Název: Reflexe o vývoji ruské literatury, její periodizaci a charakteru
Zdrojový dokument: Новая русистика. 2024, roč. 17, č. 2, s. 59-72
Rozsah
59-72
-
ISSN1803-4950 (print)2336-4564 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/NR2024-2-6
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/digilib.81478
Type: Recenze
Jazyk
Licence: Neurčená licence
Reviewed work
Лебедева, О. История русской литературы XVIII века. Москва: Высшая школа, Изд. Центр Академия, 2003. 415 c. ISBN 5-06-004391-6. http://lomonosov.niv.ru/lomonosov/kritika/lebedeva-istoriya-literatury/index.htm.
Ужанков, А. Н. О специфике развития русской литературы XI – первой трети XVIII века. Стадии и формации. Москва: Языки славянской культуры, 2009. 264 c. ISBN 978-5-9551-0307-5.
Алексеева, Н. Ю., Соловьев, А. Ю. О становлении новой русской литературы в первую треть XVIII века. Русская литература, 2023, 2, с. 17-28.
Přístupová práva
otevřený přístup
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Reference
[1] ALEKSEJEV, M. P. (ed.). (1972): Rannije romantičeskije vejanija. Leningrad.
[2] ALEKSEJEVA, N. Ju., SOLOV'JEV, A. Ju. (2023): O stanovlenii novoj russkoj literatury v pervuju tret' XVIII veka. Russkaja literatura, 2023, 2, s. 17–28.
[3] BODEN, D. (1968): Das Amerikabild im russischen Schrifttum bis zum Ende des 19. Jahrhunderts. Hamburg.
[4] KOŽINOV, V. (1977): K sociologii russkoj literatury XVIII–XIX vekov (K probleme literaturnych napravlenij). In: Literatura i sociologija. Moskva, s. 137–177.
[5] KREJČÍ, K. (1964): Heroikomika v básnictví Slovanů. Praha.
[6] LEBEDEVA, O. (2003): Istorija russkoj literatury XVIII veka. Moskva. http://lomonosov.niv.ru/lomonosov/kritika/lebedeva-istoriya-literatury/index.htm.
[7] LICHAČOV, D. S. (1967): Poètika drevnerusskoj literatury. Leningrad.
[8] LICHAČOV, D. S. (1982§): Poèzija sadov: K semantike sadovo-parkovych stilej. Leningrad.
[9] LICHAČOV, D. S. (1973): Razvitije russkoj literatury X–XVII vekov: èpochi i stili. Leningrad.
[10] MNICH, R. (2021): "Receptivnaja èstetika" Dmitrija Čiževskogo. Siedlce.
[11] MOISEJEVA, G. N. (1980): Drevnerusskaja literatura v chudožestvennom soznanii i istoričeskoj mysli Rossii 18 veka. Leningrad.
[12] MOISEJEVA, G. N. (1990a): Jozef Dobrovskij i Rossija. Pamjatniki russkoj kul'tury XI–XVII vekov v izučenii češskogo slavista. Leningrad.
[13] MOISEJEVA, G. N. (1990b): Zapiski russkich ženščin XVII i pervoj poloviny XIX vekov. Moskva.
[14] POSPÍŠIL, I. (2019): Anticipace postsekularity v první Československé republice jako syntéza a východisko k světovosti české literatury. Slavica Litteraria, 2019, č. 2, s. 19–35.
[15] POSPÍŠIL, I. (1983): Dvorní historiograf na přelomu epoch (N. M. Karamzin). Kmen, 1983, č. 24, s. VIII.
[16] POSPÍŠIL, I. (2006c): Fundamentální německá práce o Hryhoriji Skovorodovi z hlediska ontologické poetiky. Slavica Litteraria, 2006, s. 271–273.
[17] POSPÍŠIL, I. (2022): Fundamentální práce o klíčovém literárním vědci 20. století: badatelské rozpětí Dmytra Čyževs'kého. Novaja rusistika, 2022, č. 1, s. 84–90.
[18] POSPÍŠIL, I. (2000a): K nekotorym specifičeskim čertam razvitija russkoj literatury. Slavica Litteraria, 2000, X 3, s. 29–42.
[19] POSPÍŠIL, I. (2007): K otázce periodizace literatury 18. a 19. století. In: Slovenská literatúra 18. a 19. storočia. História – Teória – Interpretácia. Bratislava, s. 157–178.
[20] POSPÍŠIL, I. (2023b): K probleme polimental'nosti russkoj literatury. Mirgorod, 2023, 1–2, s. 59–75.
[21] POSPÍŠIL, I. (2014a): K teorii dějin slovanských literatur (problém celistvosti a periodizace). In: Výuka jihoslovanských jazyků a literatur v dnešní Evropě. Brno, s. 95–102.
[22] POSPÍŠIL, I. (2023a): Literární směry v slovanských literaturách a jedna případová studie (Utváření naturalismu v ruské literatuře). Slavica Litteraria, 2023, č. 1, s. 7–28.
[23] POSPÍŠIL, I. (2015a): Metodologija i teorija literaturovedčeskoj slavistiki i Central'naja Jevropa. Siedlce.
[24] POSPÍŠIL, I. (2004a): Minus pafos ta apologetyka. Slovo i čas (Kyjiv), 2004, 5, s. 76–78.
[25] POSPÍŠIL, I. (2003): Monografie o Hryhoriji Skovorodovi a obecné otázky ukrajinskosti. Slavica Litteraria, 2003, X 6, s. 183–185.
[26] POSPÍŠIL, I. (2015b): Na forpostach teorii i istorii klassičeskoj russkoj literatury. Siedlce.
[27] POSPÍŠIL, I. (2004b): Neskol'ko zamečanij o koncepcii russkoj literatury v knige Dmitrija Čiževskogo Russische Literaturgeschichte des 19. Jahrhunderts (1964, 1967). In: Dmytro Čyževskyj. Osobnost a dílo. Sborník z mezinárodní konference k 25. výročí úmrtí. Praha, s. 257–265.
[28] POSPÍŠIL, I. (2009): "Novaja rusistika", russkaja literatura, novyje koncepcii i problemy. In: Russkij jazyk kak inoslavjanskij. Belgrad, s. 19–31.
[29] POSPÍŠIL, I. (1976): Nová periodizace ruské literatury. Čs. rusistika, 1976, č. 5, s. 229–230.
[30] POSPÍŠIL, I. (2017a): Perešagnuť porog epoch. Nikolaj M. Karamzin i jego pozicija začinatelja. In: Nikolaj Karamzin v dialoge èpoch i kul'tur. Red. Tatsiana Autukhovich. Siedlce, s. 9–15.
[31] POSPÍŠIL, I. (2018a): Politická a akademická objednávka v literární vědě a dvě témata: postsekularismus a ekfráze. In: POSPÍŠIL, I., ZELENKA, M., PAUČOVÁ, L. (eds). Kontexty literární vědy VIII. Brno, s. 143–162.
[32] POSPÍŠIL, I. (1994): Postmodernismus a konec petrohradské literatury. Slovak Review, 1994, č. 2, s. 115–125.
[33] POSPÍŠIL, I. (2023c): Postsekularismus v kulturních a náboženských okruzích: potenciál pro slavistiku. Slavica Litteraria, 2023, č. 1, s. 127–130.
[34] POSPÍŠIL, I. (2006a): Potřebná edice o ruském myšlení. Slavica Litteraria, 2006, X 9, s. 326–327.
[35] POSPÍŠIL, I. (2000b): Problema literaturnych napravlenij v sovremennoj russkoj literature (metodologičeskije i terminologičeskije predposylki). In: Abstracts. VI ICCEES World Congress. Tampere, Finland, 29 July – 3 August 2000, s. 339–340.
[36] POSPÍŠIL, I. (2006b): Russkaja literatura: stabil'nost' i labil'nost' koncepcij. Rossica Olomucensia, 2006, s. 43–53.
[37] POSPÍŠIL, I. (2020): Sekularizační a postsekularizační vlny v ruské literatuře. In: Pro pana profesora Libora Jana k životnímu jubileu. Brno, s. 921–933.
[38] POSPÍŠIL, I. (2014b): Stará literatura východních Slovanů a ruská literatura 18. století (Přehled a exkurzy s ukázkami textů z literatury 11.–17. století). Brno.
[39] POSPÍŠIL, I. (2008b): Starší východoslovanská kultura a myšlení jako demiurg modernosti (Inspirující dílo Hryhorije Skovorody). Slavica Slovaca, 2008, č. 2, s. 171–174.
[40] POSPÍŠIL, I. (2013): Teorija istorii literatury, specifika paradigmy razvitija russkoj literatury i russkij roman. In: Mova ta istorija. Zbirnyk naukovych prac'. Kyjiv.
[41] POSPÍŠIL, I. (2008a): Teorie jako pokus o ukotvení a uchopení (Hryhorij Skovoroda v hledáčku ukrajinské, německé a ruské literární vědy). In: ŽEMBEROVÁ, V. (ed.). Teória umeleckého diela 3. Prešov, s. 71–78.
[42] POSPÍŠIL, I. (2008c): Teorija russkoj literatury v slavjanskom kontekste v koncepcii areal'nych i žanrovych issledovanij, stilistiki i poètiki. In: POSPÍŠIL, I., ZELENKA, M. (eds). Česká slavistika 2008. Brno–Praha, s. 227–245.
[43] POSPÍŠIL, I. (2018b): The Secular, the Sacral, and the Three Stages of the Postsecular in Russian Literature: The Past and the Present. In: SOSNOWSKA, D., DRZEWIECKA, E. (eds). The Experience of Faith in Slavic Cultures and Literatures. in the Context of Postsecular Thought. Warszawa, s. 178–188.
[44] POSPÍŠIL, I. (2017b): Tvorčeskije impul'sy Nikolaja Michailoviča Karamzina v oblasti maloj prozy i publicistiki. Novaja rusistika, 2017, 2, s. 51–60.
[45] POSPÍŠIL, I. (2016a): Užitečná knížka ke Karamzinovu výročí. Novaja rusistika, 2016, č. 2, s. 179–182.
[46] POSPÍŠIL, I. (2016b): Výročí N. M. Karamzina: Je jeho odkaz důležitý jen pro Rusko? Proudy, 2016, 1. http://www.phil.muni.cz/journal/proudy/informace/vyroci/2016/1/pospisil_vyroci_n_m_karamzina.php. [online]. [cit. 26.01.2025].
[47] POSPÍŠIL, I. (2023d): Vývojové paradigma literárních směrů a jeho slovanské specifikum: metodologie a texty. In: STEHLÍK, P., ŠAUR, J. et al. Slovanské literatury v evropském kontextu: zvláštnosti vývoje a promýšlení alternativ. Masarykova univerzita, Brno, s. 51–64.
[48] POSPÍŠIL, I. (1998): Život protopopa Avvakuma a Karamzinovy Dopisy ruského cestovatele jako uzlové body ve vývoji ruského románu. In: Litteraria Humanitas V – Západ a Východ II, Tradice a současnost (Literární směry a žánry ve slovanských a západních literaturách jako reflexe stavu světa). Brno, s. 85–109.
[49] SERMAN, I. Z. (1973): Russkij klassicizm: Poèzija. Drama. Satira. Leningrad.
[50] TRUBECKOJ, N. (2017): Nasledije Čingischana. Vzgljad na russkuju istoriju ne s Zapada, a s Vostoka. Moskva.
[51] UŽANKOV, N. (2009): O specifike razvitija russkoj literatury XI – pervoj treti XVIII veka. Stadii i formacii. Moskva.
[2] ALEKSEJEVA, N. Ju., SOLOV'JEV, A. Ju. (2023): O stanovlenii novoj russkoj literatury v pervuju tret' XVIII veka. Russkaja literatura, 2023, 2, s. 17–28.
[3] BODEN, D. (1968): Das Amerikabild im russischen Schrifttum bis zum Ende des 19. Jahrhunderts. Hamburg.
[4] KOŽINOV, V. (1977): K sociologii russkoj literatury XVIII–XIX vekov (K probleme literaturnych napravlenij). In: Literatura i sociologija. Moskva, s. 137–177.
[5] KREJČÍ, K. (1964): Heroikomika v básnictví Slovanů. Praha.
[6] LEBEDEVA, O. (2003): Istorija russkoj literatury XVIII veka. Moskva. http://lomonosov.niv.ru/lomonosov/kritika/lebedeva-istoriya-literatury/index.htm.
[7] LICHAČOV, D. S. (1967): Poètika drevnerusskoj literatury. Leningrad.
[8] LICHAČOV, D. S. (1982§): Poèzija sadov: K semantike sadovo-parkovych stilej. Leningrad.
[9] LICHAČOV, D. S. (1973): Razvitije russkoj literatury X–XVII vekov: èpochi i stili. Leningrad.
[10] MNICH, R. (2021): "Receptivnaja èstetika" Dmitrija Čiževskogo. Siedlce.
[11] MOISEJEVA, G. N. (1980): Drevnerusskaja literatura v chudožestvennom soznanii i istoričeskoj mysli Rossii 18 veka. Leningrad.
[12] MOISEJEVA, G. N. (1990a): Jozef Dobrovskij i Rossija. Pamjatniki russkoj kul'tury XI–XVII vekov v izučenii češskogo slavista. Leningrad.
[13] MOISEJEVA, G. N. (1990b): Zapiski russkich ženščin XVII i pervoj poloviny XIX vekov. Moskva.
[14] POSPÍŠIL, I. (2019): Anticipace postsekularity v první Československé republice jako syntéza a východisko k světovosti české literatury. Slavica Litteraria, 2019, č. 2, s. 19–35.
[15] POSPÍŠIL, I. (1983): Dvorní historiograf na přelomu epoch (N. M. Karamzin). Kmen, 1983, č. 24, s. VIII.
[16] POSPÍŠIL, I. (2006c): Fundamentální německá práce o Hryhoriji Skovorodovi z hlediska ontologické poetiky. Slavica Litteraria, 2006, s. 271–273.
[17] POSPÍŠIL, I. (2022): Fundamentální práce o klíčovém literárním vědci 20. století: badatelské rozpětí Dmytra Čyževs'kého. Novaja rusistika, 2022, č. 1, s. 84–90.
[18] POSPÍŠIL, I. (2000a): K nekotorym specifičeskim čertam razvitija russkoj literatury. Slavica Litteraria, 2000, X 3, s. 29–42.
[19] POSPÍŠIL, I. (2007): K otázce periodizace literatury 18. a 19. století. In: Slovenská literatúra 18. a 19. storočia. História – Teória – Interpretácia. Bratislava, s. 157–178.
[20] POSPÍŠIL, I. (2023b): K probleme polimental'nosti russkoj literatury. Mirgorod, 2023, 1–2, s. 59–75.
[21] POSPÍŠIL, I. (2014a): K teorii dějin slovanských literatur (problém celistvosti a periodizace). In: Výuka jihoslovanských jazyků a literatur v dnešní Evropě. Brno, s. 95–102.
[22] POSPÍŠIL, I. (2023a): Literární směry v slovanských literaturách a jedna případová studie (Utváření naturalismu v ruské literatuře). Slavica Litteraria, 2023, č. 1, s. 7–28.
[23] POSPÍŠIL, I. (2015a): Metodologija i teorija literaturovedčeskoj slavistiki i Central'naja Jevropa. Siedlce.
[24] POSPÍŠIL, I. (2004a): Minus pafos ta apologetyka. Slovo i čas (Kyjiv), 2004, 5, s. 76–78.
[25] POSPÍŠIL, I. (2003): Monografie o Hryhoriji Skovorodovi a obecné otázky ukrajinskosti. Slavica Litteraria, 2003, X 6, s. 183–185.
[26] POSPÍŠIL, I. (2015b): Na forpostach teorii i istorii klassičeskoj russkoj literatury. Siedlce.
[27] POSPÍŠIL, I. (2004b): Neskol'ko zamečanij o koncepcii russkoj literatury v knige Dmitrija Čiževskogo Russische Literaturgeschichte des 19. Jahrhunderts (1964, 1967). In: Dmytro Čyževskyj. Osobnost a dílo. Sborník z mezinárodní konference k 25. výročí úmrtí. Praha, s. 257–265.
[28] POSPÍŠIL, I. (2009): "Novaja rusistika", russkaja literatura, novyje koncepcii i problemy. In: Russkij jazyk kak inoslavjanskij. Belgrad, s. 19–31.
[29] POSPÍŠIL, I. (1976): Nová periodizace ruské literatury. Čs. rusistika, 1976, č. 5, s. 229–230.
[30] POSPÍŠIL, I. (2017a): Perešagnuť porog epoch. Nikolaj M. Karamzin i jego pozicija začinatelja. In: Nikolaj Karamzin v dialoge èpoch i kul'tur. Red. Tatsiana Autukhovich. Siedlce, s. 9–15.
[31] POSPÍŠIL, I. (2018a): Politická a akademická objednávka v literární vědě a dvě témata: postsekularismus a ekfráze. In: POSPÍŠIL, I., ZELENKA, M., PAUČOVÁ, L. (eds). Kontexty literární vědy VIII. Brno, s. 143–162.
[32] POSPÍŠIL, I. (1994): Postmodernismus a konec petrohradské literatury. Slovak Review, 1994, č. 2, s. 115–125.
[33] POSPÍŠIL, I. (2023c): Postsekularismus v kulturních a náboženských okruzích: potenciál pro slavistiku. Slavica Litteraria, 2023, č. 1, s. 127–130.
[34] POSPÍŠIL, I. (2006a): Potřebná edice o ruském myšlení. Slavica Litteraria, 2006, X 9, s. 326–327.
[35] POSPÍŠIL, I. (2000b): Problema literaturnych napravlenij v sovremennoj russkoj literature (metodologičeskije i terminologičeskije predposylki). In: Abstracts. VI ICCEES World Congress. Tampere, Finland, 29 July – 3 August 2000, s. 339–340.
[36] POSPÍŠIL, I. (2006b): Russkaja literatura: stabil'nost' i labil'nost' koncepcij. Rossica Olomucensia, 2006, s. 43–53.
[37] POSPÍŠIL, I. (2020): Sekularizační a postsekularizační vlny v ruské literatuře. In: Pro pana profesora Libora Jana k životnímu jubileu. Brno, s. 921–933.
[38] POSPÍŠIL, I. (2014b): Stará literatura východních Slovanů a ruská literatura 18. století (Přehled a exkurzy s ukázkami textů z literatury 11.–17. století). Brno.
[39] POSPÍŠIL, I. (2008b): Starší východoslovanská kultura a myšlení jako demiurg modernosti (Inspirující dílo Hryhorije Skovorody). Slavica Slovaca, 2008, č. 2, s. 171–174.
[40] POSPÍŠIL, I. (2013): Teorija istorii literatury, specifika paradigmy razvitija russkoj literatury i russkij roman. In: Mova ta istorija. Zbirnyk naukovych prac'. Kyjiv.
[41] POSPÍŠIL, I. (2008a): Teorie jako pokus o ukotvení a uchopení (Hryhorij Skovoroda v hledáčku ukrajinské, německé a ruské literární vědy). In: ŽEMBEROVÁ, V. (ed.). Teória umeleckého diela 3. Prešov, s. 71–78.
[42] POSPÍŠIL, I. (2008c): Teorija russkoj literatury v slavjanskom kontekste v koncepcii areal'nych i žanrovych issledovanij, stilistiki i poètiki. In: POSPÍŠIL, I., ZELENKA, M. (eds). Česká slavistika 2008. Brno–Praha, s. 227–245.
[43] POSPÍŠIL, I. (2018b): The Secular, the Sacral, and the Three Stages of the Postsecular in Russian Literature: The Past and the Present. In: SOSNOWSKA, D., DRZEWIECKA, E. (eds). The Experience of Faith in Slavic Cultures and Literatures. in the Context of Postsecular Thought. Warszawa, s. 178–188.
[44] POSPÍŠIL, I. (2017b): Tvorčeskije impul'sy Nikolaja Michailoviča Karamzina v oblasti maloj prozy i publicistiki. Novaja rusistika, 2017, 2, s. 51–60.
[45] POSPÍŠIL, I. (2016a): Užitečná knížka ke Karamzinovu výročí. Novaja rusistika, 2016, č. 2, s. 179–182.
[46] POSPÍŠIL, I. (2016b): Výročí N. M. Karamzina: Je jeho odkaz důležitý jen pro Rusko? Proudy, 2016, 1. http://www.phil.muni.cz/journal/proudy/informace/vyroci/2016/1/pospisil_vyroci_n_m_karamzina.php. [online]. [cit. 26.01.2025].
[47] POSPÍŠIL, I. (2023d): Vývojové paradigma literárních směrů a jeho slovanské specifikum: metodologie a texty. In: STEHLÍK, P., ŠAUR, J. et al. Slovanské literatury v evropském kontextu: zvláštnosti vývoje a promýšlení alternativ. Masarykova univerzita, Brno, s. 51–64.
[48] POSPÍŠIL, I. (1998): Život protopopa Avvakuma a Karamzinovy Dopisy ruského cestovatele jako uzlové body ve vývoji ruského románu. In: Litteraria Humanitas V – Západ a Východ II, Tradice a současnost (Literární směry a žánry ve slovanských a západních literaturách jako reflexe stavu světa). Brno, s. 85–109.
[49] SERMAN, I. Z. (1973): Russkij klassicizm: Poèzija. Drama. Satira. Leningrad.
[50] TRUBECKOJ, N. (2017): Nasledije Čingischana. Vzgljad na russkuju istoriju ne s Zapada, a s Vostoka. Moskva.
[51] UŽANKOV, N. (2009): O specifike razvitija russkoj literatury XI – pervoj treti XVIII veka. Stadii i formacii. Moskva.