Vrstvy společenského vědomí a propaganda

V posledních letech si všímají různé práce pojednávající o otázkách společenského vědomí v rostoucí míře jeho rozdělení na vrstvu smyslově konkrétního a emocionálního ("obyčejného") myšlení a vrstvu myšlení racionálně abstraktního, teoretického. To je rozhodně velmi kladný moment, který umožňuje hlouběji proniknout do podstaty procesů společenského vědomí, než jak tomu bylo v době, kdy se historickomaterialistické práce spokojovaly s pouhým rozlišováním jednotlivých forem společenského vědomí a s úvahami o nadstavbovosti a nenadstavbovosti, třídnosti a netřídnosti těchto forem, příp. jejich jednotlivých prvků. Otázka, jak se ve společenském vědomí projevuje stupňovitost poznávacího procesu, se neřešila. Zkoumání vztahu mezi smyslovým a racionálním bylo vyhrazeno teorii poznání a opomíjeno v historickém materialismu, přesto že díla klasiků a pak zejména práce Plechanovovy přesvědčivě dokumentují nutnost jednotného chápání otázek historickomaterialistických a gnoseologických. Rozlišování mezi smyslově konkrétní a emocionální vrstvou společenského vědomí - společenskou psychologií - a jeho vrstvou pojmově abstraktního, racionálního myšlení - teorií, nemá jen teoretický, ale velmi závažný praktický význam. Tato stať chce poukázat na důležitost správného poznání vztahů mezi společenskou psychologií a teorií vzhledem k otázkám stranické propagandy.