Title: Vita contemplativa ako protiklad k vita activa : (Kartuzie hornonemeckej provincie)
Variant title:
- Vita contemplativa im Gegensatz zu vita activa
Source document: Archaeologia historica. 1990, vol. 15, iss. [1], pp. 151-173
Extent
151-173
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/139873
Type: Article
Language
Summary language
License: Not specified license
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
References
[1] A néma barát... 1985: A néma barát megszólal. (Válogatás a Karthauzi Névtelen beszédeiböl.) Budapest.
[2] ARENS F., 1971: Die ursprüngliche Verwendung gotischer Stein- und Tonmodel mit einem Verzeichnis der Model in mittelrheinischen Museen. In: Mainzer Zeitschrift 66, s. 106—131.
[3] BLIGNY, B. 1951: Les premiers Chartreux et la pauvreté. In: Le Moyen Age 22, s. 27—60.
[4] BRAUNFELSE, W. 1969: Abendländische Klosterbaukunst. Köln.
[5] BUKOVSKÝ, J. 1974: Stavebně historický výzkum Královopolské kartouze — směrný podklad k rekonstrukcím v jejím obvodu. In: Knižnice odborných a vědeckých spisů VUT v Brně, sv. B-44, s. 75—87.
[6] BUKOVSKÝ, J.—CEJNKOVÁ, D. 1975: Středověké nálezy v obvodu bývalého kartuziánského kláštera v Králově Poli. In: Památková péče č. 4, s. 235—249.
[7] BURIAN, V. 1966: Předběžná zpráva o historicko-archeologickém výzkumu kartouzy v Dolanech 1964—1965. In: Zprávy VI. ústavu v Olomouci č. 128, s. 9—15.
[8] BURIAN, V. 1968: Výzkum prvního mnišského domku kartuzie v Dolanech. In: Střední Morava 2, s. 82—88.
[9] BURIAN, V.—OPRAVIL, E.—TEMPÍR, Z. 1963: Botanické pozorování při archeologickém výzkumu kartouzky v Dolanech. In: Zprávy VI. ústavu v Olomouci č. 111, s. 11—14.
[10] DEDEK, L. C. 1889: A karthausiak Magyarországban. Budapest.
[11] DEMM, E. 1970: Reform möchtum und Slawenmission im 12. Jahrhundert. Lübeck und Hamburg.
[12] DIMITREWSKI, M. von 1913: Die christliche freiwillige Armut vom Ursprung der Kirche bis zum 12. Jahrhundert. Berlin und Leipzig.
[13] FODOR, A. 1977: Die Bibliothek der Kartause Lechnitz in der Zips vor 1500. In: Studia ex historia scripturae, librorum et ephemeridum. Budapest, s. 1—22.
[14] GAJDOŠ, V. J. 1973: Doklady o knižnej kultúre kartuziánov na Slovensku. Rukopis 53 s. v Univ. knižnici v Bratislave, sign. S B 17130 (výtah publikovaný v čas. Most r. 2, č. 1—2, 1975, s. 54—71).
[15] GANZ, J. 1986: Bauten der Kartäuser in der Schweiz. In: Zeitschrift für Schweizerische Archäologie und Kunstgeschichte 43, s. 263—271.
[16] GEREMEK, B. 1976: Słowiańskie nazwy miesięcy: między folklorem a historią. In: Cultus et cognitio. Studia z dziejów średniowieczej kultury. Warszawa, s. 151 až 160.
[17] GÜLKE, P. 1975: Münche, Bürger, Minnesänger Musik in der Gesellschaft des europäischen Mittelalters. Leipzig.
[18] HAJÍČEK, J. P. 1988: Problém lokalisace pražského kartusiánského kláštera na Smíchově. Rukopis.
[19] HEUSSI, K. 1936: Der Ursprung des Mönchtums. Tübingen.
[20] HOGG, J. 1980: Everyday life in the Chartreuse in the fourteenth and fifteenth centuries. In: Klösterliche Sachkultur des Spätmittelalters Nr. 3, Wien, s. 113—146.
[21] JAKUBIČKA, M. 1911—1912: Klášter Zahrada sv. Máří řádu kartusiánského na Újezdě v Praze. In: Časopis Musea království českého 85, s. 317—328; r. 86, s. 245 až 257, 312—321 a 454—467.
[22] JUNAS, J.—BOKESOVÁ-UHERKOVÁ, M. 1985: Dejiny medicíny a zdravotnictva. Martin.
[23] KAISER, G. 1974: Das Memento mori. In: Euphorion 68, Hft. 4, s. 337—370.
[24] KŁOCZOWSKI, J. 1965: L'érémitisme dans les territoires slaves occidentaux. In: L'eremitismo in Occidente nei cecoli XIe XII. Atti della seconda Seltimana internazionale di studio Mendola. Milano, s. 330—354.
[25] KONEČNÝ, L. 1983: Odkryv teplovzdušného zařízení na hradě Vranově n. Dyjí a jeho postavení v evropském vývoji. In: Archaeologia historica 8, s. 449—470.
[26] KOROKNAY, B. É. 1960: A lövöldi karthauzi kolostor kötéseiröl. In: Esztergom évlopjai (Budapest), s. 25—34.
[27] KOROKNAY, B. É. 1965: Die Blinddruck — Einbände in der Bibliotheca Corvina und Probleme der klösterliche Buchbinderwerkstätten in Ungarn. In: Acta Historiae Artium Academiae Scientiarum Hungaricae 11, s. 95—132.
[28] KÚTNIK, J. 1969: O pôvode pustovníka Svorada. (K počiatkom kultúrnych dejín Liptova.) In: Nové obzory 11, s. 5—122.
[29] La Grande... 1950: La Grande Chartreuse par un Chartreux. Paris—Grenoble.
[30] LECLERCQ, J. 1965: L'érémitisme en occident Jusquà l'an mil. In: L'eremitismo in Occidente nei secoli XIe XII. Atti della seconda. Seltimana internazionale di studio. Mendola. Milano, s. 161—180.
[31] LECLERCQ, J. 1969: Mönchtum und Contemplativ im Gespräch mit einer sich wandelnden Gesellschaft. In: Geist und Leben 42, s. 117—137.
[32] LEHMANN, E. von 1957: Die Bibliotheksräume der deutschen Klöster im Mittelalter. Berlin.
[33] LEHMANN, P. 1960: Bücherliebe und Bücherpflege bei den Karthäusern. In: Erforschung des Mittelalters III. Stuttgart, s. 121—142 (štúdia pôvodne vyšla v Ríme v roku 1924).
[34] LÖBBEL, H. 1899: Der Stifter des Carthäuser-Ordens der heilige Bruno aus Köln. Münster i. W.
[35] MAIROLD, M. 1980: Zur Bibliotheksgeschichte der Kartause Seitz. In: Analecta Cartusiana 83 (Salzburg), s. 21—47.
[36] MANTEUFFEL, T. 1964: Narodziny herezji. Wyznawcy dobrowolnego ubóstwa w średniowieczu. Warszawa.
[37] MASON, M. E. 1961: Active life and contemplative life. A Study of the Concepts from Plato to the Present. Milwaukke.
[38] MAZAL, O. 1973: Gotische Einbände aus der Kartause Schnals. In: Gutenberg-Jahrbuch, s. 423—428.
[39] MIGNE, J. P. 1854: Patrologiae cursus completus. Series Latina. Tom. 153. Parisiis.
[40] NAGEL, P. 1966: Die Motivierung der Askese in der alten Kirche und der Ursprung des Mönchtums. Berlin.
[41] NÉMETH, P. 1967: Adatok a felsötárkányi kartauzi kolostor építéstörténetéhez. In: Az Egri múzeum évkönyve 5, s. 73—86.
[42] NEUHAUSER, W. 1980: Beiträge zur Bibliotheksgeschichte der Kartause Schnals. In: Analecta Cartusiana 83, s. 48—126.
[43] NEUMAN, P. A. 1936: Z dějin českých klášterů do válek husitských. Praha.
[44] PAJDUŠÁK, M. 1924: Kláštorisko. Levoča.
[45] PANOFSKY, E. 1981: Význam ve výtvarném umění. Praha.
[46] PASIAR, Š. 1977: Dejiny knižníc na Slovensku. Bratislava.
[47] RAVIER, A. 1966: Saint Bruno. Le premier des ermites de Chartreuse. Paris.
[48] Regiment zdraví... 1957: Regiment zdraví Henrycha Rankovice v překladu Adama Hubera z Risenbachu 1787. Praha.
[49] ROSSMANN, H. 1976: Die Geschichte der Kartause Aggsbach bei Melk in Niederösterreich, ed. Analecta Cartusiana 29—30. Salzburg.
[50] SATURA, V. 1981: Meditation aus der Sicht der Psychologie und der christlichen Tradition. Salzburg.
[51] SLIVKA, M. 1987: Pozoruhodný nález stredovekých slnečných hodín na Kláštorisku. In: Nové obzory 29, s. 181—188.
[52] SLIVKA, M. 1988: Doterajšie výsledky výskumu na Kláštorisku v Slovenskom raji. In: Archaeologia historica 13, s. 423—439.
[53] SLIVKA, M. 1990: Archeologické doklady ku knižnej kultúre na Slovensku. In: Literárnomúzejný letopis 24, v tlači.
[54] SOPKO, J. 1967: Stredoveké rukopisy na Slovensku. In: Slovenská archivistika 2, s. 71—93.
[55] SOPKO, J. 1974: Stredoveké rukopisy na Spiši. In: Spišské mestá v stredoveku. Košice, s. 101 až 131.
[56] SOPKO, J. 1982: Stredoveké latinské kódexy slovenskej proveniencie v Maďarsku a v Rumunsku. MS Martin.
[57] STANKIEWICZ, J. 1962: Kartuzj a Gdańska. Zeszyty naukowe Politechniki Gdańskiej Nr. 30. Gdańsk.
[58] SYDOW, J. 1963: Probleme der camaldulensischen Ostmission. In: Heidenmission und Kreuzzugsgedanke in der deutschen Ostpolitik des Mittelalters. Darmstadt, s. 146 až 155.
[59] TUMLER, P. M. 1954: Der Deutsche Orden im Werden. Wachsen und Wirken bis 1400 mit einem Abriss der Geschichte des Ordens vom 1400 bis zur neusten Zeit. Wien.
[60] WALCHER-MOLTHEIN, A. von 1924: Formmodel für Feingebäck und Zuckerwerk. In: Belvedere Bd. 5, Heft 24, s. 201—220.
[61] WAGNER, C. 1774: Analecta Scepusii sacri et profani. II. Viennae.
[62] WERNER, E. 1953: Die gesellschaftlichen Grundlagen der Klosterreform im 11. Jahrhundert. Berlin.
[63] WERNER, E. 1956: Pauperes Christi. Studien zu sozial-religiösen Bewegung im Zeitalter des Reformpapsttums. Leipzig.
[64] WILM, H. 1929: Gotische Tonplastik in Deutschland. Augsburg.
[65] WORMSTALL, A. 1896: Judocus Vredis und das Kartäuserkloster zu Wedderen bei Dülmen in Westfalen. Münster i. W.
[66] ZADNIKAR, M. 1983: Die Kartäuser. Der Orden der schweigenden Mönche. Köln.
[67] ZIMMERMANN, G. 1973: Ordensleben und Lebensstandard (Die Cura Corporis in den Ordensvorschriften des abendländischen Hochmittelalters). Münster Westfalen.
[2] ARENS F., 1971: Die ursprüngliche Verwendung gotischer Stein- und Tonmodel mit einem Verzeichnis der Model in mittelrheinischen Museen. In: Mainzer Zeitschrift 66, s. 106—131.
[3] BLIGNY, B. 1951: Les premiers Chartreux et la pauvreté. In: Le Moyen Age 22, s. 27—60.
[4] BRAUNFELSE, W. 1969: Abendländische Klosterbaukunst. Köln.
[5] BUKOVSKÝ, J. 1974: Stavebně historický výzkum Královopolské kartouze — směrný podklad k rekonstrukcím v jejím obvodu. In: Knižnice odborných a vědeckých spisů VUT v Brně, sv. B-44, s. 75—87.
[6] BUKOVSKÝ, J.—CEJNKOVÁ, D. 1975: Středověké nálezy v obvodu bývalého kartuziánského kláštera v Králově Poli. In: Památková péče č. 4, s. 235—249.
[7] BURIAN, V. 1966: Předběžná zpráva o historicko-archeologickém výzkumu kartouzy v Dolanech 1964—1965. In: Zprávy VI. ústavu v Olomouci č. 128, s. 9—15.
[8] BURIAN, V. 1968: Výzkum prvního mnišského domku kartuzie v Dolanech. In: Střední Morava 2, s. 82—88.
[9] BURIAN, V.—OPRAVIL, E.—TEMPÍR, Z. 1963: Botanické pozorování při archeologickém výzkumu kartouzky v Dolanech. In: Zprávy VI. ústavu v Olomouci č. 111, s. 11—14.
[10] DEDEK, L. C. 1889: A karthausiak Magyarországban. Budapest.
[11] DEMM, E. 1970: Reform möchtum und Slawenmission im 12. Jahrhundert. Lübeck und Hamburg.
[12] DIMITREWSKI, M. von 1913: Die christliche freiwillige Armut vom Ursprung der Kirche bis zum 12. Jahrhundert. Berlin und Leipzig.
[13] FODOR, A. 1977: Die Bibliothek der Kartause Lechnitz in der Zips vor 1500. In: Studia ex historia scripturae, librorum et ephemeridum. Budapest, s. 1—22.
[14] GAJDOŠ, V. J. 1973: Doklady o knižnej kultúre kartuziánov na Slovensku. Rukopis 53 s. v Univ. knižnici v Bratislave, sign. S B 17130 (výtah publikovaný v čas. Most r. 2, č. 1—2, 1975, s. 54—71).
[15] GANZ, J. 1986: Bauten der Kartäuser in der Schweiz. In: Zeitschrift für Schweizerische Archäologie und Kunstgeschichte 43, s. 263—271.
[16] GEREMEK, B. 1976: Słowiańskie nazwy miesięcy: między folklorem a historią. In: Cultus et cognitio. Studia z dziejów średniowieczej kultury. Warszawa, s. 151 až 160.
[17] GÜLKE, P. 1975: Münche, Bürger, Minnesänger Musik in der Gesellschaft des europäischen Mittelalters. Leipzig.
[18] HAJÍČEK, J. P. 1988: Problém lokalisace pražského kartusiánského kláštera na Smíchově. Rukopis.
[19] HEUSSI, K. 1936: Der Ursprung des Mönchtums. Tübingen.
[20] HOGG, J. 1980: Everyday life in the Chartreuse in the fourteenth and fifteenth centuries. In: Klösterliche Sachkultur des Spätmittelalters Nr. 3, Wien, s. 113—146.
[21] JAKUBIČKA, M. 1911—1912: Klášter Zahrada sv. Máří řádu kartusiánského na Újezdě v Praze. In: Časopis Musea království českého 85, s. 317—328; r. 86, s. 245 až 257, 312—321 a 454—467.
[22] JUNAS, J.—BOKESOVÁ-UHERKOVÁ, M. 1985: Dejiny medicíny a zdravotnictva. Martin.
[23] KAISER, G. 1974: Das Memento mori. In: Euphorion 68, Hft. 4, s. 337—370.
[24] KŁOCZOWSKI, J. 1965: L'érémitisme dans les territoires slaves occidentaux. In: L'eremitismo in Occidente nei cecoli XIe XII. Atti della seconda Seltimana internazionale di studio Mendola. Milano, s. 330—354.
[25] KONEČNÝ, L. 1983: Odkryv teplovzdušného zařízení na hradě Vranově n. Dyjí a jeho postavení v evropském vývoji. In: Archaeologia historica 8, s. 449—470.
[26] KOROKNAY, B. É. 1960: A lövöldi karthauzi kolostor kötéseiröl. In: Esztergom évlopjai (Budapest), s. 25—34.
[27] KOROKNAY, B. É. 1965: Die Blinddruck — Einbände in der Bibliotheca Corvina und Probleme der klösterliche Buchbinderwerkstätten in Ungarn. In: Acta Historiae Artium Academiae Scientiarum Hungaricae 11, s. 95—132.
[28] KÚTNIK, J. 1969: O pôvode pustovníka Svorada. (K počiatkom kultúrnych dejín Liptova.) In: Nové obzory 11, s. 5—122.
[29] La Grande... 1950: La Grande Chartreuse par un Chartreux. Paris—Grenoble.
[30] LECLERCQ, J. 1965: L'érémitisme en occident Jusquà l'an mil. In: L'eremitismo in Occidente nei secoli XIe XII. Atti della seconda. Seltimana internazionale di studio. Mendola. Milano, s. 161—180.
[31] LECLERCQ, J. 1969: Mönchtum und Contemplativ im Gespräch mit einer sich wandelnden Gesellschaft. In: Geist und Leben 42, s. 117—137.
[32] LEHMANN, E. von 1957: Die Bibliotheksräume der deutschen Klöster im Mittelalter. Berlin.
[33] LEHMANN, P. 1960: Bücherliebe und Bücherpflege bei den Karthäusern. In: Erforschung des Mittelalters III. Stuttgart, s. 121—142 (štúdia pôvodne vyšla v Ríme v roku 1924).
[34] LÖBBEL, H. 1899: Der Stifter des Carthäuser-Ordens der heilige Bruno aus Köln. Münster i. W.
[35] MAIROLD, M. 1980: Zur Bibliotheksgeschichte der Kartause Seitz. In: Analecta Cartusiana 83 (Salzburg), s. 21—47.
[36] MANTEUFFEL, T. 1964: Narodziny herezji. Wyznawcy dobrowolnego ubóstwa w średniowieczu. Warszawa.
[37] MASON, M. E. 1961: Active life and contemplative life. A Study of the Concepts from Plato to the Present. Milwaukke.
[38] MAZAL, O. 1973: Gotische Einbände aus der Kartause Schnals. In: Gutenberg-Jahrbuch, s. 423—428.
[39] MIGNE, J. P. 1854: Patrologiae cursus completus. Series Latina. Tom. 153. Parisiis.
[40] NAGEL, P. 1966: Die Motivierung der Askese in der alten Kirche und der Ursprung des Mönchtums. Berlin.
[41] NÉMETH, P. 1967: Adatok a felsötárkányi kartauzi kolostor építéstörténetéhez. In: Az Egri múzeum évkönyve 5, s. 73—86.
[42] NEUHAUSER, W. 1980: Beiträge zur Bibliotheksgeschichte der Kartause Schnals. In: Analecta Cartusiana 83, s. 48—126.
[43] NEUMAN, P. A. 1936: Z dějin českých klášterů do válek husitských. Praha.
[44] PAJDUŠÁK, M. 1924: Kláštorisko. Levoča.
[45] PANOFSKY, E. 1981: Význam ve výtvarném umění. Praha.
[46] PASIAR, Š. 1977: Dejiny knižníc na Slovensku. Bratislava.
[47] RAVIER, A. 1966: Saint Bruno. Le premier des ermites de Chartreuse. Paris.
[48] Regiment zdraví... 1957: Regiment zdraví Henrycha Rankovice v překladu Adama Hubera z Risenbachu 1787. Praha.
[49] ROSSMANN, H. 1976: Die Geschichte der Kartause Aggsbach bei Melk in Niederösterreich, ed. Analecta Cartusiana 29—30. Salzburg.
[50] SATURA, V. 1981: Meditation aus der Sicht der Psychologie und der christlichen Tradition. Salzburg.
[51] SLIVKA, M. 1987: Pozoruhodný nález stredovekých slnečných hodín na Kláštorisku. In: Nové obzory 29, s. 181—188.
[52] SLIVKA, M. 1988: Doterajšie výsledky výskumu na Kláštorisku v Slovenskom raji. In: Archaeologia historica 13, s. 423—439.
[53] SLIVKA, M. 1990: Archeologické doklady ku knižnej kultúre na Slovensku. In: Literárnomúzejný letopis 24, v tlači.
[54] SOPKO, J. 1967: Stredoveké rukopisy na Slovensku. In: Slovenská archivistika 2, s. 71—93.
[55] SOPKO, J. 1974: Stredoveké rukopisy na Spiši. In: Spišské mestá v stredoveku. Košice, s. 101 až 131.
[56] SOPKO, J. 1982: Stredoveké latinské kódexy slovenskej proveniencie v Maďarsku a v Rumunsku. MS Martin.
[57] STANKIEWICZ, J. 1962: Kartuzj a Gdańska. Zeszyty naukowe Politechniki Gdańskiej Nr. 30. Gdańsk.
[58] SYDOW, J. 1963: Probleme der camaldulensischen Ostmission. In: Heidenmission und Kreuzzugsgedanke in der deutschen Ostpolitik des Mittelalters. Darmstadt, s. 146 až 155.
[59] TUMLER, P. M. 1954: Der Deutsche Orden im Werden. Wachsen und Wirken bis 1400 mit einem Abriss der Geschichte des Ordens vom 1400 bis zur neusten Zeit. Wien.
[60] WALCHER-MOLTHEIN, A. von 1924: Formmodel für Feingebäck und Zuckerwerk. In: Belvedere Bd. 5, Heft 24, s. 201—220.
[61] WAGNER, C. 1774: Analecta Scepusii sacri et profani. II. Viennae.
[62] WERNER, E. 1953: Die gesellschaftlichen Grundlagen der Klosterreform im 11. Jahrhundert. Berlin.
[63] WERNER, E. 1956: Pauperes Christi. Studien zu sozial-religiösen Bewegung im Zeitalter des Reformpapsttums. Leipzig.
[64] WILM, H. 1929: Gotische Tonplastik in Deutschland. Augsburg.
[65] WORMSTALL, A. 1896: Judocus Vredis und das Kartäuserkloster zu Wedderen bei Dülmen in Westfalen. Münster i. W.
[66] ZADNIKAR, M. 1983: Die Kartäuser. Der Orden der schweigenden Mönche. Köln.
[67] ZIMMERMANN, G. 1973: Ordensleben und Lebensstandard (Die Cura Corporis in den Ordensvorschriften des abendländischen Hochmittelalters). Münster Westfalen.