Dějiny lidského myšlení vs. dějiny institucí? : několik poznámek k problematice historické muzeologie

Historická muzeologie patří mezi muzeologické subdisciplíny s poměrně dlouhou tradicí. Jako taková se dostala do pozornosti řady teoretiků, nicméně jen někteří z nich se pokusili důsledněji rozpracovat její cíle a poslání. Za asi nejvýznamnější skupinu mezi nimi můžeme v tomto směru označit ty, kdo při vymezení předmětu muzeologie vycházeli z jeho chápání jako projevu specifického vztahu či postoje člověka k realitě (Stránský, Waidacher, Raffler). Především díky jejich názorům se výzkum vývoje muzeálního fenoménu dostal do užší souvislosti s dějinami lidského myšlení, což se ovšem stále příliš neodráží v dosavadní muzeologické i nemuzeologické produkci, která upřednostňuje spíše "institucionální" přístup k dané problematice. "Nové" pojetí totiž klade zvýšené nároky a požadavky na potenciální badatele (identifikace muzeálního fenoménu, interdisciplinární přístup atd.), v případě představitelů ostatních oborů však stále bojuje s mnohdy oprávněnou nedůvěrou k literatuře označující se za muzeologickou. Předložený článek pak především upozorňuje na možnosti a východiska, které tato specifická koncepce v současnosti nabízí, a zároveň přibližuje některé její aktuální problémy.

Historical museology belongs to those museological disciplines that have quite a long tradition. It got into the spotlight of many theoreticians, nevertheless, just some of them tried to work out in detail its goals and mission thoroughly. The group that can be probably marked as the most important among them are those who, defining the subject of museology based its perception as demonstration of a specific relation or attitude of man to reality (Stránský, Waidacher, Raffler). It was mainly thanks to their opinions that the research of museum phenomenon evolution got into the closer connection with the history of human mind, which is, however, not enough reflected in the existing museology or non-museology production, which prefers rather "institutional" approach to the topic. In fact the "new" conception places demands and requirements to the potential researchers (identification of the museology phenomenon, interdisciplinary approach, etc.); in case of representatives of other fields, it still faces usually justified mistrust to literature calling itself museological. The presented article then points out possibilities and solutions that this specific concept offers at present and at the same time tries to describe some its current problems.