Title: O úspěšnosti slaďování rodičovství a studia doktorských studentek s malými dětmi
Variant title:
- The success rate of female doctoral students with young children in balancing parenting and studying
Source document: Studia paedagogica. 2017, vol. 22, iss. 3, pp. [91]-119
Extent
[91]-119
-
ISSN1803-7437 (print)2336-4521 (online)
Persistent identifier (DOI): https://doi.org/10.5817/SP2017-3-6
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/137156
Type: Article
Language
License: Not specified license
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
Cílem kvalitativně orientované studie je zmapovat prožívání rodičovství a studia doktorských studentek s malými dětmi. Dílčím cílem je snaha porozumět tomu, jaké dopady má rodičovství nejen na průběh doktorského studia zkoumaných žen, ale rovněž i na jejich další setrvání v akademickém prostředí. Studie představuje výsledky z první fáze výzkumného šetření realizovaného v roce 2016 a využívá data získaná z dvanácti hloubkových rozhovorů s doktorskými studentkami, které zároveň plní rodičovské a studijní povinnosti. Na základě jejich analýzy autorka identifikuje tři hlavní role, které zkoumané ženy prožívají. V návaznosti na prožívané role se text věnuje očekávání vůči pracovnímu prostředí, jehož jsou součástí. Ve výsledku je míra naplnění očekávání představena ve formě subjektivního vnímání přístupu pracovního prostředí jednotlivých žen. Ukazuje se, že kombinace míry ztotožnění s prožívanými rolemi, očekávání vůči pracovnímu prostředí a vnímání přístupu pracovního prostředí se poté projevuje odlišnými z působy zvládání kombinace obou životních oblastí. To se protímá i do otázky budoucí akademické kariéry. Závěry studie jsou diskutovány v kontextu již realizovaných výzkumných šetření v dané oblasti.
The aim of this qualitative study is to analyze the experience of parenting and studies of female doctoral students with young children. The partial aim of this study is to understand the impact of parenthood not only on the course of doctoral study of these women but also on their further career in academic environment. This study presents first results from research undertaken in 2016. The data was obtained from twelve in-depth interviews with female doctoral students who were engaged in parental as well as study obligations. Its analysis enabled the author to identify the three main roles that such women are experiencing. The paper also focuses on the expectations placed upon the workplace environment of the women. The degree to which the expectations have been met is presented as a subjective perception of the workplace environment of the individual women. The study shows that combining the degree of internalization of the roles, the expectations of the work environment, and the perception of the workplace environment manifests in different ways of managing the combination of both studying and parenting. This combination then further influences the women' approaches to their future in academia. The conclusions of the study are discussed in the context of contemporary research on the topic.
References
[1] Acker, J. (1990). Hierarchy, jobs and bodies: A theory of gendered organizations. Gender and Society, 4(2), 139–158. | DOI 10.1177/089124390004002002
[2] Acker, J. (1992). Gendered institutions: From sex roles to gendered institutions. Contemporary Sociology, 21(5), 565–569. | DOI 10.2307/2075528
[3] Bagilhole, B. (2002). Challenging equal opportunities: Changing and adapting male hegemony in academia. British Journal of Sociology of Education, 23(1), 19–33. | DOI 10.1080/01425690120102836
[4] Bagilhole, B., & White, K. (Eds.). (2003). Generation and gender in academia. London: Palgrave Macmillan.
[5] Bardoel, E. A., Drago, R., Cooper, B., & Colbeck, C. (2011). Bias avoidance: Cross-cultural differences in the US and Australian academies. Gender, Work & Organization, 18(1), 157–179.
[6] Cidlinská, K. (2015). Koho a proč ztrácí česká věda? Praha: Sociologický ústav AV ČR. Dostupné z http://www.genderaveda.cz/novinky/odchody-zprava-z-vyzkumu
[7] Cidlinská, K., & Linková, M. (2013). Ekonomie příslibu: Pracovní nejistota a gender na počátku vědecké dráhy. In M. Linková et al. (Eds.), Nejisté vyhlídky: Proměny vědecké profese z genderové perspektivy (s. 51–80). Praha: Sociologické nakladatelství.
[8] Cidlinská, K., & Vohlídalová, M. (2015). Zůstat, nebo odejít? O deziluzi (začínajících) akademických a vědeckých pracovníků a pracovnic. Aula – časopis pro vysokoškolskou a vědní politiku, 23(1), 3–36.
[9] Červinková, A. (2007). Na vědecké dráze: Příští zastávka "rodičovství". In K. Šaldová (Ed.), Cesty labyrintem: O vědecké profesi, soukromém životě a jejich propojování (s. 26–35). Praha: Sociologický ústav AV ČR.
[10] Dudová, R., & Hašková, H. (2014). Prekérní práce pečujících žen v kontextu ekonomické krize. Gender, rovné příležitosti, výzkum, 15(2), 19–32.
[11] Dvořáčková, J., Pabian, P., Smith, S., Stöckelová, T., Šima, K., & Virtová, T. (2014). Politika a každodennost na českých vysokých školách: Etnografické pohledy na vzdělávání a výzkum. Praha: Sociologické nakladatelství.
[12] Fischer, J., & Vltavská, K., et al. (2014). DOKTORANDI 2014: Základní výsledky šetření postojů studentů doktorských studijních programů vysokých škol v České republice. Praha: MŠMT.
[13] Formánková, L., Maříková, H., Křížková, H., & Volejníčková, R. (2015). Gender a rovnováha moci: Podpora rovného přístupu žen a mužů do řídicích pozic v sociálním a konvenčním podniku v České republice. Praha: Sociologický ústav AV ČR.
[14] Gender blindness. (2017). Vilnius: European Institute for Gender Equality. Dostupné z http://eige.europa.eu/rdc/thesaurus/terms/1157
[15] Giddens, A. (1999). Sociologie. Praha: Argo.
[16] Greenhaus, J., Collins, K. M., & Shaw, J. D. (2003). The relation between work-family balance and quality of life. Journal of Vocational Behavior, 63(3), 510–531. | DOI 10.1016/S0001-8791(02)00042-8
[17] Guendouzi, J. (2005). I feel quite organized this morning: How mothering is achieved through talk. Sexualities, Evolution and Gender, 7(1), 17–35. | DOI 10.1080/14616660500111107
[18] Hardy, A., McDonald, J., Guijt, R., Leane, E., Martin, A., James, A., Jones, M., Corban, M., & Green, B. (2016). Academic parenting: Work-family conflict and strategies across child age, disciplines and career level. Studies in Higher Education. DOI:10.1080/03075079.2016.1 | DOI 10.1080/03075079.2016.1185777
[19] 185777
[20] Hašková, H. (2005). Pracující matky a genderové role ve výsledcích mezinárodního longitudinálního výzkumu. Gender, rovné příležitosti a výzkum, 6(1), 22–27.
[21] Hošek, V. (2001). Psychologie odolnosti. Praha: Karolinum.
[22] Charmazová, K. (2006). Constructing grounded theory. London: SAGE.
[23] Chromková Manea, B., & Rabušic, L. (2014). Plodnost a preferenční teorie v České republice – nové metodologické a empirické poznatky. Data a výzkum – SDA Info 2014, 8(1), 41–62.
[24] Ivie, R. et al. (2002). Women physicists speak. The 2001 international study of women in physics. New York: American Institute of Physics. Dostupné z http://www.aip.org/statistics/reports/womenphysicists-speak
[25] Jandourek, J. (2012). Slovník sociologických pojmů: 610 hesel. Praha: Grada.
[26] Kebza, V. (2005). Psychosociální determinanty zdraví. Praha: Academia.
[27] Křivohlavý, J. (1994). Jak zvládat stres. Praha: Grada.
[28] Laughlin, M. J. (2000). Looking back to look forward: Reflection on women's issues (feminism?) in academy. Clothing and Textiles Research, 18(3), 202–206. | DOI 10.1177/0887302X0001800312
[29] Linková, M. et al. (2013). Nejisté vyhlídky: Proměny vědecké profese z genderové perspektivy. Praha: Sociologické nakladatelství.
[30] Linková, M., & Červinková, A. (2013) "Vlastní laboratoř": Akademické trajektorie a gender v současných biovědách. Gender, rovné příležitosti a výzkum, 14(1), 15–26.
[31] Maes, K., Gvozdanovic, J., Buitendijk, S., Hallberg, I., & Mantilleri, B. (2012). Women, research, universities: Excellence without gender bias. Leuven: Leru. Dostupné z http://www.leru.org/files/publications/LERU_Paper_Women_universities_and_research.pdf
[32] Marshall, C., & Rossman, B. G. (2006). Designing qualitative research. London: SAGE.
[33] Matonoha, J. (2005). Žena a věda: Feministické epistemologie a kritika vědeckého diskurzu. In M. Linková & A. Červinková (Eds.), Myšlení hranic: Genderové pohledy na racionalitu, objektivitu a vědoucí subjekt (s. 25–36). Praha: Sociologický ústav AV ČR.
[34] Mezinárodní audit výzkumu, vývoje a inovací v ČR. (2011). Brighton: Technopolis group. Dostupné z www.msmt.cz/vyzkum-a-vyvoj/mezinarodni-audit-vyzkumu-vyvoje-a-inovaci-v-cr-technopolis
[35] Mills, J., & Briks, M. (2014). Qualitative methodology: A practical guide. London: SAGE.
[36] Miovský, M. (2006). Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Praha: Grada Publishing.
[37] Možný, I. (1975). Pojmový komplex teorie sociální role. Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity, 24(G19), 83–104.
[38] Nakonečný, M. (2009). Sociální psychologie. Praha: Academia.
[39] Neusar, A., & Charvát, M. (2012). PhD existence v oboru psychologie v České republice a na Slovensku. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
[40] Očenášková, V., & Sobotková, I. (2014a). Partnerská spokojenost žen pracujících v akademických povoláních. E-psychologie, 9(1), 14–32.
[41] Očenášková, V., & Sobotková, V. (2014b). Když se dva světy potkávají: Role partnera v životě ženy s akademickým povoláním. Psychologie a její kontexty, 5(1), 39–61.
[42] Patton, M. Q. (2015) Qualitative research & evaluation methods: Integrating theory and practice. Thousand Oaks: SAGE.
[43] Pavlicová, M. (2016). Náklady intenzivního mateřství. Praha: Sociologický ústav AV ČR.
[44] Postavení žen v české vědě. Monitorovací zpráva za rok 2015. (2017). Praha: Sociologický ústav AV ČR.
[45] Rolin, K., & Vainio, J. (2011). Gender in scademia in Finland: Tensions between policies and gendering processes in physics departments. Science Studies, 24(1), 26–46.
[46] Sang, K., Powell, A., Finkel, R., & Richards, J. (2015). Being an academic is not a 9–5 job': Long working hours and the 'ideal worker' in UK academia. Labour & Industry: A Journal of the Social and Economic Relations of Work, 25(3), 235–249. | DOI 10.1080/10301763.2015.1081723
[47] She Figures 2015. (2016). Brusel: European Commission. Dostupné z http://ec.europa.eu/research/swafs/pdf/pub_gender_equality/she_figures_2015-final.pdf
[48] Slaďování osobního a pracovního života – Jak na to? (2011). Praha: Gender studies, o. p. s. Dostupné z genderstudies.cz/download/toolkit_web.pdf
[49] Statistická ročenka MŠMT 2016/2017. Data o studentech, poprvé zapsaných a absolventech vysokých škol. (2017). Praha: MŠMT.
[50] Strauss, A. L., & Corbinová, J. (1999). Základy kvalitativního výzkumu. Boskovice: Albert.
[51] Šaldová, K. (Ed.). (2007). Cesty labyrintem. O vědecké profesi, soukromém životě a jejich propojování. Praha: Sociologický ústav AV ČR.
[52] Špaténková, N. (2004). Krize – psychologický a sociologický fenomén. Praha: Grada.
[53] Švaříček, R., & Šeďová, K. et al. (2007). Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách: Pravidla hry. Praha: Portál.
[54] Van den Brink, M., & Benschop, Y. (2012). Gender practices in the construction of academic excellence: Sheep with five legs. Organization, 19(4), 507–524. | DOI 10.1177/1350508411414293
[55] Vládní strategie pro rovnost žen a mužů v České republice na léta 2014–2020. (2014). Praha: Úřad vlády České republiky.
[56] Vohlídalová, M. (2011). Není možné přerušit práci a říct, že tady 4 roky nebudu: O strategiích kombinace práce a rodičovství ve vědecké profesi. Socioweb, 10(9), 3–4.
[57] Vohlídalová, M. (2013). Vědkyně mezi dvěma mlýnskými kameny: O podmínkách kombinace práce a rodičovství ve vědecké profesi. In M. Linková et al. (Eds.), Nejisté vyhlídky: Proměny vědecké profese z genderové perspektivy (s. 99–126). Praha: Sociologické nakladatelství.
[58] Ward, K., & Wolf-Wendel, L. (2004). Academic motherhood: Managing complex roles in research universities. The Review of Higher Education, 27(2), 233–257. | DOI 10.1353/rhe.2003.0079
[59] Wengraf, T. (2001). Qualitative research interviewing: Biographic, narrative and semistructured methods. London: SAGE.
[60] Willerton, J. (2012). Psychologie mezilidských vztahů. Praha: Grada.
[61] Wright, S., Williamson, K., Schauder, D., & Stockfeld, L. (2003). Choice and constraint in academic work on campus and at home. Labour & Industry: A Journal of the Social and Economic Relations of Work, 13(3), 19–35. | DOI 10.1080/10301763.2003.10669270
[62] Zábrodská, K., Mudrák, J., Květon, P., Blatný, M., Machovcová, K., & Šolcová, I. (2014). Work environment and well-being of academic faculty in Czech universities: A pilot study. Studia paedagogica, 19(4), 121–144. | DOI 10.5817/SP2014-4-6
[63] Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (školský zákon). (1998). Praha: Tiskárna Ministerstva vnitra.
[64] Zormanová, L. (2016). Ženy slaďující vědeckou profesi a soukromý život. Lifelong Learning – celoživotní vzdělávání, 6(1), 86–103.
[2] Acker, J. (1992). Gendered institutions: From sex roles to gendered institutions. Contemporary Sociology, 21(5), 565–569. | DOI 10.2307/2075528
[3] Bagilhole, B. (2002). Challenging equal opportunities: Changing and adapting male hegemony in academia. British Journal of Sociology of Education, 23(1), 19–33. | DOI 10.1080/01425690120102836
[4] Bagilhole, B., & White, K. (Eds.). (2003). Generation and gender in academia. London: Palgrave Macmillan.
[5] Bardoel, E. A., Drago, R., Cooper, B., & Colbeck, C. (2011). Bias avoidance: Cross-cultural differences in the US and Australian academies. Gender, Work & Organization, 18(1), 157–179.
[6] Cidlinská, K. (2015). Koho a proč ztrácí česká věda? Praha: Sociologický ústav AV ČR. Dostupné z http://www.genderaveda.cz/novinky/odchody-zprava-z-vyzkumu
[7] Cidlinská, K., & Linková, M. (2013). Ekonomie příslibu: Pracovní nejistota a gender na počátku vědecké dráhy. In M. Linková et al. (Eds.), Nejisté vyhlídky: Proměny vědecké profese z genderové perspektivy (s. 51–80). Praha: Sociologické nakladatelství.
[8] Cidlinská, K., & Vohlídalová, M. (2015). Zůstat, nebo odejít? O deziluzi (začínajících) akademických a vědeckých pracovníků a pracovnic. Aula – časopis pro vysokoškolskou a vědní politiku, 23(1), 3–36.
[9] Červinková, A. (2007). Na vědecké dráze: Příští zastávka "rodičovství". In K. Šaldová (Ed.), Cesty labyrintem: O vědecké profesi, soukromém životě a jejich propojování (s. 26–35). Praha: Sociologický ústav AV ČR.
[10] Dudová, R., & Hašková, H. (2014). Prekérní práce pečujících žen v kontextu ekonomické krize. Gender, rovné příležitosti, výzkum, 15(2), 19–32.
[11] Dvořáčková, J., Pabian, P., Smith, S., Stöckelová, T., Šima, K., & Virtová, T. (2014). Politika a každodennost na českých vysokých školách: Etnografické pohledy na vzdělávání a výzkum. Praha: Sociologické nakladatelství.
[12] Fischer, J., & Vltavská, K., et al. (2014). DOKTORANDI 2014: Základní výsledky šetření postojů studentů doktorských studijních programů vysokých škol v České republice. Praha: MŠMT.
[13] Formánková, L., Maříková, H., Křížková, H., & Volejníčková, R. (2015). Gender a rovnováha moci: Podpora rovného přístupu žen a mužů do řídicích pozic v sociálním a konvenčním podniku v České republice. Praha: Sociologický ústav AV ČR.
[14] Gender blindness. (2017). Vilnius: European Institute for Gender Equality. Dostupné z http://eige.europa.eu/rdc/thesaurus/terms/1157
[15] Giddens, A. (1999). Sociologie. Praha: Argo.
[16] Greenhaus, J., Collins, K. M., & Shaw, J. D. (2003). The relation between work-family balance and quality of life. Journal of Vocational Behavior, 63(3), 510–531. | DOI 10.1016/S0001-8791(02)00042-8
[17] Guendouzi, J. (2005). I feel quite organized this morning: How mothering is achieved through talk. Sexualities, Evolution and Gender, 7(1), 17–35. | DOI 10.1080/14616660500111107
[18] Hardy, A., McDonald, J., Guijt, R., Leane, E., Martin, A., James, A., Jones, M., Corban, M., & Green, B. (2016). Academic parenting: Work-family conflict and strategies across child age, disciplines and career level. Studies in Higher Education. DOI:10.1080/03075079.2016.1 | DOI 10.1080/03075079.2016.1185777
[19] 185777
[20] Hašková, H. (2005). Pracující matky a genderové role ve výsledcích mezinárodního longitudinálního výzkumu. Gender, rovné příležitosti a výzkum, 6(1), 22–27.
[21] Hošek, V. (2001). Psychologie odolnosti. Praha: Karolinum.
[22] Charmazová, K. (2006). Constructing grounded theory. London: SAGE.
[23] Chromková Manea, B., & Rabušic, L. (2014). Plodnost a preferenční teorie v České republice – nové metodologické a empirické poznatky. Data a výzkum – SDA Info 2014, 8(1), 41–62.
[24] Ivie, R. et al. (2002). Women physicists speak. The 2001 international study of women in physics. New York: American Institute of Physics. Dostupné z http://www.aip.org/statistics/reports/womenphysicists-speak
[25] Jandourek, J. (2012). Slovník sociologických pojmů: 610 hesel. Praha: Grada.
[26] Kebza, V. (2005). Psychosociální determinanty zdraví. Praha: Academia.
[27] Křivohlavý, J. (1994). Jak zvládat stres. Praha: Grada.
[28] Laughlin, M. J. (2000). Looking back to look forward: Reflection on women's issues (feminism?) in academy. Clothing and Textiles Research, 18(3), 202–206. | DOI 10.1177/0887302X0001800312
[29] Linková, M. et al. (2013). Nejisté vyhlídky: Proměny vědecké profese z genderové perspektivy. Praha: Sociologické nakladatelství.
[30] Linková, M., & Červinková, A. (2013) "Vlastní laboratoř": Akademické trajektorie a gender v současných biovědách. Gender, rovné příležitosti a výzkum, 14(1), 15–26.
[31] Maes, K., Gvozdanovic, J., Buitendijk, S., Hallberg, I., & Mantilleri, B. (2012). Women, research, universities: Excellence without gender bias. Leuven: Leru. Dostupné z http://www.leru.org/files/publications/LERU_Paper_Women_universities_and_research.pdf
[32] Marshall, C., & Rossman, B. G. (2006). Designing qualitative research. London: SAGE.
[33] Matonoha, J. (2005). Žena a věda: Feministické epistemologie a kritika vědeckého diskurzu. In M. Linková & A. Červinková (Eds.), Myšlení hranic: Genderové pohledy na racionalitu, objektivitu a vědoucí subjekt (s. 25–36). Praha: Sociologický ústav AV ČR.
[34] Mezinárodní audit výzkumu, vývoje a inovací v ČR. (2011). Brighton: Technopolis group. Dostupné z www.msmt.cz/vyzkum-a-vyvoj/mezinarodni-audit-vyzkumu-vyvoje-a-inovaci-v-cr-technopolis
[35] Mills, J., & Briks, M. (2014). Qualitative methodology: A practical guide. London: SAGE.
[36] Miovský, M. (2006). Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Praha: Grada Publishing.
[37] Možný, I. (1975). Pojmový komplex teorie sociální role. Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity, 24(G19), 83–104.
[38] Nakonečný, M. (2009). Sociální psychologie. Praha: Academia.
[39] Neusar, A., & Charvát, M. (2012). PhD existence v oboru psychologie v České republice a na Slovensku. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
[40] Očenášková, V., & Sobotková, I. (2014a). Partnerská spokojenost žen pracujících v akademických povoláních. E-psychologie, 9(1), 14–32.
[41] Očenášková, V., & Sobotková, V. (2014b). Když se dva světy potkávají: Role partnera v životě ženy s akademickým povoláním. Psychologie a její kontexty, 5(1), 39–61.
[42] Patton, M. Q. (2015) Qualitative research & evaluation methods: Integrating theory and practice. Thousand Oaks: SAGE.
[43] Pavlicová, M. (2016). Náklady intenzivního mateřství. Praha: Sociologický ústav AV ČR.
[44] Postavení žen v české vědě. Monitorovací zpráva za rok 2015. (2017). Praha: Sociologický ústav AV ČR.
[45] Rolin, K., & Vainio, J. (2011). Gender in scademia in Finland: Tensions between policies and gendering processes in physics departments. Science Studies, 24(1), 26–46.
[46] Sang, K., Powell, A., Finkel, R., & Richards, J. (2015). Being an academic is not a 9–5 job': Long working hours and the 'ideal worker' in UK academia. Labour & Industry: A Journal of the Social and Economic Relations of Work, 25(3), 235–249. | DOI 10.1080/10301763.2015.1081723
[47] She Figures 2015. (2016). Brusel: European Commission. Dostupné z http://ec.europa.eu/research/swafs/pdf/pub_gender_equality/she_figures_2015-final.pdf
[48] Slaďování osobního a pracovního života – Jak na to? (2011). Praha: Gender studies, o. p. s. Dostupné z genderstudies.cz/download/toolkit_web.pdf
[49] Statistická ročenka MŠMT 2016/2017. Data o studentech, poprvé zapsaných a absolventech vysokých škol. (2017). Praha: MŠMT.
[50] Strauss, A. L., & Corbinová, J. (1999). Základy kvalitativního výzkumu. Boskovice: Albert.
[51] Šaldová, K. (Ed.). (2007). Cesty labyrintem. O vědecké profesi, soukromém životě a jejich propojování. Praha: Sociologický ústav AV ČR.
[52] Špaténková, N. (2004). Krize – psychologický a sociologický fenomén. Praha: Grada.
[53] Švaříček, R., & Šeďová, K. et al. (2007). Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách: Pravidla hry. Praha: Portál.
[54] Van den Brink, M., & Benschop, Y. (2012). Gender practices in the construction of academic excellence: Sheep with five legs. Organization, 19(4), 507–524. | DOI 10.1177/1350508411414293
[55] Vládní strategie pro rovnost žen a mužů v České republice na léta 2014–2020. (2014). Praha: Úřad vlády České republiky.
[56] Vohlídalová, M. (2011). Není možné přerušit práci a říct, že tady 4 roky nebudu: O strategiích kombinace práce a rodičovství ve vědecké profesi. Socioweb, 10(9), 3–4.
[57] Vohlídalová, M. (2013). Vědkyně mezi dvěma mlýnskými kameny: O podmínkách kombinace práce a rodičovství ve vědecké profesi. In M. Linková et al. (Eds.), Nejisté vyhlídky: Proměny vědecké profese z genderové perspektivy (s. 99–126). Praha: Sociologické nakladatelství.
[58] Ward, K., & Wolf-Wendel, L. (2004). Academic motherhood: Managing complex roles in research universities. The Review of Higher Education, 27(2), 233–257. | DOI 10.1353/rhe.2003.0079
[59] Wengraf, T. (2001). Qualitative research interviewing: Biographic, narrative and semistructured methods. London: SAGE.
[60] Willerton, J. (2012). Psychologie mezilidských vztahů. Praha: Grada.
[61] Wright, S., Williamson, K., Schauder, D., & Stockfeld, L. (2003). Choice and constraint in academic work on campus and at home. Labour & Industry: A Journal of the Social and Economic Relations of Work, 13(3), 19–35. | DOI 10.1080/10301763.2003.10669270
[62] Zábrodská, K., Mudrák, J., Květon, P., Blatný, M., Machovcová, K., & Šolcová, I. (2014). Work environment and well-being of academic faculty in Czech universities: A pilot study. Studia paedagogica, 19(4), 121–144. | DOI 10.5817/SP2014-4-6
[63] Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (školský zákon). (1998). Praha: Tiskárna Ministerstva vnitra.
[64] Zormanová, L. (2016). Ženy slaďující vědeckou profesi a soukromý život. Lifelong Learning – celoživotní vzdělávání, 6(1), 86–103.