Title: Nálezy římských zvonů na území ČR a naddunajské části Dolních Rakous
Variant title:
- Finds of Roman bells on Czech Republic territory and in the Upper-Danube region of lower Austria
- Funde römischer Glocken auf dem Gebiet der Tschechischen Republik und des oberhalb der Donau liegenden Teils Niederösterreichs
Source document: Moravskoslezská škola doktorských studií. Seminář 1. Měřínský, Zdeněk (Editor); Klápště, Jan (Editor); Magar, Bernd (Translator); Charvátová, Irma (Translator); Long, Tony (Translator). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008, pp. 145-153
Extent
145-153
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/127696
Type
Article
Language
Czech
Summary language
Rights access
open access
License: Not specified license
Description
Nálezům římských zvonů na území ČR a naddunajské části Dolních Rakous nebyla od konce 80. let 20. století věnována pozornost. V tomto textu jsou shromážděny jak již v minulosti publikované exempláře, tak nově objevené památky. Valná většina zvonů ze sledované oblasti pochází z germánských sídlišť.
The finds of Roman bells on the Czech Republic territory and in the Upper-Danube Region of Lower Austria have attracted scant attention since the late 1980's. The text presents both previously published specimens and newly-discovered items. The majority of the bells excavated in the area come from German settlements.
References
[1] Adler, H. – Turetschek, F. 1978: Waltersdorf an der March. Gem. Drösing. BH Gänserndorf, Fundberichte aus Österreich 16 (1977), 437–440.
[2] Allerbauer, S. – Jedlicka, F. 2000: KG Drösing. MG Drösing. VB Gänserndorf, Fundberichte aus Österreich 38 (1999), 839–841.
[3] Allerbauer, S. – Jedlicka, F. 2000a: KG Drösing. MG Drösing. VB Gänserndorf, Fundberichte aus Österreich 38 (1999), 841–843.
[4] Allerbauer, S. – Jedlicka, F. 2001: KG Ringelsdorf. MG Ringelsdorf–Niederabsdorf. VB Gänserndorf, Fundberichte aus Österreich 39 (2000), 664–666.
[5] Allerbauer, S. – Jedlicka, F. 2001a: KG Jedenspeigen. MG Jedenspeigen. VB Gänserndorf, Fundberichte aus Österreich 39 (2000), 650–652.
[6] Beninger, E. 1940: Quaden. In: H. Reinerth (ed.): Die Vorgeschichte der deutschen Stämme, Bd. II, 669–743. Leipzig–Berlin.
[7] Beninger, E. – Freising, E. H. 1933: Die Germanische Bodenfunde in Mähren. Reichenberg.
[8] Božič, D. 2005: Die spätrömischen Hortfunde von der Gora oberhalb von Polhov Gradec, Arheološki vestnik 56, 293–368.
[9] Červinka, I. L. 1937: Germáni na Moravě. Archeologický přehled k otázce o původu deformovaných lebek ve střední Evropě, Antropologie 14 (1936), 107–146.
[10] Červinka, I. L. 1939: Germáni – Němci. První okupace, nájezdy a průchody kmenů germánských na Moravě, rukopis ulož. na ARÚ AV ČR Brno, v.v.i. Brno.
[11] Droberjar, E. 1991: Terra Sigillata in Mähren. Funde aus germanischen Lokalitäten. Brno.
[12] Droberjar, E. 1997: Studien zu den germanischen Siedlungen der älteren römischen Kaiserzeit in Mähren, FAP 21. Pragae.
[13] Droberjar, E. 2002: Encyklopedie římské a germánské archeologie v Čechách a na Moravě. Praha.
[14] Droberjar, E. – Peška, J. 1994: Waffengräber der römischen Kaiserzeit in Mähren und die Bewaffnung aus dem Königsgrab bei Mušov. In: Carnap-Bornheim, C. von (ed.): Beiträge zu römischer und barbarischer Bewaffnung in den ersten vier nachchristlichen Jahrhunderten, 271–301. Lublin–Marburg.
[15] Ginsberg-Klar, M. E. 1982: The archaeology of musical instruments in Germany during the Roman period, World Archaeology 12/3, 313–320. | DOI 10.1080/00438243.1981.9979806
[16] Flügel, Ch. 1993: Die römischen Bronzegefässe aus Kempten-Cambodunum. Cambodunum Forschungen V, Materialhefte zur Bayerischen Vorgeschichte A, 63, Kallmünz.
[17] Hrubý, V. – Pavelčík, J. 1992: Nejstarší dějiny středního Pomoraví. In: V. Nekuda (ed.): Uherskohradišťsko, Vlastivěda moravská, sv. 63, 105–196. Brno – Uherské Hradiště.
[18] Jílek, J. 2007: Nové nálezy z doby římské z Prosiměřic (okr. Znojmo), JM 43, sv. 46, 169–182.
[19] Jílek, J. – Vokáč, M. – Košťál, J. 2007 Prosiměřice. okr. Znojmo, PV 48, 400–402. Brno.
[20] Klar, M. 1971: Musikinstrumente der Römerzeit in Bonn, BJ 171, 301–333.
[21] Kren, H. 2005: KG Kleinhöflein SG Retz VB Hollabrunn, Fundberichte aus Österreich 43 (2004), 896.
[22] Kubín, P. 2002: Římskoprovinciální spony starší doby římské z Moravy a naddunajské části Dolního Rakouska, rukopis diplomové práce ulož. na Ústavu pro klas. archeologii FF KU v Praze. Praha.
[23] Malinowski, T. 1999: Narzędzia dźwiękowe i instrumenty muzyczne z okresu Późnolateńskiego i okresu wpływów rzymskich w Polsce, Przegląd Archeologiczny 47, 45–59.
[24] Maurer, H. 1976: Maiersch. Gars am Kamp. BH Horn, Fundberichte aus Österreich 15 (1975), 266–267.
[25] Motyková-Šneidrová, K. 1963: Die Anfänge der römischen Kaiserzeit in Böhmen, FAP 6. Pragae.
[26] Noll, R. 1980: Das Inventar des Dolichenusheiligentums von Mauer an der Url (Noricum), Der römische Limes in Österreich 30.
[27] Nowakowski, W. 1987: Z badań nad dzwonkami rzymskimi znajdowanymi nad wschodnim Bałtykem. Brązowe Tintinnabulum z Malborka, Archeologia 37 (1986), 107–122.
[28] Nowakowski, W. 1988: Metallglocken aus der römischen Kaiserzeit im europäischen Barbaricum, Archaeologia Polona XXVII, 69–146.
[29] Nowakowski, W. 1992: Rzymskie brązowe dzwonki ze zbiorów Institutu archeologii Uniwersytetu Jagiellońskiego, Archeologia XLII (1991), 117–122.
[30] Pavelčík, J. 1963: Sídliště z období římského imperia u Uherského Brodu, PV 1962, 57–58. Brno.
[31] Pavelčík, J. 1978: Uherský Brod, okr. Uherský Brod. Sídliště z období římského imperia, NZ č. j. 314/78. ulož. na ARÚ AV ČR Brno, v.v.i. Brno.
[32] Pavelčík, J. 1980: Další nálezy z období římského imperia u Uherského Brodu (okr. Uherské Hradiště), PV1977, 52. Brno.
[33] Pernička, R. M. 1966: Die Keramik der älteren römischen Kaiserzeit in Mähren. Brno.
[34] Pernička, R. M. 1969: Die Forschungen in Prosiměřice (Kreis Znojmo) in den Jahren 1956 und 1957 – Fundbericht, SPFFBU E 14, 125–179.
[35] Pernička, R. M. 1970: Nálezy z doby římské na lokalitě Prosiměřice II, SPFFBU E 15, 103–115.
[36] Píč, J. L. 1905: Starožitnosti země České II. Čechy na úsvitě dějin. Žárové hroby v Čechách a příchod Čechů, sv. 3. Praha.
[37] Podborský, V. – Vildomec, V. 1972: Pravěk Znojemska. Brno.
[38] Pollak, M. 1980: Die germanischen Bodenfunde des 1.–4. Jahrhunderts n. Chr. im nördlichen Niederösterreich. Wien.
[39] Sbírky 1908: archaeologie praehistorické v Museu král. Českého, PA XXII, 216–217.
[40] Schatkin, M. 1978: Idiophones of Ancient World. Desription, terminology geographical distribution, functions, Jahrbuch für Antike und Christentum 21, 147–172.
[41] Stuppner, A. 1988: KG Enzersfeld. OG Enzersfeld. VB. Korneuburg, Fundberichte aus Österreich 24/25 (1985/86), 288.
[42] Šnajdr, L. 1906: Nálezy u Přerova n. Labem, PA XXI, 139–144.
[43] Tejral, J. 1960: Sídlištní objekt z mladší doby římské v Prosiměřicích, ok. Znojmo, PV 1959, 87–93. Brno.
[44] Tejral, J. 1971: Příspěvek k datování moravských hrobových nálezů ze sklonku starší doby římské a počátku mladší doby římské, SlArch XIX, 27–93.
[45] Tejral, J. 1995: Zur Frage der frühesten elbegermanischen Machzentren nördlich der mittleren Donau am Beispiel desrömischen Importes. In: Tejral, J. – Pieta, K. – Rajtár, J. (eds.): Kelten, Germanen, Römern vom Ausklang der Lat'ene-Zivilisation bis zum 2. Jahrhundert im Mitteldonaugebiet, 225–265. Brno–Nitra.
[46] Tejral, J. 1998: The Amber Route and Roman Military Campaigns north of the middle Danube Area during the first two centuries AD. In: Čižmářová, J. – Měchurová, Z. (eds): Peregrinatio Gothica. Jantarová stezka, Supplementum AMM LXXXII, 111–136.
[47] Tejral, J. 2004: Mušov und Czarnówko-Bemerkungen zu weiträumigen Verbindugen zwischen germanischen Herrschaftszentren. In: Friesinger, H. – Stuppner, A. (eds.): Zentrum und Peripherie – gesellschaftliche Phänomene in der Frühgeschichte, 327–387. Wien.
[48] Völling, Th. 2005: Germanien an der Zeitenwende, BAR inter. ser. 1360. Oxford.
[2] Allerbauer, S. – Jedlicka, F. 2000: KG Drösing. MG Drösing. VB Gänserndorf, Fundberichte aus Österreich 38 (1999), 839–841.
[3] Allerbauer, S. – Jedlicka, F. 2000a: KG Drösing. MG Drösing. VB Gänserndorf, Fundberichte aus Österreich 38 (1999), 841–843.
[4] Allerbauer, S. – Jedlicka, F. 2001: KG Ringelsdorf. MG Ringelsdorf–Niederabsdorf. VB Gänserndorf, Fundberichte aus Österreich 39 (2000), 664–666.
[5] Allerbauer, S. – Jedlicka, F. 2001a: KG Jedenspeigen. MG Jedenspeigen. VB Gänserndorf, Fundberichte aus Österreich 39 (2000), 650–652.
[6] Beninger, E. 1940: Quaden. In: H. Reinerth (ed.): Die Vorgeschichte der deutschen Stämme, Bd. II, 669–743. Leipzig–Berlin.
[7] Beninger, E. – Freising, E. H. 1933: Die Germanische Bodenfunde in Mähren. Reichenberg.
[8] Božič, D. 2005: Die spätrömischen Hortfunde von der Gora oberhalb von Polhov Gradec, Arheološki vestnik 56, 293–368.
[9] Červinka, I. L. 1937: Germáni na Moravě. Archeologický přehled k otázce o původu deformovaných lebek ve střední Evropě, Antropologie 14 (1936), 107–146.
[10] Červinka, I. L. 1939: Germáni – Němci. První okupace, nájezdy a průchody kmenů germánských na Moravě, rukopis ulož. na ARÚ AV ČR Brno, v.v.i. Brno.
[11] Droberjar, E. 1991: Terra Sigillata in Mähren. Funde aus germanischen Lokalitäten. Brno.
[12] Droberjar, E. 1997: Studien zu den germanischen Siedlungen der älteren römischen Kaiserzeit in Mähren, FAP 21. Pragae.
[13] Droberjar, E. 2002: Encyklopedie římské a germánské archeologie v Čechách a na Moravě. Praha.
[14] Droberjar, E. – Peška, J. 1994: Waffengräber der römischen Kaiserzeit in Mähren und die Bewaffnung aus dem Königsgrab bei Mušov. In: Carnap-Bornheim, C. von (ed.): Beiträge zu römischer und barbarischer Bewaffnung in den ersten vier nachchristlichen Jahrhunderten, 271–301. Lublin–Marburg.
[15] Ginsberg-Klar, M. E. 1982: The archaeology of musical instruments in Germany during the Roman period, World Archaeology 12/3, 313–320. | DOI 10.1080/00438243.1981.9979806
[16] Flügel, Ch. 1993: Die römischen Bronzegefässe aus Kempten-Cambodunum. Cambodunum Forschungen V, Materialhefte zur Bayerischen Vorgeschichte A, 63, Kallmünz.
[17] Hrubý, V. – Pavelčík, J. 1992: Nejstarší dějiny středního Pomoraví. In: V. Nekuda (ed.): Uherskohradišťsko, Vlastivěda moravská, sv. 63, 105–196. Brno – Uherské Hradiště.
[18] Jílek, J. 2007: Nové nálezy z doby římské z Prosiměřic (okr. Znojmo), JM 43, sv. 46, 169–182.
[19] Jílek, J. – Vokáč, M. – Košťál, J. 2007 Prosiměřice. okr. Znojmo, PV 48, 400–402. Brno.
[20] Klar, M. 1971: Musikinstrumente der Römerzeit in Bonn, BJ 171, 301–333.
[21] Kren, H. 2005: KG Kleinhöflein SG Retz VB Hollabrunn, Fundberichte aus Österreich 43 (2004), 896.
[22] Kubín, P. 2002: Římskoprovinciální spony starší doby římské z Moravy a naddunajské části Dolního Rakouska, rukopis diplomové práce ulož. na Ústavu pro klas. archeologii FF KU v Praze. Praha.
[23] Malinowski, T. 1999: Narzędzia dźwiękowe i instrumenty muzyczne z okresu Późnolateńskiego i okresu wpływów rzymskich w Polsce, Przegląd Archeologiczny 47, 45–59.
[24] Maurer, H. 1976: Maiersch. Gars am Kamp. BH Horn, Fundberichte aus Österreich 15 (1975), 266–267.
[25] Motyková-Šneidrová, K. 1963: Die Anfänge der römischen Kaiserzeit in Böhmen, FAP 6. Pragae.
[26] Noll, R. 1980: Das Inventar des Dolichenusheiligentums von Mauer an der Url (Noricum), Der römische Limes in Österreich 30.
[27] Nowakowski, W. 1987: Z badań nad dzwonkami rzymskimi znajdowanymi nad wschodnim Bałtykem. Brązowe Tintinnabulum z Malborka, Archeologia 37 (1986), 107–122.
[28] Nowakowski, W. 1988: Metallglocken aus der römischen Kaiserzeit im europäischen Barbaricum, Archaeologia Polona XXVII, 69–146.
[29] Nowakowski, W. 1992: Rzymskie brązowe dzwonki ze zbiorów Institutu archeologii Uniwersytetu Jagiellońskiego, Archeologia XLII (1991), 117–122.
[30] Pavelčík, J. 1963: Sídliště z období římského imperia u Uherského Brodu, PV 1962, 57–58. Brno.
[31] Pavelčík, J. 1978: Uherský Brod, okr. Uherský Brod. Sídliště z období římského imperia, NZ č. j. 314/78. ulož. na ARÚ AV ČR Brno, v.v.i. Brno.
[32] Pavelčík, J. 1980: Další nálezy z období římského imperia u Uherského Brodu (okr. Uherské Hradiště), PV1977, 52. Brno.
[33] Pernička, R. M. 1966: Die Keramik der älteren römischen Kaiserzeit in Mähren. Brno.
[34] Pernička, R. M. 1969: Die Forschungen in Prosiměřice (Kreis Znojmo) in den Jahren 1956 und 1957 – Fundbericht, SPFFBU E 14, 125–179.
[35] Pernička, R. M. 1970: Nálezy z doby římské na lokalitě Prosiměřice II, SPFFBU E 15, 103–115.
[36] Píč, J. L. 1905: Starožitnosti země České II. Čechy na úsvitě dějin. Žárové hroby v Čechách a příchod Čechů, sv. 3. Praha.
[37] Podborský, V. – Vildomec, V. 1972: Pravěk Znojemska. Brno.
[38] Pollak, M. 1980: Die germanischen Bodenfunde des 1.–4. Jahrhunderts n. Chr. im nördlichen Niederösterreich. Wien.
[39] Sbírky 1908: archaeologie praehistorické v Museu král. Českého, PA XXII, 216–217.
[40] Schatkin, M. 1978: Idiophones of Ancient World. Desription, terminology geographical distribution, functions, Jahrbuch für Antike und Christentum 21, 147–172.
[41] Stuppner, A. 1988: KG Enzersfeld. OG Enzersfeld. VB. Korneuburg, Fundberichte aus Österreich 24/25 (1985/86), 288.
[42] Šnajdr, L. 1906: Nálezy u Přerova n. Labem, PA XXI, 139–144.
[43] Tejral, J. 1960: Sídlištní objekt z mladší doby římské v Prosiměřicích, ok. Znojmo, PV 1959, 87–93. Brno.
[44] Tejral, J. 1971: Příspěvek k datování moravských hrobových nálezů ze sklonku starší doby římské a počátku mladší doby římské, SlArch XIX, 27–93.
[45] Tejral, J. 1995: Zur Frage der frühesten elbegermanischen Machzentren nördlich der mittleren Donau am Beispiel desrömischen Importes. In: Tejral, J. – Pieta, K. – Rajtár, J. (eds.): Kelten, Germanen, Römern vom Ausklang der Lat'ene-Zivilisation bis zum 2. Jahrhundert im Mitteldonaugebiet, 225–265. Brno–Nitra.
[46] Tejral, J. 1998: The Amber Route and Roman Military Campaigns north of the middle Danube Area during the first two centuries AD. In: Čižmářová, J. – Měchurová, Z. (eds): Peregrinatio Gothica. Jantarová stezka, Supplementum AMM LXXXII, 111–136.
[47] Tejral, J. 2004: Mušov und Czarnówko-Bemerkungen zu weiträumigen Verbindugen zwischen germanischen Herrschaftszentren. In: Friesinger, H. – Stuppner, A. (eds.): Zentrum und Peripherie – gesellschaftliche Phänomene in der Frühgeschichte, 327–387. Wien.
[48] Völling, Th. 2005: Germanien an der Zeitenwende, BAR inter. ser. 1360. Oxford.