How the level of integration of the fantastic element into the fictional world influences reading – The Left Hand of Darkness, Dominion, Look Who's Back, and The Book Thief

The aim of this paper is to show a correlation between the level of integration of the fantastic element into the structure of the fictional world and the potential of literary works to be successfully read as both fantastic literature and non-genre literature, valuable for their meaning, transcendence and art of narration. It will introduce four levels of integration of the fantastic element and focus on two neighbouring levels: the fantastic element used as a platform and as a resource. Using four specific examples, I will try to distinguish very different attitudes toward the fantastic element and to argue that literary works using the fantastic element merely as a resource for expressing something else do not necessarily indicate failed fantasy, but create a specific fuzzy set within fantastic literature, which I call the fantastic as a means of expression (and which might be distinguished from the fuzzy set of the pure fantastic, characterised by the full contextualisation of the fantastic element within the fictional world). In contrast, using the example of Dominion by C. J. Sansom, I will point out that when the fantastic element is used as a platform but without adequate contextualisation within the fictional world the text fails as fantastic literature; however, it preserves its potential to express meaning and and its artistic merit.

Cílem této studie je upozornit na vztah mezi úrovní integrace fantastického prvku do struktury fikčního světa a potenciálem literárního díla být úspěšně čteno současně jako fantastická a nežánrová literatura, hodnotná svým významem, přesahem a vypravěčským umem. Představuji čtyři úrovně integrace fantastického prvku a zaměřuji se na dvě sousedící: na fantastický prvek použitý jako platforma a jako východisko. Na čtyřech příkladech zdůrazním velice odlišné postoje k fantastickému prvku a to, že literární díla používající fantastický prvek pouze jako východisko k vyjádření něčeho dalšího neindikují nutně nedotažené zapracování fantastického prvku, ale vytvářejí specifickou neostrou množinu uvnitř fantastické literatury, kterou nazývám jako fantastično jako prostředek vyjádření (a kterou lze odlišit od neostré množiny vlastního fantastična, pro niž je charakteristická plná kontextualizace fantastického prvku v rámci fikčního světa). Naproti tomu na příkladu Nadvlády C.J. Sansoma poukážu na to, jak dílo, v němž je fantastický prvek použit jako platforma, ale bez adekvátní kontextualizace v rámci fikčního světa, selhává jako fantastika, ale uchovává si svou výpovědní a uměleckou hodnotu.