Title: Vybíjené ornamenty na středověkých sekerách
Variant title:
- Wrouhgt ornamentation on medieval axes
- Ausgestanzte Ornamente auf mittelalterlichen Äxten
Source document: Archaeologia historica. 2013, vol. 38, iss. 2, pp. 619-630
Extent
619-630
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/128342
Type: Article
Language
Summary language
License: Not specified license
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
Poprvé na tento fenomén upozornil J. L. Píč v roce 1904 po nálezu dvou tauzií zdobených seker u Palackého mostu v Praze-Podskalí. Podle žlutého plátování jedné z nich se soudilo na pozlacené exempláře doby hradištní. B. Novotný v roce 1956 dospěl uměleckohistorickým rozborem ornamentu a chemickou analýzou materiálu plechového plátu k jiným závěrům: jde o mosazí provedený raně renesanční motiv na vybíjením zdrsněném podkladu; mladšímu časovému zařazení vyhovuje i specializovaný tvar seker s delším krkem, užívaný k sekání ledu na venkově ještě dodnes. Další nálezy zdobených seker (ve sbírkách Muzea hlavního města Prahy, Městského muzea v Nymburku a Muzea v Poděbradech) už nesou pouze vybíjený ornament a jejich tvar není jednotný (univerzální sekera, bradatice, širočina s obuchem a prodlouženou tulejí). Taková širočina s ornamentem paprsčitých rýh a kytiček pochází z Křenovic a je uložena ve sbírkách Moravského zemského muzea, stejně jako značně opotřebovaná (snad bojová) sekera od Loděnic (zdobená vybíjenou klikatkou s kolečky), která však zřejmě dobu slavné bitvy roku 1185 nezažila. Účel vybíjení na sekerách je později pouze dekorativní (snad s křesťanskou symbolikou) a není vhodnou datovací pomůckou; podobné zdobení často nesou středověká i novověká zemědělská nářadí, například motyka klučovnice (ze zaniklé vsi Konůvky, Archeologický ústav Moravského zemského muzea) či krojidlo (ze sbírky Etnografického ústavu Moravského zemského muzea).
The phenomenon was first noted by Czech archaeologist J. L. Píč in 1904, following the find of two axes decorated with inlay near the Palacký Bridge in Prague-Podskalí. On the basis of their yellow plating, the axes were considered gilded specimens from the Hillfort Period. B. Novotný carried out the art and history analysis of the ornament and the chemical analysis of the material in 1956, and arrived at different conclusions. In his opinion, it was an early renaissance motif in brass on a wrought, coarsened base. This more recent classification of the axes corresponds to their specific shape with a long neck. Similar axes are still used for chopping ice in the rural areas of the country today. Other finds of decorated axes (in the collections of the Prague City Museum, the Municipal Museum in Nymburk and the Poděbrady Museum) only bear wrought ornaments and their shapes differ (universal axe, bearded axe, a broadaxe with a quarterstaff and extended socket). A broadaxe with ornamentation of radial grooves and flowers comes from Křenovice and is held by the Moravian Museum, as is the heavily worn (perhaps battle) axe from Loděnice (decorated with a wrought zigzag line with circles) that, however, was not connected with the famous battle of 1185. The wrought ornamentation on axes later became purely decorative (probably involving Christian symbolism) and does not present a suitable dating aid as similar ornamentation is often found on medieval and modern-age farming tools such as a multi-purpose chopping hoe (from the deserted village of Konůvky, in the Archaeological Institute of the Moravian Museum) and coulter (from the collection of the Ethnographic Institute of the Moravian Museum).
Note
Předložená práce vznikla za finanční podpory Ministerstva kultury v rámci institucionálního financování na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace Moravské zemské muzeum (DKRVO, MK000094862).
References
[1] BELCREDI, L., 1983: Zemědělské a řemeslnické nástroje na zaniklých středověkých osadách – Landwirtschaftliches und handwerkliches Gerät aus Ortswüstungen, AH 8, 411–422.
[2] BELCREDI, L., 1988: Užití kovu ve středověké osadě. Výsledky dosavadního archeologického výzkumu zaniklé středověké osady Bystřec – Die Verwendung von Metall in mittelalterlichen Siedlungen, AH 13, 459–485.
[3] BELCREDI, L., 1989: Terminologie, třídění a kód středověkých kovových předmětů – Terminologie, Klassifizierung und Kode mittelalterlicher metallischer Gegenstände, AH 14, 437–472.
[4] GŁOSEK, M., 1996: Późnośredniowieczna broń obuchowa w zbiorach polskich. Warszava – Lódź.
[5] HOLL, I.–PARÁDI, N., 1982: Das mittelalterliche Dorf Sarvaly. Fontes Archaeologici Hungariae. Budapest.
[6] JANOTKA, M.–LINHART, K., 1984: Zapomenutá řemesla. Praha.
[7] KLUČINA, P., 2004: Zbroj a zbraně. Evropa 6.–17. století. Praha – Litomyšl.
[8] KNIES, J., 1903: Soupis palaeontologicko-archeologických sbírek konservatora mor. muzea zemského Jana Kniese, Acta Musei Moraviae – Časopis Moravského muzea III, 60–78.
[9] KRAJÍC, R., 2003: Sezimovo Ústí, Archeologie středověkého poddanského města 3. Kovárna v Sezimově Ústí a analýza železných předmětů. Die Schmiede in Sezimovo Ústí und Analyse der Produkte aus Eisen. Sezimovo Ústí – Archäologie der mittelalterlicher Untertanenstadt 3. Praha – Sezimovo Ústí – Tábor.
[10] MAREK, L. 2008: Broń biała na Śląsku. XIV–XVI wiek. Wrocław.
[11] MĚCHUROVÁ, Z., 1997: Konůvky. Zaniklá středověká ves ve Ždánickém lese – Konůvky – eine mittelalterliche Ortswüstung in dem Hügelland Ždánický les. Studie Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Brně, ročník XVII. Sv. 1. Brno.
[12] MĚCHUROVÁ, Z., 2009: Motiv větévky vinné révy (?) na zemědělském nářadí. In: Křížová, A. a kol., Ornament – oděv – šperk. Archaické projevy materiální kultury. 51–57. Brno.
[13] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1980: Středověké zbraně z okolí Loděnic, okr. Znojmo – Mittelalterliche Waffen aus der Umgebung von Loděnice, Bez. Znojmo, AR XXXII, 36–47.
[14] MICHALAK, A.–WAWRZYNIAK, P., 2011: Nowożytny topór z Kożuchowa, Archeologia Środkowego Nadodrza VIII, 155–168.
[15] NOVOTNÝ, B., 1956: Tausované sekerky z Čech – Tauschierte Äxte aus Böhmen, PA XLVII, 335–347.
[16] NOVOTNÝ, B., 1965: Nález železných predmetov v Nitre – Ein Fund von Eisengegenständen aus Nitra, Sborník Filozofickej fakulty univerzity Komenského – Musaica XVI (V), 69–79.
[17] PÍČ, J. L., 1904–1905: Dvě ozdobné sekerky, PA XXI, 634–636.
[18] RICHTER, M., 1982: Hradišťko u Davle. Městečko ostrovského kláštera – Hradišťko bei Davle – eine Kleinstadt des Ostrover Klosters. Praha.
[19] ŠIMŠA, M., 2008: Bearers of folk Craft Tradition I. Strážnice.
[20] ŠTAJNOCHR, V., 1978: Tesařské sekery, tesařské technologie. In: Muzejní a vlastivědná práce XVI, 148–168.
[21] ŠTAJNOCHR, V., 1979: Tesařské sekery, tesařské technologie. In: Muzejní a vlastivědná práce XVII, 14–39.
[22] VÁLKA, J., 1991: Dějiny Moravy I. Brno.
[23] ŽÁKOVSKÝ, P., 2010: Nález zdobené sekery z Ochozu u Brna – Fund der dekorierten Axt bei dem Dorf Ochoz, ČSPS CXVII, 198–205.
[2] BELCREDI, L., 1988: Užití kovu ve středověké osadě. Výsledky dosavadního archeologického výzkumu zaniklé středověké osady Bystřec – Die Verwendung von Metall in mittelalterlichen Siedlungen, AH 13, 459–485.
[3] BELCREDI, L., 1989: Terminologie, třídění a kód středověkých kovových předmětů – Terminologie, Klassifizierung und Kode mittelalterlicher metallischer Gegenstände, AH 14, 437–472.
[4] GŁOSEK, M., 1996: Późnośredniowieczna broń obuchowa w zbiorach polskich. Warszava – Lódź.
[5] HOLL, I.–PARÁDI, N., 1982: Das mittelalterliche Dorf Sarvaly. Fontes Archaeologici Hungariae. Budapest.
[6] JANOTKA, M.–LINHART, K., 1984: Zapomenutá řemesla. Praha.
[7] KLUČINA, P., 2004: Zbroj a zbraně. Evropa 6.–17. století. Praha – Litomyšl.
[8] KNIES, J., 1903: Soupis palaeontologicko-archeologických sbírek konservatora mor. muzea zemského Jana Kniese, Acta Musei Moraviae – Časopis Moravského muzea III, 60–78.
[9] KRAJÍC, R., 2003: Sezimovo Ústí, Archeologie středověkého poddanského města 3. Kovárna v Sezimově Ústí a analýza železných předmětů. Die Schmiede in Sezimovo Ústí und Analyse der Produkte aus Eisen. Sezimovo Ústí – Archäologie der mittelalterlicher Untertanenstadt 3. Praha – Sezimovo Ústí – Tábor.
[10] MAREK, L. 2008: Broń biała na Śląsku. XIV–XVI wiek. Wrocław.
[11] MĚCHUROVÁ, Z., 1997: Konůvky. Zaniklá středověká ves ve Ždánickém lese – Konůvky – eine mittelalterliche Ortswüstung in dem Hügelland Ždánický les. Studie Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Brně, ročník XVII. Sv. 1. Brno.
[12] MĚCHUROVÁ, Z., 2009: Motiv větévky vinné révy (?) na zemědělském nářadí. In: Křížová, A. a kol., Ornament – oděv – šperk. Archaické projevy materiální kultury. 51–57. Brno.
[13] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1980: Středověké zbraně z okolí Loděnic, okr. Znojmo – Mittelalterliche Waffen aus der Umgebung von Loděnice, Bez. Znojmo, AR XXXII, 36–47.
[14] MICHALAK, A.–WAWRZYNIAK, P., 2011: Nowożytny topór z Kożuchowa, Archeologia Środkowego Nadodrza VIII, 155–168.
[15] NOVOTNÝ, B., 1956: Tausované sekerky z Čech – Tauschierte Äxte aus Böhmen, PA XLVII, 335–347.
[16] NOVOTNÝ, B., 1965: Nález železných predmetov v Nitre – Ein Fund von Eisengegenständen aus Nitra, Sborník Filozofickej fakulty univerzity Komenského – Musaica XVI (V), 69–79.
[17] PÍČ, J. L., 1904–1905: Dvě ozdobné sekerky, PA XXI, 634–636.
[18] RICHTER, M., 1982: Hradišťko u Davle. Městečko ostrovského kláštera – Hradišťko bei Davle – eine Kleinstadt des Ostrover Klosters. Praha.
[19] ŠIMŠA, M., 2008: Bearers of folk Craft Tradition I. Strážnice.
[20] ŠTAJNOCHR, V., 1978: Tesařské sekery, tesařské technologie. In: Muzejní a vlastivědná práce XVI, 148–168.
[21] ŠTAJNOCHR, V., 1979: Tesařské sekery, tesařské technologie. In: Muzejní a vlastivědná práce XVII, 14–39.
[22] VÁLKA, J., 1991: Dějiny Moravy I. Brno.
[23] ŽÁKOVSKÝ, P., 2010: Nález zdobené sekery z Ochozu u Brna – Fund der dekorierten Axt bei dem Dorf Ochoz, ČSPS CXVII, 198–205.