Title: K postmoderní technologii psaní
Source document: Slavica litteraria. 2013, vol. 16, iss. 1-2, pp. [133]-140
Extent
[133]-140
-
ISSN1212-1509 (print)2336-4491 (online)
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/129118
Type: Article
Language
License: Not specified license
Rights access
embargoed access
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
Autor se v článku zabývá obecným přijetím postmodernismu v česko-slovenském kontextu na pozadí vývoje postmodernismu ve světě. Upozorňuje na fakt, že postmodernismus se do střední Evropy dostal sice na konci šedesátých let XX. století (polemika L. A. Fiedlera s Vl. Dostálem), ale naplno se o něm mluvilo až od přelomu osmdesátých a devadesátých let XX. století a po "sametové revoluci". Připomíná, že český a slovenský model postmoderní literatury se liší, oba však obsahují velice silné prvky politizace, což souvisí s restrukturalizací a novou emancipací celého spektra společnosti po revoluci v roce 1989. Upozorňuje však i na složky jiné (hravý postmodernismus, fantastický postmodernismus apod.).
The author of the article looks at the broad adoption of postmodernism in a Czech-Slovak context against the background of the development of postmodernism in the world. Attention is drawn to the fact that although postmodernism appeared in central Europe in the late sixties of the twentieth century (L. A. Fiedler with V. Dostal), it was not fully recognized until the late eighties and early nineties of the twentieth century, after the "Velvet Revolution". It notes that the Czech and Slovak models of postmodern literature differ, but both contain very strong elements of politicization, which is related to the restructuralization and new emancipation of the whole spectrum of society after the revolution in 1989. Attention is also paid, however, to other components (playful postmodernism, fantastic postmodernism, etc.).