Title: Zájmenná deklinace v altajských jazycích
Variant title:
- Pronominal declension in Altaic languages
Source document: Linguistica Brunensia. 2015, vol. 63, iss. 2, pp. 57-83
Extent
57-83
-
ISSN1803-7410 (print)2336-4440 (online)
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/134490
Type: Article
Language
License: Not specified license
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
This article gives a summary of the pronominal declension in the five branches of the Altaic lan-guages (till the present time it was not realized at least in any individual branch), reconstructs pro-nominal declension for the daughter protolanguages, and then compares these protosystems. The final result is an attempt to reconstruct the Altaic pronominal protosystem. One can conclude that the personal pronouns in the daughter branches of the Altaic (macro-)family preserve one specific common feature: the opposition of a direct case (nominative) with a base for the oblique cases char-acterized by a nasal extension. Only this extended pronominal stem forms the basis for the case end-ings proper. An internal analysis of these and external comparisons demonstrate that they represent practically the same case markers as in the nominal declension (cf. Blažek – Schwarz2014).When projecting this system into the Altaic protolanguage, it remains an open question whether the different forms of the direct (nominative) and oblique cases in the 1st person sg., namely *(e)bi : *minoin our reconstruction, reflect the primary suppletion or whether they may be derived from a common denominator. Traditionally m- in the 1st person has been explained through na-sal assimilation under the influence of the following -n, but comparably legitimate is the idea of a secondary denasalization *mV > *bVin the monosyllabic morpheme with a final vowel. Prelimi-narily we conclude that this suppletion was functional already on the Proto-Altaic level and only a deeper comparison with the reconstructed protolanguages of Northern Eurasia can confirm the origin of the whole paradigm in one root, both from a genetic perspective (the Nostratic hypothesis of Illič-Svityč; Dolgopolsky) or from an areal perspective (cf. e.g. Doerfer, Vovin).
Note
Tato studie vznikla pod záštitou grantů České grantové agentury v projektech P406/12/0655 a GA15-12215S.
References
[1] AJ = Kononov, Andrej Nikolaevič et al., eds. 1993. Altajskie jazyki, Moskva: Nauka.
[2] Avrorin, Valentin Aleksandrovič. 1968. Nanajskij jazyk. In: s. JN V, 129–148.
[3] Avrorin, Valentin Aleksandrovič – Lebedeva, E. P. 1968. Oročskij jazyk. In: JN V, s. 191–209.
[4] B = Böhtlingk, Otto. 1851. Über die Sprache der Jakuten. Grammatik, Text und Wörterbuch. St. Petrsburg: Eggers – Leipzig: Voss.
[5] Baskakov, Nikolaj Aleksandrovič. 1966. Karakalpakskij jazyk. In: JN II, s. 301–319.
[6] Baskakov, Nikolaj Aleksandrovič. 1997. Karakalpakskij jazyk. In: TJ, s. 264–271.
[7] Benzing, Johannes. 1955. Die tungusischen Sprachen. Versuch einer vergleichenden Grammatik. Mainz: Akademie der Wissenschaften und der Literatur.
[8] Berta, Arpád. 1998. Tatar and Bashkir. In: TL, s. 283–300.
[9] Bertagaev, Trofim Alekseevič. 1968. Kalmyckij jazyk. In: JN V, s. 34–52.
[10] Blagova, Galina Fёdorovna. 1997. Čagatajskij jazyk. In: TJ, s. 148–159.
[11] Blagova, Galina Fёdorovna. 2002. Karlucko-ujgurskaja gruppa. Morfologija (krome glagola). In: RR, s. 339–475.
[12] Blažek, Václav – Schwarz, Michal. 2014. Jmenná deklinace v altajských jazycích. Linguistica Brunensia. 62(1), s. 89–98.
[13] Boeschoten, Hendrik. 1998. Uzbek. In: TL, s. 357–378.
[14] Bulatova, Nadežda Ja. 2003. Mestoimenija v sibirskoj gruppe tunguso-man'čžurskix jazykov. Acta Linguistica Petropolitana. T. I, časť 3, s. 171–236.
[15] Castrén, Mathias A. 1856. Grundzüge einer tungusischen sprachlehre, nebst kurzem wörterverzeichniss. Hrsg. von Anton Schiefner. St. Petersburg: Kaiserliche Akademie der Wissenschaften.
[16] Castrén, Mathias A. 1857. Versuch einen koibalischen und karagassische Sprachlehre [online]. Hrsg. von Anton Schiefner. St. Petersburg: Kaiserliche Akademie der Wissenschaften [cit. 2.2.2015]. Dostupné z: https://archive.org/details/malexandercastr01castgoog.
[17] Cincius, Vera I. 1982. Negidaľskij jazyk. Leningrad: Nauka.
[18] Clark, Larry. 1998. Chuvash. In: TL, s. 434–452.
[19] Csató, Éva Á. – Karakoç, Birsel. 1998. Noghay. In: TL, s. 333–343.
[20] Čečenov, Alij Axmatovič. 1997. Poloveckij jazyk. In: TJ, s. 110–115.
[21] Čečenov, Alij Axmatovič – Axmatov, Ibragim Xašimovič. 1997. Karačaevo-balkarskij jazyk. In: TJ, s. 272–285.
[22] Dmitrieva, Ljudmila Vasil'jevna. 1966. Jazyk barabinskix tatar. In: JN II, s. 155–172.
[23] Doerfer, Gerhard. 1988. Grammatik des Chaladsch. Wiesbaden: Harrassowitz.
[24] Dolgopolsky, Aharon. 1984. On personal pronouns in the Nostratic languages. In: Gschwantler, Otto. et al., eds. Linguistica et Philologica. Gedankschrift für Björn Collinder. Wien: Braumüller, s. 65–112.
[25] Duľzon, Andrej Petrovič. 1966. Čulymsko-tjurkskij jazyk. In: JN II, s. 446–466.
[26] Dyrenkova, Nadežda P. 1940. Grammatika ojratskogo jazyka [online]. Moskva: Izdateľstvo Akademii nauk SSSR [cit. 2.2.2015]. Dostupné z: http://nbra.ru/bd/pdf/153.pdf.
[27] Dyrenkova, Nadežda P. 1941. Grammatika šorskogo jazyka [online]. Moskva – Leningrad: Izdateľstvo Akademii nauk SSSR [cit. 2.2.2015]. Dostupné z: http://nauka1941-1945.ru/files/pdf/EB_1941_AKS_00000138.pdf.
[28] Dybo, Anna Vladimirovna. 2006. Pratjurkskij jazyk – osnova: Imja. In: Tenišev, Ėdgem R. – Dybo, Anna V., eds. Sravniteľno-istoričeskaja grammatika tjurkskix jazykov: Tjurkskij jazyk-osnova; Kartina mira pratjurkskogo ėtnosa po dannym jazyka. Moskva: Nauka, s. 228–239.
[29] Dybo, Anna Vladimirovna – Levitskaja, Lija Sergeevna. 2002. Oguzskaja gruppa (Fonetika, Morfonologija, Imja). In: RR, s. 7–156.
[30] EDAL = Starostin, Sergei – Dybo, Anna – Mudrak, Oleg. 2003. Etymological Dictionary of the Altaic Languages. T. I–III. Leiden–Boston: Brill.
[31] Erdal, Marcel. 1993. Die Sprache der wolgabolgarischen Inschriften. Wiesbaden: Harrassowitz.
[32] Erdal, Marcel. 2004. A Grammar of Old Turkic [online]. Leiden: Brill [cit. 2.2.2015]. Dostupné z: http://altaica.ru/LIBRARY/turks/Erdal_OTG.pdf.
[33] Faehndrich, Burgel R. M. 2007. Sketch Grammar of the Karlong variety of Mongghul, and dialectal survey of Mongghul. Manoa. Doctoral thesis. University of Hawa'ii.
[34] Gabain, Anna von. 1950. Alttürkische Grammatik. Leipzig: Harrassowitz.
[35] Georg, Stefan. 2003. Mongghul. In: ML, s. 286–306.
[36] Grekul, Anastasija Ivanovna. 1975. Mestoimenija. In: Baskakov, Nikolaj Aleksandrovič, ed. Grammatika xakasskogo jazyka. Moskva: Nauka, s. 145–163.
[37] Haenisch, Erich. 1961. Mandschu-Grammatik. Leipzig: VEB Verlag Enzyklopädia.
[38] Hahn, Reinhard F. 1998. Uyghur. In: TL, s. 379–396.
[39] Illič-Svityč, Vladislav M. 1976. Opyt sravnenija nostratičeskix jazykov. T. II. Moskva: Nauka.
[40] Isxakov, Fazyl G. – Paľmax, Aleksandr A. 1961. Grammatika tuvinskogo jazyka. Moskva: Izdateľstvo vostočnoj literatury.
[41] Izidinova, Sevile Refatovna. 1997. Krymskotatarskij jazyk. In: TJ, s. 298–308.
[42] Janhunen, Juha. 1990. Material on Manchurian Khamnigan Mongol. Helsinki: Castrenianum Complex of the University of Helsinki in cooperation with the Finno-Ugrian Society. Castrenianumin toimitteita, Vol. 37.
[43] Jaxontova, Natalja S. 1996. Ojratskij literaturnyj jazyk XVII veka. Moskva: Nauka.
[44] JN II = Baskakov, Nikolaj Aleksandrovič et al., eds. 1966. Jazyki narodov SSSR. T. II: Tjurkskie jazyki. Leningrad: Nauka.
[45] JN V = Sunik, Orest P. et al., eds. 1968. Jazyki narodov SSSR. T. V: Mongoľskie, tunguso-mańčžurskie i paleoaziatskie jazyki. Leningrad: Nauka.
[46] Kajdarov, Abu-Ali Tuganbaevič. 1997. Kazaxskij jazyk. In: TJ, s. 242–253.
[47] Kane, Daniel. 1989. The Sino-Jurchen Vocabulary of the Bureau of Interpreters. Bloomington: Indiana University.
[48] Kane, Daniel. 2009. The Kitan Language and Script. Leiden–Boston: Brill.
[49] Kazakh language [online]. [cit. 2.2.2015]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Kazakh_language
[50] Kenesbaev, Smet K. – Karaševa, N.B. 1966. Kazaxskij jazyk. In: JN II, s. 320–339.
[51] Kirchner, Mark. 1998. Kirghiz. In: TL, s. 344–356.
[52] KJ = Vovin, Alexander. 2010. Koreo-Japonica: a re-evaluation of a common genetic origin. Honolulu: University of Hawai'i Press - Center for Korean Studies.
[53] Kononov, Andrej Nikolaevič. 1980. Grammatika jazyka tjurkskix runičeskix pamjatnikov <VII – IX vv.>. Leningrad: Nauka.
[54] Kuun, Geza, ed. 1981. Codex Cumanicus. Budapest: Oriental reprints.
[55] Kyrgyz language [online]. [cit. 2.2.2015]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Kyrgyz_language#Pronouns
[56] Lee, Ki-Moon. 1977. Geschichte der koreanischen Sprache. Übersetzt von Bruno Lewin. Wiesbaden: Reichert.
[57] Levitskaja, L.S. 1997. Kumykskij jazyk. In: TJ, s. 319–327.
[58] LR = Lee, Ki-Moon – Ramsey, S. Robert. 2011. A History of the Korean Language. Cambridge: University Press.
[59] M = Malov, Sergej E. 1957. Jazyk želtyx ujgurov: slovaŕ i grammatika. Alma-Ata: Izdateľstvo Akademii nauk Kazaxskoj SSR.
[60] Ma = Martin, Samuel E. 1992. A Reference Grammar of Korean. Tokyo: Charles E. Tuttle Company.
[61] Martin, Samuel E. 1966. Lexical evidence relating Korean to Japanese. Language. 42, s. 185–251. | DOI 10.2307/411687
[62] Martin, Samuel E. 1996. Consonant Lenition in Korean and the Macro-Altaic Question. Honolulu: University of Hawa'i.
[63] Menges, Karl H. 1968. Die tungusischen Sprachen. In: Tungusologie. Handbuch der Orientalistik. I. Abteilung, 5. Band: Altaistik, 3. Abschnitt. Leiden–Köln: Brill, s. 21–256.
[64] Menges, Karl H. 1968 (1995). The Turkic Languages and Peoples. Wiesbaden: Harrassowitz.
[65] Menges, Karl H. 1984. Korean and Altaic – a preliminary sketch. Central Asiatic Journal. 28 (3–4), s. 234–295.
[66] ML = Janhunen, Juha, ed. 2003. The Mongolic Languages. London–New York: Routledge.
[67] Möllendorf, Paul G. von. 1892. Manchu Grammar with Analysed Texts. Shanghai: American Presbyterian Mission Press.
[68] Musaev, Kenesbaj M. 1977. Kratkij grammatičeskij očerk karaimskogo jazyka. Moskva: Nauka.
[69] Nugteren, Hans. 2003. Shira Yughur. In: ML, s. 265–285.
[70] Oruzbaeva, Bubujna O. 1997. Kirgizskij jazyk. In: TJ, s. 286–297.
[71] Petrova, Taťjana I. 1967. Jazyk orokov (uľta). Leningrad: Nauka.
[72] PKE = Ramstedt, Gustaf J. 1982. Paralipomena of Korean Etymologies. Collected and edited by Songmoo Kho. Helsinki: Société Finno-Ougrienne. Mémoires de la société Finno-Ougrienne, Vol. 182.
[73] Poppe, Nicholas. 1955. Introduction to Mongolian Comparative Studies. Helsinki: Société Finno-Ougrienne. Mémoires de la société Finno-Ougrienne, Vol. 110.
[74] Poppe, Nikolaus. 1965. Introduction to Altaic Linguistics. Wiesbaden: Harrassowitz.
[75] Poppe, Nicholas. 1970. Mongolian. Language Handbook. Washington: Center for Applied Linguistics.
[76] Pulleyblank, Edwin G. 1991. Lexicon of Reconstructed Pronunciation in Early Middle Chinese, Late Middle Chinese, and Early Mandarin. Vancouver: UBC Press.
[77] R = Ramstedt, Gustaf J. 1952. Einführung in die altaische Sprachwissenschaft. II: Formenlehre. Bearbeitet und herausgegeben von Pentti Aalto. Helsinki: Société Finno-Ougrienne. Mémoires de la société Finno-Ougrienne, Vol. 104, 2. Cit. podle ruského překladu Vvedenie v altajskoe jazykoznanie: Morfologija. Překl. Slonim, L. S. Moskva: Izdateľstvo inostrannoj literatury, 1957.
[78] Rä = Räsänen, Martti. 1957. Materialien zur Morphologie der Türkischen Sprachen. Helsinki: Societas orientalis fennica. Studia Orientalia, Vol. 21.
[79] Rassadin, Valentin I. 1978. Morfologija tofalarskogo jazyka v sravniteľnom osveščenii. Moskva: Nauka.
[80] Rešetov, Viktor Vasil'jevič. 1966. Uzbekskij jazyk. In: JN II, s. 340–362.
[81] Ro = Robbeets, Martine I. 2005. Is Japanese Related to Korean, Tungusic, Mongolic and Turkic? Wiesbaden: Harrassowitz.
[82] RR = Tenišev, Ėdgem R., ed. 2002. Sravniteľno-istoričeskaja grammatika tjurkskix jazykov: Regionaľnye rekonstrukcii. Moskva: Nauka.
[83] Rybatzki, Volker. 2003. Middle Mongol. In: ML, s. 57–82.
[84] Sárközi, Alice. 2004. Classical Mongolian. Munich: Lincom Europa.
[85] Schwarz, Michal – Blažek, Václav. 2010. Klasifikace a rozšíření mongolských jazyků. Linguistica Brunensia. 58 (1–2), s. 11–50.
[86] Schwarz, Michal – Blažek, Václav. 2011. Klasifikace a přehled turkických jazyků. Linguistica Brunensia. 59 (1–2), s. 25–59.
[87] Schwarz, Michal – Blažek, Václav. 2012. Tunguzské jazyky – přehled, klasifikace, současný stav. Linguistica Brunensia. 60 (1–2), s. 147–170.
[88] SKE = Ramstedt, Gustaf J. 1949. Studies in Korean Etymology. Helsinki: Société Finno-Ougrienne. Mémoires de la Société Finno-Ougrienne, Vol. 95.
[89] Slater, Keith W. 2003a. Grammar of Mangghuer: A Mongolic Language of China's Qinghai-Gansu Sprachbund. London: Curzon.
[90] Slater, Keith W. 2003b. Mangghuer. In: ML, s. 307–324.
[91] Stachowski, Marek – Menz, Astrid. 1998. Yakut. In: TL, s. 417–433.
[92] Starostin, Sergei. 1991. Altajskaja problema i proisxoždenie japonskogo jazyka. Moskva: Nauka.
[93] Starostin, ChDb = Starostin, Sergej A. 2005. Chinese Database [online]. [cit. 5.2.2015]. Dostupné z: http://starling.rinet.ru/cgi-bin/query.cgi?root=config&morpho=0&basename=\data\china\bigchina.
[94] Sunik, Orest Petrovič. 1968a. Uľčskij jazyk. In: JN V, s. 149–171.
[95] Sunik, Orest Petrovič. 1968b. Udėgejskij jazyk. In: JN V, s. 210–232.
[96] Sy = Syromjatnikov, Nikolaj A. 1983. Klassičeskij japonskij jazyk. Moskva: Nauka.
[97] Tenišev, Ėdgem R. – Dybo, Anna V., eds. 2006. Sravniteľno-istoričeskaja grammatika tjurkskix jazykov: Tjurkskij jazyk-osnova; Kartina mira pratjurkskogo ėtnosa po dannym jazyka. Moskva: Nauka.
[98] TJ = Tenišev, Ėdgem R., ed. 1997. Jazyka mira: Tjurkskie jazyki. Moskva: Indrik.
[99] TL = Johanson, Lars – Csató, Éva Á., eds. 1998. The Turkic Languages. London–New York: Routledge.
[100] Todaeva, Buljaš X. 1961. Dunsjanskij jazyk. Moskva: Izdateľstvo vostočnoj literatury.
[101] Todaeva, Buljaš X. 1968. Burjatskij jazyk. In: JN V, s. 13–33.
[102] Todaeva, Buljaš X. 1986. Dagurskij jazyk. Moskva: Nauka.
[103] Tsumagari, Toshiro. 2009. A Sketch of Solon Grammar [online]. Hokkaido University. [cit. 5.2.2015]. Dostupné z: http://eprints.lib.hokudai.ac.jp/dspace/bitstream/2115/38236/1/01_p1-21.pdf.
[104] TT = Tenišev, Ėdgem R. – Todaeva, Buljaš X. 1966. Jazyk želtyx ujgurov [online]. Moskva: Nauka [cit. 2.2.2015]. Dostupné z: http://altaica.ru/LIBRARY/TODAEVA/Jazyk_zheltyh_ujgurov.pdf.
[105] V = Vovin, Alexander. 2005–2009. A Descriptive and Comparative Grammar of Western Old Japanese. Part 1: Sources, Script and Phonology, Lexicon and Nominals. Part 2: Adjectives, Verbs, Adverbs, Conjunctions, Particles, Postpositions. Folkestone (Kent): Global Oriental.
[106] VA = Vovin, Alexander. 1995. Once again on the accusative marker in Old Korean. Diachronica. 12(2), s. 223–236. | DOI 10.1075/dia.12.2.04vov
[107] Vovin, Alexander. 2011. First and second person singular pronouns: a pillar or a pillory of the 'Altaic' hypothesis? Türk Dilleri Araştırmaları. 21(2), s. 251–278.
[108] Weiers, Michael. 2003. Moghol. In: ML, s. 248–264.
[109] Whitman, John. 2012. The Relationship between Japanese and Korean. In: Trantner, Nicolas, ed. The Languages of Japan and Korea. London: Routledge, s. 24–38.
[110] Wu Hugjiltu. 2003. Bonan. In: ML, s. 325–345.
[111] Xakasskij slovar' onlajn [online]. [cit. 2.2.2015]. Dostupné z: http://www.sostik.info/gram-5.php.
[112] ZM = Iwamura, Shinobu et al. 1961. The Zirni Manuscript. Kyoto: Kyoto University.
[2] Avrorin, Valentin Aleksandrovič. 1968. Nanajskij jazyk. In: s. JN V, 129–148.
[3] Avrorin, Valentin Aleksandrovič – Lebedeva, E. P. 1968. Oročskij jazyk. In: JN V, s. 191–209.
[4] B = Böhtlingk, Otto. 1851. Über die Sprache der Jakuten. Grammatik, Text und Wörterbuch. St. Petrsburg: Eggers – Leipzig: Voss.
[5] Baskakov, Nikolaj Aleksandrovič. 1966. Karakalpakskij jazyk. In: JN II, s. 301–319.
[6] Baskakov, Nikolaj Aleksandrovič. 1997. Karakalpakskij jazyk. In: TJ, s. 264–271.
[7] Benzing, Johannes. 1955. Die tungusischen Sprachen. Versuch einer vergleichenden Grammatik. Mainz: Akademie der Wissenschaften und der Literatur.
[8] Berta, Arpád. 1998. Tatar and Bashkir. In: TL, s. 283–300.
[9] Bertagaev, Trofim Alekseevič. 1968. Kalmyckij jazyk. In: JN V, s. 34–52.
[10] Blagova, Galina Fёdorovna. 1997. Čagatajskij jazyk. In: TJ, s. 148–159.
[11] Blagova, Galina Fёdorovna. 2002. Karlucko-ujgurskaja gruppa. Morfologija (krome glagola). In: RR, s. 339–475.
[12] Blažek, Václav – Schwarz, Michal. 2014. Jmenná deklinace v altajských jazycích. Linguistica Brunensia. 62(1), s. 89–98.
[13] Boeschoten, Hendrik. 1998. Uzbek. In: TL, s. 357–378.
[14] Bulatova, Nadežda Ja. 2003. Mestoimenija v sibirskoj gruppe tunguso-man'čžurskix jazykov. Acta Linguistica Petropolitana. T. I, časť 3, s. 171–236.
[15] Castrén, Mathias A. 1856. Grundzüge einer tungusischen sprachlehre, nebst kurzem wörterverzeichniss. Hrsg. von Anton Schiefner. St. Petersburg: Kaiserliche Akademie der Wissenschaften.
[16] Castrén, Mathias A. 1857. Versuch einen koibalischen und karagassische Sprachlehre [online]. Hrsg. von Anton Schiefner. St. Petersburg: Kaiserliche Akademie der Wissenschaften [cit. 2.2.2015]. Dostupné z: https://archive.org/details/malexandercastr01castgoog.
[17] Cincius, Vera I. 1982. Negidaľskij jazyk. Leningrad: Nauka.
[18] Clark, Larry. 1998. Chuvash. In: TL, s. 434–452.
[19] Csató, Éva Á. – Karakoç, Birsel. 1998. Noghay. In: TL, s. 333–343.
[20] Čečenov, Alij Axmatovič. 1997. Poloveckij jazyk. In: TJ, s. 110–115.
[21] Čečenov, Alij Axmatovič – Axmatov, Ibragim Xašimovič. 1997. Karačaevo-balkarskij jazyk. In: TJ, s. 272–285.
[22] Dmitrieva, Ljudmila Vasil'jevna. 1966. Jazyk barabinskix tatar. In: JN II, s. 155–172.
[23] Doerfer, Gerhard. 1988. Grammatik des Chaladsch. Wiesbaden: Harrassowitz.
[24] Dolgopolsky, Aharon. 1984. On personal pronouns in the Nostratic languages. In: Gschwantler, Otto. et al., eds. Linguistica et Philologica. Gedankschrift für Björn Collinder. Wien: Braumüller, s. 65–112.
[25] Duľzon, Andrej Petrovič. 1966. Čulymsko-tjurkskij jazyk. In: JN II, s. 446–466.
[26] Dyrenkova, Nadežda P. 1940. Grammatika ojratskogo jazyka [online]. Moskva: Izdateľstvo Akademii nauk SSSR [cit. 2.2.2015]. Dostupné z: http://nbra.ru/bd/pdf/153.pdf.
[27] Dyrenkova, Nadežda P. 1941. Grammatika šorskogo jazyka [online]. Moskva – Leningrad: Izdateľstvo Akademii nauk SSSR [cit. 2.2.2015]. Dostupné z: http://nauka1941-1945.ru/files/pdf/EB_1941_AKS_00000138.pdf.
[28] Dybo, Anna Vladimirovna. 2006. Pratjurkskij jazyk – osnova: Imja. In: Tenišev, Ėdgem R. – Dybo, Anna V., eds. Sravniteľno-istoričeskaja grammatika tjurkskix jazykov: Tjurkskij jazyk-osnova; Kartina mira pratjurkskogo ėtnosa po dannym jazyka. Moskva: Nauka, s. 228–239.
[29] Dybo, Anna Vladimirovna – Levitskaja, Lija Sergeevna. 2002. Oguzskaja gruppa (Fonetika, Morfonologija, Imja). In: RR, s. 7–156.
[30] EDAL = Starostin, Sergei – Dybo, Anna – Mudrak, Oleg. 2003. Etymological Dictionary of the Altaic Languages. T. I–III. Leiden–Boston: Brill.
[31] Erdal, Marcel. 1993. Die Sprache der wolgabolgarischen Inschriften. Wiesbaden: Harrassowitz.
[32] Erdal, Marcel. 2004. A Grammar of Old Turkic [online]. Leiden: Brill [cit. 2.2.2015]. Dostupné z: http://altaica.ru/LIBRARY/turks/Erdal_OTG.pdf.
[33] Faehndrich, Burgel R. M. 2007. Sketch Grammar of the Karlong variety of Mongghul, and dialectal survey of Mongghul. Manoa. Doctoral thesis. University of Hawa'ii.
[34] Gabain, Anna von. 1950. Alttürkische Grammatik. Leipzig: Harrassowitz.
[35] Georg, Stefan. 2003. Mongghul. In: ML, s. 286–306.
[36] Grekul, Anastasija Ivanovna. 1975. Mestoimenija. In: Baskakov, Nikolaj Aleksandrovič, ed. Grammatika xakasskogo jazyka. Moskva: Nauka, s. 145–163.
[37] Haenisch, Erich. 1961. Mandschu-Grammatik. Leipzig: VEB Verlag Enzyklopädia.
[38] Hahn, Reinhard F. 1998. Uyghur. In: TL, s. 379–396.
[39] Illič-Svityč, Vladislav M. 1976. Opyt sravnenija nostratičeskix jazykov. T. II. Moskva: Nauka.
[40] Isxakov, Fazyl G. – Paľmax, Aleksandr A. 1961. Grammatika tuvinskogo jazyka. Moskva: Izdateľstvo vostočnoj literatury.
[41] Izidinova, Sevile Refatovna. 1997. Krymskotatarskij jazyk. In: TJ, s. 298–308.
[42] Janhunen, Juha. 1990. Material on Manchurian Khamnigan Mongol. Helsinki: Castrenianum Complex of the University of Helsinki in cooperation with the Finno-Ugrian Society. Castrenianumin toimitteita, Vol. 37.
[43] Jaxontova, Natalja S. 1996. Ojratskij literaturnyj jazyk XVII veka. Moskva: Nauka.
[44] JN II = Baskakov, Nikolaj Aleksandrovič et al., eds. 1966. Jazyki narodov SSSR. T. II: Tjurkskie jazyki. Leningrad: Nauka.
[45] JN V = Sunik, Orest P. et al., eds. 1968. Jazyki narodov SSSR. T. V: Mongoľskie, tunguso-mańčžurskie i paleoaziatskie jazyki. Leningrad: Nauka.
[46] Kajdarov, Abu-Ali Tuganbaevič. 1997. Kazaxskij jazyk. In: TJ, s. 242–253.
[47] Kane, Daniel. 1989. The Sino-Jurchen Vocabulary of the Bureau of Interpreters. Bloomington: Indiana University.
[48] Kane, Daniel. 2009. The Kitan Language and Script. Leiden–Boston: Brill.
[49] Kazakh language [online]. [cit. 2.2.2015]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Kazakh_language
[50] Kenesbaev, Smet K. – Karaševa, N.B. 1966. Kazaxskij jazyk. In: JN II, s. 320–339.
[51] Kirchner, Mark. 1998. Kirghiz. In: TL, s. 344–356.
[52] KJ = Vovin, Alexander. 2010. Koreo-Japonica: a re-evaluation of a common genetic origin. Honolulu: University of Hawai'i Press - Center for Korean Studies.
[53] Kononov, Andrej Nikolaevič. 1980. Grammatika jazyka tjurkskix runičeskix pamjatnikov <VII – IX vv.>. Leningrad: Nauka.
[54] Kuun, Geza, ed. 1981. Codex Cumanicus. Budapest: Oriental reprints.
[55] Kyrgyz language [online]. [cit. 2.2.2015]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Kyrgyz_language#Pronouns
[56] Lee, Ki-Moon. 1977. Geschichte der koreanischen Sprache. Übersetzt von Bruno Lewin. Wiesbaden: Reichert.
[57] Levitskaja, L.S. 1997. Kumykskij jazyk. In: TJ, s. 319–327.
[58] LR = Lee, Ki-Moon – Ramsey, S. Robert. 2011. A History of the Korean Language. Cambridge: University Press.
[59] M = Malov, Sergej E. 1957. Jazyk želtyx ujgurov: slovaŕ i grammatika. Alma-Ata: Izdateľstvo Akademii nauk Kazaxskoj SSR.
[60] Ma = Martin, Samuel E. 1992. A Reference Grammar of Korean. Tokyo: Charles E. Tuttle Company.
[61] Martin, Samuel E. 1966. Lexical evidence relating Korean to Japanese. Language. 42, s. 185–251. | DOI 10.2307/411687
[62] Martin, Samuel E. 1996. Consonant Lenition in Korean and the Macro-Altaic Question. Honolulu: University of Hawa'i.
[63] Menges, Karl H. 1968. Die tungusischen Sprachen. In: Tungusologie. Handbuch der Orientalistik. I. Abteilung, 5. Band: Altaistik, 3. Abschnitt. Leiden–Köln: Brill, s. 21–256.
[64] Menges, Karl H. 1968 (1995). The Turkic Languages and Peoples. Wiesbaden: Harrassowitz.
[65] Menges, Karl H. 1984. Korean and Altaic – a preliminary sketch. Central Asiatic Journal. 28 (3–4), s. 234–295.
[66] ML = Janhunen, Juha, ed. 2003. The Mongolic Languages. London–New York: Routledge.
[67] Möllendorf, Paul G. von. 1892. Manchu Grammar with Analysed Texts. Shanghai: American Presbyterian Mission Press.
[68] Musaev, Kenesbaj M. 1977. Kratkij grammatičeskij očerk karaimskogo jazyka. Moskva: Nauka.
[69] Nugteren, Hans. 2003. Shira Yughur. In: ML, s. 265–285.
[70] Oruzbaeva, Bubujna O. 1997. Kirgizskij jazyk. In: TJ, s. 286–297.
[71] Petrova, Taťjana I. 1967. Jazyk orokov (uľta). Leningrad: Nauka.
[72] PKE = Ramstedt, Gustaf J. 1982. Paralipomena of Korean Etymologies. Collected and edited by Songmoo Kho. Helsinki: Société Finno-Ougrienne. Mémoires de la société Finno-Ougrienne, Vol. 182.
[73] Poppe, Nicholas. 1955. Introduction to Mongolian Comparative Studies. Helsinki: Société Finno-Ougrienne. Mémoires de la société Finno-Ougrienne, Vol. 110.
[74] Poppe, Nikolaus. 1965. Introduction to Altaic Linguistics. Wiesbaden: Harrassowitz.
[75] Poppe, Nicholas. 1970. Mongolian. Language Handbook. Washington: Center for Applied Linguistics.
[76] Pulleyblank, Edwin G. 1991. Lexicon of Reconstructed Pronunciation in Early Middle Chinese, Late Middle Chinese, and Early Mandarin. Vancouver: UBC Press.
[77] R = Ramstedt, Gustaf J. 1952. Einführung in die altaische Sprachwissenschaft. II: Formenlehre. Bearbeitet und herausgegeben von Pentti Aalto. Helsinki: Société Finno-Ougrienne. Mémoires de la société Finno-Ougrienne, Vol. 104, 2. Cit. podle ruského překladu Vvedenie v altajskoe jazykoznanie: Morfologija. Překl. Slonim, L. S. Moskva: Izdateľstvo inostrannoj literatury, 1957.
[78] Rä = Räsänen, Martti. 1957. Materialien zur Morphologie der Türkischen Sprachen. Helsinki: Societas orientalis fennica. Studia Orientalia, Vol. 21.
[79] Rassadin, Valentin I. 1978. Morfologija tofalarskogo jazyka v sravniteľnom osveščenii. Moskva: Nauka.
[80] Rešetov, Viktor Vasil'jevič. 1966. Uzbekskij jazyk. In: JN II, s. 340–362.
[81] Ro = Robbeets, Martine I. 2005. Is Japanese Related to Korean, Tungusic, Mongolic and Turkic? Wiesbaden: Harrassowitz.
[82] RR = Tenišev, Ėdgem R., ed. 2002. Sravniteľno-istoričeskaja grammatika tjurkskix jazykov: Regionaľnye rekonstrukcii. Moskva: Nauka.
[83] Rybatzki, Volker. 2003. Middle Mongol. In: ML, s. 57–82.
[84] Sárközi, Alice. 2004. Classical Mongolian. Munich: Lincom Europa.
[85] Schwarz, Michal – Blažek, Václav. 2010. Klasifikace a rozšíření mongolských jazyků. Linguistica Brunensia. 58 (1–2), s. 11–50.
[86] Schwarz, Michal – Blažek, Václav. 2011. Klasifikace a přehled turkických jazyků. Linguistica Brunensia. 59 (1–2), s. 25–59.
[87] Schwarz, Michal – Blažek, Václav. 2012. Tunguzské jazyky – přehled, klasifikace, současný stav. Linguistica Brunensia. 60 (1–2), s. 147–170.
[88] SKE = Ramstedt, Gustaf J. 1949. Studies in Korean Etymology. Helsinki: Société Finno-Ougrienne. Mémoires de la Société Finno-Ougrienne, Vol. 95.
[89] Slater, Keith W. 2003a. Grammar of Mangghuer: A Mongolic Language of China's Qinghai-Gansu Sprachbund. London: Curzon.
[90] Slater, Keith W. 2003b. Mangghuer. In: ML, s. 307–324.
[91] Stachowski, Marek – Menz, Astrid. 1998. Yakut. In: TL, s. 417–433.
[92] Starostin, Sergei. 1991. Altajskaja problema i proisxoždenie japonskogo jazyka. Moskva: Nauka.
[93] Starostin, ChDb = Starostin, Sergej A. 2005. Chinese Database [online]. [cit. 5.2.2015]. Dostupné z: http://starling.rinet.ru/cgi-bin/query.cgi?root=config&morpho=0&basename=\data\china\bigchina.
[94] Sunik, Orest Petrovič. 1968a. Uľčskij jazyk. In: JN V, s. 149–171.
[95] Sunik, Orest Petrovič. 1968b. Udėgejskij jazyk. In: JN V, s. 210–232.
[96] Sy = Syromjatnikov, Nikolaj A. 1983. Klassičeskij japonskij jazyk. Moskva: Nauka.
[97] Tenišev, Ėdgem R. – Dybo, Anna V., eds. 2006. Sravniteľno-istoričeskaja grammatika tjurkskix jazykov: Tjurkskij jazyk-osnova; Kartina mira pratjurkskogo ėtnosa po dannym jazyka. Moskva: Nauka.
[98] TJ = Tenišev, Ėdgem R., ed. 1997. Jazyka mira: Tjurkskie jazyki. Moskva: Indrik.
[99] TL = Johanson, Lars – Csató, Éva Á., eds. 1998. The Turkic Languages. London–New York: Routledge.
[100] Todaeva, Buljaš X. 1961. Dunsjanskij jazyk. Moskva: Izdateľstvo vostočnoj literatury.
[101] Todaeva, Buljaš X. 1968. Burjatskij jazyk. In: JN V, s. 13–33.
[102] Todaeva, Buljaš X. 1986. Dagurskij jazyk. Moskva: Nauka.
[103] Tsumagari, Toshiro. 2009. A Sketch of Solon Grammar [online]. Hokkaido University. [cit. 5.2.2015]. Dostupné z: http://eprints.lib.hokudai.ac.jp/dspace/bitstream/2115/38236/1/01_p1-21.pdf.
[104] TT = Tenišev, Ėdgem R. – Todaeva, Buljaš X. 1966. Jazyk želtyx ujgurov [online]. Moskva: Nauka [cit. 2.2.2015]. Dostupné z: http://altaica.ru/LIBRARY/TODAEVA/Jazyk_zheltyh_ujgurov.pdf.
[105] V = Vovin, Alexander. 2005–2009. A Descriptive and Comparative Grammar of Western Old Japanese. Part 1: Sources, Script and Phonology, Lexicon and Nominals. Part 2: Adjectives, Verbs, Adverbs, Conjunctions, Particles, Postpositions. Folkestone (Kent): Global Oriental.
[106] VA = Vovin, Alexander. 1995. Once again on the accusative marker in Old Korean. Diachronica. 12(2), s. 223–236. | DOI 10.1075/dia.12.2.04vov
[107] Vovin, Alexander. 2011. First and second person singular pronouns: a pillar or a pillory of the 'Altaic' hypothesis? Türk Dilleri Araştırmaları. 21(2), s. 251–278.
[108] Weiers, Michael. 2003. Moghol. In: ML, s. 248–264.
[109] Whitman, John. 2012. The Relationship between Japanese and Korean. In: Trantner, Nicolas, ed. The Languages of Japan and Korea. London: Routledge, s. 24–38.
[110] Wu Hugjiltu. 2003. Bonan. In: ML, s. 325–345.
[111] Xakasskij slovar' onlajn [online]. [cit. 2.2.2015]. Dostupné z: http://www.sostik.info/gram-5.php.
[112] ZM = Iwamura, Shinobu et al. 1961. The Zirni Manuscript. Kyoto: Kyoto University.