K jazykové výstavbě umělecké prózy třicátých a čtyřicátých let 19. století

Title: K jazykové výstavbě umělecké prózy třicátých a čtyřicátých let 19. století
Variant title:
  • Zur Anwedung der Sprache in der Kunstprosa der dreissiger und vierzigerjähre des XIX. Jahrhunderts
    • K voprosu o jazyke chudožestvennoj prozy 30-yh i 40-ych godov 19 [i.e. XIX] veka
  • К вопросу о языке художественной прозы 30-ых и 40-ых годов 19 [i.e. XIX] века
    • K voprosu o jazyke chudožestvennoj prozy 30-yh i 40-ych godov 19 [i.e. XIX] veka
Author: Grepl, Miroslav
Contributor
Uhrová, Eva (Translator of Summary)
Vlašínová, Vlasta (Translator of Summary)
Source document: Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. D, Řada literárněvědná. 1962, vol. 11, iss. D9, pp. [137]-161
Extent
[137]-161
Type: Article
Language
License: Not specified license
 

Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.

Abstract(s)
Jazyková situace za obrození, tolik rozdílná od situace dnešní, vytvářela pro tehdejšího spisovatele značně odlišné podmínky pro realizaci uměleckého záměru, než je tomu u autora dnešního. Zkoumání těchto podmínek v jejich dynamické vázanosti je důležité jako východisko pro stylistický rozbor uměleckých děl té doby. Základnou pro takové zkoumání je bezpochyby všestranný rozbor obrozenské češtiny směřující nejen k statickému popisu spisovné struktury, ale zároveň k postižení jejích obecných vývojových tendencí a k osvětlení její stylistické diferencovanosti. Jak patrno, běží o úkol převážně lingvistický. Opírajíce se o naše dosavadní studium jazyka prózy Tylovy a také o studium jazyka jiné umělecké a publicistické literatury třicátých a čtyřicátých let minulého století, chceme právě na příkladu J. K. Tyla konkrétně ukázat, jaké to byly podmínky, za kterých on a většina jeho vrstevníků uskutečňovali své uměleckostylistické záměry. Tyla volíme jako příklad hlavně ze dvou důvodů: u něho je možno jazykově stylistickou praxi konfrontovat s jeho názory teoretickými; Tylova prozaická tvorba zabírá časově celé období 30. a 40. let a lze v její jazykově stylové složce sledovat pronikavý vývoj.