Title: Podíl archeologického bádání na poznání středověkých dějin Moravy a Slezska
Variant title:
- Beitrag der Archäologie zur Erforschung der Geschichte von Mähren und Schlesien im Mittelalter
Source document: Archaeologia historica. 1992, vol. 17, iss. [1], pp. 13-19
Extent
13-19
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/139976
Type: Article
Language
Summary language
License: Not specified license
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
References
[1] BELCREDI, L., 1987: Půdorysná a stavební podoba středověkého venkovského domu na střední Moravě, AH 12, 157—169.
[2] BLÁHA, J., 1984: Časněslovanská osada v Olomouci a počátky řemeslnicko-kupeckého podhradí. Příspěvek k postavení Olomouce v 10. století, AH 9, 133—146.
[3] ČERNÝ, E., 1979: Zaniklé středověké osady a jejich plužiny, Studie ČSAV, č. 1. Praha.
[4] DOHNAL, V., 1985: Raněstředověké osídlení a počátky hradu v Olomouci, ČSlM B 34, 97—113.
[5] FROLEC, V., 1987: Vesnická stavební kultura mezi středověkem a novověkem, AH 12, 47—83.
[6] FROLEC, V., 1988: Kontinuita a diskontinuita vesnické stavební kultury na západní Moravě. In: Rodná země. Sborník k 100. výročí Muzejní a vlastivědné společnosti v Brně a k 60. narozeninám PhDr. Vladimíra Někudy, CSc., 449—473, Brno.
[7] GEISLER, M., 1986: Holubice — pohřebiště z mladohradištního období, Fontes Archaeologiae Moravicae, Tomus XX. Brno.
[8] GOŠ, V., 1984: Sídlištní objekty slovanské osady v Mohelnici, ČSlM B 33, 211—253.
[9] GOŠ, V.—NOVÁK, J.—KAREL, J., 1974: Zaniklé středověké sídliště v Rýmařově, ČSlM B 23, 110—120.
[10] GOŠ, V.—NOVÁK, J.—KAREL, J., 1977: K počátkům lokace Rýmařova. In: Středověká archeologie a studium počátků měst, 70—76. Praha.
[11] GOŠ, V.—NOVÁK, J.—KAREL, J., 1985: Počátky osídlení Rýmařova, PA LXXVI, 184—227.
[12] HLOBIL, I.—MICHNA, P.—TOGNER, M., 1984: Olomouc. Praha.
[13] KLÍMA, B. jr., 1991: Archeologický výzkum znojemské rotundy, Památky a příroda 32, 14—21.
[14] KLÍMA, B. jr., 1991a: Rotunda sv. Kateřiny na znojemském hradě. In: XX. MS 1990. Kulturně historické styky jižní Moravy, 219—224. Brno.
[15] KOUŘIL, P.—MĚŘÍNSKÝ, Z. PLAČEK, M., 1990: Mährische und schlesische Burgen des 13. Jahrhunderts in mitteleuropäischen Zusammenhängen. In: Castrum Bene 1989. Várak a 13. században. Burgen im 13. Jahrhundert, 229—246. Gyöngyös.
[16] KRÁL, J., 1956: Středověké nálezy v Opavě, ČSlM B 5, 11—25.
[17] KRÁL, J., 1961: Opavské středověké nálezy II. Popská ul. a Vaškovo nám., ČSlM B 10, 19—30.
[18] KRÁL, J., 1964: Středověké nálezy v Ostravě, ČSlM B 13, 1—8.
[19] KRÁL, J., 1971: Několik archeologických poznámek k nejstaršímu vývoji města Opavy, Slezský sborník LXIX, 90—91.
[20] KRZEMIENSKA, B., 1977: Politický vzestup českého státu za knížete Oldřicha (1012 až 1034), ČsČH XXV, 246—272.
[21] KRZEMIENSKA, B., 1979: Boj knížete Břetislava I. o upevnění českého státu (1039—1041), Rozpravy ČSAV, řada společenských věd roč. 89, seš. 5. Praha.
[22] KRZEMIENSKA, B., 1980: Wann erfolgte der Anschluss Mährens an den böhmischen Staat?, Historica XIX, 195—243.
[23] KRZEMIENSKA, B., 1985: Moravští Přemyslovci ve znojemské rotundě. Ostrava.
[24] KRZEMIENSKA, B., 1986: Břetislav I. Praha.
[25] KRZEMIENSKA, B., 1987: Die Rotunde in Znojmo und die Stellung Mährens in böhmischen Přemyslidenstaat, Historica XXVII, 5—59.
[26] KRZEMIENSKA, B., 1987a: Olomoučtí Přemyslovci a Rurikovci, ČMatMor CVI, 259—268.
[27] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1980: Morava za husitských válek ve světle archeologických nálezů a výzkumů, AH 5, 31—68.
[28] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1980a: Slovanská pohřebiště z 2. poloviny 10. až 1. poloviny 13. století na Moravě. (Stav výzkumu a jeho další perspektivy). In: IV. medzinárodný kongres slovanskej archeológie, Sofia 15.—22. septembra 1980. Zbornik referátov ČSSR, 94—100. Nitra.
[29] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1980b: Středověké zbraně z okolí Loděnic, okres Znojmo, AR XXXII, 36—47.
[30] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1981: Přehled dosavadního stavu výzkumu fortifikací 11. až počátku 16. století na Moravě a ve Slezsku (hradiska a hrady), AH 6, 147—197.
[31] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1982: Studium dějin osídlení na Moravě a ve Slezsku. (Současný stav a další perspektivy se zvláštním zřetelem k výzkumu zaniklých středověkých vesnic), AH 7, 113—156.
[32] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1983: K problematice archeologického výzkumu řemeslné výroby 10. až první poloviny 16. století na Moravě a ve Slezsku, AH 8, 41—71.
[33] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1985: Církevní instituce na Moravě a jejich úloha ve vývoji hospodářství a osídlení od 10. století do předhusitského období, AH 10, 375—393.
[34] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1986: Doba slovanská. In: Pravěk Třebíčska, 147—171. Brno—Třebíč.
[35] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1986a: Morava v 10. století ve světle archeologických nálezů, PA LXXVII, 18—80.
[36] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1986b: Podíl archeologie na výzkumu středověké architektury 11. až 1. poloviny 16. století na Moravě a ve Slezsku, AH 11, 25—38.
[37] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1987: Problematika vývoje osídlení jižní a jihozápadní Moravy v 10. až 1. polovině 16. století (metody, východiska a dosažené výsledky). In: XVI. MS 1986. Vývoj obydlí, sídlišť a sídlištní struktury na jižní Moravě, 157—167. Praha.
[38] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1987a: Příspěvek k možnostem rekonstrukce středověké krajiny, území zaniklých vesnic a typů sídlišť, AH 12, 111—128.
[39] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1988: Počátky osídlení Brtnicka a nejstarší dějiny obce. In: Dějiny Brtnice a připojených obcí, 13—49. Brno.
[40] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1989: Století posledních Přemyslovců na Moravě a ve Slezsku ve světle archeologických výzkumů a nálezů, AH 14, 19—42.
[41] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1989a: Vývoj osídlení Jihlavska do 13. století (Nástin), VSV, Oddíl věd společenských VII, 129—141.
[42] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1990: Provoz a vybavení domácnosti ve vyšším sociálním prostředí (měšťanstvo a šlechta) na základě pramenů archeologických, AH 15, 19—42.
[43] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1991: Vývoj osídlení na Moravě a ve Slezsku (současný stav výzkumu), AH 16, 27—36.
[44] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1991a: Vztahy jižní Moravy k okolním oblastem v hmotné kultuře 10.—13. století. In: XX. MS 1990. Kulturně historické styky jižní Moravy, 225—232. Brno.
[45] MĚŘÍNSKÝ, Z.—PLAČEK, M., 1988: Nástin vývoje hradní architektury vrcholného středověku na Moravě a ve Slezsku do období husitských válek, AH 13, 217—249.
[46] MĚŘÍNSKÝ, Z.—PLAČEK, M., 1991: Anfänge der Burgsteinarchitektur in Mähren und Schlesien und ihre mitteleuropäischen Wechselbeziehungen, ČMorMuz, Vědy společenské LXXVI, 85—106.
[47] MĚŘÍNSKÝ, Z.—PLAČEK, M., 1991a: Vývoj hradní architektury na Moravě a ve Slezsku od husitských válek do 1. třetiny 16. století, AH 16, 215—232.
[48] MICHNA, P., 1982: K utváření raně středověké Moravy, ČsČH XXX, 716—742.
[49] MICHNA, P., 1982a: Ke stavebním dějinám středověkých domů v Olomouci. (Archeologický průzkum dvou městišť v Barvířské ulici), Sborník památkové péče v Severomoravském kraji 5, 179—141.
[50] MICHNA, P., 1982b: Velkomoravská a přemyslovská Olomouc, VVM XXXIV, 18—26.
[51] MICHNA, P., 1987: Zemnice svědectvím velké kolonizace. In: XVI. MS 1986. Vývoj obydlí, sídlišť a sídlištní struktury na jižní Moravě, 187—190. Praha.
[52] MICHNA, P., 1988: K poznání zahloubených obydlí doby velké kolonizace. In: Rodná země, 222—284. Brno.
[53] MICHNA, P.—POJSL, M., 1988: Románský palác na Olomouckém hradě. Archeologie a památková obnova. Brno.
[54] NEKUDA, V., 1973: Raně středověké typy sídlištních objektů ve Mstěnicích, ČMorMuz, Vědy společenské LVIII, 77—96.
[55] NEKUDA, V., 1975: Pfaffenschlag. Zaniklá středověká ves u Slavonic. (Příspěvek k dějinám středověké vesnice). Brno.
[56] NEKUDA, V., 1976: Příspěvek k charakteristice středověké zemědělské usedlosti na Moravě, AH 1, 33—48.
[57] NEKUDA, V., 1978: K vývoji zemědělských sídlišť 10.—13. století na Moravě, AH 3, 171—182.
[58] NEKUDA, V., 1981: Dvacet let archeologického výzkumu na lokalitě zaniklé středověké osady Mstěnice 1960—1980, VVM XXXIII, 129—146.
[59] NEKUDA, V., 1982: Středověká vesnice na Moravě ve světle archeologických výzkumů zaniklých osad, AH 7, 33—66.
[60] NEKUDA, V., 1984: Vesnický středověký dům na Moravě, AH 9, 21—37.
[61] NEKUDA, V., 1985: Mstěnice 1. Zaniklá středověká ves. Hrádek—tvrz—dvůr—předsunutá opevnění. Brno.
[62] NEKUDA, V., 1985a: Zemědělská výroba v období feudalismu na Moravě ve světle archeologických výzkumů, AH 10, 33—46.
[63] NEKUDA, V., 1986: Obilní jámy v zaniklých Mstěnicích, ČMorMuz, Vědy společenské LXXI, 59—129.
[64] NEKUDA, V., 1987: Základní otázky historicko-archeologického studi a vesnického sídla, domu a dvora, AH 12, 33—46.
[65] NEKUDA, V., 1988: Archäologische Siedlungsforschung in den tschechischen Ländern. In: Genetische Siedlungsforschung in Mitteleuropa und seinen Nachtbarräumen, 701—719. Bonn.
[66] NEKUDA, V., 1988—1989: Der Beitrag der mittelalterlichen Archäologie zur Siedlungs-, Hof- und Hausforschung. In: Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 4/5, 149—162. Wien.
[67] NEKUDA, V., 1989: L'étude des villages désertés au moyen age en Moraviae (Tchécoslovaquie), ČMorMuz, Vědy společenské LXXIV, 161—202.
[68] NEKUDA, V., 1991: Současný stav středověké archeologie na Moravě, AH 16, 9—25.
[69] NEKUDA, V.—UNGER, J., 1981: Hrádky a tvrze na Moravě. Brno.
[70] NOVÁK, J.—KAREL, J., 1977: Zpráva o archeologicko-historickém výzkumu počátků města Rýmařova a okolí 1969—1975. Krnov.
[71] NOVOTNÝ, B., 1977: Archeologické poznatky k raně až pozdně románskému Znojmu. In: Středověká archeologie a studium počátků měst, 62—69. Praha.
[72] NOVOTNÝ, B., 1982: Funde mittelalterlicher handwerklicher Erzeugnisse aus Iglau (Mähren) von der 2. Hälfte des 13. bis zum Beginn des 15. Jahrhunderts. Wien.
[73] PLAČEK, M.—PROCHÁZKA, R., 1986: K problematice opevněných sídel přelomu raného a vrcholného feudalismu na Moravě (Teze), AH 11, 159—169.
[74] PROCHÁZKA, R., 1985: Archeologie k počátkům jihomoravských měst, AH 10, 133—142.
[75] PROCHÁZKA, R., 1988: Archeologické prameny ke středověkému Brnu. (Z nových výzkumů 1983—1987), AH 13, 83—95.
[76] PROCHÁZKA, R., 1989: Minoritský klášter v zástavbě středověkého Brna, AH 14, 131—140.
[77] PROCHÁZKA, R., 1990: Výzkum na Horním náměstí v Přerově v roce 1987 (okr. Přerov), PV 1987, 64—65. Brno.
[78] PROCHÁZKA, R.—SNÁŠIL, R., 1984: Hlavní rysy lokační zástavby Uherského Hradiště ve 2. polovině 13. století. In: Urbes medii aevi, 43—51. Praha.
[79] RICHTER, M., 1974: Archeologický výzkum a otázky nejstarší sídlištní topografie Žďáru nad Sázavou. In: Dějiny Žďáru na d Sázavou III, 231—240. Brno.
[80] RICHTER, M., 1975: České středověké město ve světle archeologických výzkumů, AR XXVII, 245—258.
[81] SNÁŠIL, R., 1975: Archeologie a vesnická sídliště 10.—13. století na Moravě, AR XXVII, 305—317.
[82] SNÁŠIL, R., 1976: Životní prostředí vesnických sídlišť 10.—15. století v ČSR. (Nástin dosavadních výsledků), AH 1, 139—144.
[83] STAŇA, Č., 1987: Pokračování výzkumu na Horním náměstí v Přerově (okr. Přerov), PV 1985, 46—47, Brno.
[84] STAŇA, Č., 1987a: Záchranný výzkum na Horním náměstí v Přerově (okr. Přerov), PV 1984, 38—40. Brno.
[85] STAŇA, Č., 1989: Dritte Saison der archäologischen Grabung am Horní náměstí (Oberring) in Přerov (Bez. Přerov), PV 1986, 58—62. Brno.
[86] ŠIKULOVÁ, V., 1977: Nálezy mincí z výzkumu středověké Opavy a Ostravy. In: Středověká archeologie a studium počátků měst, 141—149. Praha.
[87] UNGER, J., 1987: Zum Stand der Hausberg — (Motten) — Forschung in Südmähren, Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 3, 85—106.
[88] UNGER, J., 1988: Počátky středověkých opevněných sídel typu "motte" na jihovýchodní Moravě. In: Rodná země, 207—221. Brno.
[89] VÁLKA, J., 1991: Dějiny Moravy, díl 1. Středověká Morava. Vlastivěda moravská, Země a lid. Nová řada, svazek 5. Brno.
[2] BLÁHA, J., 1984: Časněslovanská osada v Olomouci a počátky řemeslnicko-kupeckého podhradí. Příspěvek k postavení Olomouce v 10. století, AH 9, 133—146.
[3] ČERNÝ, E., 1979: Zaniklé středověké osady a jejich plužiny, Studie ČSAV, č. 1. Praha.
[4] DOHNAL, V., 1985: Raněstředověké osídlení a počátky hradu v Olomouci, ČSlM B 34, 97—113.
[5] FROLEC, V., 1987: Vesnická stavební kultura mezi středověkem a novověkem, AH 12, 47—83.
[6] FROLEC, V., 1988: Kontinuita a diskontinuita vesnické stavební kultury na západní Moravě. In: Rodná země. Sborník k 100. výročí Muzejní a vlastivědné společnosti v Brně a k 60. narozeninám PhDr. Vladimíra Někudy, CSc., 449—473, Brno.
[7] GEISLER, M., 1986: Holubice — pohřebiště z mladohradištního období, Fontes Archaeologiae Moravicae, Tomus XX. Brno.
[8] GOŠ, V., 1984: Sídlištní objekty slovanské osady v Mohelnici, ČSlM B 33, 211—253.
[9] GOŠ, V.—NOVÁK, J.—KAREL, J., 1974: Zaniklé středověké sídliště v Rýmařově, ČSlM B 23, 110—120.
[10] GOŠ, V.—NOVÁK, J.—KAREL, J., 1977: K počátkům lokace Rýmařova. In: Středověká archeologie a studium počátků měst, 70—76. Praha.
[11] GOŠ, V.—NOVÁK, J.—KAREL, J., 1985: Počátky osídlení Rýmařova, PA LXXVI, 184—227.
[12] HLOBIL, I.—MICHNA, P.—TOGNER, M., 1984: Olomouc. Praha.
[13] KLÍMA, B. jr., 1991: Archeologický výzkum znojemské rotundy, Památky a příroda 32, 14—21.
[14] KLÍMA, B. jr., 1991a: Rotunda sv. Kateřiny na znojemském hradě. In: XX. MS 1990. Kulturně historické styky jižní Moravy, 219—224. Brno.
[15] KOUŘIL, P.—MĚŘÍNSKÝ, Z. PLAČEK, M., 1990: Mährische und schlesische Burgen des 13. Jahrhunderts in mitteleuropäischen Zusammenhängen. In: Castrum Bene 1989. Várak a 13. században. Burgen im 13. Jahrhundert, 229—246. Gyöngyös.
[16] KRÁL, J., 1956: Středověké nálezy v Opavě, ČSlM B 5, 11—25.
[17] KRÁL, J., 1961: Opavské středověké nálezy II. Popská ul. a Vaškovo nám., ČSlM B 10, 19—30.
[18] KRÁL, J., 1964: Středověké nálezy v Ostravě, ČSlM B 13, 1—8.
[19] KRÁL, J., 1971: Několik archeologických poznámek k nejstaršímu vývoji města Opavy, Slezský sborník LXIX, 90—91.
[20] KRZEMIENSKA, B., 1977: Politický vzestup českého státu za knížete Oldřicha (1012 až 1034), ČsČH XXV, 246—272.
[21] KRZEMIENSKA, B., 1979: Boj knížete Břetislava I. o upevnění českého státu (1039—1041), Rozpravy ČSAV, řada společenských věd roč. 89, seš. 5. Praha.
[22] KRZEMIENSKA, B., 1980: Wann erfolgte der Anschluss Mährens an den böhmischen Staat?, Historica XIX, 195—243.
[23] KRZEMIENSKA, B., 1985: Moravští Přemyslovci ve znojemské rotundě. Ostrava.
[24] KRZEMIENSKA, B., 1986: Břetislav I. Praha.
[25] KRZEMIENSKA, B., 1987: Die Rotunde in Znojmo und die Stellung Mährens in böhmischen Přemyslidenstaat, Historica XXVII, 5—59.
[26] KRZEMIENSKA, B., 1987a: Olomoučtí Přemyslovci a Rurikovci, ČMatMor CVI, 259—268.
[27] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1980: Morava za husitských válek ve světle archeologických nálezů a výzkumů, AH 5, 31—68.
[28] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1980a: Slovanská pohřebiště z 2. poloviny 10. až 1. poloviny 13. století na Moravě. (Stav výzkumu a jeho další perspektivy). In: IV. medzinárodný kongres slovanskej archeológie, Sofia 15.—22. septembra 1980. Zbornik referátov ČSSR, 94—100. Nitra.
[29] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1980b: Středověké zbraně z okolí Loděnic, okres Znojmo, AR XXXII, 36—47.
[30] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1981: Přehled dosavadního stavu výzkumu fortifikací 11. až počátku 16. století na Moravě a ve Slezsku (hradiska a hrady), AH 6, 147—197.
[31] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1982: Studium dějin osídlení na Moravě a ve Slezsku. (Současný stav a další perspektivy se zvláštním zřetelem k výzkumu zaniklých středověkých vesnic), AH 7, 113—156.
[32] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1983: K problematice archeologického výzkumu řemeslné výroby 10. až první poloviny 16. století na Moravě a ve Slezsku, AH 8, 41—71.
[33] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1985: Církevní instituce na Moravě a jejich úloha ve vývoji hospodářství a osídlení od 10. století do předhusitského období, AH 10, 375—393.
[34] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1986: Doba slovanská. In: Pravěk Třebíčska, 147—171. Brno—Třebíč.
[35] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1986a: Morava v 10. století ve světle archeologických nálezů, PA LXXVII, 18—80.
[36] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1986b: Podíl archeologie na výzkumu středověké architektury 11. až 1. poloviny 16. století na Moravě a ve Slezsku, AH 11, 25—38.
[37] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1987: Problematika vývoje osídlení jižní a jihozápadní Moravy v 10. až 1. polovině 16. století (metody, východiska a dosažené výsledky). In: XVI. MS 1986. Vývoj obydlí, sídlišť a sídlištní struktury na jižní Moravě, 157—167. Praha.
[38] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1987a: Příspěvek k možnostem rekonstrukce středověké krajiny, území zaniklých vesnic a typů sídlišť, AH 12, 111—128.
[39] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1988: Počátky osídlení Brtnicka a nejstarší dějiny obce. In: Dějiny Brtnice a připojených obcí, 13—49. Brno.
[40] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1989: Století posledních Přemyslovců na Moravě a ve Slezsku ve světle archeologických výzkumů a nálezů, AH 14, 19—42.
[41] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1989a: Vývoj osídlení Jihlavska do 13. století (Nástin), VSV, Oddíl věd společenských VII, 129—141.
[42] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1990: Provoz a vybavení domácnosti ve vyšším sociálním prostředí (měšťanstvo a šlechta) na základě pramenů archeologických, AH 15, 19—42.
[43] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1991: Vývoj osídlení na Moravě a ve Slezsku (současný stav výzkumu), AH 16, 27—36.
[44] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1991a: Vztahy jižní Moravy k okolním oblastem v hmotné kultuře 10.—13. století. In: XX. MS 1990. Kulturně historické styky jižní Moravy, 225—232. Brno.
[45] MĚŘÍNSKÝ, Z.—PLAČEK, M., 1988: Nástin vývoje hradní architektury vrcholného středověku na Moravě a ve Slezsku do období husitských válek, AH 13, 217—249.
[46] MĚŘÍNSKÝ, Z.—PLAČEK, M., 1991: Anfänge der Burgsteinarchitektur in Mähren und Schlesien und ihre mitteleuropäischen Wechselbeziehungen, ČMorMuz, Vědy společenské LXXVI, 85—106.
[47] MĚŘÍNSKÝ, Z.—PLAČEK, M., 1991a: Vývoj hradní architektury na Moravě a ve Slezsku od husitských válek do 1. třetiny 16. století, AH 16, 215—232.
[48] MICHNA, P., 1982: K utváření raně středověké Moravy, ČsČH XXX, 716—742.
[49] MICHNA, P., 1982a: Ke stavebním dějinám středověkých domů v Olomouci. (Archeologický průzkum dvou městišť v Barvířské ulici), Sborník památkové péče v Severomoravském kraji 5, 179—141.
[50] MICHNA, P., 1982b: Velkomoravská a přemyslovská Olomouc, VVM XXXIV, 18—26.
[51] MICHNA, P., 1987: Zemnice svědectvím velké kolonizace. In: XVI. MS 1986. Vývoj obydlí, sídlišť a sídlištní struktury na jižní Moravě, 187—190. Praha.
[52] MICHNA, P., 1988: K poznání zahloubených obydlí doby velké kolonizace. In: Rodná země, 222—284. Brno.
[53] MICHNA, P.—POJSL, M., 1988: Románský palác na Olomouckém hradě. Archeologie a památková obnova. Brno.
[54] NEKUDA, V., 1973: Raně středověké typy sídlištních objektů ve Mstěnicích, ČMorMuz, Vědy společenské LVIII, 77—96.
[55] NEKUDA, V., 1975: Pfaffenschlag. Zaniklá středověká ves u Slavonic. (Příspěvek k dějinám středověké vesnice). Brno.
[56] NEKUDA, V., 1976: Příspěvek k charakteristice středověké zemědělské usedlosti na Moravě, AH 1, 33—48.
[57] NEKUDA, V., 1978: K vývoji zemědělských sídlišť 10.—13. století na Moravě, AH 3, 171—182.
[58] NEKUDA, V., 1981: Dvacet let archeologického výzkumu na lokalitě zaniklé středověké osady Mstěnice 1960—1980, VVM XXXIII, 129—146.
[59] NEKUDA, V., 1982: Středověká vesnice na Moravě ve světle archeologických výzkumů zaniklých osad, AH 7, 33—66.
[60] NEKUDA, V., 1984: Vesnický středověký dům na Moravě, AH 9, 21—37.
[61] NEKUDA, V., 1985: Mstěnice 1. Zaniklá středověká ves. Hrádek—tvrz—dvůr—předsunutá opevnění. Brno.
[62] NEKUDA, V., 1985a: Zemědělská výroba v období feudalismu na Moravě ve světle archeologických výzkumů, AH 10, 33—46.
[63] NEKUDA, V., 1986: Obilní jámy v zaniklých Mstěnicích, ČMorMuz, Vědy společenské LXXI, 59—129.
[64] NEKUDA, V., 1987: Základní otázky historicko-archeologického studi a vesnického sídla, domu a dvora, AH 12, 33—46.
[65] NEKUDA, V., 1988: Archäologische Siedlungsforschung in den tschechischen Ländern. In: Genetische Siedlungsforschung in Mitteleuropa und seinen Nachtbarräumen, 701—719. Bonn.
[66] NEKUDA, V., 1988—1989: Der Beitrag der mittelalterlichen Archäologie zur Siedlungs-, Hof- und Hausforschung. In: Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 4/5, 149—162. Wien.
[67] NEKUDA, V., 1989: L'étude des villages désertés au moyen age en Moraviae (Tchécoslovaquie), ČMorMuz, Vědy společenské LXXIV, 161—202.
[68] NEKUDA, V., 1991: Současný stav středověké archeologie na Moravě, AH 16, 9—25.
[69] NEKUDA, V.—UNGER, J., 1981: Hrádky a tvrze na Moravě. Brno.
[70] NOVÁK, J.—KAREL, J., 1977: Zpráva o archeologicko-historickém výzkumu počátků města Rýmařova a okolí 1969—1975. Krnov.
[71] NOVOTNÝ, B., 1977: Archeologické poznatky k raně až pozdně románskému Znojmu. In: Středověká archeologie a studium počátků měst, 62—69. Praha.
[72] NOVOTNÝ, B., 1982: Funde mittelalterlicher handwerklicher Erzeugnisse aus Iglau (Mähren) von der 2. Hälfte des 13. bis zum Beginn des 15. Jahrhunderts. Wien.
[73] PLAČEK, M.—PROCHÁZKA, R., 1986: K problematice opevněných sídel přelomu raného a vrcholného feudalismu na Moravě (Teze), AH 11, 159—169.
[74] PROCHÁZKA, R., 1985: Archeologie k počátkům jihomoravských měst, AH 10, 133—142.
[75] PROCHÁZKA, R., 1988: Archeologické prameny ke středověkému Brnu. (Z nových výzkumů 1983—1987), AH 13, 83—95.
[76] PROCHÁZKA, R., 1989: Minoritský klášter v zástavbě středověkého Brna, AH 14, 131—140.
[77] PROCHÁZKA, R., 1990: Výzkum na Horním náměstí v Přerově v roce 1987 (okr. Přerov), PV 1987, 64—65. Brno.
[78] PROCHÁZKA, R.—SNÁŠIL, R., 1984: Hlavní rysy lokační zástavby Uherského Hradiště ve 2. polovině 13. století. In: Urbes medii aevi, 43—51. Praha.
[79] RICHTER, M., 1974: Archeologický výzkum a otázky nejstarší sídlištní topografie Žďáru nad Sázavou. In: Dějiny Žďáru na d Sázavou III, 231—240. Brno.
[80] RICHTER, M., 1975: České středověké město ve světle archeologických výzkumů, AR XXVII, 245—258.
[81] SNÁŠIL, R., 1975: Archeologie a vesnická sídliště 10.—13. století na Moravě, AR XXVII, 305—317.
[82] SNÁŠIL, R., 1976: Životní prostředí vesnických sídlišť 10.—15. století v ČSR. (Nástin dosavadních výsledků), AH 1, 139—144.
[83] STAŇA, Č., 1987: Pokračování výzkumu na Horním náměstí v Přerově (okr. Přerov), PV 1985, 46—47, Brno.
[84] STAŇA, Č., 1987a: Záchranný výzkum na Horním náměstí v Přerově (okr. Přerov), PV 1984, 38—40. Brno.
[85] STAŇA, Č., 1989: Dritte Saison der archäologischen Grabung am Horní náměstí (Oberring) in Přerov (Bez. Přerov), PV 1986, 58—62. Brno.
[86] ŠIKULOVÁ, V., 1977: Nálezy mincí z výzkumu středověké Opavy a Ostravy. In: Středověká archeologie a studium počátků měst, 141—149. Praha.
[87] UNGER, J., 1987: Zum Stand der Hausberg — (Motten) — Forschung in Südmähren, Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 3, 85—106.
[88] UNGER, J., 1988: Počátky středověkých opevněných sídel typu "motte" na jihovýchodní Moravě. In: Rodná země, 207—221. Brno.
[89] VÁLKA, J., 1991: Dějiny Moravy, díl 1. Středověká Morava. Vlastivěda moravská, Země a lid. Nová řada, svazek 5. Brno.