Title: Poznámky k opevnění města Vyškova
Variant title:
- Notes on the fortification of the town of Vyškov
- Anmerkungen zur Befestigung der Stadt Vyškov
Source document: Archaeologia historica. 2016, vol. 41, iss. 2, pp. 327-343
Extent
327-343
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Persistent identifier (DOI): https://doi.org/10.5817/AH2016-2-16
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/135608
Type: Article
Language
Summary language
License: Not specified license
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
Město Vyškov bylo nejvýš lehce hrazeným hospodářským centrem skupiny biskupských statků a lén v okolí. Jelikož je roku 1423 zničil útok husitů, hradby vyrostly při obnově zhruba od roku 1440 a napojily se na biskupský hrad (pozdější zámek). Opevnění z předhusitské doby bez archeologických výzkumů neznáme. Pohusitské se skládalo z hlavní hradby se třemi branskými věžemi a předbraními. Parkán chyběl a až v 17. století vznikal na valu mezi zdvojenými příkopy prstenec sypané fortifikace. Příkopem na jihu protékal potok, na severovýchodě ztěžovala přístup k městu řeka Haná a na jihovýchodě chránil město rybník. K likvidaci opevnění došlo v 19. století.
The town of Vyškov was a lightly fortified economic centre of a group of episcopal estates and fiefs in the area. The town was destroyed by a Hussite attack in 1423, and was restored together with town walls that adjoined a bishop's castle (later a chateau) approximately after 1440. The fortification from the pre- Hussite era is unknown as no archaeological research took place. The post-Hussite fortification consisted of a main town wall with three gate towers and defence areas in front of them. There was no bailey, and a ring of an earthwork fortification only came into existence on a rampart between double moats as late as the 17th century. A stream flowed through the moat in the south, while in the north-east the access to the town was obstructed by the Haná River and in the south-east it was protected by a pond. The fortification ceased to exist in the 19th century.
References
[1] Archiv města Brna (AMB), sbírka D. J. I. Hoffera, sign. 39/122.
[2] BAAROVÁ, Z., 2003: Vyškov (okr. Vyškov). Intravilán, zámek, město, PV 44, 284.
[3] BAAROVÁ, Z., 2006: Vyškov (okr. Vyškov). Ul. Radnická č. 2; Vyškov (okr. Vyškov). Husova ul. 4; Zámek, PV 47, 289–290.
[4] BALETKA, T., 2004: Dvůr olomouckého biskupa Stanislava Thurza (1497–1540), jeho kancelář a správa biskupských statků, Sborník archivních prací LIV, 3–236.
[5] BORSKÝ, P.–ČERNOUŠKOVÁ, D., 2001: Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Vyškově, PRP 8, č. 2, 122–132.
[6] BURIAN, V., 1975: Středověká silnice mezi Vyškovem a Slavkovem. In: 80 let muzejní práce na Vyškovsku, 105–109. Brno – Vyškov.
[7] CDB I: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae I (805–1197). Pragae 1904–1907.
[8] CDB II: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae II (1198–1230) (Friedrich, G., ed.). Pragae 1912.
[9] CDB IV/1: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae (1241–1253). Pragae 1962.
[10] CDB V/2: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae V/2 (1267–1278). Pragae 1981.
[11] CDB V/3: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae V/3 (1253–1278) (Šebánek, J.–Dušková, S., edd.). Pragae 1982.
[12] CDM VI: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae VI (1307–1333) (Chlumecký, P. R. v.–Chytil, J., edd.). Brünn 1854.
[13] CDM X: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae X (1367–1375) (Brandl, V., ed.). Brünn 1878.
[14] DOLEŽEL, J., 1995: Ke vzniku a vývoji několika měst střední a severozápadní Moravy (Blansko, Ivančice, Tišnov, Velká Bíteš, Vyškov) – Zur Entstehung und Entwicklung einiger Städte in Mittel- und Nordwestmähren (Blansko, Ivančice, Tišnov, Velká Bíteš, Vyškov), AH 20, 201–217.
[15] ELIÁŠ, J., 2004: Nástin historického a architektonického vývoje vyškovského náměstí ve světle SHP sídelního útvaru. In: 110 let muzejní práce na Vyškovsku, 61–68. Vyškov.
[16] ELIÁŠ, J., 2005: Zámek Vyškov. Sklepy a přízemí tzv. Starého zámku. Podrobný povrchový SHP. Brno, computeropis ulož. na MěÚ Vyškov.
[17] FRANKENBERGER, O., 1960: Husitské válečnictví po Lipanech. Praha.
[18] HLOBIL, I.–PETRŮ, E., 1992: Humanismus a raná renesance na Moravě. Praha.
[19] JEŘÁBKOVÁ, Z., 1999: Vyškov. In: Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400–1550, III. Olomoucko (Hlobil, I.–Perůtka, M., edd.), 250. Olomouc.
[20] KALOUS, A., 2009: Matyáš Korvín (1443–1490). Uherský a český král. České Budějovice.
[21] KRAFL, P., 2000: Vyškovská synodální statuta (1413), PHS 35, 67–83.
[22] KRONES, F. v., 1900: Die erzählenden Quellen der Geschichte Mährens im fünfzehnten Jahrhunderts, Zeitschrift des deutschen Vereines für die Geschichte Mährens und Schlesiens 4, 1–105.
[23] KUČA, K., 2011: Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku VIII. V–Ž. Praha.
[24] LECHNER, K., ed., 1902: Die ältesten Belehnungs- und Lehensgerichtsbücher. Brünn.
[25] LORRAINE, de Ch., 1749: Relation de la Campagne de Moravie et de Boheme, ulož. v Österreichisches Staatsarchiv Wien, Kriegsarchiv, sign. H IIIe.
[26] MEZNÍK, J., 1999: Lucemburská Morava (1310–1423). Praha.
[27] MIKULKOVÁ, B., 2008: Vyškov (okr. Vyškov). Kostelní ulice, PV 49, 457.
[28] MLATEČEK, K., 2009: Vyškov na počátku 15. století. In: Campana Codex Civitas. Miroslao Flodr Octogenario, 308–321. Brno.
[29] Moravský zemský archiv (MZA) Brno, D 9 Indikační skici.
[30] NEKUDA, V., ed., 1965: Vlastivěda moravská. Vyškovsko. Brno.
[31] PAPROCKÝ 1993: Paprocký z Glogol a z Paprocké Woly, B., Zrcadlo slawného Markgrabství Morawského. Ostrava.
[32] PEŘINKA, F., 1911: Kroměřížský okres. Vlastivěda moravská. I. část. Brno.
[33] PROKOP, A., 1904: Die Markgrafschaft Mähren in kunstgeschichtlicher Beziehung II. Wien.
[34] RYBÁŘOVÁ, K., 2013: Vyškov (okr. Vyškov). Náměstí Čsl. armády 112/1, PV 54/2, 289–290.
[35] SAMEK, B., 1999: Umělecké památky Moravy a Slezska 2 [J–N]. Praha.
[36] SMUTNÝ, B., 2009: Inspekce opevnění měst na Moravě v roce 1778. In: XXX. Mikulovské sympozium 2008. Hranice na jižní Moravě a její obrana od doby římské, 211–226. Brno.
[37] SOkA Vyškov ve Slavkově u Brna, fond AMV I, kart. 477.
[38] VÁLKA, J., 1995: Dějiny Moravy 2. Morava reformace, renesance a baroka. Brno.
[39] Württembergische Landesbibliothek Stuttgart (WLbS), Sammlung Nicolai, Bd. 146.
[40] Zemský archiv Opava (ZAO), pobočka Olomouc, fond Ústřední ředitelství arcibiskupských statků (ÚŘAS).
[41] ZHÁNĚL, J., 1954: Oprava zámku ve Vyškově, ZPP 14, 144–146.
[42] ZHÁNĚL, J., 1967: Biskupský hrad Melice II. Zprávy Vlastivědného muzea ve Vyškově č. 72. Vyškov.
[2] BAAROVÁ, Z., 2003: Vyškov (okr. Vyškov). Intravilán, zámek, město, PV 44, 284.
[3] BAAROVÁ, Z., 2006: Vyškov (okr. Vyškov). Ul. Radnická č. 2; Vyškov (okr. Vyškov). Husova ul. 4; Zámek, PV 47, 289–290.
[4] BALETKA, T., 2004: Dvůr olomouckého biskupa Stanislava Thurza (1497–1540), jeho kancelář a správa biskupských statků, Sborník archivních prací LIV, 3–236.
[5] BORSKÝ, P.–ČERNOUŠKOVÁ, D., 2001: Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Vyškově, PRP 8, č. 2, 122–132.
[6] BURIAN, V., 1975: Středověká silnice mezi Vyškovem a Slavkovem. In: 80 let muzejní práce na Vyškovsku, 105–109. Brno – Vyškov.
[7] CDB I: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae I (805–1197). Pragae 1904–1907.
[8] CDB II: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae II (1198–1230) (Friedrich, G., ed.). Pragae 1912.
[9] CDB IV/1: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae (1241–1253). Pragae 1962.
[10] CDB V/2: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae V/2 (1267–1278). Pragae 1981.
[11] CDB V/3: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae V/3 (1253–1278) (Šebánek, J.–Dušková, S., edd.). Pragae 1982.
[12] CDM VI: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae VI (1307–1333) (Chlumecký, P. R. v.–Chytil, J., edd.). Brünn 1854.
[13] CDM X: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae X (1367–1375) (Brandl, V., ed.). Brünn 1878.
[14] DOLEŽEL, J., 1995: Ke vzniku a vývoji několika měst střední a severozápadní Moravy (Blansko, Ivančice, Tišnov, Velká Bíteš, Vyškov) – Zur Entstehung und Entwicklung einiger Städte in Mittel- und Nordwestmähren (Blansko, Ivančice, Tišnov, Velká Bíteš, Vyškov), AH 20, 201–217.
[15] ELIÁŠ, J., 2004: Nástin historického a architektonického vývoje vyškovského náměstí ve světle SHP sídelního útvaru. In: 110 let muzejní práce na Vyškovsku, 61–68. Vyškov.
[16] ELIÁŠ, J., 2005: Zámek Vyškov. Sklepy a přízemí tzv. Starého zámku. Podrobný povrchový SHP. Brno, computeropis ulož. na MěÚ Vyškov.
[17] FRANKENBERGER, O., 1960: Husitské válečnictví po Lipanech. Praha.
[18] HLOBIL, I.–PETRŮ, E., 1992: Humanismus a raná renesance na Moravě. Praha.
[19] JEŘÁBKOVÁ, Z., 1999: Vyškov. In: Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400–1550, III. Olomoucko (Hlobil, I.–Perůtka, M., edd.), 250. Olomouc.
[20] KALOUS, A., 2009: Matyáš Korvín (1443–1490). Uherský a český král. České Budějovice.
[21] KRAFL, P., 2000: Vyškovská synodální statuta (1413), PHS 35, 67–83.
[22] KRONES, F. v., 1900: Die erzählenden Quellen der Geschichte Mährens im fünfzehnten Jahrhunderts, Zeitschrift des deutschen Vereines für die Geschichte Mährens und Schlesiens 4, 1–105.
[23] KUČA, K., 2011: Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku VIII. V–Ž. Praha.
[24] LECHNER, K., ed., 1902: Die ältesten Belehnungs- und Lehensgerichtsbücher. Brünn.
[25] LORRAINE, de Ch., 1749: Relation de la Campagne de Moravie et de Boheme, ulož. v Österreichisches Staatsarchiv Wien, Kriegsarchiv, sign. H IIIe.
[26] MEZNÍK, J., 1999: Lucemburská Morava (1310–1423). Praha.
[27] MIKULKOVÁ, B., 2008: Vyškov (okr. Vyškov). Kostelní ulice, PV 49, 457.
[28] MLATEČEK, K., 2009: Vyškov na počátku 15. století. In: Campana Codex Civitas. Miroslao Flodr Octogenario, 308–321. Brno.
[29] Moravský zemský archiv (MZA) Brno, D 9 Indikační skici.
[30] NEKUDA, V., ed., 1965: Vlastivěda moravská. Vyškovsko. Brno.
[31] PAPROCKÝ 1993: Paprocký z Glogol a z Paprocké Woly, B., Zrcadlo slawného Markgrabství Morawského. Ostrava.
[32] PEŘINKA, F., 1911: Kroměřížský okres. Vlastivěda moravská. I. část. Brno.
[33] PROKOP, A., 1904: Die Markgrafschaft Mähren in kunstgeschichtlicher Beziehung II. Wien.
[34] RYBÁŘOVÁ, K., 2013: Vyškov (okr. Vyškov). Náměstí Čsl. armády 112/1, PV 54/2, 289–290.
[35] SAMEK, B., 1999: Umělecké památky Moravy a Slezska 2 [J–N]. Praha.
[36] SMUTNÝ, B., 2009: Inspekce opevnění měst na Moravě v roce 1778. In: XXX. Mikulovské sympozium 2008. Hranice na jižní Moravě a její obrana od doby římské, 211–226. Brno.
[37] SOkA Vyškov ve Slavkově u Brna, fond AMV I, kart. 477.
[38] VÁLKA, J., 1995: Dějiny Moravy 2. Morava reformace, renesance a baroka. Brno.
[39] Württembergische Landesbibliothek Stuttgart (WLbS), Sammlung Nicolai, Bd. 146.
[40] Zemský archiv Opava (ZAO), pobočka Olomouc, fond Ústřední ředitelství arcibiskupských statků (ÚŘAS).
[41] ZHÁNĚL, J., 1954: Oprava zámku ve Vyškově, ZPP 14, 144–146.
[42] ZHÁNĚL, J., 1967: Biskupský hrad Melice II. Zprávy Vlastivědného muzea ve Vyškově č. 72. Vyškov.