Title: Nesouzníme s "běžnou školou" : rodičovská volba základní školy v kontextu souladu rodinného a institucionálního habitu
Variant title:
- We don't resonate with the "regular school" : parental choice of elementary school in the context of the congruence of familial and institutional habitus
Source document: Studia paedagogica. 2022, vol. 27, iss. 3, pp. [161]-193
Extent
[161]-193
-
ISSN1803-7437 (print)2336-4521 (online)
Persistent identifier (DOI): https://doi.org/10.5817/SP2022-3-6
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/digilib.77159
Type: Article
Language
License: Not specified license
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
Středostavovští žáci jsou dle Lareau (2003) vzdělávacími institucemi zvýhodňováni vlivem souladu výchovného stylu v jejich rodině s očekáváními učitelů. V tomto textu však představím smýšlení středostavovských rodičů, kteří podobné zvýhodnění v "běžné škole" neočekávají kvůli předpokládanému nesouladu svého výchovného přístupu s prostředím této instituce. Cílem studie je ilustrovat 1) jak se u vybrané skupiny středostavovských rodičů utváří vnímání nesouladu s "běžnou školou" a 2) jaká znevýhodnění tito rodiče očekávají v "běžné škole". Vycházím z hloubkových rozhovorů se sedmnácti rodiči zvažujícími výběrové školy a třídy v českých městech různé velikosti při vstupu dítěte do primárního vzdělávání. Výsledky ukazují, že tito rodiče v "běžné škole" neočekávají uspokojivé zhodnocení své časové a citové investice vložené do výchovy ani naplnění své potřeby být dobrým rodičem. Diskutovány jsou limity využití konceptů "cílené kultivace" a "přirozeného růstu" v našich podmínkách i tenze, jimž česká škola čelí ve snaze udržet si středostavovské rodiče v rámci sociálně heterogenních tříd.
According to Lareau (2003), middle-class pupils have an advantage in educational institutions as a result of the congruence of the parenting style in their home with teachers' expectations. In this paper, however, I introduce the perspective of middle-class parents who do not foresee such an advantage in a "regular school" because of the supposed incongruity of their parenting style with the institution's environment. The aim of the study is to illustrate: 1. how a select group of middle-class parents construes its perceived incongruity with the "regular school"; and 2. what disadvantages these parents anticipate in a "regular school." I draw on in-depth interviews with 17 parents who were considering selective elementary schools and classes in Czech towns of various sizes. The parents expected that a "regular school" would devalue the time and energy they invested into child rearing while disabling them from fulfilling their need to be good parents. The limits of applying the concepts of "concerted cultivation" and the "accomplishment of natural growth" in the Czech context are discussed, as are the tensions faced by Czech public schools in striving to keep middleclass pupils within socially mixed classes.
References
[1] Altrichter, H., Heinrich, M., & Soukup-Altrichter, K. (2014). School decentralization as a process of differentiation, hierarchization and selection. Journal of Education Policy, 29(5), 675–699. https://doi.org/10.1080/02680939.2013.873954
[2] Ball, S. J., & Vincent, C. (1998). 'I heard it on the grapevine': 'Hot' knowledge and school choice. British Journal of Sociology of Education, 19(3), 377–400. https://doi.org/10.1080/0142569980190307
[3] Bell, C. A. (2009). All choices created equal? The role of choice sets in the selection of schools. Peabody Journal of Education, 84(2), 191–208. https://doi.org/10.1080/01619560902810146
[4] Bennett, P. R., Lutz, A. C., & Jayaram, L. (2012). Beyond the schoolyard: The role of parenting logics, financial resources, and social institutions in the social class gap in structured activity participation. Sociology of Education, 85(2), 131–157. https://doi.org/10.1177/0038040711431585
[5] Berisha, A.K., & Seppänen, P. (2017). Pupil selection segments urban comprehensive schooling in Finland: Composition of school classes in pupils' school performance, gender, and ethnicity. Scandinavian Journal of Educational Research, 61(2), 240–254. https://doi.org/10.1080/00313831.2015.1120235
[6] Bittnerová, D., Doubek, D., & Levínská, M. (2011). Funkce kulturních modelů ve vzdělávání. Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy.
[7] Bourdieu, P. (1984). Distinction: A social critique of the judgement of taste. Harvard University Press.
[8] Bourdieu, P. (1990). The logic of practice. Stanford University Press.
[9] Bourdieu, P., & Wacquant, L. J. D. (1992). An invitation to reflexive sociology. University of Chicago Press.
[10] Broccolichi, S., & van Zanten, A. (2000). School competition and pupil flight in the urban periphery. Journal of Education Policy, 15(1), 51–60. https://doi.org/10.1080/026809300286015
[11] Brown, E., & Makris, M. V. (2018). A different type of charter school: In prestige charters, a rise in cachet equals a decline in access. Journal of Education Policy, 33(1), 85–117. https://doi.org/10.1080/02680939.2017.1341552
[12] Corbin, J. M., & Strauss, A. L. (2015). Basics of qualitative research: Techniques and procedures for developing grounded theory (Fourth edition). SAGE Publications.
[13] Cucchiara, M. B. (2013). Marketing schools, marketing cities: Who wins and who loses when schools become urban amenities. The University of Chicago Press.
[14] Cucchiara, M. B., & Horvat, E. M. (2014). Choosing selves: The salience of parental identity in the school choice process. Journal of Education Policy, 29(4), 486–509. https://doi.org/10.1080/02680939.2013.849760
[15] Denessen, E., Driessena, G., & Sleegers, P. (2005). Segregation by choice? A study of group' specific reasons for school choice. Journal of Education Policy, 20(3), 347–368. https://doi.org/10.1080/02680930500108981
[16] Fryč, J., Matušková, Z., Katzová, P., Kovář, K., Beran, J., Valachová, I., Seifert, L., Běťáková, M., Hrdlička, F., & kolektiv autorů Hlavních směrů vzdělávací politiky ČR do roku 2030+. (2020). Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+. MŠMT.
[17] Goldring, E. B., & Phillips, K. J. R. (2008). Parent preferences and parent choices: The public–private decision about school choice. Journal of Education Policy, 23(3), 209–230. https://doi.org/10.1080/02680930801987844
[18] Hejzlarová, E., Mouralová, M., & Konrádová, K. (2021). Nástup do veřejné mateřské školy v České republice: Sonda do adaptace rodiče. Orbis scholae, 15(1), 57–81. https://doi.org/10.14712/23363177.2021.7
[19] Hernández, M. (2019). White middle-class families and sociocultural diversity in schools: A literature review. The Urban Review, 51(2), 270–300. https://doi.org/10.1007/s11256-018-0477-6
[20] Holme, J. J. (2002). Buying homes, buying schools: School choice and the social construction of school quality. Harvard Educational Review, 72(2), 177–206. https://doi.org/10.17763/haer.72.2.u6272x676823788r
[21] Charmaz, K. (2006). Constructing grounded theory. SAGE Publications.
[22] Irwin, S., & Elley, S. (2011). Concerted cultivation? Parenting values, education and class diversity. Sociology, 45(3), 480–495. https://doi.org/10.1177/0038038511399618
[23] Jarkovská, L. (2021). If it were not exceptional, we wouldn't have chosen it: Institutional habitus of two nursery schools. Orbis scholae, 14(3), 33–54. https://doi.org/10.14712/23363177.2021.2
[24] Kadrnožková, M. (2020). Jak vedení výběrových základních škol přiděluje učitele do tříd? Pedagogika, 70(1), 43–68. https://doi.org/10.14712/23362189.2019.1342
[25] Kašparová, I. (2017). Domácí vzdělávání jako výraz kulturního kreativismu. Sociologický časopis, 53(1), 79–100. https://doi.org/10.13060/00380288.2017.53.1.303
[26] Kašparová, I., & Souralová, A. (2014). "Od lokální k cikánské škole": homogenizace školní třídy a měnící se role učitele. Orbis scholae, 8(1), 79–96. https://doi.org/10.14712/23363177.2015.6
[27] Koivuhovi, S., Vainikainen, M. P., Kalalahti, M., & Niemivirta, M. (2019). Changes in children's agency beliefs and control expectancy in classes with and without a special emphasis in Finland from grade four to grade six. Scandinavian Journal of Educational Research, 63(3), 427–442. https://doi.org/10.1080/00313831.2017.1402364
[28] Kosunen, S. (2014). Reputation and parental logics of action in local school choice space in Finland. Journal of Education Policy, 29(4), 443–466. https://doi.org/10.1080/02680939.2013.844859
[29] Lareau, A. (1989). Home advantage: Social class and parental intervention in elementary education. Falmer Press.
[30] Lareau, A. (2003). Unequal childhoods: Class, race, and family life. University of California Press.
[31] Lareau, A., & Goyette, K. A. (Eds.). (2014). Choosing homes, choosing schools. Russell Sage Foundation.
[32] Lilliedahl, J. (2021). Class, capital, and school culture: Parental involvement in public schools with specialised music programmes. British Journal of Sociology of Education, 42(2), 245–259. https://doi.org/10.1080/01425692.2021.1875198
[33] Machovcová, K., Beláňová, A., Kostelecká, Y., & McCabe, M. (2020). Rodičovské vnímání dětských potřeb a rozhodnutí vzdělávat doma. Studia paedagogica, 25(1), 33–50. https://doi.org/10.5817/SP2020-1-2
[34] Musset, P. (2012). School choice and equity: Current policies in OECD countries and a literature review. OECD Education Working Papers, 66. https://doi.org/10.1787/5k9fq23507vc-en
[35] Noreisch, K. (2007). School catchment area evasion: the case of Berlin, Germany. Journal of Education Policy, 22(1), 69–90. https://doi.org/10.1080/02680930601065759
[36] Perrier, M. (2013). Middle-class mothers' moralities and 'concerted cultivation': Class others, ambivalence and excess. Sociology, 47(4), 655–670. https://doi.org/10.1177/0038038512453789
[37] Posey-Maddox, L. (2014). When middle-class parents choose urban schools: Class, race, and the challenge of equity in public education. The University of Chicago Press.
[38] Prokop, D., Tabery, P., Buchtík, M., Dvořák, T., & Pilnáček, M. (2019). Rozděleni svobodou: Česká společnost po 30 letech. Radioservis, a. s. https://www.irozhlas.cz/sites/default/files/documents/4cb643625998e931d8f0a9aa34bbb254.pdf
[39] Pulišová, K. (2016). Neklape nám to: Učitelé a rodiče žáků prvního stupně základních škol a jejich problémové vztahy. Studia paedagogica, 21(3), 167–182. https://doi.org/10.5817/SP2016-3-9
[40] Pullmann, M. (2003). Habitus a třídy. Výzva kulturní sociologie Pierra Bourdieu pro sociální dějiny (z pohledu německých sociálních věd). Cahiers du CEFRES, 29, 227–238.
[41] Reay, D., Crozier, G., & Clayton, J. (2009). 'Strangers in paradise'? Working-class students in elite universities. Sociology, 43(6), 1103–1121. https://doi.org/10.1177/0038038509345700
[42] Simonová, J. (2015a). Postoje rodičů k volbě základní školy. Studia paedagogica, 20(3), 69–88. https://doi.org/10.5817/SP2015-3-5
[43] Simonová, J. (2015b). Volba školy v primárním vzdělávání jako důležitý mechanizmus ovlivňující spravedlivý přístup ke vzdělávání [Disertační práce, Univerzita Karlova]. http://hdl.handle.net/20.500.11956/65474
[44] Smith Slámová, R. (2021). Únik ze spádových škol: Obavy rodičů z "běžné školy" při nástupu dítěte do 1. třídy. Pedagogika, 71(3), 457–482. https://doi.org/10.14712/23362189.2021.980
[45] Straková, J. (2021). Mathematical education in the context of educational inequalities in Czech primary schools. In J. Novotná & H. Moraová (Eds.), Broadening experiences in elementary school mathematics (s. 32–40). Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy.
[46] Straková, J., & Simonová, J. (2015). Výběr základní školy v ČR a faktory, které jej ovlivňují. Sociologický časopis, 51(4), 587–606. https://doi.org/10.13060/00380288.2015.51.4.208
[47] Šeďová, K. (2009). Tiché partnerství: Vztahy mezi rodiči a učitelkami na prvním stupni základní školy. Studia paedagogica, 14(1), 27−52.
[48] Štech, S. (2004). Angažovanost rodičů ve školní socializaci dětí. Pedagogika, 54(4), 374−388.
[49] Viktorová, I. (2020). Jak učitelé vnímají komunikaci s rodiči: Spokojení vs. vyhořelí. Pedagogika, 70(1), 29–42. https://doi.org/10.14712/23362189.2019.1343
[50] Vincent, C. (2017). 'The children have only got one education and you have to make sure it's a good one': Parenting and parent–school relations in a neoliberal age. Gender and Education, 29(5), 541–557. https://doi.org/10.1080/09540253.2016.1274387
[51] Vincent, C., & Maxwell, C. (2016). Parenting priorities and pressures: Furthering understanding of 'concerted cultivation'. Discourse: Studies in the Cultural Politics of Education, 37(2), 269–281. https://doi.org/10.1080/01596306.2015.1014880
[2] Ball, S. J., & Vincent, C. (1998). 'I heard it on the grapevine': 'Hot' knowledge and school choice. British Journal of Sociology of Education, 19(3), 377–400. https://doi.org/10.1080/0142569980190307
[3] Bell, C. A. (2009). All choices created equal? The role of choice sets in the selection of schools. Peabody Journal of Education, 84(2), 191–208. https://doi.org/10.1080/01619560902810146
[4] Bennett, P. R., Lutz, A. C., & Jayaram, L. (2012). Beyond the schoolyard: The role of parenting logics, financial resources, and social institutions in the social class gap in structured activity participation. Sociology of Education, 85(2), 131–157. https://doi.org/10.1177/0038040711431585
[5] Berisha, A.K., & Seppänen, P. (2017). Pupil selection segments urban comprehensive schooling in Finland: Composition of school classes in pupils' school performance, gender, and ethnicity. Scandinavian Journal of Educational Research, 61(2), 240–254. https://doi.org/10.1080/00313831.2015.1120235
[6] Bittnerová, D., Doubek, D., & Levínská, M. (2011). Funkce kulturních modelů ve vzdělávání. Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy.
[7] Bourdieu, P. (1984). Distinction: A social critique of the judgement of taste. Harvard University Press.
[8] Bourdieu, P. (1990). The logic of practice. Stanford University Press.
[9] Bourdieu, P., & Wacquant, L. J. D. (1992). An invitation to reflexive sociology. University of Chicago Press.
[10] Broccolichi, S., & van Zanten, A. (2000). School competition and pupil flight in the urban periphery. Journal of Education Policy, 15(1), 51–60. https://doi.org/10.1080/026809300286015
[11] Brown, E., & Makris, M. V. (2018). A different type of charter school: In prestige charters, a rise in cachet equals a decline in access. Journal of Education Policy, 33(1), 85–117. https://doi.org/10.1080/02680939.2017.1341552
[12] Corbin, J. M., & Strauss, A. L. (2015). Basics of qualitative research: Techniques and procedures for developing grounded theory (Fourth edition). SAGE Publications.
[13] Cucchiara, M. B. (2013). Marketing schools, marketing cities: Who wins and who loses when schools become urban amenities. The University of Chicago Press.
[14] Cucchiara, M. B., & Horvat, E. M. (2014). Choosing selves: The salience of parental identity in the school choice process. Journal of Education Policy, 29(4), 486–509. https://doi.org/10.1080/02680939.2013.849760
[15] Denessen, E., Driessena, G., & Sleegers, P. (2005). Segregation by choice? A study of group' specific reasons for school choice. Journal of Education Policy, 20(3), 347–368. https://doi.org/10.1080/02680930500108981
[16] Fryč, J., Matušková, Z., Katzová, P., Kovář, K., Beran, J., Valachová, I., Seifert, L., Běťáková, M., Hrdlička, F., & kolektiv autorů Hlavních směrů vzdělávací politiky ČR do roku 2030+. (2020). Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+. MŠMT.
[17] Goldring, E. B., & Phillips, K. J. R. (2008). Parent preferences and parent choices: The public–private decision about school choice. Journal of Education Policy, 23(3), 209–230. https://doi.org/10.1080/02680930801987844
[18] Hejzlarová, E., Mouralová, M., & Konrádová, K. (2021). Nástup do veřejné mateřské školy v České republice: Sonda do adaptace rodiče. Orbis scholae, 15(1), 57–81. https://doi.org/10.14712/23363177.2021.7
[19] Hernández, M. (2019). White middle-class families and sociocultural diversity in schools: A literature review. The Urban Review, 51(2), 270–300. https://doi.org/10.1007/s11256-018-0477-6
[20] Holme, J. J. (2002). Buying homes, buying schools: School choice and the social construction of school quality. Harvard Educational Review, 72(2), 177–206. https://doi.org/10.17763/haer.72.2.u6272x676823788r
[21] Charmaz, K. (2006). Constructing grounded theory. SAGE Publications.
[22] Irwin, S., & Elley, S. (2011). Concerted cultivation? Parenting values, education and class diversity. Sociology, 45(3), 480–495. https://doi.org/10.1177/0038038511399618
[23] Jarkovská, L. (2021). If it were not exceptional, we wouldn't have chosen it: Institutional habitus of two nursery schools. Orbis scholae, 14(3), 33–54. https://doi.org/10.14712/23363177.2021.2
[24] Kadrnožková, M. (2020). Jak vedení výběrových základních škol přiděluje učitele do tříd? Pedagogika, 70(1), 43–68. https://doi.org/10.14712/23362189.2019.1342
[25] Kašparová, I. (2017). Domácí vzdělávání jako výraz kulturního kreativismu. Sociologický časopis, 53(1), 79–100. https://doi.org/10.13060/00380288.2017.53.1.303
[26] Kašparová, I., & Souralová, A. (2014). "Od lokální k cikánské škole": homogenizace školní třídy a měnící se role učitele. Orbis scholae, 8(1), 79–96. https://doi.org/10.14712/23363177.2015.6
[27] Koivuhovi, S., Vainikainen, M. P., Kalalahti, M., & Niemivirta, M. (2019). Changes in children's agency beliefs and control expectancy in classes with and without a special emphasis in Finland from grade four to grade six. Scandinavian Journal of Educational Research, 63(3), 427–442. https://doi.org/10.1080/00313831.2017.1402364
[28] Kosunen, S. (2014). Reputation and parental logics of action in local school choice space in Finland. Journal of Education Policy, 29(4), 443–466. https://doi.org/10.1080/02680939.2013.844859
[29] Lareau, A. (1989). Home advantage: Social class and parental intervention in elementary education. Falmer Press.
[30] Lareau, A. (2003). Unequal childhoods: Class, race, and family life. University of California Press.
[31] Lareau, A., & Goyette, K. A. (Eds.). (2014). Choosing homes, choosing schools. Russell Sage Foundation.
[32] Lilliedahl, J. (2021). Class, capital, and school culture: Parental involvement in public schools with specialised music programmes. British Journal of Sociology of Education, 42(2), 245–259. https://doi.org/10.1080/01425692.2021.1875198
[33] Machovcová, K., Beláňová, A., Kostelecká, Y., & McCabe, M. (2020). Rodičovské vnímání dětských potřeb a rozhodnutí vzdělávat doma. Studia paedagogica, 25(1), 33–50. https://doi.org/10.5817/SP2020-1-2
[34] Musset, P. (2012). School choice and equity: Current policies in OECD countries and a literature review. OECD Education Working Papers, 66. https://doi.org/10.1787/5k9fq23507vc-en
[35] Noreisch, K. (2007). School catchment area evasion: the case of Berlin, Germany. Journal of Education Policy, 22(1), 69–90. https://doi.org/10.1080/02680930601065759
[36] Perrier, M. (2013). Middle-class mothers' moralities and 'concerted cultivation': Class others, ambivalence and excess. Sociology, 47(4), 655–670. https://doi.org/10.1177/0038038512453789
[37] Posey-Maddox, L. (2014). When middle-class parents choose urban schools: Class, race, and the challenge of equity in public education. The University of Chicago Press.
[38] Prokop, D., Tabery, P., Buchtík, M., Dvořák, T., & Pilnáček, M. (2019). Rozděleni svobodou: Česká společnost po 30 letech. Radioservis, a. s. https://www.irozhlas.cz/sites/default/files/documents/4cb643625998e931d8f0a9aa34bbb254.pdf
[39] Pulišová, K. (2016). Neklape nám to: Učitelé a rodiče žáků prvního stupně základních škol a jejich problémové vztahy. Studia paedagogica, 21(3), 167–182. https://doi.org/10.5817/SP2016-3-9
[40] Pullmann, M. (2003). Habitus a třídy. Výzva kulturní sociologie Pierra Bourdieu pro sociální dějiny (z pohledu německých sociálních věd). Cahiers du CEFRES, 29, 227–238.
[41] Reay, D., Crozier, G., & Clayton, J. (2009). 'Strangers in paradise'? Working-class students in elite universities. Sociology, 43(6), 1103–1121. https://doi.org/10.1177/0038038509345700
[42] Simonová, J. (2015a). Postoje rodičů k volbě základní školy. Studia paedagogica, 20(3), 69–88. https://doi.org/10.5817/SP2015-3-5
[43] Simonová, J. (2015b). Volba školy v primárním vzdělávání jako důležitý mechanizmus ovlivňující spravedlivý přístup ke vzdělávání [Disertační práce, Univerzita Karlova]. http://hdl.handle.net/20.500.11956/65474
[44] Smith Slámová, R. (2021). Únik ze spádových škol: Obavy rodičů z "běžné školy" při nástupu dítěte do 1. třídy. Pedagogika, 71(3), 457–482. https://doi.org/10.14712/23362189.2021.980
[45] Straková, J. (2021). Mathematical education in the context of educational inequalities in Czech primary schools. In J. Novotná & H. Moraová (Eds.), Broadening experiences in elementary school mathematics (s. 32–40). Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy.
[46] Straková, J., & Simonová, J. (2015). Výběr základní školy v ČR a faktory, které jej ovlivňují. Sociologický časopis, 51(4), 587–606. https://doi.org/10.13060/00380288.2015.51.4.208
[47] Šeďová, K. (2009). Tiché partnerství: Vztahy mezi rodiči a učitelkami na prvním stupni základní školy. Studia paedagogica, 14(1), 27−52.
[48] Štech, S. (2004). Angažovanost rodičů ve školní socializaci dětí. Pedagogika, 54(4), 374−388.
[49] Viktorová, I. (2020). Jak učitelé vnímají komunikaci s rodiči: Spokojení vs. vyhořelí. Pedagogika, 70(1), 29–42. https://doi.org/10.14712/23362189.2019.1343
[50] Vincent, C. (2017). 'The children have only got one education and you have to make sure it's a good one': Parenting and parent–school relations in a neoliberal age. Gender and Education, 29(5), 541–557. https://doi.org/10.1080/09540253.2016.1274387
[51] Vincent, C., & Maxwell, C. (2016). Parenting priorities and pressures: Furthering understanding of 'concerted cultivation'. Discourse: Studies in the Cultural Politics of Education, 37(2), 269–281. https://doi.org/10.1080/01596306.2015.1014880