Title: Středověká archeologie "interetnických vztahů" aneb otazníky kolem jednoho tématu
Variant title:
- Mittelalterarchäologie der "interethnischen Beziehungen" oder die Fragenzeichen herum eines Themas
Source document: Archaeologia historica. 2003, vol. 28, iss. [1], pp. 9-17
Extent
9-17
-
ISSN0231-5823
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/140504
Type: Article
Language
Summary language
License: Not specified license
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
References
[1] BAKALA, J., 1973: Příspěvek k otázce národnostního uvědomění v procesu velké kolonizace, přetištěno in: Bakala, J., 2002, Moravskoslezské pomezí v proměnách 13. věku. Brno, 230-233.
[2] BOHÁČOVA, Ivana, 2002: Polské prvky v keramice z přemyslovského hradiště ve Staré Boleslavi. Ke kontaktům Polska a Čech v raném středověku, in: Civitas et villa. Miasto i wieś w średniowiecznej Europie środkowej, Wrocław-Praha, 429-438.
[3] BRATHER, S., 1996: "Germanische", "slawische" und "deutsche" Sachkultur des Mittelalters - Probleme ethnischer Interpretation, Ethnographisch-archäologische Zeitschrift 37, 177-216.
[4] BRATHER, S., 2000a: Ethnische Identitäten als Konstrukte der frühgeschichtlichen Archäologie, Germania 78, 139-177.
[5] BRATHER, S., 2000b: /"Gründungsstädte" oder Ausbau slawischer Siedlungen? Die Aussagekraft der hochmittelalterlichen Bodenfunde zum Verhältnis von Slawen und Deutschen, Wratislavia antiqua 2, Wrocław, 113-126.
[6] DRAGOUN, Z., 2002: K otázce tzv. pohřebiště cizích kupců v Bartolomějské ulici na Starém Městě pražském, in: Civitas et villa. Miasto i wieś w średniowiecznej Europie środkowej, Wrocław-Praha, 235-240.
[7] FELGENHAUER-SCHMIEDT, Sabine, 1995: Die Sachkultur des Mittelalters im Lichte der archäologischen Funde. Frankfurt am Main.
[8] FROLÍK, J., 1981: Nálezy ze slovanského pohřebiště v Moravanech, Archeologické rozhledy 33, 319-320.
[9] GEARY, P. J., 1983: Ethnic identity as a situational construct in the Early Middle Ages, Mitteilungen der Anthropologischen Gesellschaft in Wien 113, 15-26.
[10] GRAUS, F., 1980: Die Nationenbildung der Westslawen im Mittelalter. Sigmaringen.
[11] GRINGMUTH-DALLMER, E., 1996: Vorbesiedlung oder Zuzug? Zur Interpretation slawischer Funde in "Gründungsstädten" westlich der Oder, in: Z. Kurnatowska (ed.), Słowiańszczyzna w Europie, vol. 2, Wrocław, 43-50.
[12] HEEGE, A., 1995: Die Keramik des frühen und hohen Mittelalters aus dem Rheinland. Bonn.
[13] HROCH, M., 1985: Social preconditions of national revival in Europe. Cambridge.
[14] HROCH, M., 1996: Epilogue, in: Margarita Díaz-Andreu-T. Champion (edd.), Nationalism and archaeology in Europe. London, 294-299.
[15] CHARVÁT, P., 1994: De Theutonicis uxoribusque eorum: Etnicita v archeologii středověkých Čech, Listy filologické 117, 32-36.
[16] CHARVÁT, P., 2001: Není vlnice jako vlnice, Archeologické rozhledy 53, 354-355.
[17] CHILDE, V. G., 1929: The Danube in prehislory. Oxford.
[18] KARA, M., 1993: Siły zbrojne Mieszka I. Z badań nad składem etnicznym, organizacją i dyslokacją druzyny pierwszych Piastów, Kronika Wielkopolski 3 (62) 1992, 33-47.
[19] KLÁPŠTĚ, J., 1979: Nález keramiky na zaniklé středověké osadě Sadonice (k.ú. Skuhrov, o. Příbram), Archeologické rozhledy 31, 580-584.
[20] KLÁPŠTĚ, J., 1994: Paměť krajiny středověkého Mostecka. Most.
[21] KLÁPŠTĚ, J., 1998: Die Anfänge der jüngeren mittelalterlichen Keramik in Böhmen als kulturhistorisches Problem, Archeologické rozhledy 50, 138-158.
[22] KLÁPŠTĚ, J., 1999: Příspěvek k povaze svědectví středověkých artefaktů: úzký kostěný hřeben a možnosti jeho výpovědi, in: Slovensko a európsky juhovýchod. Medzikultúrne vzťahy a kontexty (Zborník k životnému jubileu Tatiany Štefanovičovej). Bratislava, 364-384.
[23] KLÁPŠTĚ, J., 2002: Středověká vesnice v proměnách našeho poznávání, in: Civitas et villa. Miasto i wieś w średniowiecznej Europie środkowej, Wrocław-Praha, 327-338.
[24] KOSSINNA, G., 1911: Die Herkunft der Germanen. Zur Methode der Siedlungsarchäologie. Würzburg.
[25] KRUMPHANZLOVÁ, Z., 1963: Příspěvek k vývoji lidového šperku 10. stol. v Čechách, Památky archeologické 54, 87-113.
[26] KRUMPHANZLOVÁ, Z., 1974: Chronologie pohřebního inventáře vesnických hřbitovů 9.-11. věku v Čechách, Památky archeologické 65, 34-110.
[27] KRZEMIEŃSKA, B.-TŘEŠTÍK, D., 1964: Služebná organizace v raně středověkých Čechách, Československý časopis historický 12, 637-667.
[28] KRZEMIEŃSKA, B.-TŘEŠTÍK, D., 1965: Přemyslovská hradiště a služebná organizace přemyslovského státu, Archeologické rozhledy 17, 624-655.
[29] LECH, J.-STĘPNIOWSKI, F. M. (red.), 1999: V. Gordon Childe i archeologia w XX wieku. Warszawa.
[30] LÜBKE, C., 2000: Ethnische Gemeinschaften und ihr Platz in der Topographie mittelalterlicher Städte des östlichen Europas, in: M. Font-M. Sándor (Hrsg.), Mittelalterliche Häuser und Straßen in Mitteleuropa, Varia Archaeologica Hungarica 9, 25—41.
[31] LÜBKE, C., 2001: Fremde im östlichen Europa. Von Gesellschaften ohne Staat zu verstaatlichen Gesellschaften (9.-11. Jahrhundert). Weimar-Wien.
[32] MACHÁČEK, J., 2001: Hej Slované aneb hřebenová vlnice jako etnoidentifikační znak, Archeologické rozhledy 53, 355-356.
[33] MENCL, V., 1970: Předmluva v knize H. Mannlové, Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě v dějinách českosaské pozdní gotiky, Most, 5-7.
[34] MODRZEWSKA, H., 1969: Osadnictwo jenieckie we wcześniejszym średniowieczu polskim, Kwartalnik historii kultury materialnej 17, 345-384.
[35] MODRZEWSKA, H., 1984: Osadnictwo obcoetniczne i innoplemienne w Polsce wcześniejszego średniowiecza. Warszawa.
[36] OLSEN, B.-KOBYLIŃSKI, Z., 1991: Ethnicity in anthropological and archaeological research: a Norwegian-Polish perspective, Archaeologia Polona 29, 5-27.
[37] PÍČ, J. L., 1888: Mužský a jeho okolí v ohledu archeologickém, Památky archeologické 14, 329-362.
[38] PÍČ, J. L., 1909: Starožitnosti země České III.1. Praha.
[39] PROCHÁZKA, R., 1991: Brünner Keramik des 13. und der ersten Hälfte des 14. Jahrhundets und die Frage ihrer auswärtigen Beziehungen, XX. mikulovské symposium 1990, 233-246.
[40] PROCHÁZKA, R., 2000: Zrod středověkého města na příkladu Brna (K otázce odrazu společenské změny v archeologických pramenech), Mediaevalia archaeologica 2, 7-158.
[41] RĘBKOWSKI, M., 2001: Pierwsze lokacje miast w księstwie zachodniopomorskim. Przemiany przestrzenne i kulturowe. Kołobrzeg.
[42] RICHTER, M., 1982: Hradišťko u Davle, městečko ostrovského kláštera. Praha.
[43] RICHTEROVÁ, J. 1996: Kruhové přezky z výzkumu na Jungmannově náměstí v Praze, Archaeologia historica 21, 493-498.
[44] RZEŹNIK, P., 2002: Ślad oddziaływań garncarstwa morawskiego na ceramikę średniowiecznego Śląska u progu i w czasie lokacyjnych przemian osadniczych, in: Civitas et villa. Miasto i wieś w średniowiecznej Europie środkowej, Wrocław-Praha, 439-446.
[45] SHENNAN, S., 1989: Introduction: archaeological approaches to cultural identity, in: S. Shennan (ed.), Archaeological approaches to cultural identity. London, 1-32.
[46] SLÁMA, J., 1977: Mittelböhmen im frühen Mittelalter. I. Katalog der Grabfunde. Praha.
[47] SLÁMA, J., 1985: K některým ekonomickým a politickým projevům raně středověkého přemyslovského státu, Archeologické rozhledy 37, 334-342.
[48] STAŇA, Č., 1998a: Polské prvky v raně středověké keramice na Moravě, in: Kraje słowiańskie w wiekach średnich - Profanum i sacrum, Poznań, 273-287.
[49] STAŇA, Č., 1998b: Přerov - eine Burg des Boleslaw Chrobry in Mähren, in: J. Henning-A. T. Ruttkay (Hrsg.), Frühmittelalterlicher Burgenbau in Mittel- und Osteuropa, Bonn, 49-69.
[50] STEUER, H., 1992: "Objektwanderung" als Quelle der Kommunikation. Die Möglichkeiten der Archäologie, in: Kommunikation und Alltag in Spätmittelalter und früher Neuzeit, Wien, 401-440.
[51] TŘEŠTÍK, D., 1999: Mysliti dějiny. Praha-Litomyšl.
[52] TUREK, R., 1957: Die frühmittelalterlichen Stämmegebiete in Böhmen. Praha.
[53] URBAŃCZYK, P., 2000: Archeologia etniczności - fikcja czy nadzieja?, in: A. Buko-P. Urbańczyk (red.), Archeologia w teorii i w praktyce, Warszawa, 137-146.
[54] URBAŃCZYK, P., 2002: "Słowiańskie" półziemianki na Islandii, in: A. Abramowicz-J. Maik (edd.), Budownictwo i budowniczowie w przeszłości. Studia dedykowane Profesorowi Tadeuszowi Poklewskiemu w siedemdziesiątą rocznicę urodzin, Łódz, 391-398.
[55] VEIT, U., 1984: Gustaf Kossinna und V. Gordon Childe. Ansätze zu einer theoretischen Grundlegung der Vorgeschichte, Saeculum 35, 326-364. | DOI 10.7788/saeculum.1984.35.34.326
[56] VENCL, S., 2001: Stopa dálkových kontaktů nebo projev konvergence?, Archeologické rozhledy 53, 348-354.
[57] WALLISOVÁ, Michaela, 1998: První etapa výzkumu židovského hřbitova na Novém Městě pražském. Předběžná zpráva, Archaeologica Pragensia 14, 141-148.
[58] WENSKUS, R., 1961: Stammesbildung und Verfassung. Das Werden der frühmittelalterlichen gentes. Köln-Graz.
[59] WENSKUS, R., 1967: Die slavischen Stämme in Böhmen als ethnische Einheiten, in: F. Graus-H. Ludat (edd.), Siedlung und Verfassung Böhmens in der Frühzeit. Wiesbaden, 32-48.
[60] ŽEMLIČKA, J., 1999: Markomané, Němci a středověká kolonizace (K historiografii jednoho problému české medievistiky), Český časopis historický 97, 235-272.
[2] BOHÁČOVA, Ivana, 2002: Polské prvky v keramice z přemyslovského hradiště ve Staré Boleslavi. Ke kontaktům Polska a Čech v raném středověku, in: Civitas et villa. Miasto i wieś w średniowiecznej Europie środkowej, Wrocław-Praha, 429-438.
[3] BRATHER, S., 1996: "Germanische", "slawische" und "deutsche" Sachkultur des Mittelalters - Probleme ethnischer Interpretation, Ethnographisch-archäologische Zeitschrift 37, 177-216.
[4] BRATHER, S., 2000a: Ethnische Identitäten als Konstrukte der frühgeschichtlichen Archäologie, Germania 78, 139-177.
[5] BRATHER, S., 2000b: /"Gründungsstädte" oder Ausbau slawischer Siedlungen? Die Aussagekraft der hochmittelalterlichen Bodenfunde zum Verhältnis von Slawen und Deutschen, Wratislavia antiqua 2, Wrocław, 113-126.
[6] DRAGOUN, Z., 2002: K otázce tzv. pohřebiště cizích kupců v Bartolomějské ulici na Starém Městě pražském, in: Civitas et villa. Miasto i wieś w średniowiecznej Europie środkowej, Wrocław-Praha, 235-240.
[7] FELGENHAUER-SCHMIEDT, Sabine, 1995: Die Sachkultur des Mittelalters im Lichte der archäologischen Funde. Frankfurt am Main.
[8] FROLÍK, J., 1981: Nálezy ze slovanského pohřebiště v Moravanech, Archeologické rozhledy 33, 319-320.
[9] GEARY, P. J., 1983: Ethnic identity as a situational construct in the Early Middle Ages, Mitteilungen der Anthropologischen Gesellschaft in Wien 113, 15-26.
[10] GRAUS, F., 1980: Die Nationenbildung der Westslawen im Mittelalter. Sigmaringen.
[11] GRINGMUTH-DALLMER, E., 1996: Vorbesiedlung oder Zuzug? Zur Interpretation slawischer Funde in "Gründungsstädten" westlich der Oder, in: Z. Kurnatowska (ed.), Słowiańszczyzna w Europie, vol. 2, Wrocław, 43-50.
[12] HEEGE, A., 1995: Die Keramik des frühen und hohen Mittelalters aus dem Rheinland. Bonn.
[13] HROCH, M., 1985: Social preconditions of national revival in Europe. Cambridge.
[14] HROCH, M., 1996: Epilogue, in: Margarita Díaz-Andreu-T. Champion (edd.), Nationalism and archaeology in Europe. London, 294-299.
[15] CHARVÁT, P., 1994: De Theutonicis uxoribusque eorum: Etnicita v archeologii středověkých Čech, Listy filologické 117, 32-36.
[16] CHARVÁT, P., 2001: Není vlnice jako vlnice, Archeologické rozhledy 53, 354-355.
[17] CHILDE, V. G., 1929: The Danube in prehislory. Oxford.
[18] KARA, M., 1993: Siły zbrojne Mieszka I. Z badań nad składem etnicznym, organizacją i dyslokacją druzyny pierwszych Piastów, Kronika Wielkopolski 3 (62) 1992, 33-47.
[19] KLÁPŠTĚ, J., 1979: Nález keramiky na zaniklé středověké osadě Sadonice (k.ú. Skuhrov, o. Příbram), Archeologické rozhledy 31, 580-584.
[20] KLÁPŠTĚ, J., 1994: Paměť krajiny středověkého Mostecka. Most.
[21] KLÁPŠTĚ, J., 1998: Die Anfänge der jüngeren mittelalterlichen Keramik in Böhmen als kulturhistorisches Problem, Archeologické rozhledy 50, 138-158.
[22] KLÁPŠTĚ, J., 1999: Příspěvek k povaze svědectví středověkých artefaktů: úzký kostěný hřeben a možnosti jeho výpovědi, in: Slovensko a európsky juhovýchod. Medzikultúrne vzťahy a kontexty (Zborník k životnému jubileu Tatiany Štefanovičovej). Bratislava, 364-384.
[23] KLÁPŠTĚ, J., 2002: Středověká vesnice v proměnách našeho poznávání, in: Civitas et villa. Miasto i wieś w średniowiecznej Europie środkowej, Wrocław-Praha, 327-338.
[24] KOSSINNA, G., 1911: Die Herkunft der Germanen. Zur Methode der Siedlungsarchäologie. Würzburg.
[25] KRUMPHANZLOVÁ, Z., 1963: Příspěvek k vývoji lidového šperku 10. stol. v Čechách, Památky archeologické 54, 87-113.
[26] KRUMPHANZLOVÁ, Z., 1974: Chronologie pohřebního inventáře vesnických hřbitovů 9.-11. věku v Čechách, Památky archeologické 65, 34-110.
[27] KRZEMIEŃSKA, B.-TŘEŠTÍK, D., 1964: Služebná organizace v raně středověkých Čechách, Československý časopis historický 12, 637-667.
[28] KRZEMIEŃSKA, B.-TŘEŠTÍK, D., 1965: Přemyslovská hradiště a služebná organizace přemyslovského státu, Archeologické rozhledy 17, 624-655.
[29] LECH, J.-STĘPNIOWSKI, F. M. (red.), 1999: V. Gordon Childe i archeologia w XX wieku. Warszawa.
[30] LÜBKE, C., 2000: Ethnische Gemeinschaften und ihr Platz in der Topographie mittelalterlicher Städte des östlichen Europas, in: M. Font-M. Sándor (Hrsg.), Mittelalterliche Häuser und Straßen in Mitteleuropa, Varia Archaeologica Hungarica 9, 25—41.
[31] LÜBKE, C., 2001: Fremde im östlichen Europa. Von Gesellschaften ohne Staat zu verstaatlichen Gesellschaften (9.-11. Jahrhundert). Weimar-Wien.
[32] MACHÁČEK, J., 2001: Hej Slované aneb hřebenová vlnice jako etnoidentifikační znak, Archeologické rozhledy 53, 355-356.
[33] MENCL, V., 1970: Předmluva v knize H. Mannlové, Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě v dějinách českosaské pozdní gotiky, Most, 5-7.
[34] MODRZEWSKA, H., 1969: Osadnictwo jenieckie we wcześniejszym średniowieczu polskim, Kwartalnik historii kultury materialnej 17, 345-384.
[35] MODRZEWSKA, H., 1984: Osadnictwo obcoetniczne i innoplemienne w Polsce wcześniejszego średniowiecza. Warszawa.
[36] OLSEN, B.-KOBYLIŃSKI, Z., 1991: Ethnicity in anthropological and archaeological research: a Norwegian-Polish perspective, Archaeologia Polona 29, 5-27.
[37] PÍČ, J. L., 1888: Mužský a jeho okolí v ohledu archeologickém, Památky archeologické 14, 329-362.
[38] PÍČ, J. L., 1909: Starožitnosti země České III.1. Praha.
[39] PROCHÁZKA, R., 1991: Brünner Keramik des 13. und der ersten Hälfte des 14. Jahrhundets und die Frage ihrer auswärtigen Beziehungen, XX. mikulovské symposium 1990, 233-246.
[40] PROCHÁZKA, R., 2000: Zrod středověkého města na příkladu Brna (K otázce odrazu společenské změny v archeologických pramenech), Mediaevalia archaeologica 2, 7-158.
[41] RĘBKOWSKI, M., 2001: Pierwsze lokacje miast w księstwie zachodniopomorskim. Przemiany przestrzenne i kulturowe. Kołobrzeg.
[42] RICHTER, M., 1982: Hradišťko u Davle, městečko ostrovského kláštera. Praha.
[43] RICHTEROVÁ, J. 1996: Kruhové přezky z výzkumu na Jungmannově náměstí v Praze, Archaeologia historica 21, 493-498.
[44] RZEŹNIK, P., 2002: Ślad oddziaływań garncarstwa morawskiego na ceramikę średniowiecznego Śląska u progu i w czasie lokacyjnych przemian osadniczych, in: Civitas et villa. Miasto i wieś w średniowiecznej Europie środkowej, Wrocław-Praha, 439-446.
[45] SHENNAN, S., 1989: Introduction: archaeological approaches to cultural identity, in: S. Shennan (ed.), Archaeological approaches to cultural identity. London, 1-32.
[46] SLÁMA, J., 1977: Mittelböhmen im frühen Mittelalter. I. Katalog der Grabfunde. Praha.
[47] SLÁMA, J., 1985: K některým ekonomickým a politickým projevům raně středověkého přemyslovského státu, Archeologické rozhledy 37, 334-342.
[48] STAŇA, Č., 1998a: Polské prvky v raně středověké keramice na Moravě, in: Kraje słowiańskie w wiekach średnich - Profanum i sacrum, Poznań, 273-287.
[49] STAŇA, Č., 1998b: Přerov - eine Burg des Boleslaw Chrobry in Mähren, in: J. Henning-A. T. Ruttkay (Hrsg.), Frühmittelalterlicher Burgenbau in Mittel- und Osteuropa, Bonn, 49-69.
[50] STEUER, H., 1992: "Objektwanderung" als Quelle der Kommunikation. Die Möglichkeiten der Archäologie, in: Kommunikation und Alltag in Spätmittelalter und früher Neuzeit, Wien, 401-440.
[51] TŘEŠTÍK, D., 1999: Mysliti dějiny. Praha-Litomyšl.
[52] TUREK, R., 1957: Die frühmittelalterlichen Stämmegebiete in Böhmen. Praha.
[53] URBAŃCZYK, P., 2000: Archeologia etniczności - fikcja czy nadzieja?, in: A. Buko-P. Urbańczyk (red.), Archeologia w teorii i w praktyce, Warszawa, 137-146.
[54] URBAŃCZYK, P., 2002: "Słowiańskie" półziemianki na Islandii, in: A. Abramowicz-J. Maik (edd.), Budownictwo i budowniczowie w przeszłości. Studia dedykowane Profesorowi Tadeuszowi Poklewskiemu w siedemdziesiątą rocznicę urodzin, Łódz, 391-398.
[55] VEIT, U., 1984: Gustaf Kossinna und V. Gordon Childe. Ansätze zu einer theoretischen Grundlegung der Vorgeschichte, Saeculum 35, 326-364. | DOI 10.7788/saeculum.1984.35.34.326
[56] VENCL, S., 2001: Stopa dálkových kontaktů nebo projev konvergence?, Archeologické rozhledy 53, 348-354.
[57] WALLISOVÁ, Michaela, 1998: První etapa výzkumu židovského hřbitova na Novém Městě pražském. Předběžná zpráva, Archaeologica Pragensia 14, 141-148.
[58] WENSKUS, R., 1961: Stammesbildung und Verfassung. Das Werden der frühmittelalterlichen gentes. Köln-Graz.
[59] WENSKUS, R., 1967: Die slavischen Stämme in Böhmen als ethnische Einheiten, in: F. Graus-H. Ludat (edd.), Siedlung und Verfassung Böhmens in der Frühzeit. Wiesbaden, 32-48.
[60] ŽEMLIČKA, J., 1999: Markomané, Němci a středověká kolonizace (K historiografii jednoho problému české medievistiky), Český časopis historický 97, 235-272.