Název: Souvislost mezi hraním počítačových her a agresivitou
Variantní název:
- Connection between computer game playing and aggression
Zdrojový dokument: Studia paedagogica. 2009, roč. 14, č. 2, s. [155]-170
Rozsah
[155]-170
-
ISSN1803-7437 (print)2336-4521 (online)
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/115387
Type: Článek
Jazyk
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Tento text se zabývá otázkou, zda existuje souvislost mezi hraním počítačových her a agresivitou. V odborné literatuře se můžeme setkat se dvěma hlavními teoriemi vztahujícími se k souvislosti počítačových her a agresivity – teorií sociálního učení a teorií katarze. Výsledky námi realizovaného kvantitativního výzkumného šetření nasvědčují existenci vztahu počítačových her a agresivity. Uvedená z jištění přitom nepodporují teorii katarze, ale odpovídají spíše teorii sociálního učení. Naše výzkumné šetření přineslo také poměrně důležitá z jištění týkající se trávení volného času respondentů. Ukázalo se totiž, že hraní počítačových her je u chlapců z našeho souboru vůbec nejčastější aktivitou ve volném čase.
The paper deals with the question whether there is any connection between computer game playing and aggression. Literature discusses two main theories addressing the potential connection between gaming and aggression – the social learning theory and the catharsis theory. The results of a quantitative survey conducted by us suggest there might indeed be a connection between computer gaming and aggression. Despite not being in conflict with the catharsis theory, the findings are in better agreement with the social learning theory. The survey also yielded relatively important findings regarding how the respondents spent their leisure time, computer gaming turned out to be the most frequent leisure time activity among the boys in the survey population.
Reference
[1] BLAŽEK, B. Tváří v tvář obrazovce. Praha: Sociologické nakladatelství, 1995. 199 s. ISBN 80-85850-11-7.
[2] BURN, A., CARR, D. Defining Game Genres. In CARR, D., BUCKINGHAM, D., BURN, A., SCHOTT, G. Computer Games: Text, Narrative and Play. Cambridge: Polity Press, 2006, s. 14–29. ISBN 0-7456-3401-X.
[3] CIMALA, P. Pedagogika a počítačové hry. Brno: Ústav pedagogických věd FF MU (vedoucí magisterské oborové práce: Mgr. Klára Šeďová, Ph.D.), 2007. 84 s.
[4] ČERMÁK, I. Lidská agrese a její souvislosti. Žďár nad Sázavou: Fakta, 1998a. 204 s. ISBN 80- 902614-1-8.
[5] ČERMÁK, I. Dětská agrese. Brno: CERM, 1998b. 22 s. ISBN 80-7204-098-7.
[6] Dostál, J. Educational Software and Computer Games – Tools of Modern Education. Journal of Technology and Information Education. Olomouc: Pedagogická fakulta Univerzity Palackého Olomouc, 2009, roč. 1, č. 1, s. 23–28. ISSN 1803-537X. Dostupné z: http://www.jtie.upol.cz/clanky_1_2009/dostal.pdf
[7] HAYESOVÁ, N. Základy sociální psychologie. Praha: Portál, 1998. 168 s. ISBN 80-7178-198-3.
[8] JANATA, J. Agrese tolerance a intolerance. Praha: Grada, 1999. 220 s. ISBN 80-7169889-X.
[9] KOUKOLÍK, F., DRTILOVÁ, J. Vzpoura deprivantů: nestvůry, nástroje, obrana. Praha: Galén, 2006. 327 s. ISBN 80-7262-410-5.
[10] KUNCZIK, M. Základy masové komunikace. Praha: Karolinum, 1995. 307 s. ISBN 80-7184- 134-X.
[11] MIČIENKA, M., JIRÁK, J., A KOL. Základy mediální výchovy. Praha: Portál, 2007. 296 s. ISBN 978-80-7367-315-4.
[12] PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 2001. 328 s. ISBN 80-7178-579-2.
[13] SMITH, B., P. The (Computer) Games People Play: An Overwiew of popular Game Content. In VORDERER, P., BRYANT, J. (ed.). Playing Video Games: Motives, Responses, and, Consequences. Mah-wah, New Jersey: Lawrence Erlbaum Associates, 2006, s. 43–56. ISBN 0-8058-5322-7.
[14] SUCHÝ, A. Mediální zlo – mýty a realita. Praha: Triton, 2007. 168 s. ISBN 978-80-7254-926-9.
[15] ŠEĎOVÁ, K. Média jako pedagogické téma. Pedagogika. 2004, roč. 54, č. 1, s. 19–33. ISSN 0031-3815.
[16] VACULÍK, M. Elektronické hry a agrese. Československá psychologie. 1999a, roč. 43, č. 5, s. 422–432. ISSN 0009-062X.
[17] VACULÍK, M. Charakteristiky hráčů počítačových her v adolescenci. Československá psychologie. Praha: Academia, 1999b, roč. 43, č. 2, s. 165–179. ISSN 0009-062X.
[18] Vágnerová, M. Vývojová psychologie I. Dětství a dospívání. Praha: Karolinum, 2005. 467 s. ISBN 978-80-246-0956-0.
[19] WEBER, R., RITTERFELD, U., KOSTYGINA, A. Aggression and Violence as Effects of Playing Violent Video Games? In VORDERER, P., BRYANT, J. (ed.). Playing Video Games: Motives, Responses, and, Consequences. Mahwah, New Jersey: Lawrence Erlbaum Associates, 2006, s. 347–361. ISBN 0-8058-5322-7.
[2] BURN, A., CARR, D. Defining Game Genres. In CARR, D., BUCKINGHAM, D., BURN, A., SCHOTT, G. Computer Games: Text, Narrative and Play. Cambridge: Polity Press, 2006, s. 14–29. ISBN 0-7456-3401-X.
[3] CIMALA, P. Pedagogika a počítačové hry. Brno: Ústav pedagogických věd FF MU (vedoucí magisterské oborové práce: Mgr. Klára Šeďová, Ph.D.), 2007. 84 s.
[4] ČERMÁK, I. Lidská agrese a její souvislosti. Žďár nad Sázavou: Fakta, 1998a. 204 s. ISBN 80- 902614-1-8.
[5] ČERMÁK, I. Dětská agrese. Brno: CERM, 1998b. 22 s. ISBN 80-7204-098-7.
[6] Dostál, J. Educational Software and Computer Games – Tools of Modern Education. Journal of Technology and Information Education. Olomouc: Pedagogická fakulta Univerzity Palackého Olomouc, 2009, roč. 1, č. 1, s. 23–28. ISSN 1803-537X. Dostupné z: http://www.jtie.upol.cz/clanky_1_2009/dostal.pdf
[7] HAYESOVÁ, N. Základy sociální psychologie. Praha: Portál, 1998. 168 s. ISBN 80-7178-198-3.
[8] JANATA, J. Agrese tolerance a intolerance. Praha: Grada, 1999. 220 s. ISBN 80-7169889-X.
[9] KOUKOLÍK, F., DRTILOVÁ, J. Vzpoura deprivantů: nestvůry, nástroje, obrana. Praha: Galén, 2006. 327 s. ISBN 80-7262-410-5.
[10] KUNCZIK, M. Základy masové komunikace. Praha: Karolinum, 1995. 307 s. ISBN 80-7184- 134-X.
[11] MIČIENKA, M., JIRÁK, J., A KOL. Základy mediální výchovy. Praha: Portál, 2007. 296 s. ISBN 978-80-7367-315-4.
[12] PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 2001. 328 s. ISBN 80-7178-579-2.
[13] SMITH, B., P. The (Computer) Games People Play: An Overwiew of popular Game Content. In VORDERER, P., BRYANT, J. (ed.). Playing Video Games: Motives, Responses, and, Consequences. Mah-wah, New Jersey: Lawrence Erlbaum Associates, 2006, s. 43–56. ISBN 0-8058-5322-7.
[14] SUCHÝ, A. Mediální zlo – mýty a realita. Praha: Triton, 2007. 168 s. ISBN 978-80-7254-926-9.
[15] ŠEĎOVÁ, K. Média jako pedagogické téma. Pedagogika. 2004, roč. 54, č. 1, s. 19–33. ISSN 0031-3815.
[16] VACULÍK, M. Elektronické hry a agrese. Československá psychologie. 1999a, roč. 43, č. 5, s. 422–432. ISSN 0009-062X.
[17] VACULÍK, M. Charakteristiky hráčů počítačových her v adolescenci. Československá psychologie. Praha: Academia, 1999b, roč. 43, č. 2, s. 165–179. ISSN 0009-062X.
[18] Vágnerová, M. Vývojová psychologie I. Dětství a dospívání. Praha: Karolinum, 2005. 467 s. ISBN 978-80-246-0956-0.
[19] WEBER, R., RITTERFELD, U., KOSTYGINA, A. Aggression and Violence as Effects of Playing Violent Video Games? In VORDERER, P., BRYANT, J. (ed.). Playing Video Games: Motives, Responses, and, Consequences. Mahwah, New Jersey: Lawrence Erlbaum Associates, 2006, s. 347–361. ISBN 0-8058-5322-7.