Title: Zpracování pověsti o Libuši v italské barokní opeře
Variant title:
- The adaptation of the Libussa legend in Italian Baroque opera
Source document: Musicologica Brunensia. 2022, vol. 57, iss. 1, pp. 89-113
Extent
89-113
-
ISSN1212-0391 (print)2336-436X (online)
Persistent identifier (DOI): https://doi.org/10.5817/MB2022-1-6
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/digilib.77389
Type: Article
Language
License: CC BY-SA 4.0 International
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
The study deals with four Italian operas created in the Baroque period on the theme of the legend of Libuše and Přemysl. The first of these was La Libussa (libretto by Flaminio Parisetti, music by Clemente Monari, Wolfenbüttel 1692), reprised in Prague c. 1702 in the musical setting of Bartolomeo Bernardi. The next was Primislao primo re di Boemia (libretto by Giulio Cesare Corradi, music by Tomaso Albinoni, Venice 1697). Last was the pasticcio Praga nascente da Libussa, e Primislao (libretto by Antonio Denzio), performed in Prague 1734. The study discusses the historical circumstances of the creation of these operas, selected issues of libretto analysis, and a hypothetical identification of their music. The appendices contain selected excerpts from both Prague librettos.
References
[1] BELLINA, Anna Laura, Bruno BRIZI a Maria Grazia PENSA. I libretti vivaldiani: recensione e collazione dei testimoni a stampa. Firenze: L. S. Olschki, 1982.
[2] BODEMAN, Eduard (ed.). Aus den Briefen der Herzogin Elisabeth Charlotte von Orléans an die Kurfürstin Sophie von Hannover. Ein Beitrag zur Kulturgeschichte des 17. und 18. Jahrhundert. Bd. 2. Hannover: Hahn, 1891.
[3] BONLINI, Carlo. Le glorie della poesia, e della musica. Venezia: Buonarrigo, 1730
[4] BROCKPÄHLER, Renate. Handbuch zur Geschichte der Barockoper in Deutschland. Emsdetten: Verlag Lechte, 1964.
[5] DERKS, Paul. Die Schande der heiligen Päderastie: Homosexualität und Öffentlichkeit in der deutschen Literatur 1750–1850. Berlin: Rosa Winkel, 1990.
[6] DLABACŽ, Johann Gottlieb. Allgemeines historisches Künstler-Lexikon. Praha: Haase, 1815.
[7] ENEA SILVIO PICCOLOMINI. Historia Bohemica = Historie česká. K vydání připravili a z latinského originálu přeložili Dana MARTÍNKOVÁ, Alena HADRAVOVÁ a Jiří MATL, úvodní studii napsal František ŠMAHEL, Praha: KLP, 1998.
[8] FRÁNEK, Michal a Ladislav FUTTERA. Postava kněžny Libuše v německých a českých operních libretech 19. století. Hudební věda, 2021, roč. 58, č. 4, s. 471–510.
[9] FREEMAN, Daniel E. The Opera Theater of Count Franz Anton von Sporck in Prague. Stuyvesant, New York: Pendragon Press, 1992.
[10] HEBBERT, F. J. Major-General John Richards (1667–1709). Journal of the Society for Army Historical Research, 2003, roč. 81, č. 325 (Spring 2003), s. 8–25.
[11] HELFERT, Vladimír. Barokní zpracování pověsti o Libuši a Přemyslovi. In Sborník prací věnovaný památce profesora dra P. M. Haškovce. Antonín Šesták – Antonín Dokoupil (eds.). Brno: Kroužek brněnských romanistů při Jednotě českých filologů, 1936, s. 155–180.
[12] CHRYSANDER, Friedrich. Geschichte der Braunschweig-Wolfenbüttelschen Capelle und Oper, vom sechzehnten bis zum achtzehnten Jahrhundert. Jahrbücher für musikalische Wissenschaft, Bd. 1, Leipzig: Breitkopf und Härtel, 1863, s. 147–286.
[13] JAKUBCOVÁ, Alena (ed.). Tragico-Comoedia Genandt Der Eiserne Tisch, oder, Der durchleüchtige Bauer = Tragikomedie nazvaná Železný stůl, aneb, Vznešený sedlák. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2020 [online, pdf] [cit. 2021-10-10]
[14] JONÁŠOVÁ, Milada. Antonio Denzio als Prager Sänger, Impressario, Librettist und Bearbeiter der venezianischen Opern. In The Eighteenth-Century Italian Opera Seria. Metamorphoses of the Opera in the Imperial Age. MACEK, Petr a Jana PERUTKOVÁ (eds.). Praha: KLP, 2013, s. 99–114.
[15] JONÁŠOVÁ, Milada. I Denzio: Tre generazioni di musicisti a Venezia e a Praga. Hudební věda, 2008, roč. 45, č. 1–2, s. 57–114.
[16] KAPSA, Václav. Libuše na scéně Florea Theatrum. Hudební rozhledy, 2019, č. 9 [online] [cit. 2021-10-15].
[17] KRANTZ, Albert. Wandalia in qua de Wandalorum populis et eorum patrio solo, ac in Italiam, Galliam, Hispanias, Aphricam, et Dalmatiam, migratione et de eorum regibus, ac bellis domi, forisque gestis. Köln: Johannes Soter, 1519.
[18] MAFFEI, Raffaele (Volaterranus). Commentariorum rerum urbanarum libri XXXVIII. Roma 1506.
[19] ROMAGNOLI, Angela. From the Habsburgs to the Hanswursts, to the Advent of Count Sporck: The Slow Progress of Italian Opera on the Bohemian Scene. In Italian Opera in Central Europe, 1614–1780. Vol. 1: Institutions and Ceremonies. Melania BUCCIARELLI – Norbert DUBOWY – Reinhard STROHM (eds.). Berlin: Berliner Wissenschafts-Verlag, 2006, s. 67–98.
[20] SARTORI, Claudio. I libretti italiani a stampa dalle origini al 1800 : catalogo analitico con 16 indici. Cuneo: Bertola & Locatelli, 1990–1994.
[21] SEEBALD, Christian. Libretti vom Mittelalter: Entdeckungen von Historie in der (nord)deutschen und europäischen Oper um 1700. Berlin, New York: Max Niemeyer Verlag, 2009.
[22] SELFRIDGE-FIELD, Eleanor. A New Chronology of Venetian Opera and Related Genres, 1660–1760. Stanford: Stanford University Press, 2007.
[23] SCHERL, Adolf. Sartorio, Giovanni Federico. In Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla. Alena Jakubcová (ed.). Praha: Divadelní ústav – Academia, 2007, s. 522–523.
[24] SCHMIDT, Gustav Friedrich. Neue Beiträge zur Geschichte der Musik und des Theaters am herzoglichen Hofe zu Braunschweig-Wolfenbüttel. München: Wilhelm Berntheisel, 1929.
[25] SOLIE, John E. Aria Structure and Ritornello Form in the Music of Albinoni. The Musical Quarterly, 1977, roč. 63, č. 1, s. 31–47.
[26] SPÁČILOVÁ, Jana. Soloists of the Opera Productions in Brno, Holešov, Kroměříž and Vyškov. Italian Opera Singers in Moravian Sources c. 1720–1740, Part I. In Musicians' Mobilities and Music Migrations in Early Modern Europe. Biographical Patterns and Cultural Exchanges. ZUR NIEDEN, Gesa a Berthold OVER (eds.). Bielefeld: Transcript Verlag, 2016, s. 255–274.
[27] SPÁČILOVÁ, Jana. Local Conditions of Pasticcio Production and Reception : Between Prague, Wrocław and Moravia. In Operatic Pasticcios in 18th-Century Europe : Contexts, Materials and Aesthetics. ZUR NIEDEN, Gesa a Berthold OVER (eds.). Bielefeld: Transcript Verlag, 2021, s. 485–506.
[28] STROHM, Reinhard. The Operas of Antonio Vivaldi, Firenze: L.S. Olschki, 2008.
[29] TEUBER, Oscar. Geschichte des Prager Theaters: von den Anfängen des Schauspielwesens bis auf die neueste Zeit. 1. Theil, Von den Keimen des Theaterwesens in Prag bis zur Grundüng gräfl. Nostitz'schen Theaters, des späteren deutschen Landestheaters. Praha: Haase, 1883.
[30] TROJAN, Jan. Jeho Jasnost sedlák a cikánka, jakož i Povýšená ctnost nebo Železný stůl, Opus musicum, 1983, roč. 15, č. 8, s. 235–238.
[31] TROJAN, Jan. Libreto pana Sartoria. Opus musicum, 1979, roč. 11, č. 3, s. 76–78.
[32] TROJAN, Jan. Libuše poprvé na operní scéně 19. století. Hudební věda, 2007, roč. 44, č. 1, s. 35–50.
[33] TROJAN, Jan. Přemyslovská pověst na benátské operní scéně. Hudební věda, 1976, roč. 13, č. 4, s. 350–361.
[34] VAVOULIS, Vassilis. The Opera Architect Girolamo Sartorio (1630s/40s-1707) and the Dissemination of Opera in Northern Europe. Archiv für Musikwissenschaft, 2018, roč. 75, č. 1, s. 2–13; č. 3, s. 216–237.
[35] VOLEK, Tomislav. L'opera veneziana a Praga nel settecento. In L'opera italiana a Vienna prima di Metastasio. Maria Teresa Muraro (ed.). Firenze: Olschki, 1990, s. 193–206.
[2] BODEMAN, Eduard (ed.). Aus den Briefen der Herzogin Elisabeth Charlotte von Orléans an die Kurfürstin Sophie von Hannover. Ein Beitrag zur Kulturgeschichte des 17. und 18. Jahrhundert. Bd. 2. Hannover: Hahn, 1891.
[3] BONLINI, Carlo. Le glorie della poesia, e della musica. Venezia: Buonarrigo, 1730
[4] BROCKPÄHLER, Renate. Handbuch zur Geschichte der Barockoper in Deutschland. Emsdetten: Verlag Lechte, 1964.
[5] DERKS, Paul. Die Schande der heiligen Päderastie: Homosexualität und Öffentlichkeit in der deutschen Literatur 1750–1850. Berlin: Rosa Winkel, 1990.
[6] DLABACŽ, Johann Gottlieb. Allgemeines historisches Künstler-Lexikon. Praha: Haase, 1815.
[7] ENEA SILVIO PICCOLOMINI. Historia Bohemica = Historie česká. K vydání připravili a z latinského originálu přeložili Dana MARTÍNKOVÁ, Alena HADRAVOVÁ a Jiří MATL, úvodní studii napsal František ŠMAHEL, Praha: KLP, 1998.
[8] FRÁNEK, Michal a Ladislav FUTTERA. Postava kněžny Libuše v německých a českých operních libretech 19. století. Hudební věda, 2021, roč. 58, č. 4, s. 471–510.
[9] FREEMAN, Daniel E. The Opera Theater of Count Franz Anton von Sporck in Prague. Stuyvesant, New York: Pendragon Press, 1992.
[10] HEBBERT, F. J. Major-General John Richards (1667–1709). Journal of the Society for Army Historical Research, 2003, roč. 81, č. 325 (Spring 2003), s. 8–25.
[11] HELFERT, Vladimír. Barokní zpracování pověsti o Libuši a Přemyslovi. In Sborník prací věnovaný památce profesora dra P. M. Haškovce. Antonín Šesták – Antonín Dokoupil (eds.). Brno: Kroužek brněnských romanistů při Jednotě českých filologů, 1936, s. 155–180.
[12] CHRYSANDER, Friedrich. Geschichte der Braunschweig-Wolfenbüttelschen Capelle und Oper, vom sechzehnten bis zum achtzehnten Jahrhundert. Jahrbücher für musikalische Wissenschaft, Bd. 1, Leipzig: Breitkopf und Härtel, 1863, s. 147–286.
[13] JAKUBCOVÁ, Alena (ed.). Tragico-Comoedia Genandt Der Eiserne Tisch, oder, Der durchleüchtige Bauer = Tragikomedie nazvaná Železný stůl, aneb, Vznešený sedlák. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2020 [online, pdf] [cit. 2021-10-10]
[14] JONÁŠOVÁ, Milada. Antonio Denzio als Prager Sänger, Impressario, Librettist und Bearbeiter der venezianischen Opern. In The Eighteenth-Century Italian Opera Seria. Metamorphoses of the Opera in the Imperial Age. MACEK, Petr a Jana PERUTKOVÁ (eds.). Praha: KLP, 2013, s. 99–114.
[15] JONÁŠOVÁ, Milada. I Denzio: Tre generazioni di musicisti a Venezia e a Praga. Hudební věda, 2008, roč. 45, č. 1–2, s. 57–114.
[16] KAPSA, Václav. Libuše na scéně Florea Theatrum. Hudební rozhledy, 2019, č. 9 [online] [cit. 2021-10-15].
[17] KRANTZ, Albert. Wandalia in qua de Wandalorum populis et eorum patrio solo, ac in Italiam, Galliam, Hispanias, Aphricam, et Dalmatiam, migratione et de eorum regibus, ac bellis domi, forisque gestis. Köln: Johannes Soter, 1519.
[18] MAFFEI, Raffaele (Volaterranus). Commentariorum rerum urbanarum libri XXXVIII. Roma 1506.
[19] ROMAGNOLI, Angela. From the Habsburgs to the Hanswursts, to the Advent of Count Sporck: The Slow Progress of Italian Opera on the Bohemian Scene. In Italian Opera in Central Europe, 1614–1780. Vol. 1: Institutions and Ceremonies. Melania BUCCIARELLI – Norbert DUBOWY – Reinhard STROHM (eds.). Berlin: Berliner Wissenschafts-Verlag, 2006, s. 67–98.
[20] SARTORI, Claudio. I libretti italiani a stampa dalle origini al 1800 : catalogo analitico con 16 indici. Cuneo: Bertola & Locatelli, 1990–1994.
[21] SEEBALD, Christian. Libretti vom Mittelalter: Entdeckungen von Historie in der (nord)deutschen und europäischen Oper um 1700. Berlin, New York: Max Niemeyer Verlag, 2009.
[22] SELFRIDGE-FIELD, Eleanor. A New Chronology of Venetian Opera and Related Genres, 1660–1760. Stanford: Stanford University Press, 2007.
[23] SCHERL, Adolf. Sartorio, Giovanni Federico. In Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla. Alena Jakubcová (ed.). Praha: Divadelní ústav – Academia, 2007, s. 522–523.
[24] SCHMIDT, Gustav Friedrich. Neue Beiträge zur Geschichte der Musik und des Theaters am herzoglichen Hofe zu Braunschweig-Wolfenbüttel. München: Wilhelm Berntheisel, 1929.
[25] SOLIE, John E. Aria Structure and Ritornello Form in the Music of Albinoni. The Musical Quarterly, 1977, roč. 63, č. 1, s. 31–47.
[26] SPÁČILOVÁ, Jana. Soloists of the Opera Productions in Brno, Holešov, Kroměříž and Vyškov. Italian Opera Singers in Moravian Sources c. 1720–1740, Part I. In Musicians' Mobilities and Music Migrations in Early Modern Europe. Biographical Patterns and Cultural Exchanges. ZUR NIEDEN, Gesa a Berthold OVER (eds.). Bielefeld: Transcript Verlag, 2016, s. 255–274.
[27] SPÁČILOVÁ, Jana. Local Conditions of Pasticcio Production and Reception : Between Prague, Wrocław and Moravia. In Operatic Pasticcios in 18th-Century Europe : Contexts, Materials and Aesthetics. ZUR NIEDEN, Gesa a Berthold OVER (eds.). Bielefeld: Transcript Verlag, 2021, s. 485–506.
[28] STROHM, Reinhard. The Operas of Antonio Vivaldi, Firenze: L.S. Olschki, 2008.
[29] TEUBER, Oscar. Geschichte des Prager Theaters: von den Anfängen des Schauspielwesens bis auf die neueste Zeit. 1. Theil, Von den Keimen des Theaterwesens in Prag bis zur Grundüng gräfl. Nostitz'schen Theaters, des späteren deutschen Landestheaters. Praha: Haase, 1883.
[30] TROJAN, Jan. Jeho Jasnost sedlák a cikánka, jakož i Povýšená ctnost nebo Železný stůl, Opus musicum, 1983, roč. 15, č. 8, s. 235–238.
[31] TROJAN, Jan. Libreto pana Sartoria. Opus musicum, 1979, roč. 11, č. 3, s. 76–78.
[32] TROJAN, Jan. Libuše poprvé na operní scéně 19. století. Hudební věda, 2007, roč. 44, č. 1, s. 35–50.
[33] TROJAN, Jan. Přemyslovská pověst na benátské operní scéně. Hudební věda, 1976, roč. 13, č. 4, s. 350–361.
[34] VAVOULIS, Vassilis. The Opera Architect Girolamo Sartorio (1630s/40s-1707) and the Dissemination of Opera in Northern Europe. Archiv für Musikwissenschaft, 2018, roč. 75, č. 1, s. 2–13; č. 3, s. 216–237.
[35] VOLEK, Tomislav. L'opera veneziana a Praga nel settecento. In L'opera italiana a Vienna prima di Metastasio. Maria Teresa Muraro (ed.). Firenze: Olschki, 1990, s. 193–206.