETAL, Miloš. Bibliografie slovenské hudební muzeologie. In Acta historica Universitatis Silensianae Opaviensis, 2020, roč. 13, s. 205–217.
[43] ZAPLETAL, Miloš. Hudebně-muzeologické myšlení od 18. století do roku 1945. Opava: Slezská univerzita v Opavě, Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě, 2022. ISBN 978-80-7510-515-8.