Title: Hodnocení čtení písmen s využitím metody TETRECOM založené na technologii eye tracking u začínajících školáků v základní škole a v základní škole logopedické
Variant title:
- An assessment of letter naming using the TETRECOM method based on eye tracking in children at the beginning of their reading and writing acquisition in primary school and in speech and language primary school
Source document: Studia paedagogica. 2022, vol. 27, iss. 3, pp. [99]-126
Extent
[99]-126
-
ISSN1803-7437 (print)2336-4521 (online)
Persistent identifier (DOI): https://doi.org/10.5817/SP2022-3-4
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/digilib.77157
Type: Article
Language
License: Not specified license
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
Cílem studie bylo ověřit v praxi diagnostickou pomůcku TETRECOM, a to u žáků základních škol běžného typu (ZŠ) a základních škol logopedických (ZŠL). Výzkumný vzorek zahrnoval 71 dětí z 2. ročníků, z toho ze ZŠL (n = 34) a ze ZŠ (n = 37). Pomůcka zjišťuje znalost čtení izolovaných písmen a je založena na technologii eye tracking. Dílčími cíli bylo zjistit u vybraného vzorku žáků, jaké jsou rozdílnosti v čtení velkých/malých a tiskacích/psacích písmen; ověřit, zda existují významné rozdíly v úspěšnosti čtení písmen u žáků dle typu školy; zda existují významné rozdíly v délce trajektorie očních pohybů při čtení písmen u žáků dle typu školy; zda jsou významné rozdíly v úspěšnosti čtení písmen všech typů u žáků s odkladem školní docházky (n = 34) a výsledky žáků bez odkladu školní docházky (n = 37). Sběr empirických dat se uskutečnil v období 9–10/2020. Z metod sběru empirických dat jsme uplatnili čtyři nestandardizované testy vlastní konstrukce: čtení malých tiskacích písmen, čtení velkých tiskacích písmen, čtení malých psacích písmen a čtení velkých psacích písmen; eye tracking pomocí Tobii4C a software TETRECOM vytvořený na naši zakázku. Výsledky: Žáci ze ZŠ dosáhli v průměrném skóre ve čtení všech typů písmen statisticky signifikantně vyššího výsledku než žáci ze ZŠL (malá tiskací písmena p < 0,001; velká tiskací písmena p < 0,001; malá psací písmena p < 0,001 a velká psací písmena p < 0,001). Testovaná délka trajektorie očních pohybů u všech testů byla u žáků na ZŠL statisticky významně vyšší než u žáků na ZŠ (malá tiskací písmena p = 0,005; velká tiskací písmena p = 0,02; malá psací písmena p = 0,014 a velká psací písmena p = 0,008). Děti bez odkladu školní docházky dosáhly ve všech testech čtení písmen statisticky významně vyšších výsledků než děti s odkladem školní docházky (malá tiskací písmena p = 0,002; velká tiskací písmena p = 0,002; malá psací písmena p = 0,001 a velká psací písmena p < 0,001). Měření očních pohybů nabídlo detailnější pohled na strategie čtení u každého dítěte.
The aim of the study was to assess the use of the TETRECOM (Technology of Eye Tracking in Reading and Comprehension) with pupils from primary schools (PS) and speech & language primary schools (SLPS). Data was collected from 71 second-grade pupils from PS (37 pupils) and SLPS (34 pupils). The tool determines the knowledge of pupils reading isolated letters and is based on eye-tracking technology. The partial goals were to examine the reading of uppercase and lowercase print and cursive letters in a selected sample of pupils, to evaluate any differences in the success of reading letters by pupils based on the type of school, to assess the differences in the eye movement trajectory length while reading letters by pupils based on the type of school, and to assess the differences in the success in reading letters by pupils with delayed school attendance (34 pupils) and those without delayed school attendance (37 pupils). Empirical data collection took place in September and October 2020. Empirical data acquisition was done with four non-standardized tests of our own design: reading lowercase print letters, reading uppercase print letters, reading lowercase cursive letters, and reading uppercase cursive letters; with eye tracking using Tobii4C and our own self-developed TETRECOM software. Results: PS students were significantly more successful in reading all types of letters than SLPS students (lowercase print letters p < .001, uppercase print letters p < .001, lowercase cursive letters p < .001, and uppercase cursive letters p < .001). The eye movement trajectory in all tests was significantly longer in SLPS students than in PS students (lowercase print letters p = .005, uppercase print letters p = .02, lowercase cursive letters p = .014, and uppercase cursive letters p = .008). Children without delay in school were significantly more successful in all tests of letter reading than children whose schooling was delayed (lowercase print letters p = .002, uppercase print letters p = .002, lowercase cursive letters p = .001, and uppercase cursive letters p < .001). Measuring eye movements offered a more detailed look at each child's reading strategies.
Note
Tato studie vznikla s finanční podporou a v rámci řešení projektu "GAMA 2 TAČR TP01010015, Zefektivnění a stabilizace procesů Proof-of-Concept projektů Univerzity Palackého v Olomouci" a je dílčím výsledkem projektu "Diagnostická pomůcka pro speciální pedagogy – logopedy založená na technologii Eye Tracking, PoC-03 LOGO_ET" (hlavní řešitelka Mlčáková). Společnost Tobii Pro nám umožnila využívat model Tobii Eye Tracker 4C k pilotnímu testování v rámci uvedeného projektu. Skvěle s námi spolupracovala společnost Spektra, v. d. n., a programátor Libor Doušek při tvorbě softwaru. Autoři měli podporu svých kmenových pracovišť z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, z Ústavu speciálněpedagogických studií, z Ústavu pro vědu a výzkum a z Vědeckotechnického parku Univerzity Palackého v Olomouci. Ředitelé zúčastněných škol umožnili autorům realizovat výzkum ve školách a ověřit pomůcku v praxi a pomohli oslovit rodiče žáků, kteří byli pomocí TETRECOM vyšetřeni. Rodiče žáků projevili k výzkumníkům důvěru a souhlasili s realizací vyšetření svých dětí. Od 1. dubna 2022 pokračujeme v projektu "TETRECOM: Diagnostická pomůcka k rozpoznání znalosti písmen a čísel u začínajících školáků založená na technologii eye tracking – zavedení pomůcky do praxe" s finanční podporou Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (VaV_PdF_2022_03).
References
[1] Al Dahhan, N. Z., Kirby J. R., Brien, D. C., & Munoz, D. P. (2017). Eye movements and articulations during a letter naming speed task. Journal of Learning Disabilities, 50(3), 275–285. https://doi.org/10.1177/0022219415618502
[2] Bílková, Z., Havlisová, H., Malinovská, O., & Jošt, J. (2020). Morphological versus phonological awareness in relation to the Czech language environment. Gramotnost, pregramotnost a vzdělávání, 4(2), 7–28.
[3] Bílková, Z., Dobiáš, M., Doležal, J., Fabián, V., Havlišová, H., Jošt, J., & Malinovská, O. (2021). Eye tracking using nonverbal tasks could contribute to diagnostics of developmental dyslexia and developmental language disorder. In J. Glazzard & S. Stones (Eds.), Dyslexia. (p. 226). https://doi.org/10.5772/intechopen.95561
[4] Blythe, H. I. (2014). Developmental changes in eye movements and visual information encoding associated with learning to read. Current Directions in Psychological Science, 23(3), 201–207. http://dx.doi.org/10.1177/0963721414530145
[5] Boyce, S. J., & Pollatsek, A. (1992). Identification in objects in scenes: The role of scene backround in object naming. Journal of Experimental Psychology: Learning, Memory and Cognition, 18(3), 531–543. https://doi.org/10.1037/0278-7393.18.3.531
[6] Bowers, P. G., & Newby-Clark, E. (2002). The role of naming speed within a model of reading acquisition. Reading and Writing: An Interdisciplinary Journal, 15, 109–126. https://doi.org/10.1023/A:1013820421199
[7] Byrne, B. (1996). The learnability of the alphabetic principle: Children's initial hypotheses about how print represents spoken language. Applied Psycholinguistics, 17(4), 401–426. https://doi.org/10.1017/S0142716400008171
[8] Caravolas, M., Hulme, C., & Snowling, M. J. (2001). The foundations of spelling ability: Evidence from a 3-year longitudinal study. Journal of Memory and Language, 45(4), 751–774. https://doi.org/10.1006/jmla.2000.2785
[9] Dvořák, J. (2007). Logopedický slovník. Logopedické centrum. Logopaedia clinica.
[10] Elbro, C., Daugaard, H. T., & Gellert, A. S. (2012). Dyslexia in a second language? A dynamic test of reading acquisition may provide a fair answer. Annals of Dyslexia, 62(3), 172–85. https://doi.org/10.1007/s11881-012-0071-7
[11] Foulin, J. N. (2005). Why is letter-name knowledge such a good predictor of learning to read? Reading and Writing: An Interdisciplinary Journal, 18(2), 129–155. https://doi.org/10.1007/s11145-004-5892-2
[12] Georgiou, G. K., Parrila, R., Manolitsis, G., & Kirby, J. R. (2011). Examining the importance of assessing rapid automatized naming (RAN) for the identification of children with reading difficulties. Learning Disabilities: A Contemporary Journal, 9(2), 5–26.
[13] Gillon, G. T. (2017). Phonological awareness: From research to practice (2nd Ed.). Guilford Press.
[14] Hulme, C., & Snowling, M. J. (2013). Learning to read: What do we know and what do we need to understand better. Child Development Perspectives, 7(1), 1–5. https://doi.org/10.1111/cdep.12005
[15] Jošt, J. (2009). Oční pohyby, čtení a dyslexie. Fortuna.
[16] Jošt, J. (2011). Čtení a dyslexie. Grada.
[17] Kirby, J. R., Georgiou, G. K., Martinussen, R., & Parrila, R. (2010). Naming speed and reading: From prediction to instruction. Reading Research Quarterly, 45(3), 341–362. https://doi.org/10.1598/RRQ.45.3.4
[18] Krejčová, L. (2019). Dyslexie: psychologické souvislosti. Grada.
[19] Lerner, J. W., & Johns, B. H. (2012). Written language; Written expression, spelling and handwriting. In J. W. Lerner & B. H. Johns, Learning disabilities and related mild disabilities (pp. 403–444). Cengage Learning.
[20] Liversedge, S. P., Schroeder, S., Hyönä, J., & Rayner, K. (2015). Emerging issues in developmental eye-tracking research: Insights from the workshop in Hannover, October 2013. Journal of Cognitive Psychology, 27(5), 677–683. https://doi.org/10.1080/20445911.2015.1053487
[21] Mikulajová, M. (2016). Špecifické poruchy učenia. In A. Kerekrétiová, D. Buntová, I. Bauerová, Z. Cséfalvay, M. Gúthová, D. Hudecová, S. Kapalková, M. Kukumbergová, V. Lechta, J. Marková, Ľ. Mičianová, M. Mikulajová, V. Nádvorníková, L. Palugyayová, A. Schindler, E. Tichá & M. Vedrodyova, Logopédia (s. 195–212). Univerzita Komenského.
[22] Mikulajová, M., Váryová, B., Vencelová, L., Caravolas, M., & Škrabáková, G. (2012). Čítanie, písanie a dyslexia. MABAG.
[23] Mlčáková, R. (2018). Rukopisný diktát malých a velkých písmen u žáků 1. ročníku základní školy a základní školy logopedického typu se zaměřením na výsledky žáků s vývojovou dysfázií. Speciální pedagogika, 28(1), 37–54.
[24] Mlčáková, R., Maštalíř, J., Melounová, Z. & Rybaříková, K. (2019). Narušená komunikační schopnost a speciální vzdělávání. Univerzita Palackého v Olomouci.
[25] Nicolson, R. I., & Fawcett, A. J. (1990). Automaticity: A new framework for dyslexia research? Cognition, 35(2), 159–182. https://doi.org/10.1016/0010-0277(90)90013-A
[26] Paul, R., & Norbury, C. (2012). Language disorders from infancy through adolescence, listening, speaking, reading, writing and communicating (4th Ed.). Elsevier.
[27] Popelka, S. (2018). Eye-tracking (nejen) v kognitivní kartografii: praktický průvodce tvorbou a vyhodnocením experimentu (1. vydání). Univerzita Palackého v Olomouci.
[28] Rayner, K. (1998). Eye movements in reading and information processing: 20 years of research. Psychological Bulletin, 124(3), 372–422. https://doi.org/10.1037/0033-2909.124.3.372
[29] Reichle, E. D., Liversedge, S. P., Drieghe, D., Blythe, H. I., Joseph, H. S., White, S. J., & Rayner, K. (2013). Using E-Z Reader to examine the concurrent development of eye-movement control and reading skill. Developmental Review, 33(2), 110–149. http://dx.doi.org/10.1016/j.dr.2013.03.001
[30] Seidlová Málková, G. (2016). Vývojový vztah fonematického povědomí a znalosti písmen. TOGGA.
[31] Schroeder, S., Hyönä, J., & Liversedge, S. P. (2015). Developmental eye-tracking research in reading: Introduction to the special issue. Journal of Cognitive Psychology, 27(5), 500–510. http://dx.doi.org/10.1080/20445911.2015.1046877
[32] Smolík, F. (2009). Vývojová dysfázie a struktura raných jazykových schopností. Československá psychologie, 53(1), 40–54.
[33] Soukup, P., Trahorsch, P., & Chytrý, V. (2021). Míry věcné významnosti s intervaly spolehlivosti a ukázky jejich využití v pedagogické praxi. Studia paedagogica, 26(3), 131–166. https://doi.org/10.5817/SP2021-3-6
[34] Tiffin-Richards, S. P., & Schroeder, S. (2018). The development of wrap-up processes in text reading: A study of children's eye movements. Journal of Experimental Psychology: Learning, Memory, and Cognition, 44(7), 1051–1063. https://doi.org/10.1037/xlm0000506
[35] Tobii Pro. (2022a, 1. dubna). How do Tobii Eye Trackers work? https://www.tobiipro.com/learn-and-support/learn/eye-tracking-essentials/how-do-tobii-eye-trackers-work
[36] Tobii Pro. (2022b, 28. ledna). How to position participants and the eye tracker. https://www.tobiipro.com/learn-and-support/learn/steps-in-an-eye-tracking-study/run/how-to-position-theparticipant-and-the-eye-tracker
[2] Bílková, Z., Havlisová, H., Malinovská, O., & Jošt, J. (2020). Morphological versus phonological awareness in relation to the Czech language environment. Gramotnost, pregramotnost a vzdělávání, 4(2), 7–28.
[3] Bílková, Z., Dobiáš, M., Doležal, J., Fabián, V., Havlišová, H., Jošt, J., & Malinovská, O. (2021). Eye tracking using nonverbal tasks could contribute to diagnostics of developmental dyslexia and developmental language disorder. In J. Glazzard & S. Stones (Eds.), Dyslexia. (p. 226). https://doi.org/10.5772/intechopen.95561
[4] Blythe, H. I. (2014). Developmental changes in eye movements and visual information encoding associated with learning to read. Current Directions in Psychological Science, 23(3), 201–207. http://dx.doi.org/10.1177/0963721414530145
[5] Boyce, S. J., & Pollatsek, A. (1992). Identification in objects in scenes: The role of scene backround in object naming. Journal of Experimental Psychology: Learning, Memory and Cognition, 18(3), 531–543. https://doi.org/10.1037/0278-7393.18.3.531
[6] Bowers, P. G., & Newby-Clark, E. (2002). The role of naming speed within a model of reading acquisition. Reading and Writing: An Interdisciplinary Journal, 15, 109–126. https://doi.org/10.1023/A:1013820421199
[7] Byrne, B. (1996). The learnability of the alphabetic principle: Children's initial hypotheses about how print represents spoken language. Applied Psycholinguistics, 17(4), 401–426. https://doi.org/10.1017/S0142716400008171
[8] Caravolas, M., Hulme, C., & Snowling, M. J. (2001). The foundations of spelling ability: Evidence from a 3-year longitudinal study. Journal of Memory and Language, 45(4), 751–774. https://doi.org/10.1006/jmla.2000.2785
[9] Dvořák, J. (2007). Logopedický slovník. Logopedické centrum. Logopaedia clinica.
[10] Elbro, C., Daugaard, H. T., & Gellert, A. S. (2012). Dyslexia in a second language? A dynamic test of reading acquisition may provide a fair answer. Annals of Dyslexia, 62(3), 172–85. https://doi.org/10.1007/s11881-012-0071-7
[11] Foulin, J. N. (2005). Why is letter-name knowledge such a good predictor of learning to read? Reading and Writing: An Interdisciplinary Journal, 18(2), 129–155. https://doi.org/10.1007/s11145-004-5892-2
[12] Georgiou, G. K., Parrila, R., Manolitsis, G., & Kirby, J. R. (2011). Examining the importance of assessing rapid automatized naming (RAN) for the identification of children with reading difficulties. Learning Disabilities: A Contemporary Journal, 9(2), 5–26.
[13] Gillon, G. T. (2017). Phonological awareness: From research to practice (2nd Ed.). Guilford Press.
[14] Hulme, C., & Snowling, M. J. (2013). Learning to read: What do we know and what do we need to understand better. Child Development Perspectives, 7(1), 1–5. https://doi.org/10.1111/cdep.12005
[15] Jošt, J. (2009). Oční pohyby, čtení a dyslexie. Fortuna.
[16] Jošt, J. (2011). Čtení a dyslexie. Grada.
[17] Kirby, J. R., Georgiou, G. K., Martinussen, R., & Parrila, R. (2010). Naming speed and reading: From prediction to instruction. Reading Research Quarterly, 45(3), 341–362. https://doi.org/10.1598/RRQ.45.3.4
[18] Krejčová, L. (2019). Dyslexie: psychologické souvislosti. Grada.
[19] Lerner, J. W., & Johns, B. H. (2012). Written language; Written expression, spelling and handwriting. In J. W. Lerner & B. H. Johns, Learning disabilities and related mild disabilities (pp. 403–444). Cengage Learning.
[20] Liversedge, S. P., Schroeder, S., Hyönä, J., & Rayner, K. (2015). Emerging issues in developmental eye-tracking research: Insights from the workshop in Hannover, October 2013. Journal of Cognitive Psychology, 27(5), 677–683. https://doi.org/10.1080/20445911.2015.1053487
[21] Mikulajová, M. (2016). Špecifické poruchy učenia. In A. Kerekrétiová, D. Buntová, I. Bauerová, Z. Cséfalvay, M. Gúthová, D. Hudecová, S. Kapalková, M. Kukumbergová, V. Lechta, J. Marková, Ľ. Mičianová, M. Mikulajová, V. Nádvorníková, L. Palugyayová, A. Schindler, E. Tichá & M. Vedrodyova, Logopédia (s. 195–212). Univerzita Komenského.
[22] Mikulajová, M., Váryová, B., Vencelová, L., Caravolas, M., & Škrabáková, G. (2012). Čítanie, písanie a dyslexia. MABAG.
[23] Mlčáková, R. (2018). Rukopisný diktát malých a velkých písmen u žáků 1. ročníku základní školy a základní školy logopedického typu se zaměřením na výsledky žáků s vývojovou dysfázií. Speciální pedagogika, 28(1), 37–54.
[24] Mlčáková, R., Maštalíř, J., Melounová, Z. & Rybaříková, K. (2019). Narušená komunikační schopnost a speciální vzdělávání. Univerzita Palackého v Olomouci.
[25] Nicolson, R. I., & Fawcett, A. J. (1990). Automaticity: A new framework for dyslexia research? Cognition, 35(2), 159–182. https://doi.org/10.1016/0010-0277(90)90013-A
[26] Paul, R., & Norbury, C. (2012). Language disorders from infancy through adolescence, listening, speaking, reading, writing and communicating (4th Ed.). Elsevier.
[27] Popelka, S. (2018). Eye-tracking (nejen) v kognitivní kartografii: praktický průvodce tvorbou a vyhodnocením experimentu (1. vydání). Univerzita Palackého v Olomouci.
[28] Rayner, K. (1998). Eye movements in reading and information processing: 20 years of research. Psychological Bulletin, 124(3), 372–422. https://doi.org/10.1037/0033-2909.124.3.372
[29] Reichle, E. D., Liversedge, S. P., Drieghe, D., Blythe, H. I., Joseph, H. S., White, S. J., & Rayner, K. (2013). Using E-Z Reader to examine the concurrent development of eye-movement control and reading skill. Developmental Review, 33(2), 110–149. http://dx.doi.org/10.1016/j.dr.2013.03.001
[30] Seidlová Málková, G. (2016). Vývojový vztah fonematického povědomí a znalosti písmen. TOGGA.
[31] Schroeder, S., Hyönä, J., & Liversedge, S. P. (2015). Developmental eye-tracking research in reading: Introduction to the special issue. Journal of Cognitive Psychology, 27(5), 500–510. http://dx.doi.org/10.1080/20445911.2015.1046877
[32] Smolík, F. (2009). Vývojová dysfázie a struktura raných jazykových schopností. Československá psychologie, 53(1), 40–54.
[33] Soukup, P., Trahorsch, P., & Chytrý, V. (2021). Míry věcné významnosti s intervaly spolehlivosti a ukázky jejich využití v pedagogické praxi. Studia paedagogica, 26(3), 131–166. https://doi.org/10.5817/SP2021-3-6
[34] Tiffin-Richards, S. P., & Schroeder, S. (2018). The development of wrap-up processes in text reading: A study of children's eye movements. Journal of Experimental Psychology: Learning, Memory, and Cognition, 44(7), 1051–1063. https://doi.org/10.1037/xlm0000506
[35] Tobii Pro. (2022a, 1. dubna). How do Tobii Eye Trackers work? https://www.tobiipro.com/learn-and-support/learn/eye-tracking-essentials/how-do-tobii-eye-trackers-work
[36] Tobii Pro. (2022b, 28. ledna). How to position participants and the eye tracker. https://www.tobiipro.com/learn-and-support/learn/steps-in-an-eye-tracking-study/run/how-to-position-theparticipant-and-the-eye-tracker