Title: Hradba jako kulturněhistorický problém: barokní fortifikace pražského levobřeží v písemnostech fortifikační komise Českého místodržitelství
Variant title:
- Fortifications as cultural and historical phenomena: baroque fortification of the left bank of the River Vltava, Prague in the documents of the fortification committee of the Czech Vicegerency
- Stadtmauern als kulturhistorisches Problem: die barocke Befestigungsanlage des linken Prager Moldauufers in der schriftlichen Hinterlassenschaft der Fortifikationskommission der Böhmischen Statthalterei
Source document: Archaeologia historica. 2015, vol. 40, iss. 2, pp. 353-367
Extent
353-367
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Persistent identifier (DOI): https://doi.org/10.5817/AH2015-2-2
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/134188
Type: Article
Language
Summary language
License: Not specified license
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
Předkládaná esej se zamýšlí nad současnými přístupy české archeologie k problematice stálých fortifikací komplexních sídelních areálů formou případové analýzy archivních dokumentů z provenience fortifikační komise Českého místodržitelství, zejména z období vlády Karla VI., které se dotýkají opevnění pražského levobřeží, tj. Malé Strany a Hradčan. Analyzované dokumenty názorným způsobem postihují praktické aspekty výstavby, konstrukce i oprav fortifikace – artefaktu, ale i každodenní okolnosti soužití malostranské a hradčanské komunity „s hradbou“. Pražské barokní hradby se tak ukazují jako samostatný areál specifických aktivit, tedy nejen jako formální znak sídliště urbánního charakteru, pro něž představovaly ve svých každodenních praktických dopadech spíše zátěž.
This paper discusses the current approaches of Czech archaeology to the subject of the permanent fortification of settlement complexes, through case analysis of archive documents from the provenance of the fortification committee of the Czech Vicegerency, notably those from the period of the reign of Charles VI that are associated with the fortification of the left bank of the River Vltava, i.e. the Malá Strana and Hradčany quarters. The analyzed documents illustrate the practical aspects of the building, structure and repairs of fortifications as artefacts, as well as the everyday realities of the “cohabitation” of the Malá Strana and Hradčany communities with the “wall”. Prague baroque fortifications emerge as an autonomous area of specific activities, i.e. not only a feature of an urban unit for which they actually meant, in their practical everyday effect, an obstacle.
Note
Text je výstupem projektu GA UK 656 314 "České místodržitelství za vlády Karla VI." řešeného na Katedře pomocných věd historických a archivního studia FF UK v Praze.
Der vorliegende Text ist ein Forschungsergebnis des am Lehrstuhl für historische Hilfswissenschaften und archivalische Studien der Philosophischen Fakultät der Karls-Universität in Prag durchgeführten Projekts GA UK 656 314 "Böhmische Statthalterei unter der Herrschaft von Karl VI.".
References
[1] BARTOŠKOVÁ, A., 2014: Budeč: Významné mocenské centrum prvních Přemyslovců. Praha.
[2] BARTOŠOVÁ, V.–HERICHOVÁ, I.–KAŠIČKA, F.–TOMKOVÁ, K., 2010: Barokní opevnění Prahy v trase stavby tunelu Blanka, ZPP 70, 239–247.
[3] BOHÁČOVÁ, I. a kol., 2003: Stará Boleslav. Přemyslovský hrad v raném středověku. Praha.
[4] BURKE, P., 2011: Co je to kulturní historie? Praha.
[5] ČECH, P., 2008: Souhrn současného stavu poznání Žatce v raném středověku – Der gegenwärtige Erkenntnisstand zu Saaz (Žatec) im Frühmittelalter, AR LX, 36–60.
[6] ČIHÁKOVÁ, J.–HAVRDA, J., 2008: Malá Strana v raném středověku. Stav výzkumu a rekapitulace poznání – Malá Strana (Lesser Town) in Prague in the Early Middle Ages. The current status of archaeological excavations, AR LX, 187–288.
[7] DANIEL, U., 2005: Kompendium Kulturgeschichte. Theorien, Praxis, Schlüsselwörter. Frankfurt am Main.
[8] DRESLER, P., 2011: Opevnění Pohanska u Břeclavi. Brno.
[9] ETTEL, P., 2001: Karlburg – Roßtal – Oberammerthal. Studien zum frühmittelalterlichen Burgenbau in Nordbayern. Frühgeschichtliche und provinzialrömische Archäologie. Materialien und Forschungen 5. Rahden/Westf.
[10] HASILOVÁ, P., v přípravě: Místodržitelská fortifikační komise pro Malou Stranu a Cheb.
[11] HAVRDA, J.–TRIML, M., 2013: Nebovidy. Středověká osada v pražském podhradí. Archeologické prameny k dějinám Prahy 6. Praha.
[12] JEŘÁB, J., 2000: Nálezová zpráva z archeologického výzkumu prováděného formou dohledu ve vojenském areálu Pohořelec, čp. 120 a 121 v Praze 6 – Hradčanech, ulož. v Archivu nálezových zpráv ARÚ AV ČR, Praha, v. v. i., TX200101546.
[13] KAŠIČKA, F.–LACINGER, L., 2005: Hradčanské hradby v rozsahu bastionů č. XI–XIV, stavebně-historický průzkum, GŘ NPÚ, PPOP-996-5-531.
[14] KORTUS, O., 2008: Cheb a okolí za saského vpádu v letech 1631 a 1632, Sborník muzea Karlovarského kraje 16, 95–122.
[15] KOS, L., 2012: Raně středověké fortifikace s čelní kamennou plentou ve střední Evropě, Studia Mediaevalia Pragensia 11, 117–175.
[16] KUBŮ, F., 2006: Chebský městský stát. Počátky a vrcholné období do počátku 16. století. České Budějovice.
[17] KUPKA, V. a kol., 2001: Pevnosti a opevnění v Čechách na Moravě a ve Slezsku. Praha.
[18] NA, SČM: Národní archiv České republiky, fond Staré české místodržitelství, 1563–1751, NAD 181.
[19] NEUSTUPNÝ, E., 2007: Vymezení archeologie. In: Pravěký svět a jeho poznání. Archeologie pravěkých Čech 1 (Kuna, M., ed.), 11–22. Praha.
[20] PROCHÁZKA, R., 2009: Vývoj opevňovací techniky na Moravě a v českém Slezsku v raném středověku. Brno.
[21] RAZÍM, V., 2001: Městské opevnění na Petříně. In: Zavřel, J. a kol., Pražský vrch Petřín, 133–143. Praha – Litomyšl.
[22] RAZÍM, V., 2001a: Středověké hradby města Nymburka. Nymburk.
[23] RICOEUR, P., 1997: Teória interpretácie. Diskurz a prebytok významu. Bratislava.
[24] RICHTER, M., 1982: Hradišťko u Davle. Městečko ostrovského kláštera. Praha.
[25] SALAČ, V., 2011: K výzkumu oppid v Čechách a na Moravě v minulém tisíciletí, ASČ 15, 463–474.
[26] SIEGL, K., 1918: Die staatsrechtliche Stellung des Egerlandes. Eger.
[27] SLAVÍK, J. a kol., 2014: Bastionové pevnosti – průzkumy a opravy. Ústí nad Labem.
[28] SOA T: Státní oblastní archiv v Třeboni, Rodinný archiv Serényiů de Kis Serényi (1577) 1739–1799, NAD 590, karton 3, sign. III D 10.
[29] VLČEK, P.–ČIHÁKOVÁ, J., 1999: Brány, opevnění, věže. In: Vlček, P. a kol., Umělecké památky Prahy III. Malá Strana, 113–121. Praha.
[2] BARTOŠOVÁ, V.–HERICHOVÁ, I.–KAŠIČKA, F.–TOMKOVÁ, K., 2010: Barokní opevnění Prahy v trase stavby tunelu Blanka, ZPP 70, 239–247.
[3] BOHÁČOVÁ, I. a kol., 2003: Stará Boleslav. Přemyslovský hrad v raném středověku. Praha.
[4] BURKE, P., 2011: Co je to kulturní historie? Praha.
[5] ČECH, P., 2008: Souhrn současného stavu poznání Žatce v raném středověku – Der gegenwärtige Erkenntnisstand zu Saaz (Žatec) im Frühmittelalter, AR LX, 36–60.
[6] ČIHÁKOVÁ, J.–HAVRDA, J., 2008: Malá Strana v raném středověku. Stav výzkumu a rekapitulace poznání – Malá Strana (Lesser Town) in Prague in the Early Middle Ages. The current status of archaeological excavations, AR LX, 187–288.
[7] DANIEL, U., 2005: Kompendium Kulturgeschichte. Theorien, Praxis, Schlüsselwörter. Frankfurt am Main.
[8] DRESLER, P., 2011: Opevnění Pohanska u Břeclavi. Brno.
[9] ETTEL, P., 2001: Karlburg – Roßtal – Oberammerthal. Studien zum frühmittelalterlichen Burgenbau in Nordbayern. Frühgeschichtliche und provinzialrömische Archäologie. Materialien und Forschungen 5. Rahden/Westf.
[10] HASILOVÁ, P., v přípravě: Místodržitelská fortifikační komise pro Malou Stranu a Cheb.
[11] HAVRDA, J.–TRIML, M., 2013: Nebovidy. Středověká osada v pražském podhradí. Archeologické prameny k dějinám Prahy 6. Praha.
[12] JEŘÁB, J., 2000: Nálezová zpráva z archeologického výzkumu prováděného formou dohledu ve vojenském areálu Pohořelec, čp. 120 a 121 v Praze 6 – Hradčanech, ulož. v Archivu nálezových zpráv ARÚ AV ČR, Praha, v. v. i., TX200101546.
[13] KAŠIČKA, F.–LACINGER, L., 2005: Hradčanské hradby v rozsahu bastionů č. XI–XIV, stavebně-historický průzkum, GŘ NPÚ, PPOP-996-5-531.
[14] KORTUS, O., 2008: Cheb a okolí za saského vpádu v letech 1631 a 1632, Sborník muzea Karlovarského kraje 16, 95–122.
[15] KOS, L., 2012: Raně středověké fortifikace s čelní kamennou plentou ve střední Evropě, Studia Mediaevalia Pragensia 11, 117–175.
[16] KUBŮ, F., 2006: Chebský městský stát. Počátky a vrcholné období do počátku 16. století. České Budějovice.
[17] KUPKA, V. a kol., 2001: Pevnosti a opevnění v Čechách na Moravě a ve Slezsku. Praha.
[18] NA, SČM: Národní archiv České republiky, fond Staré české místodržitelství, 1563–1751, NAD 181.
[19] NEUSTUPNÝ, E., 2007: Vymezení archeologie. In: Pravěký svět a jeho poznání. Archeologie pravěkých Čech 1 (Kuna, M., ed.), 11–22. Praha.
[20] PROCHÁZKA, R., 2009: Vývoj opevňovací techniky na Moravě a v českém Slezsku v raném středověku. Brno.
[21] RAZÍM, V., 2001: Městské opevnění na Petříně. In: Zavřel, J. a kol., Pražský vrch Petřín, 133–143. Praha – Litomyšl.
[22] RAZÍM, V., 2001a: Středověké hradby města Nymburka. Nymburk.
[23] RICOEUR, P., 1997: Teória interpretácie. Diskurz a prebytok významu. Bratislava.
[24] RICHTER, M., 1982: Hradišťko u Davle. Městečko ostrovského kláštera. Praha.
[25] SALAČ, V., 2011: K výzkumu oppid v Čechách a na Moravě v minulém tisíciletí, ASČ 15, 463–474.
[26] SIEGL, K., 1918: Die staatsrechtliche Stellung des Egerlandes. Eger.
[27] SLAVÍK, J. a kol., 2014: Bastionové pevnosti – průzkumy a opravy. Ústí nad Labem.
[28] SOA T: Státní oblastní archiv v Třeboni, Rodinný archiv Serényiů de Kis Serényi (1577) 1739–1799, NAD 590, karton 3, sign. III D 10.
[29] VLČEK, P.–ČIHÁKOVÁ, J., 1999: Brány, opevnění, věže. In: Vlček, P. a kol., Umělecké památky Prahy III. Malá Strana, 113–121. Praha.