Title: Chronologie a význam hradiště Rubín u Podbořan ve světle nových raně středověkých nálezů
Variant title:
- Chronologie und Bedeutung des Burgwalls Rubin im Lichte der neuen frühmittelalterlichen Funde
Source document: Archaeologia historica. 2006, vol. 31, iss. [1], pp. 165-180
Extent
165-180
-
ISSN0231-5823
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/140664
Type: Article
Language
Summary language
License: Not specified license
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
References
[1] BÁLINT, CS., 1991: Südungarn im 10. Jahrhundert. Budapešť.
[2] BUBENÍK, J., 1988: Slovanské osídlení středního Poohří - Die slawische Besiedlung im Einzugsgebiet der mittleren Ohře). I. AÚ ČSAV. Praha.
[3] BUBENÍK, J., 1995: K opevnění vrchu Rubínu u Podbořan (osada Dolánky, ob. Podbořany, okr. Louny) v době hradištní - Zur Befestigung des Rubinberg be Podbořany (Ot. Dolanky, Bez. Louny) in der Burgwallzeit, Archeologické rozhledy, 128-151.
[4] BUBENÍK, J., 1996: Hradiště Rubín u Podbořan v severozápadních Čechách v raném středověku. In: Z. Z. Kurnatowska (eds.), Słowiańszczyzna w Europie średniowiecznej 1. Wrocław, 197-207.
[5] BUBENÍK, J., 1997: Die Besiedlung des südöstlichen Vorfelds des Berges Rubín in der Burgwallzeit und ihre Chronologie (Ausgrabungen in den Jahren 1984-1991). Památky archeologické 88, 56-106.
[6] BUBENÍK, J., 1999: Poznámky o nejstarších českých hradištích raného středověku, Archeol. rozhledy 51, 631-648.
[7] BUBENÍK, J., 2002: Několik poznámek ke studii P. Čecha "Hrady a výšinná sídliště raného středověku v Pobělí a středním Poohří", Archeologické rozhledy 54, 319-326.
[8] ČECH, R, 2000: Hrady a výšinná sídliště raného středověku v Pobělí a středním Poohří, Archeologie ve středních Čechách 4/2, 421-438.
[9] ČECH, R, 2004: Založení Žatce a jeho podoba v 10. stol., in: ed. Holodňák, P.-Ebelová, I.: Žatec (Dějiny českých měst), 59-66. Praha.
[10] DAIM, F., 1987: Das awarische Gräberfeld von Leobersdorf. Niederösterreich. Studien zur Archäologie der Awaren 3/1, 2, Wien.
[11] DAIM, F., 2000: Byzantinische Gürtelgarnituren des 8. Jahrhunderts, in: Daim, F. (ed): Die Awaren am Rand der byzantinischen Welt. Wien, 77-204.
[12] DIENES, I., 1972: Die Ungarn um die Zeit der Landnahme. Budapest.
[13] EISNER, J., 1952: Devínska Nová Ves - Begräbnisstätte aus dem 7. und 8. Jahrhundert in Devínska Nová ves bei Bratislava in der Slowakei. Bratislava.
[14] FETTICH, N., 1937: A honfoglaló Magyarság fémmuvéssége - Die Metallkunst der Landnehmnden Ungarn. ArchHung XXI, Budapest 1937.
[15] FETTICH, N., 1943: Györ a népvándorláskoban (Györ zur Zeit der Volkerwanderung), in: Györ törtenete a tizenharmaduk század Közepeig III, Györ, 1-57.
[16] FISCHBACH, O., 1895: A Hohenbergi leletröl. ArchÉrtXV (1895), 249-253.
[17] FODOR, I. et al., 1996: The Ancient Hungarians. Budapešť 1996.
[18] GEBERS, W., 1999: Kettenhemd (V, 69), in: Stiegemann-Wemhoff (ed.): Kunst und Kultur der Karolingerzeit, B. 1. Paderborn-Mainz, 302-3.
[19] HANULIAK, M., 1994: Malé Kosihy I. Pohrebisko z 10. a 11. storočia. Nitra.
[20] HANULIAK, M.-KOLNÍK, T., 1993: Pohrebisko z 10.-11. storočia v Milanovciach (ter. Velký Kýr), Sloven. Archeológia 41,115-132.
[21] HOFER, N., 1996: Bewaffnung und Kriegstechnologie der Awaren, in: Hunnen + Awaren. Reitervölker aus dem Osten, Eisenstadt, 351-354.
[22] KALFERST, J.-PROFANTOVÁ, N., 1999: Nové poznatky o hradišti Kal, okr. Jičín, Neue Erkenntnisse über den Burgwall Kal, bez. Jičín - Archeologie ve středních Čechách 3/2, 293-335.
[23] KAVANOVÁ, B., 2003: Mikulčice - pohřebiště v okolí 12. kostela. In: Profantová, N.-Kavanová, B.: Mikulčice, pohřebiště u 6. a 12. kostela. Studie ArÚ v Brně 22. Brno
[24] KISS, G., 2000: Vas Megye 10-12. Századi sír-és kincsleletei - Zusammenfassung. Szombathely.
[25] KÖLTÖ L.-LENGYEL, I.-PAP, I.-SZENTPÉTERI J., 1992: Vorläufige Ergebnisse der Ausgrabungen am Gräberfeld Vörs aus dem 9.-11. Jahrhundert (Ungarn, Kom. Somogy), Slov. archeológia 40, 223-241.
[26] KÖLTÖ L.-SZENTPÉTERI J., 1990: A Vörs-Papkérti IX-XI. századi temetö, Konferencias a Kis-Balaton régeszeti kutatásáról (1988), 12-21. Káposvár.
[27] KOVRIG, I., 1963: Das awarenzeitliche Gräberfeld von Alattyán. ArchHung 40, Budapest 1963.
[28] LUTOVSKÝ, M., 1996: Kolínský knížecí hrob: Ad fontes-Fürstengrab von Kolin: Ad fontes, Sborník Národního muzea v Praze, Řada A 48, sv. XLVIII, 37-76.
[29] MĚCHUROVA, Z., 1981: Kůň tažný a jezdecký v raném středověku, ČMM 66, 75-88.
[30] MERHAUTOVÁ A., 2000: Kulturele Vielhalt und nationale Identität. Europa Mitte um 1000, Katalog, Stuttgart, 527-528.
[31] MMFH IV, V: Magnae Moraviae Fontes Historici IV, V, Brno 1976.
[32] NAGY, K., 1993: Székkutas-Kapolnadülöi avar temetö néhány 9. századi siregyüttese, in: Az Alföld a 9. században, Szeged, 151-170.
[33] PÁSTOR, J., 1971: Kostrové pohrebisko v Hraničnej pri Hornáde. Východoslovenský pravěk 2 (Košice), 89-179.
[34] PREIDEL, H., 1949-53: Die awarischen Bodenfunde aus Böhmen und ihre Bedeutung. IPEK XVIII, 1949-53, 7-17.
[35] PROFANTOVÁ, N., 1992: Awarische Funde aus den Gebieten nördlich der awarischen Siedlungsgrenzen, in: F. Daim: Awarenforschungen II, 605-778. Wien 1992.
[36] PROFANTOVÁ, N., 1997: On the archaeological evidence for Bohemian Elites of the 8-9th century, in: Central Europe in 8th-10th Centuries, 105-114. Bratislava.
[37] PROFANTOVÁ, N., 2003: Další kovové nálezy z hradiště Kal, okr. Jičín. Archeologie ve středních Čechách 7, 541-552.
[38] PROFANTOVÁ, N., 2004: Raně středověká bronzová kování ze Zámostí, hradiště Prachovské skály, okr. Jičín, Zborník na počest D. Bialekovej, 293-302. Nitra.
[39] PROFANTOVÁ, N.-LUTOVSKÝ, M., 1992: Staromaďarské nálezy z Čech - Altmagyarische Funde aus Böhmen, Sborník přátel starožitností 3, Praha, 3-16.
[40] PROFANTOVÁ, N.-STOLZ, D.: Bronzové nálezy z hradiště v Tismicích a pokus o interpretaci významu hradiště. Nepubl. rukopis.
[41] RÉVÉSZ, L., 1994: Mit Beschlägen geschmückte Pferdegeschirre aus den Landnahmezeitlichen Frauen- und Männergräbern, AA ASH (Acta Archaelogica) 46, 307-361.
[42] ŠIRINSKIJ, S. S., 1999: Ukazateľ materialov kyrganov, issledovannych V. I. Sizovym u d. Gnezdovo v 1881- 1901 gg, Gnezdovskij mogiľnik I - Archeolog, raskopki 1874-1901, Moskva, 87-146, 1999.
[43] ŠTEFAN, I., 2004: Několik poznámek ke stati P. Čecha v nové knize o Žatci, Archeologické rozhledy 56, 856-858 (s exkurzem T. Kyncla).
[44] TOČÍK, A., 1968: Altmagyarische Gräberfelder in der Südwestslowakei. Bratislava.
[45] TOMKOVÁ, K., 2001: Ke studiu opevnění v raně středověkých Čechách, Archeologie ve středních Čechách 5, 547-560.
[46] TRUGLY, A., 1987: Ein Gräberfeld aus der Zeit des awarischen Reiches bei der Schiffswerft in Komárno. Slovanská archeológia XXXV, 251-344.
[47] TRUGLY, A., 1993: Gräberfeld aus der Zeit des awarischen Reiches bei der Schiffswerft in Komárno II, Slovenská archeól. XLI, 191-307.
[48] TŘEŠTÍK, D., 1997: Počátky Přemyslovců. Praha.
[49] WIDUKIND Z CORVEY: Widukindi Corbeiensis, Rerum gestarum Saxonicarum libri tres -I. Ed. Monumenta Germaniae hostorica, scriptores III. Hannover-Berlin 1826.
[50] ZÁBOJNÍK, J., 1991: Seriation von Gürtelbeschlaggarnituren aus dem Gebiet der Slowakei und Österreich. K Problematike osídlenia stredodunajskej oblasti vo včasnom středověku, Nitra, 219-321.
[51] ZEMANOVÁ, N., 1984: Památky avarsko-slovanského původu za hranicemi avarské říše a jejich historický význam. Nepublikovaná diplomová práce. UK Praha.
[2] BUBENÍK, J., 1988: Slovanské osídlení středního Poohří - Die slawische Besiedlung im Einzugsgebiet der mittleren Ohře). I. AÚ ČSAV. Praha.
[3] BUBENÍK, J., 1995: K opevnění vrchu Rubínu u Podbořan (osada Dolánky, ob. Podbořany, okr. Louny) v době hradištní - Zur Befestigung des Rubinberg be Podbořany (Ot. Dolanky, Bez. Louny) in der Burgwallzeit, Archeologické rozhledy, 128-151.
[4] BUBENÍK, J., 1996: Hradiště Rubín u Podbořan v severozápadních Čechách v raném středověku. In: Z. Z. Kurnatowska (eds.), Słowiańszczyzna w Europie średniowiecznej 1. Wrocław, 197-207.
[5] BUBENÍK, J., 1997: Die Besiedlung des südöstlichen Vorfelds des Berges Rubín in der Burgwallzeit und ihre Chronologie (Ausgrabungen in den Jahren 1984-1991). Památky archeologické 88, 56-106.
[6] BUBENÍK, J., 1999: Poznámky o nejstarších českých hradištích raného středověku, Archeol. rozhledy 51, 631-648.
[7] BUBENÍK, J., 2002: Několik poznámek ke studii P. Čecha "Hrady a výšinná sídliště raného středověku v Pobělí a středním Poohří", Archeologické rozhledy 54, 319-326.
[8] ČECH, R, 2000: Hrady a výšinná sídliště raného středověku v Pobělí a středním Poohří, Archeologie ve středních Čechách 4/2, 421-438.
[9] ČECH, R, 2004: Založení Žatce a jeho podoba v 10. stol., in: ed. Holodňák, P.-Ebelová, I.: Žatec (Dějiny českých měst), 59-66. Praha.
[10] DAIM, F., 1987: Das awarische Gräberfeld von Leobersdorf. Niederösterreich. Studien zur Archäologie der Awaren 3/1, 2, Wien.
[11] DAIM, F., 2000: Byzantinische Gürtelgarnituren des 8. Jahrhunderts, in: Daim, F. (ed): Die Awaren am Rand der byzantinischen Welt. Wien, 77-204.
[12] DIENES, I., 1972: Die Ungarn um die Zeit der Landnahme. Budapest.
[13] EISNER, J., 1952: Devínska Nová Ves - Begräbnisstätte aus dem 7. und 8. Jahrhundert in Devínska Nová ves bei Bratislava in der Slowakei. Bratislava.
[14] FETTICH, N., 1937: A honfoglaló Magyarság fémmuvéssége - Die Metallkunst der Landnehmnden Ungarn. ArchHung XXI, Budapest 1937.
[15] FETTICH, N., 1943: Györ a népvándorláskoban (Györ zur Zeit der Volkerwanderung), in: Györ törtenete a tizenharmaduk század Közepeig III, Györ, 1-57.
[16] FISCHBACH, O., 1895: A Hohenbergi leletröl. ArchÉrtXV (1895), 249-253.
[17] FODOR, I. et al., 1996: The Ancient Hungarians. Budapešť 1996.
[18] GEBERS, W., 1999: Kettenhemd (V, 69), in: Stiegemann-Wemhoff (ed.): Kunst und Kultur der Karolingerzeit, B. 1. Paderborn-Mainz, 302-3.
[19] HANULIAK, M., 1994: Malé Kosihy I. Pohrebisko z 10. a 11. storočia. Nitra.
[20] HANULIAK, M.-KOLNÍK, T., 1993: Pohrebisko z 10.-11. storočia v Milanovciach (ter. Velký Kýr), Sloven. Archeológia 41,115-132.
[21] HOFER, N., 1996: Bewaffnung und Kriegstechnologie der Awaren, in: Hunnen + Awaren. Reitervölker aus dem Osten, Eisenstadt, 351-354.
[22] KALFERST, J.-PROFANTOVÁ, N., 1999: Nové poznatky o hradišti Kal, okr. Jičín, Neue Erkenntnisse über den Burgwall Kal, bez. Jičín - Archeologie ve středních Čechách 3/2, 293-335.
[23] KAVANOVÁ, B., 2003: Mikulčice - pohřebiště v okolí 12. kostela. In: Profantová, N.-Kavanová, B.: Mikulčice, pohřebiště u 6. a 12. kostela. Studie ArÚ v Brně 22. Brno
[24] KISS, G., 2000: Vas Megye 10-12. Századi sír-és kincsleletei - Zusammenfassung. Szombathely.
[25] KÖLTÖ L.-LENGYEL, I.-PAP, I.-SZENTPÉTERI J., 1992: Vorläufige Ergebnisse der Ausgrabungen am Gräberfeld Vörs aus dem 9.-11. Jahrhundert (Ungarn, Kom. Somogy), Slov. archeológia 40, 223-241.
[26] KÖLTÖ L.-SZENTPÉTERI J., 1990: A Vörs-Papkérti IX-XI. századi temetö, Konferencias a Kis-Balaton régeszeti kutatásáról (1988), 12-21. Káposvár.
[27] KOVRIG, I., 1963: Das awarenzeitliche Gräberfeld von Alattyán. ArchHung 40, Budapest 1963.
[28] LUTOVSKÝ, M., 1996: Kolínský knížecí hrob: Ad fontes-Fürstengrab von Kolin: Ad fontes, Sborník Národního muzea v Praze, Řada A 48, sv. XLVIII, 37-76.
[29] MĚCHUROVA, Z., 1981: Kůň tažný a jezdecký v raném středověku, ČMM 66, 75-88.
[30] MERHAUTOVÁ A., 2000: Kulturele Vielhalt und nationale Identität. Europa Mitte um 1000, Katalog, Stuttgart, 527-528.
[31] MMFH IV, V: Magnae Moraviae Fontes Historici IV, V, Brno 1976.
[32] NAGY, K., 1993: Székkutas-Kapolnadülöi avar temetö néhány 9. századi siregyüttese, in: Az Alföld a 9. században, Szeged, 151-170.
[33] PÁSTOR, J., 1971: Kostrové pohrebisko v Hraničnej pri Hornáde. Východoslovenský pravěk 2 (Košice), 89-179.
[34] PREIDEL, H., 1949-53: Die awarischen Bodenfunde aus Böhmen und ihre Bedeutung. IPEK XVIII, 1949-53, 7-17.
[35] PROFANTOVÁ, N., 1992: Awarische Funde aus den Gebieten nördlich der awarischen Siedlungsgrenzen, in: F. Daim: Awarenforschungen II, 605-778. Wien 1992.
[36] PROFANTOVÁ, N., 1997: On the archaeological evidence for Bohemian Elites of the 8-9th century, in: Central Europe in 8th-10th Centuries, 105-114. Bratislava.
[37] PROFANTOVÁ, N., 2003: Další kovové nálezy z hradiště Kal, okr. Jičín. Archeologie ve středních Čechách 7, 541-552.
[38] PROFANTOVÁ, N., 2004: Raně středověká bronzová kování ze Zámostí, hradiště Prachovské skály, okr. Jičín, Zborník na počest D. Bialekovej, 293-302. Nitra.
[39] PROFANTOVÁ, N.-LUTOVSKÝ, M., 1992: Staromaďarské nálezy z Čech - Altmagyarische Funde aus Böhmen, Sborník přátel starožitností 3, Praha, 3-16.
[40] PROFANTOVÁ, N.-STOLZ, D.: Bronzové nálezy z hradiště v Tismicích a pokus o interpretaci významu hradiště. Nepubl. rukopis.
[41] RÉVÉSZ, L., 1994: Mit Beschlägen geschmückte Pferdegeschirre aus den Landnahmezeitlichen Frauen- und Männergräbern, AA ASH (Acta Archaelogica) 46, 307-361.
[42] ŠIRINSKIJ, S. S., 1999: Ukazateľ materialov kyrganov, issledovannych V. I. Sizovym u d. Gnezdovo v 1881- 1901 gg, Gnezdovskij mogiľnik I - Archeolog, raskopki 1874-1901, Moskva, 87-146, 1999.
[43] ŠTEFAN, I., 2004: Několik poznámek ke stati P. Čecha v nové knize o Žatci, Archeologické rozhledy 56, 856-858 (s exkurzem T. Kyncla).
[44] TOČÍK, A., 1968: Altmagyarische Gräberfelder in der Südwestslowakei. Bratislava.
[45] TOMKOVÁ, K., 2001: Ke studiu opevnění v raně středověkých Čechách, Archeologie ve středních Čechách 5, 547-560.
[46] TRUGLY, A., 1987: Ein Gräberfeld aus der Zeit des awarischen Reiches bei der Schiffswerft in Komárno. Slovanská archeológia XXXV, 251-344.
[47] TRUGLY, A., 1993: Gräberfeld aus der Zeit des awarischen Reiches bei der Schiffswerft in Komárno II, Slovenská archeól. XLI, 191-307.
[48] TŘEŠTÍK, D., 1997: Počátky Přemyslovců. Praha.
[49] WIDUKIND Z CORVEY: Widukindi Corbeiensis, Rerum gestarum Saxonicarum libri tres -I. Ed. Monumenta Germaniae hostorica, scriptores III. Hannover-Berlin 1826.
[50] ZÁBOJNÍK, J., 1991: Seriation von Gürtelbeschlaggarnituren aus dem Gebiet der Slowakei und Österreich. K Problematike osídlenia stredodunajskej oblasti vo včasnom středověku, Nitra, 219-321.
[51] ZEMANOVÁ, N., 1984: Památky avarsko-slovanského původu za hranicemi avarské říše a jejich historický význam. Nepublikovaná diplomová práce. UK Praha.