Název: Dějiny lidského myšlení vs. dějiny institucí? : několik poznámek k problematice historické muzeologie
Zdrojový dokument: Museologica Brunensia. 2013, roč. 2, č. 2 (Jaro 2013), s. 8-14
Rozsah
8-14
-
ISSN1805-4722 (print)2464-5362 (online)
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/131374
Type: Článek
Jazyk
Licence: Neurčená licence
Přístupová práva
přístupné po uplynutí embarga
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Historická muzeologie patří mezi muzeologické subdisciplíny s poměrně dlouhou tradicí. Jako taková se dostala do pozornosti řady teoretiků, nicméně jen někteří z nich se pokusili důsledněji rozpracovat její cíle a poslání. Za asi nejvýznamnější skupinu mezi nimi můžeme v tomto směru označit ty, kdo při vymezení předmětu muzeologie vycházeli z jeho chápání jako projevu specifického vztahu či postoje člověka k realitě (Stránský, Waidacher, Raffler). Především díky jejich názorům se výzkum vývoje muzeálního fenoménu dostal do užší souvislosti s dějinami lidského myšlení, což se ovšem stále příliš neodráží v dosavadní muzeologické i nemuzeologické produkci, která upřednostňuje spíše "institucionální" přístup k dané problematice. "Nové" pojetí totiž klade zvýšené nároky a požadavky na potenciální badatele (identifikace muzeálního fenoménu, interdisciplinární přístup atd.), v případě představitelů ostatních oborů však stále bojuje s mnohdy oprávněnou nedůvěrou k literatuře označující se za muzeologickou. Předložený článek pak především upozorňuje na možnosti a východiska, které tato specifická koncepce v současnosti nabízí, a zároveň přibližuje některé její aktuální problémy.
Historical museology belongs to those museological disciplines that have quite a long tradition. It got into the spotlight of many theoreticians, nevertheless, just some of them tried to work out in detail its goals and mission thoroughly. The group that can be probably marked as the most important among them are those who, defining the subject of museology based its perception as demonstration of a specific relation or attitude of man to reality (Stránský, Waidacher, Raffler). It was mainly thanks to their opinions that the research of museum phenomenon evolution got into the closer connection with the history of human mind, which is, however, not enough reflected in the existing museology or non-museology production, which prefers rather "institutional" approach to the topic. In fact the "new" conception places demands and requirements to the potential researchers (identification of the museology phenomenon, interdisciplinary approach, etc.); in case of representatives of other fields, it still faces usually justified mistrust to literature calling itself museological. The presented article then points out possibilities and solutions that this specific concept offers at present and at the same time tries to describe some its current problems.
Reference
[1] Jan Assmann, Kultura a paměť. Písmo, vzpomínka a politická identita v rozvinutých kulturách starověku, Praha 2001.
[2] Josef Beneš, Základy muzeologie, Opava 1997.
[3] Horst Bredekamp, Antikensehnsucht und Maschinenglauben. Die Geschichte der Kunstkammer und die Zukunft der Kunstgeschichte, Berlin 2007.
[4] George Ellis Burcow, Introduction to Museum Work, Boston 1997.
[5] André Desvalées – Francois Mairesse a kol., Základní muzeologické pojmy, Brno 2011.
[6] Katharina Flügel, Einführung in die Museologie, Darmstadt 2005.
[7] Anna Gregorová, Múzeá a muzejníctvo, Martin 1984.
[8] Andreas Hanslok, Museologie und Archivwissenschaft in der DDR: Abgrenzung und Annäherung zweier Nachbarwissenschaften, Marburg 2008.
[9] Ilse Jahn, 'Interdisciplinarity in museology – presuppositions and requissites', Museological Working Papers 2 (1981), pp. 37–38.
[10] Jiří Kroupa, Metodologie dějin umění 2. Metody dějin umění, Brno 2010.
[11] Claude Lévi-Strauss, Myšlení přírodních národů, Praha 1971.
[12] Ivo Maroević, Introduction to Museology – The European Approach, Munich 1998.
[13] Pavel Novák, Vývoj muzejního jevu od pravěku do renesance, Brno 1993, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity – závěrečná práce.
[14] Susan M. Pearce, Museums, Objects and Collections: a cultural study, Leicester 1992.
[15] Krzysztof Pomian, Der Ursprung des Museums: Vom Sammeln, Berlin 1998.
[16] Marlies Raffler, Museum – Spiegel der Nation? Zugänge zur Historischen Museologie am Beispiel der Genese von Landes- und Nationalmuseen in der Habsburgermonarchie, Wien 2007.
[17] Zbyněk Zbyslav Stránský, Archeologie a muzeologie, Brno 2005.
[18] Zbyněk Zbyslav Stránský, Úvod do studia muzeologie, Brno 2000.
[19] Jiří Špét, 'Dějiny muzejnictví a jejich aktuální úkoly', Muzeologické sešity – supplementum 3 (1985), pp. 15–29.
[20] Petr Šuleř, Obraz tezauračních tendencí v nejstarších českých literárních pramenech, Brno 1976, Filozofická fakulta Univerzity Jana Evangelisty Purkyně – závěrečná práce.
[21] Hildegard Vieregg, Geschichte des Museums: eine Einführung, München 2008.
[22] Friedrich Waidacher, Museologie – knapp gefasst, Wien – Köln – Weimar 2005.
[23] Friedrich Waidacher, Príručka všeobecnej muzeológie, Bratislava 1999.
[2] Josef Beneš, Základy muzeologie, Opava 1997.
[3] Horst Bredekamp, Antikensehnsucht und Maschinenglauben. Die Geschichte der Kunstkammer und die Zukunft der Kunstgeschichte, Berlin 2007.
[4] George Ellis Burcow, Introduction to Museum Work, Boston 1997.
[5] André Desvalées – Francois Mairesse a kol., Základní muzeologické pojmy, Brno 2011.
[6] Katharina Flügel, Einführung in die Museologie, Darmstadt 2005.
[7] Anna Gregorová, Múzeá a muzejníctvo, Martin 1984.
[8] Andreas Hanslok, Museologie und Archivwissenschaft in der DDR: Abgrenzung und Annäherung zweier Nachbarwissenschaften, Marburg 2008.
[9] Ilse Jahn, 'Interdisciplinarity in museology – presuppositions and requissites', Museological Working Papers 2 (1981), pp. 37–38.
[10] Jiří Kroupa, Metodologie dějin umění 2. Metody dějin umění, Brno 2010.
[11] Claude Lévi-Strauss, Myšlení přírodních národů, Praha 1971.
[12] Ivo Maroević, Introduction to Museology – The European Approach, Munich 1998.
[13] Pavel Novák, Vývoj muzejního jevu od pravěku do renesance, Brno 1993, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity – závěrečná práce.
[14] Susan M. Pearce, Museums, Objects and Collections: a cultural study, Leicester 1992.
[15] Krzysztof Pomian, Der Ursprung des Museums: Vom Sammeln, Berlin 1998.
[16] Marlies Raffler, Museum – Spiegel der Nation? Zugänge zur Historischen Museologie am Beispiel der Genese von Landes- und Nationalmuseen in der Habsburgermonarchie, Wien 2007.
[17] Zbyněk Zbyslav Stránský, Archeologie a muzeologie, Brno 2005.
[18] Zbyněk Zbyslav Stránský, Úvod do studia muzeologie, Brno 2000.
[19] Jiří Špét, 'Dějiny muzejnictví a jejich aktuální úkoly', Muzeologické sešity – supplementum 3 (1985), pp. 15–29.
[20] Petr Šuleř, Obraz tezauračních tendencí v nejstarších českých literárních pramenech, Brno 1976, Filozofická fakulta Univerzity Jana Evangelisty Purkyně – závěrečná práce.
[21] Hildegard Vieregg, Geschichte des Museums: eine Einführung, München 2008.
[22] Friedrich Waidacher, Museologie – knapp gefasst, Wien – Köln – Weimar 2005.
[23] Friedrich Waidacher, Príručka všeobecnej muzeológie, Bratislava 1999.