Title: Studium keramiky vrcholného a pozdního středověku v Čechách : témata, metody, přístupy
Variant title:
- The study of pottery of the high and late Middle Ages in Bohemia : subjects, methods, approaches
- Zum Studium der Keramik des Hoch- und Spätmittelalters in Böhmen : Themen, Methoden, Vorgehensweisen
Source document: Archaeologia historica. 2020, vol. 45, iss. 2, pp. 855-887
Extent
855-887
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Persistent identifier (DOI): https://doi.org/10.5817/AH2020-2-16
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/143432
Type: Article
Language
Summary language
License: CC BY-NC-ND 4.0 International
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
Cílem příspěvku je zhodnotit více než 60letý vývoj systematického studia keramiky vrcholného a pozdního středověku v Čechách a představit základní témata a metody, které se rozvíjely v souladu s formující se disciplínou archeologie mladšího středověku. Na středověké keramice jako nejrozšířenějším artefaktu a různých přístupech k jejímu studiu můžeme dobře ilustrovat vývoj české archeologie mladšího středověku, který ovlivňovaly soudobá archeologická paradigmata a v počátcích studia i ideologické koncepty spojené s marxistickou historiografií. Vývoj studia vrcholně a pozdně středověké keramiky můžeme rozčlenit do pěti hlavních období – starožitnické období, počátky studia – typologická fáze, další rozvoj typologického studia zaměřeného na regionální sekvence keramiky až po současnou pokračující kontextuální fázi s důrazem na komplexnější pojetí studia a hlubší sociálně-ekonomické otázky. Podobný trend ve vývoji studia středověké keramiky můžeme zaznamenat i u západoevropských zemí. Vývoj je v předloženém příspěvku demonstrován rovněž na základě kritického hodnocení publikovaných studií o vrcholně a pozdně středověké keramice v předních domácích periodikách – Archeologické rozhledy a Archaeologia historica.
This contribution charts the sixty years of the systematic study of pottery of the high and late Middle Ages in Bohemia, and introduces the basic subjects and methods developed along with the progress of archaeology of the late Middle Ages. Medieval pottery involving the most widespread artefacts and various approaches to their study illustrate the development of Czech archaeology of the late Middle Ages influenced by contemporaneous archaeological paradigms, and initially also by ideological concepts associated with Marxist historiography. The history of the study of pottery of the high and late Middle Ages can be divided into five main areas: the antiquarian period and the beginnings of study; the typological phase; further development of the typological study focused on regional sequences of pottery, and the present, ongoing contextual phase with emphasis on a more comprehensive approach to the study and more profound socio-economic issues. A similar trend in the development of the study of medieval pottery can be observed in west-European countries. In the paper the development is also demonstrated on the basis of the critical assessment of studies dedicated to pottery of the high and late Middle Ages published in two leading specialist Czech periodicals, Archeologické rozhledy and Archaeologia historica.
Note
Studie je výstupem projektu NAKI II – Vrcholně středověká keramika jako součást movitého kulturního dědictví, č. projektu DG18P02OVV020.
Die vorliegende Studie ist ein Output des Projektes NAKI II – Hochmittelalterliche Keramik als Bestandteil des beweglichen kulturellen Erbes, Projektnr. DG18P02OVV020.
References
[1] BAREŠ, F., 1901: Nádobí staré domácnosti v Mladé Boleslavi, ČL X, 21.
[2] BAUER, I. et al., 1986: Leitfaden zur Keramikbeschreibung (Mittelalter – Neuzeit). Terminologie – Typologie – Technologie. München.
[3] BERNHARDT, T., 2011: Exkurz II: Experimentální ověření možnosti výroby podsýpané keramiky na rychle rotujícím kruhu. In: Orna, J. a kol., Keramická produkce města Plzně v období 14. a 15. století, 67–75. Plzeň.
[4] BOČKOVÁ, Z. a kol., 2013: Bočková, Z.–Doležalová, K.–Kochan, Š.–Mazáčková, J.–Slavíček, K.–Těsnohlídek, J., Experimentální výroba keramiky v Panské Lhotě, AH 39, 119–137.
[5] BOHÁČOVÁ, I., 1995: Möglichkeiten und Grenzen eines allgemeinen Konsenses aus dem Gebiet des Studiums frühmittelalterlicher Keramik – Terminologie, Themen, verschiedene Ebenen des Erkenntisprozesses Keramik in Mitteleuropa vom 8. bis zum 11. Jahrhundert. Terminologie und Beschreibung (Poláček, L., ed.), 119–126. Brno.
[6] BORKOVSKÝ, I., 1946: Nález skleněného poháru s arabským nápisem na Pražském hradě, ČSPS LIV, 136–139.
[7] BORKOVSKÝ, I., 1953: Kostel Panny Marie na Pražském hradě, PA XLIV, 129–198.
[8] BORKOVSKÝ, I., 1959: Výzkumy v Černé věži na Pražském hradě, PA L, 257–324.
[9] BORKOVSKÝ, I., 1962: Opyš Pražského hradu, PA LIII, 381–454.
[10] BÖHM, J., 1951: K otázce o vzniku feudalismu v českých zemích, ČL VII–VIII, 162–180.
[11] BRYCH, V., 2004: Kachle doby gotické, renesanční a raně barokní. Výběrový katalog Národního muzea v Praze. Praha.
[12] BŘEŇ, J.–KAŠPAR, V.–VAŘEKA, P., 1995: K problematice počítačového zpracování středověké keramiky (databáze KLASIFIK), Archeologické fórum 4, 36–41.
[13] BUBENÍK, J.–FROLÍK, J., 1995: Zussamenfassung der Diskussion zur gemeinsamen Terminologie der grundlegenden keramischen Begriffe. In: Slawische Keramik in Mitteleuropa vom 8. bis zum 11. Jahrhundert. Terminologie und Beschreibung (Poláček, L., ed.), 128–130. Brno.
[14] CLARKE, D., 1968: Analytical Archaeology. London.
[15] CYMBALAK, T.–MATĚJKOVÁ, K., 2012: Zpracování nálezů ze dvou odpadních jímek a úskalí jejich interpretace, Staletá Praha XVIII, č. 2, 41–76.
[16] ČERMÁK, K., 1896–1897: Hrnčírny v Čáslavi ze XIV., XV. a XVI. věku. Zpráva Muzejního spolku Včela čáslavská za rok 1897–1898, 7–16. Čáslav.
[17] ČERMÁK, K., 1897: Hrnčíři v Čáslavi a jejich a památky, PA XVII, 213–224.
[18] ČERMÁK, K., 1906: Památky z hradu Lichnice, PA XXI, 143–146.
[19] ČERMÁK, K., 1906a: Dlaždice a jiné starožitnosti z hradu Paběnic, z Hrádku v Čáslavi a z Vlaského dvora v Kutné Hoře, PA XXI, 231–234.
[20] ČERNOHORSKÝ, K., 1952: Keramika a feudalismus, ČL XXXIX, 223–230.
[21] ČERNOHORSKÝ, K., 1953: Keramika a feudalismus, ČL XL, 21–31.
[22] ČAPEK, L., 2018: Archeologický výzkum na nádvoří radnice v Českých Budějovicích. Analýza a syntéza stratigrafických a keramických dat a interpretace behaviorálního modelu, AR LXX, 596–649.
[23] ČAPEK, L.–MILITKÝ, J. a kol., 2016: Historická radnice v Českých Budějovicích ve světle archeologických výzkumů a rozboru hmotných pramenů. Plzeň – České Budějovice.
[24] ČAPEK, L.–PREUSZ, M., 2019: Středověké a novověké hrnčířské pece v Čechách – kritické zhodnocení výpovědních možností studia – Mittelalterliche und neuzeitliche Töpferöfen in Böhmen – eine kritische Auswertung der Aussagemöglichkeiten von Studien, AH 44, 313–355.
[25] ČAPEK, L. a kol., 2018: Čapek, L.–Těsnohlídková, K.–Slavíček, K.–Všianský, D.–Pracný, P., Technologie výroby a archeometrické studium středověké keramiky. Plzeň – Brno.
[26] DAVEY, P.–HODGES, R., 1983: Ceramics and Trade: A Critique of the Archaeological Evidence. In: Ceramics and Trade (Davey, P.–Hodges, R., edd.), 1–16. Sheffield.
[27] DENKSTEIN, V., 1953: O úkolech historické archeologie, ČNM A CXXII, 219–223.
[28] DOLEŽALOVÁ, K., 2015: Výzkum vrcholně a pozdně středověké keramiky na území České republiky se zaměřením na deskripční systémy a třídění keramiky podle technologie výroby, Acta FF ZČU 7, č. 2, 39–66.
[29] DRDA, M.–KRAJÍC, R., 1983: K metodice třídění středověké keramiky na Táborsku – Klassifizierungsmethodik der keramischen Funde aus der Gegend von Tábor, AH 8, 175–187.
[30] DROBNÁ, Z., 1951: Husitské památky v našich zemích, ČNM A CXX, 89–106.
[31] DROBNÁ, Z., 1953: Skromné řemeslo: Několik poznámek ke keramice 14.–16. století, ČL XL, 76–83.
[32] DROBNÁ, Z. (red.), 1963: Středověká keramika v Československu. Výstava v Národním Muzeu v Praze, květen 1962 – červen 1963. Praha.
[33] DURDÍK, T., 1980: K chronologii keramiky 14.– počátku 15. století ve východní části středních Čech – Zur Chronologie der Keramik des 14. – bis Anfang des 15. Jahrhunderts im Ostteil Mittelböhmens, AH 5, 361–368.
[34] ERNÉE, M., 2008: Gotické kamnové kachle z hradu a zámku v Českém Krumlově. Archeologické výzkumy v Jižních Čechách – Supplementum 5. České Budějovice – Praha.
[35] ERNÉE, M.–VAŘEKA, P., 1998: Die Graphittonkeramik des 13. Jahrhunderts in Südböhmen und Prag. In: Frühmittelalterliche Graphittonkeramik in Mitteleuropa. Naturwissenschaftliche Untersuchungen, Internationale Tagungen in Mikulčice IV (Poláček, L., ed.), 219–230. Brno.
[36] ERNÉE, M.–HANYKÝŘ, V.–MARYŠKA, M., 2004: Výsledky přírodovědných analýz gotických kachlových kamen z Českého Krumlova, PA XCV, 175–222.
[37] FLORIAN, Č., 1914: Nález historické keramiky v Chrudimi, PA XXVI, 67–69.
[38] FROLÍK, J.–TOMÁŠEK, M., 2003: Soubor pozdně středověké keramiky z výplně zaniklé studny č. p. 108 v Kutné Hoře, ASČ 7, 735–758.
[39] FROLÍK, J.–KOZÁKOVÁ, R.–MUSIL, J., 2018: Jímky 938 z Chrudimi – Hradební ulice, pokus o určení statutu jejího majitele – Abwassergrube 938 in Chrudim – Hradební-Straße: Versuch einer Statusbestimmung ihres Besitzers, AH 43, 455–489.
[40] GABRIEL, F.–SMETANA, J., 1983: K vývoji výrobních okruhů červeně malované keramiky v severních Čechách – Zur Entwicklung der Produktionsbereiche rot gemalter Keramik in Nordböhmen, AH 8, 119–138.
[41] GAIMSTER, R. M. D., 1993: Cross-Channel ceramic trade in the Middle Ages: Archaeological evidence from the spread of Hanseatic culture to Britain. In: Archäologie des Mittelalters un Bauforschung im Hanseraum. Eine Festschrift für Günter P. Fehring. Schrifften des Kulturhistorischen Museums in Rostock (Gläser, M., ed.), 251–260. Rostock.
[42] GREGEROVÁ, M. a kol., 2010: Petroarcheologie keramiky v historické minulosti Moravy a Slezska. Brno.
[43] GREGEROVÁ, M.–PROCHÁZKA, R., 1998: Erste Ergebnisse naturwissenchaftlicher Untersuchungen an Graphittonkeramik aus Brno. In: Frühmittelalterliche Graphittonkeramik in Mitteleuropa. Naturwissenschaftliche Untersuchungen, Internationale Tagungen in Mikulčice IV (Poláček, L., ed.), 275–278. Brno.
[44] GREGEROVÁ, M.–PROCHÁZKA, R., 2007: Exkurz: K současnému stavu petrografického výzkumu brněnské keramiky 12.–13. století ve vztahu k distribuci surovin, PV 48, 271–299.
[45] HANYKÝŘ, V.–MARYŠKA, M.–BRŮČEK, P., 2002: Hodnocení mikrostruktury a fázového složení keramiky z Mostu. In: Archeologie středověkého domu v Mostě (čp. 226). Mediaevalia archaeologica 4 (Klápště, J., ed.), 35–76. Praha – Most.
[46] HANYKÝŘ, V.–NOVÁČEK, K., 2010: Příloha VIII. Rozbor a hodnocení kuchyňské a stolní keramiky a její srovnání s pálenou keramickou krytinou. CD příloha. In: Nováček, K. a kol., Kladrubský klášter 1115–1421. Osídlení – architektura – artefakty, 1–35. Plzeň.
[47] HAVLICE, J.–KYPTA, J. a kol., 2017: Gotické kachle z Jindřichova Hradce. České Budějovice.
[48] HAZLBAUER, Z., 1986: Příspěvek k technologii výroby pozdně středověkých reliéfních kachlů – Beitrag zur Technologie der spätmittelalterlichen Reliefkacheln, AH 11, 489–504.
[49] HEJNA, A., 1954: Archeologický výzkum v Příběnicích, ČNM CXXIII, 157–162.
[50] HEJNA, A., 1956: Archeologický výzkum románské klášterní basiliky v Teplicích, AR VIII, 171–176, 188–190, 294, 300–301.
[51] HEJNA, A., 1960: Výzkum středověké vesnice v Krašovicích u Sedlčan, AR XII, 537–550.
[52] HEJNA, A., 1962: Středověká stanice říční plavby v Červené nad Vltavou, AR XIV, 494–496, 501–510.
[53] HEJNA, A., 1964: Krašovice – příspěvek k výzkumu středověké vesnice v Čechách, PA LV, 178–221.
[54] HEJNA, A., 1966: Středověká vesnická keramika v Čechách (K některým otázkám starší středověké keramiky z vesnických sídlišť v Čechách), SbNM A XX, 313–363.
[55] HEJNA, A., 1967: Slohová kritéria v datování české středověké keramiky, ČNM CXXIII, 177–183.
[56] HOFER, N., ed., 2010: Handbuch zur Terminologie der mittelalterlichen und neuzeitlichen Keramik in Österreich. Wien.
[57] HOŁUBOWICZ, W., 1950: Garncarstwo wiejskie zachodnich terenów Białorusi. Toruń.
[58] HRDLIČKA, L., 1967: Středověká hrnčířská pec s keramickou klenbou v Bakově nad Jizerou, AR XIX, 511–524.
[59] HRDLIČKA, L., 1993: Poznámky k chronologii pražské středověké keramiky, AR XLV, 93–112.
[60] HRDLIČKA, L.–RICHTER, M.–SMETÁNKA, Z., 1966: Výzkumy v Sezimově Ústí v r. 1965, AR XVIII, 662–680.
[61] JANSSEN, W., 1966: Zur Typologie und Chronologie mittelalterlicher Keramik aus Südniedersachsen. Neumünster.
[62] JERVIS, B., 2014: Pottery and Social Life in Medieval England. Towards of Relational Approach. Oxford – Philadephia.
[63] KAVÁN, J., 1956: Hradišťko u Davle, AR VIII, 377–386.
[64] KLÁPŠTĚ, J., 1978: Středověké osídlení Černokostelecka, PA LXIX, 423–475.
[65] KLÁPŠTĚ, J., 1983: Studie o středověké studni z Mostu, PA LXXIV, 443–492.
[66] KLÁPŠTĚ, J., 1994: Změna – středověká transformace a její předpoklady. In: PA – Supplementum 2. Mediaevalia Archaeologica Bohemica 1993, 9–59. Praha.
[67] KLÁPŠTĚ, J., 1997: Proměny keramiky ve středověkém Mostě, Archaeologia Historica Polona V, 163–174.
[68] KLÁPŠTĚ, J., 1998: Die Anfänge der jüngeren mittelalterlichen Keramik in Böhmen als kulturhistorisches Problem, AR L, 138–158.
[69] KLÁPŠTĚ, J., 2016: The Archaeology of Prague and the Medieval Czech Lands, 1100–1600. Sheffield – Bristol.
[70] KLÁPŠTĚ, J. a kol., 2002: Archeologie středověkého domu v Mostě (čp. 226). Mediaevalia archaeologica 4. Praha.
[71] KLÁPŠTĚ, J.–VELÍMSKÝ, T., 1975: Příspěvek ke studiu počátků města Mostu, AR XXVII, 651–672.
[72] KLÁPŠTĚ, J.–KYNCL, J.–KYNCL, T., 2000: Dendrochronologie mostecké studny 1/80 a předpoklady objektivní archeologické datace, AR LII, 681–689.
[73] KLOUŽKOVÁ, A.–ZEMENOVÁ, P.–FROLÍK, J.–SVOBODOVÁ, L., 2014: Hodnocení středověké keramiky z Lažan u Chrudimi pomocí analýz XRF, XRD, OM, DSC-TG a RS – Beurteilung der mittelalterlichen Keramik aus Lažany bei Chrudim anhand der RFA, Röntgendiffraktion, optischen Mikroskopie, DSC-TG und der Raman-Spektroskopie, AH 39, 75–87.
[74] KOULA, J., 1888: Příspěvky k historii hrnčířství v Čechách, zvl. otisk ze Zlaté Prahy r. IV. Praha.
[75] KOULA, J., 1908: Příspěvek k dějinám české keramiky, PA XXII, 235–240.
[76] KRAJÍC, R. a kol., 1998: Dům pasíře Prokopa v Táboře (Archeologický výzkum odpadní jímky v domě čp. 220). Tábor.
[77] KRAJÍC, R. a kol., 2005: Středověké kamnářství. Výzdobné motivy na gotických kachlích z Táborska. Tábor.
[78] KRAJÍC, R. a kol., 2008: Středověké cihlářství. Sezimovo Ústí – archeologie středověkého poddanského města 4. České Budějovice – Tábor.
[79] KRUPPÉ, J., 1961: Studia nad ceramiką XIV wieku ze Starego Miasta w Warszawie. Warszawa.
[80] KRUPPÉ, J., 1967: Garncarstwo warszawskie w wiekach XIV i XV. Wrocław – Warszawa – Kraków.
[81] KYNCL, J., 1977: Příspěvek k metodice dendrochronologie (Standardizace a synchronizace letokruhových křivek s využitím regresní analýzy a korelací) – Zur Methodik der Dendrochronologie, AH 2, 317–330.
[82] KYNCL, J., 1983: Dendrochronologie studny 1/80 v Mostě, PA LXXIV, 507–517.
[83] LEMINGER, E., 1903: Zpráva o nálezu starožitných výrobků hrnčířských v Kutné Hoře, PA XX, 65.
[84] LIŠKA, A., 1943: Hrnčířské a kamnářské památky v Museu hl. m. Prahy. In: Zprávy České keramické společnosti XX, 1–23. Praha.
[85] LÖBBEDEY, U., 1968: Untersuchungen mittelalterlicher Keramik vornehmlich aus Südwestdeutschland. Berlin.
[86] LÖWENHÖFER, J., 1912: Nálezy uprostřed města Budějovic r. 1909. In: Výroční zpráva musejního spolku, 18–29. České Budějovice.
[87] LÜDTKE, H.–SCHNITZEL, K. et al., 2001: Handbuch zur mittelalterlichen Keramik in Nordeuropa. Schriften des archäologischen Landesmuseums. Bd. 6. Neumünster.
[88] MACHÁČEK, J., 2001: Studie k velkomoravské keramice. Metody, analýzy a syntézy, modely. Brno.
[89] MACHOVIČ, V.–NOVOTNÁ, M., 2002: Analýza usazenin na středověkých nádobách z Mostu infračervenou spektroskopií. In: Archeologie středověkého domu v Mostě (čp. 226). Mediaevalia archaeologica 4 (Klápště, J., ed.), 77–92. Praha – Most.
[90] MATĚJKOVÁ, K., 2014: Keramický sortiment turnovských domácností. Možnosti zpracování keramických souborů z městských souvrství – Das Keramiksortiment aus den Turnauer Haushalten. Bearbeitungsmöglichkeiten der aus Stadtschichten stammenden Keramikkollektionen, AH 39, 89–119.
[91] MATĚJKOVÁ, K.–STOKSIK, H., 2011: Contribution of Scientific Analyses to the Archaeological Assessment of Pottery Production in Turnov, Czech Republic, Interdisciplinaria Archaeologica – Natural Sciences in Archaeology 2, 125–138.
[92] MPRG 1998: A Guide to the Classification of Medieval Ceramic Forms. MPRG Occasional Paper 1. London.
[93] NECHVÁTAL, B., 1965: Archeologický výzkum v Ervěnicích a problémy dalšího studia středověkých tvrzí v Čechách, AR XVII, 831–851.
[94] NECHVÁTAL, B., 1976: Středověká studna v Plzni – Solní ulici. In: Archeologické studijní materiály 12. Praha.
[95] NEKUDA, V., 1970: Odpověď M. Richtrovi – Z. Smetánkovi, VVM XII, 123–124.
[96] NEKUDA, V.–REICHERTOVÁ, K., 1968: Středověká keramika v Čechách a na Moravě. Brno.
[97] NEUSTUPNÝ, E., 1997: Syntéza struktur formalizovanými metodami – vektorová syntéza. In: Počítačová podpora v archeologii (Macháček, J., ed.), 237–258. Brno.
[98] NEUSTUPNÝ, E., 2007: Metoda archeologie. Plzeň.
[99] NEUSTUPNÝ, E., 1998: K variabilitě laténské keramiky, AR L, 77–94.
[100] NEUSTUPNÝ, E., 2017: Czech Archaeology Under Communism. In: Archaeology of the Communist Era (Lozny, E., ed.), 151–165. Cham.
[101] NIEDERLE, L., 1921: Život starých Slovanů III/1. Praha.
[102] NOVÁČEK, K., 2000: Středověký dům v Plzni. Archeologický výzkum parcely v Sedláčkově ulici 1. In: Sborník Západočeského muzea v Plzni – řada Historie 15, 5–66. Plzeň.
[103] NOVÁČEK, K., 2003: Rezidualita v městských souvrstvích. In: Sedmdesát neústupných let. Sborník k životnímu jubileu prof. Evžena Neustupného (Šmejda, L.–Vařeka, P., edd.), 131–146. Plzeň.
[104] NOVÁČEK, K. a kol., 2010: Kladrubský klášter 1115–1421. Osídlení – architektura – artefakty. Plzeň.
[105] NOVÁČEK, K.–TETOUR, M., 2002: Možnosti využití databázových systémů pro zpracování keramického materiálu. Formalizovaná deskriptivní databáze KLASIKER, nestránkováno. Plzeň.
[106] ORNA, J. a kol., 2011: Keramická produkce města Plzně v období 14. a 15. století. Plzeň.
[107] ORTON, C.–HUGHES, M., 2013: Pottery in Archaeology. Second Edition. Cambridge.
[108] ORTON, C.–TYERS, P.–VINCE, A., 1993: Pottery in Archaeology. Cambridge.
[109] PAVELKA, J.–ORNA, J., 2011: Výsledky analýzy potravinových zbytků na pozdně středověké keramice z Plzně, Acta Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni, č. 3, 84–99.
[110] PAVELKA, J.–VAŘEKA, P., 2008: Příspěvek k poznání středověké stravy ve vrcholném a pozdním středověku. První výsledky analýzy potravinových zbytků na keramice, Kuděj – Časopis pro kulturní dějiny 10, č. 1, 97–109.
[111] PAVLŮ, I., 1971: Pražská keramika dvanáctého a třináctého století. Praha.
[112] PAVLŮ, I.–PAVLŮ, I., 1971: Seriace nálezových souborů středověké keramiky. In: Nové archeologické metody I. Třídění materiálu, 122–129. Praha.
[113] PÍCKA, J.–HŮRKOVÁ, J.–SCHNEIDERWINKLOVÁ, P., 2009: Odpadní jímky z Kašperských Hor – Abwassergruben aus Kašperské Hory (Bergreichenstein), AH 34, 103–159.
[114] PROCHÁZKA, R., 2004: Jan Klápště ed.: Archeologie středověkého domu v Mostě (čp. 226). Mediaevalia archaeologica 4. Praha – Most 2002, AR LVI, 463–467.
[115] PROCHÁZKA, R., 2013: Záchrana archeologických památek na prahu 3. tisíciletí – věda, etika, obživa? In: Veřejná archeologie III. Příspěvky z konferencí Archeologie a veřejnost 2006 a 2008 (Bureš, M.–Šmolíková, M., edd.), 35–55. Praha.
[116] PROCHÁZKA, R., 2015: Mittelalterliche Töpferöfen in Mähren. In: Den Töpfern auf der Spur Orte der Keramikherstellung im Licht der neuesten Forschung 46. Internationales Symposium Keramikforschung des Arbeitskreises für Keramikforschung und des Römisch-Germanischen Zentralmuseums Mainz vom 16. bis zum 20. September 2013 in Mayen (Grunwald, L., ed.), 215–224. Mainz.
[117] PROCHÁZKA, R.–HLOŽEK, M., 2013: Opavský džbán v Brně? K otázce počátků vrcholně středověké keramiky, ČSM B 62, 231–244.
[118] RADOMĚRSKÝ, P., 1963, Keramika datovaná mincemi. In: Středověká keramika v Československu, 32–38. Praha.
[119] RADOMĚRSKÝ, P., 1964: Středověká keramika, Muzejní a vlastivědná práce 11/2, 70–85.
[120] RADOMĚRSKÝ, P.–RICHTER, M., 1974: Korpus české keramiky datované mincemi, SbNM A XXVIII, 57–171.
[121] REICHERTOVÁ, K., 1948: K vývoji středověké keramiky v Čechách, ZPP 8, 82–92.
[122] REICHERTOVÁ, K., 1952: Výzkum středověké tvrze v Martinicích u Votic, AR IV, 417–421
[123] REICHERTOVÁ, K., 1956: Příspěvek k datování středověké keramiky v Čechách, PA XLVII, 171–186.
[124] REICHERTOVÁ, K., 1955: K otázce červeně malované středověké keramiky. In: Referáty o pracovních výsledcích československých archeologů I, 159–164. Liblice.
[125] REICHERTOVÁ, K., 1957: K metodickým otázkám studia středověké keramiky, AR IX, 566–568.
[126] REICHERTOVÁ, K., 1959: Středověká keramika datovaná mincemi, PA L, 246–256.
[127] REICHERTOVÁ, K., 1962: Středověká hrnčířská dílna v Hořovicích, AR XIV, 676, 704–705.
[128] REICHERTOVÁ, K., 1965: Středověká keramika ze Sezimova Ústí, Tábora a Kozího hrádku. In: Archeologické studijní materiály III. Praha.
[129] REICHERTOVÁ, K., 1971: Poznámky k metodice studia středověké keramiky, ČsČH XIX, 118–122.
[130] RICHTER, M., 1957: Výsledky záchranného výzkumu na Sekance, k. o. Hradišťko. In: Referáty o pracovních výsledcích československých archeologů za rok 1956, 136–144. Liblice.
[131] RICHTER, M., 1959: Keramika z 12. až počátku 14. století v Čechách datovaná poklady mincí, ČNM CXXVIII, 4–22.
[132] RICHTER, M., 1961: Nejstarší středověká polévaná keramika v Čechách, PA LII, 573–579.
[133] RICHTER, M., 1963: Výzkum opevněné středověké osady v Hradišťku u Davle, AR XV, 200–219, 221–223.
[134] RICHTER, M., 1967: Hrnčířské pece v Kostelci nad Orlicí, AR XIX, 500–510.
[135] RICHTER, M., 1982: Hradišťko u Davle. Městečko ostrovského kláštera. Praha.
[136] RICHTER, M.–HRDLIČKA, L., 1964: Výzkum v Sezimově Ústí v roce 1964, AR XVII, 655–668.
[137] RICHTER, M.–KRAJÍC, R., 2001: Sezimovo Ústí – archeologie středověkého poddanského města. 2. Levobřežní předměstí – archeologický výzkum 1962–1988. Písek.
[138] RICHTER, M.–SMETÁNKA, Z., 1958: Zur Datierung und Problematik der Anfänge der rotbemalten Keramik in Böhmen. In: Epitymbion R. Haken, 86–91. Praha.
[139] RICHTER, M., 1959: Příspěvek k metodice studia středověké keramiky v Čechách, AR XI, 86–97.
[140] RICHTER, M., 1970: Středověká keramika v Čechách a na Moravě, Nekuda V.–Reichertová, K. Recenze, ČČH 18, 90–93.
[141] RICHTEROVÁ, J., 1982: Středověké kachle. Praha.
[142] RYBAKOV, A. B., 1948: Remeslo drevnej Rusi. Moskva.
[143] RZEŹNIK, P., 1995: Ceramika naczyniowa z Ostrowa Tumskiego we Wrocławiu w X–XI wieku. Poznań.
[144] SALAČ, V., 1998: Keramika jako archeologický pramen, AR L, 7–15.
[145] SALAČ, V., 1997: K využití seriace při datování sídlištní keramiky. In: Počítačová podpora v archeologii (Macháček, J., ed.), 215–235. Brno.
[146] SCHEUFLER, V., 1963: Problémy lidovosti v keramice, ČL L, 35–40.
[147] SMETÁNKA, Z., 1959: Středověká osada mezi Štíhlicemi a Kozojedy, AR XI, 683–691.
[148] SMETÁNKA, Z., 1962: Výzkum středověké osady v Bylanech u Kutné Hory, AR XIV, 159–160, 167–174.
[149] SMETÁNKA, Z., 1968: Technologie výroby českých kachlů od počátku 14. do počátku 16. století, PA LIX, 543–578.
[150] SMETÁNKA, Z., 1969: A. Hejna, Středověká vesnická keramika v Čechách, Sborník Národního Muzea A-20, 1966, 5, AR XXI, 399–402.
[151] SMETÁNKA, Z., 1969a: K morfologii českých středověkých kachlů, PA LX, 228–265.
[152] SMETÁNKA, Z., 1970: K aplikaci analytických metod ve středověké archeologii. In: Seminář ke středověké keramice, 34–35. Opava.
[153] SMETÁNKA, Z., 1973: Příspěvek k chronologické problematice pozdní doby hradištní, PA LXIV, 463–486.
[154] SMETÁNKA, Z., 1974: I. Pavlů, Pražská keramika 12. a 13. století, Praehistorica 4, Praha 1971, PA LXV, 480–481.
[155] SMETÁNKA, Z., 1977: P. Radoměrský–M. Richter, Korpus české středověké keramiky datované mincemi, Sborník Národního muzea v Praze A-28, PA LXVIII, 244–246.
[156] SMETÁNKA, Z., 1987: Hledání zmizelého věku. Sondy do středověkých Čech. Praha.
[157] SMETÁNKA, Z., 2004: Jan Klápště ed.: Archeologie středověkého domu v Mostě (čp. 226), AR LVI, 444–463.
[158] SMETÁNKA, Z., 2014: Dva domy v Jiřské ulici a jeden v podhradí. Ze vzpomínek a rozpomínek na proměny archeologie středověku. In: Středověká Evropa v pohybu. K poctě Jana Klápště, 503–521. Praha.
[159] SMETÁNKA, Z.–RICHTER, M., 1958: Příspěvek k metodice studia středověké keramiky v Čechách. In: Referáty o pracovních výsledcích československých archeologů za rok 1957 (Böhm, J., ed.), 131–150. Liblice.
[160] SMETÁNKA, Z.–TOPOLOVÁ, O., 1967: Die älteste böhmischen Keramik mit Zinn-Bleiglasur, PA LVIII, 499–544.
[161] SMETÁNKA, Z.–RICHTER, M.–ŠPAČEK, L., 1964: Výzkum v Sezimově Ústí v r. 1962 a 1963, AR XVI, 691–696, 700–703, 705–716.
[162] SMETÁNKA, Z.–ŽEGKLITZ, J., 1989: Postmedievální archeologie v Čechách a její problémy, ČČH XXXVII, 728–738.
[163] SMETÁNKA, Z.–ŽEGKLITZ, J., 1990: Post-medieval archaeology in Bohemia and its problems. In: Studies in Post-Medieval archaeology 1, 7–22. Praha.
[164] ŠIMEK, J., 1896: Zprávy o kutnohorských hrnčířích, PA XVI, 654–662.
[165] ŠMEJDA, L., 1999: K hmotné kultuře Vysokého Mýta ve středověku. In: Mediaevalia archaeologica 1 (Ježek, M.–Klápště, J., red.), 169–192. Praha.
[166] ŠTORCH, E., 1927: Archeologické nálezy v Mostě, PA XXIX, 3.
[167] ŠTAJNOCHR, V., 1998: Archaické technologie tváření keramiky, AR L, 95–105.
[168] ŠTĚPÁNEK, M., 1971: Nejenom středověká keramika, ČsČH XIX, 122–128.
[169] ŠVEHLA, J., 1901: Nádobí kuchyně a stolu staročeského. Droby k dějinám českého hrnčířství XIV. a XV. století, otisk výroční zprávy muzea táborského. Tábor.
[170] ŠVEHLA, J., 1911: Nádoby s nápisy z Ústí Sezimova a Kozího Hrádku, ČSPSČ XIX, 9–14.
[171] TOMKOVÁ, K., 1993: Ke studiu raně středověké keramiky, AR XLV, 113–126.
[172] TUREK, R., 1948: České hradištní nálezy datované mincemi, Slavia Antiqua I, 487–535.
[173] TUREK, R., 1948a: České denáry jako datovací pomůcka archeologická, Numismatické listy III, 1–2.
[174] VARAZDIN, L., 2010: Hrnčířská výroba ve východní části středních Evropy 6.–13. století v archeologických pramenech, AR LXII, 17–71.
[175] VAŘEKA, P., 1998: Proměny keramické produkce vrcholného a pozdního středověku v Čechách, AR L, 123–137.
[176] VAŘEKA, P., 2002: Keramika pozdního středověku až počátku novověku z areálu bývalých kasáren Jiřího z Poděbrad na náměstí Republiky v Praze 1 (zjišťovací výzkum v letech 1998–1999), Archaeologica Pragensia 16, 217–249.
[177] VELÍMSKÝ, T., 1977: K dendrochronologickému výzkumu středověkých nálezů z Mostu – Zur dendrochronologischen Untersuchung mittelalterlicher Funde aus Most, AH 2, 299–306.
[178] VENCL, S., 2001: Souvislosti chápání pojmu "nálezový celek" v české archeologii, AR LIII, 592–614.
[179] VERHAEGHE, F., 1983: Medieval pottery production in coastal Flanders. In: Ceramics and trade. The production and distribution of later medieval pottery in north-west Europe (Davey, P.–Hodges, R., edd.), 63–94. Sheffield.
[180] WINTER, Z., 1906: Dějiny řemesel a obchodu v Čechách v XIV. a XV. století. Praha.
[181] WOLF, O., 2005: Počátky středověkého osídlení na česko-slezském pomezí východně od Krkonoš (se zvláštním zřetelem k JV Podkrkonoší). Nepublikovaná diplomová práce na ÚAM FF MU v Brně.
[182] ZÁPOTOCKÝ, M., 1978: Středověká keramika ze severočeského Polabí. Morfologie a relativní chronologie, PA LXIX, 171–238.
[183] ZÁPOTOCKÝ, M., 1979: Katalog středověké keramiky severočeského Polabí. Praha.
[2] BAUER, I. et al., 1986: Leitfaden zur Keramikbeschreibung (Mittelalter – Neuzeit). Terminologie – Typologie – Technologie. München.
[3] BERNHARDT, T., 2011: Exkurz II: Experimentální ověření možnosti výroby podsýpané keramiky na rychle rotujícím kruhu. In: Orna, J. a kol., Keramická produkce města Plzně v období 14. a 15. století, 67–75. Plzeň.
[4] BOČKOVÁ, Z. a kol., 2013: Bočková, Z.–Doležalová, K.–Kochan, Š.–Mazáčková, J.–Slavíček, K.–Těsnohlídek, J., Experimentální výroba keramiky v Panské Lhotě, AH 39, 119–137.
[5] BOHÁČOVÁ, I., 1995: Möglichkeiten und Grenzen eines allgemeinen Konsenses aus dem Gebiet des Studiums frühmittelalterlicher Keramik – Terminologie, Themen, verschiedene Ebenen des Erkenntisprozesses Keramik in Mitteleuropa vom 8. bis zum 11. Jahrhundert. Terminologie und Beschreibung (Poláček, L., ed.), 119–126. Brno.
[6] BORKOVSKÝ, I., 1946: Nález skleněného poháru s arabským nápisem na Pražském hradě, ČSPS LIV, 136–139.
[7] BORKOVSKÝ, I., 1953: Kostel Panny Marie na Pražském hradě, PA XLIV, 129–198.
[8] BORKOVSKÝ, I., 1959: Výzkumy v Černé věži na Pražském hradě, PA L, 257–324.
[9] BORKOVSKÝ, I., 1962: Opyš Pražského hradu, PA LIII, 381–454.
[10] BÖHM, J., 1951: K otázce o vzniku feudalismu v českých zemích, ČL VII–VIII, 162–180.
[11] BRYCH, V., 2004: Kachle doby gotické, renesanční a raně barokní. Výběrový katalog Národního muzea v Praze. Praha.
[12] BŘEŇ, J.–KAŠPAR, V.–VAŘEKA, P., 1995: K problematice počítačového zpracování středověké keramiky (databáze KLASIFIK), Archeologické fórum 4, 36–41.
[13] BUBENÍK, J.–FROLÍK, J., 1995: Zussamenfassung der Diskussion zur gemeinsamen Terminologie der grundlegenden keramischen Begriffe. In: Slawische Keramik in Mitteleuropa vom 8. bis zum 11. Jahrhundert. Terminologie und Beschreibung (Poláček, L., ed.), 128–130. Brno.
[14] CLARKE, D., 1968: Analytical Archaeology. London.
[15] CYMBALAK, T.–MATĚJKOVÁ, K., 2012: Zpracování nálezů ze dvou odpadních jímek a úskalí jejich interpretace, Staletá Praha XVIII, č. 2, 41–76.
[16] ČERMÁK, K., 1896–1897: Hrnčírny v Čáslavi ze XIV., XV. a XVI. věku. Zpráva Muzejního spolku Včela čáslavská za rok 1897–1898, 7–16. Čáslav.
[17] ČERMÁK, K., 1897: Hrnčíři v Čáslavi a jejich a památky, PA XVII, 213–224.
[18] ČERMÁK, K., 1906: Památky z hradu Lichnice, PA XXI, 143–146.
[19] ČERMÁK, K., 1906a: Dlaždice a jiné starožitnosti z hradu Paběnic, z Hrádku v Čáslavi a z Vlaského dvora v Kutné Hoře, PA XXI, 231–234.
[20] ČERNOHORSKÝ, K., 1952: Keramika a feudalismus, ČL XXXIX, 223–230.
[21] ČERNOHORSKÝ, K., 1953: Keramika a feudalismus, ČL XL, 21–31.
[22] ČAPEK, L., 2018: Archeologický výzkum na nádvoří radnice v Českých Budějovicích. Analýza a syntéza stratigrafických a keramických dat a interpretace behaviorálního modelu, AR LXX, 596–649.
[23] ČAPEK, L.–MILITKÝ, J. a kol., 2016: Historická radnice v Českých Budějovicích ve světle archeologických výzkumů a rozboru hmotných pramenů. Plzeň – České Budějovice.
[24] ČAPEK, L.–PREUSZ, M., 2019: Středověké a novověké hrnčířské pece v Čechách – kritické zhodnocení výpovědních možností studia – Mittelalterliche und neuzeitliche Töpferöfen in Böhmen – eine kritische Auswertung der Aussagemöglichkeiten von Studien, AH 44, 313–355.
[25] ČAPEK, L. a kol., 2018: Čapek, L.–Těsnohlídková, K.–Slavíček, K.–Všianský, D.–Pracný, P., Technologie výroby a archeometrické studium středověké keramiky. Plzeň – Brno.
[26] DAVEY, P.–HODGES, R., 1983: Ceramics and Trade: A Critique of the Archaeological Evidence. In: Ceramics and Trade (Davey, P.–Hodges, R., edd.), 1–16. Sheffield.
[27] DENKSTEIN, V., 1953: O úkolech historické archeologie, ČNM A CXXII, 219–223.
[28] DOLEŽALOVÁ, K., 2015: Výzkum vrcholně a pozdně středověké keramiky na území České republiky se zaměřením na deskripční systémy a třídění keramiky podle technologie výroby, Acta FF ZČU 7, č. 2, 39–66.
[29] DRDA, M.–KRAJÍC, R., 1983: K metodice třídění středověké keramiky na Táborsku – Klassifizierungsmethodik der keramischen Funde aus der Gegend von Tábor, AH 8, 175–187.
[30] DROBNÁ, Z., 1951: Husitské památky v našich zemích, ČNM A CXX, 89–106.
[31] DROBNÁ, Z., 1953: Skromné řemeslo: Několik poznámek ke keramice 14.–16. století, ČL XL, 76–83.
[32] DROBNÁ, Z. (red.), 1963: Středověká keramika v Československu. Výstava v Národním Muzeu v Praze, květen 1962 – červen 1963. Praha.
[33] DURDÍK, T., 1980: K chronologii keramiky 14.– počátku 15. století ve východní části středních Čech – Zur Chronologie der Keramik des 14. – bis Anfang des 15. Jahrhunderts im Ostteil Mittelböhmens, AH 5, 361–368.
[34] ERNÉE, M., 2008: Gotické kamnové kachle z hradu a zámku v Českém Krumlově. Archeologické výzkumy v Jižních Čechách – Supplementum 5. České Budějovice – Praha.
[35] ERNÉE, M.–VAŘEKA, P., 1998: Die Graphittonkeramik des 13. Jahrhunderts in Südböhmen und Prag. In: Frühmittelalterliche Graphittonkeramik in Mitteleuropa. Naturwissenschaftliche Untersuchungen, Internationale Tagungen in Mikulčice IV (Poláček, L., ed.), 219–230. Brno.
[36] ERNÉE, M.–HANYKÝŘ, V.–MARYŠKA, M., 2004: Výsledky přírodovědných analýz gotických kachlových kamen z Českého Krumlova, PA XCV, 175–222.
[37] FLORIAN, Č., 1914: Nález historické keramiky v Chrudimi, PA XXVI, 67–69.
[38] FROLÍK, J.–TOMÁŠEK, M., 2003: Soubor pozdně středověké keramiky z výplně zaniklé studny č. p. 108 v Kutné Hoře, ASČ 7, 735–758.
[39] FROLÍK, J.–KOZÁKOVÁ, R.–MUSIL, J., 2018: Jímky 938 z Chrudimi – Hradební ulice, pokus o určení statutu jejího majitele – Abwassergrube 938 in Chrudim – Hradební-Straße: Versuch einer Statusbestimmung ihres Besitzers, AH 43, 455–489.
[40] GABRIEL, F.–SMETANA, J., 1983: K vývoji výrobních okruhů červeně malované keramiky v severních Čechách – Zur Entwicklung der Produktionsbereiche rot gemalter Keramik in Nordböhmen, AH 8, 119–138.
[41] GAIMSTER, R. M. D., 1993: Cross-Channel ceramic trade in the Middle Ages: Archaeological evidence from the spread of Hanseatic culture to Britain. In: Archäologie des Mittelalters un Bauforschung im Hanseraum. Eine Festschrift für Günter P. Fehring. Schrifften des Kulturhistorischen Museums in Rostock (Gläser, M., ed.), 251–260. Rostock.
[42] GREGEROVÁ, M. a kol., 2010: Petroarcheologie keramiky v historické minulosti Moravy a Slezska. Brno.
[43] GREGEROVÁ, M.–PROCHÁZKA, R., 1998: Erste Ergebnisse naturwissenchaftlicher Untersuchungen an Graphittonkeramik aus Brno. In: Frühmittelalterliche Graphittonkeramik in Mitteleuropa. Naturwissenschaftliche Untersuchungen, Internationale Tagungen in Mikulčice IV (Poláček, L., ed.), 275–278. Brno.
[44] GREGEROVÁ, M.–PROCHÁZKA, R., 2007: Exkurz: K současnému stavu petrografického výzkumu brněnské keramiky 12.–13. století ve vztahu k distribuci surovin, PV 48, 271–299.
[45] HANYKÝŘ, V.–MARYŠKA, M.–BRŮČEK, P., 2002: Hodnocení mikrostruktury a fázového složení keramiky z Mostu. In: Archeologie středověkého domu v Mostě (čp. 226). Mediaevalia archaeologica 4 (Klápště, J., ed.), 35–76. Praha – Most.
[46] HANYKÝŘ, V.–NOVÁČEK, K., 2010: Příloha VIII. Rozbor a hodnocení kuchyňské a stolní keramiky a její srovnání s pálenou keramickou krytinou. CD příloha. In: Nováček, K. a kol., Kladrubský klášter 1115–1421. Osídlení – architektura – artefakty, 1–35. Plzeň.
[47] HAVLICE, J.–KYPTA, J. a kol., 2017: Gotické kachle z Jindřichova Hradce. České Budějovice.
[48] HAZLBAUER, Z., 1986: Příspěvek k technologii výroby pozdně středověkých reliéfních kachlů – Beitrag zur Technologie der spätmittelalterlichen Reliefkacheln, AH 11, 489–504.
[49] HEJNA, A., 1954: Archeologický výzkum v Příběnicích, ČNM CXXIII, 157–162.
[50] HEJNA, A., 1956: Archeologický výzkum románské klášterní basiliky v Teplicích, AR VIII, 171–176, 188–190, 294, 300–301.
[51] HEJNA, A., 1960: Výzkum středověké vesnice v Krašovicích u Sedlčan, AR XII, 537–550.
[52] HEJNA, A., 1962: Středověká stanice říční plavby v Červené nad Vltavou, AR XIV, 494–496, 501–510.
[53] HEJNA, A., 1964: Krašovice – příspěvek k výzkumu středověké vesnice v Čechách, PA LV, 178–221.
[54] HEJNA, A., 1966: Středověká vesnická keramika v Čechách (K některým otázkám starší středověké keramiky z vesnických sídlišť v Čechách), SbNM A XX, 313–363.
[55] HEJNA, A., 1967: Slohová kritéria v datování české středověké keramiky, ČNM CXXIII, 177–183.
[56] HOFER, N., ed., 2010: Handbuch zur Terminologie der mittelalterlichen und neuzeitlichen Keramik in Österreich. Wien.
[57] HOŁUBOWICZ, W., 1950: Garncarstwo wiejskie zachodnich terenów Białorusi. Toruń.
[58] HRDLIČKA, L., 1967: Středověká hrnčířská pec s keramickou klenbou v Bakově nad Jizerou, AR XIX, 511–524.
[59] HRDLIČKA, L., 1993: Poznámky k chronologii pražské středověké keramiky, AR XLV, 93–112.
[60] HRDLIČKA, L.–RICHTER, M.–SMETÁNKA, Z., 1966: Výzkumy v Sezimově Ústí v r. 1965, AR XVIII, 662–680.
[61] JANSSEN, W., 1966: Zur Typologie und Chronologie mittelalterlicher Keramik aus Südniedersachsen. Neumünster.
[62] JERVIS, B., 2014: Pottery and Social Life in Medieval England. Towards of Relational Approach. Oxford – Philadephia.
[63] KAVÁN, J., 1956: Hradišťko u Davle, AR VIII, 377–386.
[64] KLÁPŠTĚ, J., 1978: Středověké osídlení Černokostelecka, PA LXIX, 423–475.
[65] KLÁPŠTĚ, J., 1983: Studie o středověké studni z Mostu, PA LXXIV, 443–492.
[66] KLÁPŠTĚ, J., 1994: Změna – středověká transformace a její předpoklady. In: PA – Supplementum 2. Mediaevalia Archaeologica Bohemica 1993, 9–59. Praha.
[67] KLÁPŠTĚ, J., 1997: Proměny keramiky ve středověkém Mostě, Archaeologia Historica Polona V, 163–174.
[68] KLÁPŠTĚ, J., 1998: Die Anfänge der jüngeren mittelalterlichen Keramik in Böhmen als kulturhistorisches Problem, AR L, 138–158.
[69] KLÁPŠTĚ, J., 2016: The Archaeology of Prague and the Medieval Czech Lands, 1100–1600. Sheffield – Bristol.
[70] KLÁPŠTĚ, J. a kol., 2002: Archeologie středověkého domu v Mostě (čp. 226). Mediaevalia archaeologica 4. Praha.
[71] KLÁPŠTĚ, J.–VELÍMSKÝ, T., 1975: Příspěvek ke studiu počátků města Mostu, AR XXVII, 651–672.
[72] KLÁPŠTĚ, J.–KYNCL, J.–KYNCL, T., 2000: Dendrochronologie mostecké studny 1/80 a předpoklady objektivní archeologické datace, AR LII, 681–689.
[73] KLOUŽKOVÁ, A.–ZEMENOVÁ, P.–FROLÍK, J.–SVOBODOVÁ, L., 2014: Hodnocení středověké keramiky z Lažan u Chrudimi pomocí analýz XRF, XRD, OM, DSC-TG a RS – Beurteilung der mittelalterlichen Keramik aus Lažany bei Chrudim anhand der RFA, Röntgendiffraktion, optischen Mikroskopie, DSC-TG und der Raman-Spektroskopie, AH 39, 75–87.
[74] KOULA, J., 1888: Příspěvky k historii hrnčířství v Čechách, zvl. otisk ze Zlaté Prahy r. IV. Praha.
[75] KOULA, J., 1908: Příspěvek k dějinám české keramiky, PA XXII, 235–240.
[76] KRAJÍC, R. a kol., 1998: Dům pasíře Prokopa v Táboře (Archeologický výzkum odpadní jímky v domě čp. 220). Tábor.
[77] KRAJÍC, R. a kol., 2005: Středověké kamnářství. Výzdobné motivy na gotických kachlích z Táborska. Tábor.
[78] KRAJÍC, R. a kol., 2008: Středověké cihlářství. Sezimovo Ústí – archeologie středověkého poddanského města 4. České Budějovice – Tábor.
[79] KRUPPÉ, J., 1961: Studia nad ceramiką XIV wieku ze Starego Miasta w Warszawie. Warszawa.
[80] KRUPPÉ, J., 1967: Garncarstwo warszawskie w wiekach XIV i XV. Wrocław – Warszawa – Kraków.
[81] KYNCL, J., 1977: Příspěvek k metodice dendrochronologie (Standardizace a synchronizace letokruhových křivek s využitím regresní analýzy a korelací) – Zur Methodik der Dendrochronologie, AH 2, 317–330.
[82] KYNCL, J., 1983: Dendrochronologie studny 1/80 v Mostě, PA LXXIV, 507–517.
[83] LEMINGER, E., 1903: Zpráva o nálezu starožitných výrobků hrnčířských v Kutné Hoře, PA XX, 65.
[84] LIŠKA, A., 1943: Hrnčířské a kamnářské památky v Museu hl. m. Prahy. In: Zprávy České keramické společnosti XX, 1–23. Praha.
[85] LÖBBEDEY, U., 1968: Untersuchungen mittelalterlicher Keramik vornehmlich aus Südwestdeutschland. Berlin.
[86] LÖWENHÖFER, J., 1912: Nálezy uprostřed města Budějovic r. 1909. In: Výroční zpráva musejního spolku, 18–29. České Budějovice.
[87] LÜDTKE, H.–SCHNITZEL, K. et al., 2001: Handbuch zur mittelalterlichen Keramik in Nordeuropa. Schriften des archäologischen Landesmuseums. Bd. 6. Neumünster.
[88] MACHÁČEK, J., 2001: Studie k velkomoravské keramice. Metody, analýzy a syntézy, modely. Brno.
[89] MACHOVIČ, V.–NOVOTNÁ, M., 2002: Analýza usazenin na středověkých nádobách z Mostu infračervenou spektroskopií. In: Archeologie středověkého domu v Mostě (čp. 226). Mediaevalia archaeologica 4 (Klápště, J., ed.), 77–92. Praha – Most.
[90] MATĚJKOVÁ, K., 2014: Keramický sortiment turnovských domácností. Možnosti zpracování keramických souborů z městských souvrství – Das Keramiksortiment aus den Turnauer Haushalten. Bearbeitungsmöglichkeiten der aus Stadtschichten stammenden Keramikkollektionen, AH 39, 89–119.
[91] MATĚJKOVÁ, K.–STOKSIK, H., 2011: Contribution of Scientific Analyses to the Archaeological Assessment of Pottery Production in Turnov, Czech Republic, Interdisciplinaria Archaeologica – Natural Sciences in Archaeology 2, 125–138.
[92] MPRG 1998: A Guide to the Classification of Medieval Ceramic Forms. MPRG Occasional Paper 1. London.
[93] NECHVÁTAL, B., 1965: Archeologický výzkum v Ervěnicích a problémy dalšího studia středověkých tvrzí v Čechách, AR XVII, 831–851.
[94] NECHVÁTAL, B., 1976: Středověká studna v Plzni – Solní ulici. In: Archeologické studijní materiály 12. Praha.
[95] NEKUDA, V., 1970: Odpověď M. Richtrovi – Z. Smetánkovi, VVM XII, 123–124.
[96] NEKUDA, V.–REICHERTOVÁ, K., 1968: Středověká keramika v Čechách a na Moravě. Brno.
[97] NEUSTUPNÝ, E., 1997: Syntéza struktur formalizovanými metodami – vektorová syntéza. In: Počítačová podpora v archeologii (Macháček, J., ed.), 237–258. Brno.
[98] NEUSTUPNÝ, E., 2007: Metoda archeologie. Plzeň.
[99] NEUSTUPNÝ, E., 1998: K variabilitě laténské keramiky, AR L, 77–94.
[100] NEUSTUPNÝ, E., 2017: Czech Archaeology Under Communism. In: Archaeology of the Communist Era (Lozny, E., ed.), 151–165. Cham.
[101] NIEDERLE, L., 1921: Život starých Slovanů III/1. Praha.
[102] NOVÁČEK, K., 2000: Středověký dům v Plzni. Archeologický výzkum parcely v Sedláčkově ulici 1. In: Sborník Západočeského muzea v Plzni – řada Historie 15, 5–66. Plzeň.
[103] NOVÁČEK, K., 2003: Rezidualita v městských souvrstvích. In: Sedmdesát neústupných let. Sborník k životnímu jubileu prof. Evžena Neustupného (Šmejda, L.–Vařeka, P., edd.), 131–146. Plzeň.
[104] NOVÁČEK, K. a kol., 2010: Kladrubský klášter 1115–1421. Osídlení – architektura – artefakty. Plzeň.
[105] NOVÁČEK, K.–TETOUR, M., 2002: Možnosti využití databázových systémů pro zpracování keramického materiálu. Formalizovaná deskriptivní databáze KLASIKER, nestránkováno. Plzeň.
[106] ORNA, J. a kol., 2011: Keramická produkce města Plzně v období 14. a 15. století. Plzeň.
[107] ORTON, C.–HUGHES, M., 2013: Pottery in Archaeology. Second Edition. Cambridge.
[108] ORTON, C.–TYERS, P.–VINCE, A., 1993: Pottery in Archaeology. Cambridge.
[109] PAVELKA, J.–ORNA, J., 2011: Výsledky analýzy potravinových zbytků na pozdně středověké keramice z Plzně, Acta Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni, č. 3, 84–99.
[110] PAVELKA, J.–VAŘEKA, P., 2008: Příspěvek k poznání středověké stravy ve vrcholném a pozdním středověku. První výsledky analýzy potravinových zbytků na keramice, Kuděj – Časopis pro kulturní dějiny 10, č. 1, 97–109.
[111] PAVLŮ, I., 1971: Pražská keramika dvanáctého a třináctého století. Praha.
[112] PAVLŮ, I.–PAVLŮ, I., 1971: Seriace nálezových souborů středověké keramiky. In: Nové archeologické metody I. Třídění materiálu, 122–129. Praha.
[113] PÍCKA, J.–HŮRKOVÁ, J.–SCHNEIDERWINKLOVÁ, P., 2009: Odpadní jímky z Kašperských Hor – Abwassergruben aus Kašperské Hory (Bergreichenstein), AH 34, 103–159.
[114] PROCHÁZKA, R., 2004: Jan Klápště ed.: Archeologie středověkého domu v Mostě (čp. 226). Mediaevalia archaeologica 4. Praha – Most 2002, AR LVI, 463–467.
[115] PROCHÁZKA, R., 2013: Záchrana archeologických památek na prahu 3. tisíciletí – věda, etika, obživa? In: Veřejná archeologie III. Příspěvky z konferencí Archeologie a veřejnost 2006 a 2008 (Bureš, M.–Šmolíková, M., edd.), 35–55. Praha.
[116] PROCHÁZKA, R., 2015: Mittelalterliche Töpferöfen in Mähren. In: Den Töpfern auf der Spur Orte der Keramikherstellung im Licht der neuesten Forschung 46. Internationales Symposium Keramikforschung des Arbeitskreises für Keramikforschung und des Römisch-Germanischen Zentralmuseums Mainz vom 16. bis zum 20. September 2013 in Mayen (Grunwald, L., ed.), 215–224. Mainz.
[117] PROCHÁZKA, R.–HLOŽEK, M., 2013: Opavský džbán v Brně? K otázce počátků vrcholně středověké keramiky, ČSM B 62, 231–244.
[118] RADOMĚRSKÝ, P., 1963, Keramika datovaná mincemi. In: Středověká keramika v Československu, 32–38. Praha.
[119] RADOMĚRSKÝ, P., 1964: Středověká keramika, Muzejní a vlastivědná práce 11/2, 70–85.
[120] RADOMĚRSKÝ, P.–RICHTER, M., 1974: Korpus české keramiky datované mincemi, SbNM A XXVIII, 57–171.
[121] REICHERTOVÁ, K., 1948: K vývoji středověké keramiky v Čechách, ZPP 8, 82–92.
[122] REICHERTOVÁ, K., 1952: Výzkum středověké tvrze v Martinicích u Votic, AR IV, 417–421
[123] REICHERTOVÁ, K., 1956: Příspěvek k datování středověké keramiky v Čechách, PA XLVII, 171–186.
[124] REICHERTOVÁ, K., 1955: K otázce červeně malované středověké keramiky. In: Referáty o pracovních výsledcích československých archeologů I, 159–164. Liblice.
[125] REICHERTOVÁ, K., 1957: K metodickým otázkám studia středověké keramiky, AR IX, 566–568.
[126] REICHERTOVÁ, K., 1959: Středověká keramika datovaná mincemi, PA L, 246–256.
[127] REICHERTOVÁ, K., 1962: Středověká hrnčířská dílna v Hořovicích, AR XIV, 676, 704–705.
[128] REICHERTOVÁ, K., 1965: Středověká keramika ze Sezimova Ústí, Tábora a Kozího hrádku. In: Archeologické studijní materiály III. Praha.
[129] REICHERTOVÁ, K., 1971: Poznámky k metodice studia středověké keramiky, ČsČH XIX, 118–122.
[130] RICHTER, M., 1957: Výsledky záchranného výzkumu na Sekance, k. o. Hradišťko. In: Referáty o pracovních výsledcích československých archeologů za rok 1956, 136–144. Liblice.
[131] RICHTER, M., 1959: Keramika z 12. až počátku 14. století v Čechách datovaná poklady mincí, ČNM CXXVIII, 4–22.
[132] RICHTER, M., 1961: Nejstarší středověká polévaná keramika v Čechách, PA LII, 573–579.
[133] RICHTER, M., 1963: Výzkum opevněné středověké osady v Hradišťku u Davle, AR XV, 200–219, 221–223.
[134] RICHTER, M., 1967: Hrnčířské pece v Kostelci nad Orlicí, AR XIX, 500–510.
[135] RICHTER, M., 1982: Hradišťko u Davle. Městečko ostrovského kláštera. Praha.
[136] RICHTER, M.–HRDLIČKA, L., 1964: Výzkum v Sezimově Ústí v roce 1964, AR XVII, 655–668.
[137] RICHTER, M.–KRAJÍC, R., 2001: Sezimovo Ústí – archeologie středověkého poddanského města. 2. Levobřežní předměstí – archeologický výzkum 1962–1988. Písek.
[138] RICHTER, M.–SMETÁNKA, Z., 1958: Zur Datierung und Problematik der Anfänge der rotbemalten Keramik in Böhmen. In: Epitymbion R. Haken, 86–91. Praha.
[139] RICHTER, M., 1959: Příspěvek k metodice studia středověké keramiky v Čechách, AR XI, 86–97.
[140] RICHTER, M., 1970: Středověká keramika v Čechách a na Moravě, Nekuda V.–Reichertová, K. Recenze, ČČH 18, 90–93.
[141] RICHTEROVÁ, J., 1982: Středověké kachle. Praha.
[142] RYBAKOV, A. B., 1948: Remeslo drevnej Rusi. Moskva.
[143] RZEŹNIK, P., 1995: Ceramika naczyniowa z Ostrowa Tumskiego we Wrocławiu w X–XI wieku. Poznań.
[144] SALAČ, V., 1998: Keramika jako archeologický pramen, AR L, 7–15.
[145] SALAČ, V., 1997: K využití seriace při datování sídlištní keramiky. In: Počítačová podpora v archeologii (Macháček, J., ed.), 215–235. Brno.
[146] SCHEUFLER, V., 1963: Problémy lidovosti v keramice, ČL L, 35–40.
[147] SMETÁNKA, Z., 1959: Středověká osada mezi Štíhlicemi a Kozojedy, AR XI, 683–691.
[148] SMETÁNKA, Z., 1962: Výzkum středověké osady v Bylanech u Kutné Hory, AR XIV, 159–160, 167–174.
[149] SMETÁNKA, Z., 1968: Technologie výroby českých kachlů od počátku 14. do počátku 16. století, PA LIX, 543–578.
[150] SMETÁNKA, Z., 1969: A. Hejna, Středověká vesnická keramika v Čechách, Sborník Národního Muzea A-20, 1966, 5, AR XXI, 399–402.
[151] SMETÁNKA, Z., 1969a: K morfologii českých středověkých kachlů, PA LX, 228–265.
[152] SMETÁNKA, Z., 1970: K aplikaci analytických metod ve středověké archeologii. In: Seminář ke středověké keramice, 34–35. Opava.
[153] SMETÁNKA, Z., 1973: Příspěvek k chronologické problematice pozdní doby hradištní, PA LXIV, 463–486.
[154] SMETÁNKA, Z., 1974: I. Pavlů, Pražská keramika 12. a 13. století, Praehistorica 4, Praha 1971, PA LXV, 480–481.
[155] SMETÁNKA, Z., 1977: P. Radoměrský–M. Richter, Korpus české středověké keramiky datované mincemi, Sborník Národního muzea v Praze A-28, PA LXVIII, 244–246.
[156] SMETÁNKA, Z., 1987: Hledání zmizelého věku. Sondy do středověkých Čech. Praha.
[157] SMETÁNKA, Z., 2004: Jan Klápště ed.: Archeologie středověkého domu v Mostě (čp. 226), AR LVI, 444–463.
[158] SMETÁNKA, Z., 2014: Dva domy v Jiřské ulici a jeden v podhradí. Ze vzpomínek a rozpomínek na proměny archeologie středověku. In: Středověká Evropa v pohybu. K poctě Jana Klápště, 503–521. Praha.
[159] SMETÁNKA, Z.–RICHTER, M., 1958: Příspěvek k metodice studia středověké keramiky v Čechách. In: Referáty o pracovních výsledcích československých archeologů za rok 1957 (Böhm, J., ed.), 131–150. Liblice.
[160] SMETÁNKA, Z.–TOPOLOVÁ, O., 1967: Die älteste böhmischen Keramik mit Zinn-Bleiglasur, PA LVIII, 499–544.
[161] SMETÁNKA, Z.–RICHTER, M.–ŠPAČEK, L., 1964: Výzkum v Sezimově Ústí v r. 1962 a 1963, AR XVI, 691–696, 700–703, 705–716.
[162] SMETÁNKA, Z.–ŽEGKLITZ, J., 1989: Postmedievální archeologie v Čechách a její problémy, ČČH XXXVII, 728–738.
[163] SMETÁNKA, Z.–ŽEGKLITZ, J., 1990: Post-medieval archaeology in Bohemia and its problems. In: Studies in Post-Medieval archaeology 1, 7–22. Praha.
[164] ŠIMEK, J., 1896: Zprávy o kutnohorských hrnčířích, PA XVI, 654–662.
[165] ŠMEJDA, L., 1999: K hmotné kultuře Vysokého Mýta ve středověku. In: Mediaevalia archaeologica 1 (Ježek, M.–Klápště, J., red.), 169–192. Praha.
[166] ŠTORCH, E., 1927: Archeologické nálezy v Mostě, PA XXIX, 3.
[167] ŠTAJNOCHR, V., 1998: Archaické technologie tváření keramiky, AR L, 95–105.
[168] ŠTĚPÁNEK, M., 1971: Nejenom středověká keramika, ČsČH XIX, 122–128.
[169] ŠVEHLA, J., 1901: Nádobí kuchyně a stolu staročeského. Droby k dějinám českého hrnčířství XIV. a XV. století, otisk výroční zprávy muzea táborského. Tábor.
[170] ŠVEHLA, J., 1911: Nádoby s nápisy z Ústí Sezimova a Kozího Hrádku, ČSPSČ XIX, 9–14.
[171] TOMKOVÁ, K., 1993: Ke studiu raně středověké keramiky, AR XLV, 113–126.
[172] TUREK, R., 1948: České hradištní nálezy datované mincemi, Slavia Antiqua I, 487–535.
[173] TUREK, R., 1948a: České denáry jako datovací pomůcka archeologická, Numismatické listy III, 1–2.
[174] VARAZDIN, L., 2010: Hrnčířská výroba ve východní části středních Evropy 6.–13. století v archeologických pramenech, AR LXII, 17–71.
[175] VAŘEKA, P., 1998: Proměny keramické produkce vrcholného a pozdního středověku v Čechách, AR L, 123–137.
[176] VAŘEKA, P., 2002: Keramika pozdního středověku až počátku novověku z areálu bývalých kasáren Jiřího z Poděbrad na náměstí Republiky v Praze 1 (zjišťovací výzkum v letech 1998–1999), Archaeologica Pragensia 16, 217–249.
[177] VELÍMSKÝ, T., 1977: K dendrochronologickému výzkumu středověkých nálezů z Mostu – Zur dendrochronologischen Untersuchung mittelalterlicher Funde aus Most, AH 2, 299–306.
[178] VENCL, S., 2001: Souvislosti chápání pojmu "nálezový celek" v české archeologii, AR LIII, 592–614.
[179] VERHAEGHE, F., 1983: Medieval pottery production in coastal Flanders. In: Ceramics and trade. The production and distribution of later medieval pottery in north-west Europe (Davey, P.–Hodges, R., edd.), 63–94. Sheffield.
[180] WINTER, Z., 1906: Dějiny řemesel a obchodu v Čechách v XIV. a XV. století. Praha.
[181] WOLF, O., 2005: Počátky středověkého osídlení na česko-slezském pomezí východně od Krkonoš (se zvláštním zřetelem k JV Podkrkonoší). Nepublikovaná diplomová práce na ÚAM FF MU v Brně.
[182] ZÁPOTOCKÝ, M., 1978: Středověká keramika ze severočeského Polabí. Morfologie a relativní chronologie, PA LXIX, 171–238.
[183] ZÁPOTOCKÝ, M., 1979: Katalog středověké keramiky severočeského Polabí. Praha.