Title: Výzkum uživatelských potřeb v Moravské zemské knihovně
Variant title:
- Research of user needs in the Moravian library
Source document: ProInflow. 2023, vol. 15, iss. 2, pp. [108]-128
Extent
[108]-128
-
ISSN1804-2406 (online)
Persistent identifier (DOI): https://doi.org/10.5817/ProIn2023-34999
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/digilib.79618
Type: Article
Language
License: CC BY 4.0 International
Rights access
open access
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
Účel – Předkládaná výzkumná studie prezentuje výsledky zjišťování informačních potřeb uživatelů Moravské zemské knihovny. Realizace uživatelských výzkumů je pro knihovnu potřebná zejména kvůli získání aktuálních informací o uživatelských preferencích a postojích. Cílem této studie bylo zjistit, jak stávající uživatelé MZK vnímají nabídku služeb, jak je využívají a jaké služby by uvítali. Výsledky budou využity při nastavení propagace a zlepšování kvality služeb.
Design / metodologie / přístup – Pro výzkumné šetření byla zvolena kvalitativní metoda výzkumu v podobě focus group (ohniskové skupiny). Celkem proběhly tři tyto ohniskové skupiny s uživateli MZK. Do nich byli vybráni zástupci tří početných uživatelských skupin (studenti, pracující a senioři). Výsledky byly zpracovány pomocí otevřeného kódování a tematické analýzy.
Výsledky – Výzkum ukázal, že uživatelé navštěvují MZK především kvůli široké nabídce odborných zdrojů, která není jinde ve městě dostupná. Preferují klidné a tiché prostory, zároveň chtějí mít i prostor pro vzájemné setkávání. Velmi pozitivně je vnímána budova knihovny a interiér. Kritizována byla kavárna, nedostatečná nabídka jídla a nápojů v knihovně a také omezený prostor pro konzumaci jídla a pití. Ohledně využití zdrojů se ukázalo, že uživatelé neznají všechny elektronické informační zdroje, které MZK nabízí. Sporným bodem je i vstup do budovy pouze pro registrované uživatele. Akce knihovny nejsou pro návštěvu knihovny tím hlavním důvodem.
Originalita / hodnota – Výzkumy uživatelských potřeb nejsou realizovány tak často a pokud ano, knihovny většinou rozesílají dotazníky, ze kterých získávají data kvantitativního charakteru. Výzkum realizovaný prostřednictvím focus group je v našich podmínkách ojedinělý, přitom je pomocí této metody možné získat hlubší porozumění a informace, které by jinak zůstaly skryty. Tento výzkum může být tedy inspirací i pro další knihovny.
Design / metodologie / přístup – Pro výzkumné šetření byla zvolena kvalitativní metoda výzkumu v podobě focus group (ohniskové skupiny). Celkem proběhly tři tyto ohniskové skupiny s uživateli MZK. Do nich byli vybráni zástupci tří početných uživatelských skupin (studenti, pracující a senioři). Výsledky byly zpracovány pomocí otevřeného kódování a tematické analýzy.
Výsledky – Výzkum ukázal, že uživatelé navštěvují MZK především kvůli široké nabídce odborných zdrojů, která není jinde ve městě dostupná. Preferují klidné a tiché prostory, zároveň chtějí mít i prostor pro vzájemné setkávání. Velmi pozitivně je vnímána budova knihovny a interiér. Kritizována byla kavárna, nedostatečná nabídka jídla a nápojů v knihovně a také omezený prostor pro konzumaci jídla a pití. Ohledně využití zdrojů se ukázalo, že uživatelé neznají všechny elektronické informační zdroje, které MZK nabízí. Sporným bodem je i vstup do budovy pouze pro registrované uživatele. Akce knihovny nejsou pro návštěvu knihovny tím hlavním důvodem.
Originalita / hodnota – Výzkumy uživatelských potřeb nejsou realizovány tak často a pokud ano, knihovny většinou rozesílají dotazníky, ze kterých získávají data kvantitativního charakteru. Výzkum realizovaný prostřednictvím focus group je v našich podmínkách ojedinělý, přitom je pomocí této metody možné získat hlubší porozumění a informace, které by jinak zůstaly skryty. Tento výzkum může být tedy inspirací i pro další knihovny.
Purpose – The research study presents the results of investigating the information needs of users of the Moravian Library (MZK). Conducting user research is necessary for the library to obtain current information about user preferences and attitudes. The aim of this study was to find out how existing Moravian Library users perceive the services on offer, how they use them and what services they would welcome.
Design / methodology / approach – A qualitative research method in the form of focus groups was chosen for the research investigation. Three such focus groups were held with MZK users, with representatives selected from three large user groups (students, working adults, and seniors). The results were processed using open coding and thematic analysis.
Results – The research showed that users visit MZK primarily because of its wide range of professional resources that are not available elsewhere in the city. They prefer calm and quiet spaces, while also wanting space for socializing. The library building and interior were perceived very positively. Criticisms included the café, inadequate food and drink offerings in the library, and limited space for consuming food and drink. Regarding the use of resources, it was found that users are not familiar with all the electronic information resources offered by MZK. The requirement of registered user access to the building is also controversial. Library events are not the main reason for visiting the library.
Originality / value – User needs research is not carried out so often and, when it is, libraries usually send out questionnaires, from which they obtain quantitative data. Research conducted using focus groups is unique in our conditions, and this method makes it possible to obtain deeper understanding and information that would otherwise remain hidden. This research can therefore be an inspiration for other libraries.
Design / methodology / approach – A qualitative research method in the form of focus groups was chosen for the research investigation. Three such focus groups were held with MZK users, with representatives selected from three large user groups (students, working adults, and seniors). The results were processed using open coding and thematic analysis.
Results – The research showed that users visit MZK primarily because of its wide range of professional resources that are not available elsewhere in the city. They prefer calm and quiet spaces, while also wanting space for socializing. The library building and interior were perceived very positively. Criticisms included the café, inadequate food and drink offerings in the library, and limited space for consuming food and drink. Regarding the use of resources, it was found that users are not familiar with all the electronic information resources offered by MZK. The requirement of registered user access to the building is also controversial. Library events are not the main reason for visiting the library.
Originality / value – User needs research is not carried out so often and, when it is, libraries usually send out questionnaires, from which they obtain quantitative data. Research conducted using focus groups is unique in our conditions, and this method makes it possible to obtain deeper understanding and information that would otherwise remain hidden. This research can therefore be an inspiration for other libraries.
Note
Publikace vznikla v rámci Institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace – Moravská zemská knihovna v Brně.
References
[1] Buchtová, B., Suchá, L. Z., Bartošová, E., Novotný, R., Svitáková, J., Štefek, T., & Víchová, E. (2020). Jak využít metodu Focus group v prostředí knihovny. Katedra informačních studií a knihovnictví. https://kisk.phil.muni.cz/media/3239051/metodika_focus_group_pro_knihovny_fin.pdf
[2] Case, Donald O. & Lisa M. Given, (2016). Looking for Information : A Survey of Research on Information Seeking, Needs, and Behavior. 4th ed. Emerald Group Publishing Limited. https://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,cookie,uid&db=e000xww&AN=1427926&lang=cs&site=eds-live&scope=site
[3] Harbo, K., & V. Hansen, T. (2012). Getting to Know Library Users' Needs — Experimental Ways to User-centred Library Innovation. LIBER Quarterly: The Journal of the Association of European Research Libraries, 21(3-4), 367-385. https://doi.org/10.18352/lq.8031 | DOI 10.18352/lq.8031
[4] Karlíček, M. (2018). Základy marketingu (2., přepracované a rozšířené vydání). Grada. https://flexibooks.cz/zaklady-marketingu/d-78052/
[5] Kocurek, J., Moravčíková, V., Senčaková, O., Strouhal, L., & Tulinská, H. (2017). Cesta službou – registrace nových čtenářů Moravské zemské knihovny. http://hdl.handle.net/11222.digilib/136985 | DOI 10.5817/proin2017-1-4
[6] Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2021-2027 s výhledem do roku 2030: knihovny – pilíře občanské společnosti, vzdělanosti a kultury. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut, 2020. ISBN 978-80-7050-734-6. | DOI 10.37520/amnpsc.2021.0011
[7] Krčál, M. (2022). Měření výkonu akademických knihoven a jeho využití při zvyšování kvality služeb [dizertační práce]. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. | DOI 10.5817/proin2016-1-7
[8] Novotná, H., Špaček, O., & Šťovíčková, M. (Eds.). (2019). Metody výzkumu ve společenských vědách. FHS UK. | DOI 10.15452/psyx.2020.11.0013
[9] Pettigrew, K. E., Fidel, R. a H. Bruce. (2001). Conceptual Frameworks in Information Behavior. Annual Review of Information Science and Technology, 35(1), 43–78.
[10] Prázová, I. (2011). Výzkum spokojenosti uživatelů Moravské zemské knihovny. ProInflow – časopis informační vědy. http://hdl.handle.net/11222.digilib/133704 | DOI 10.5817/proin2011-1-5
[11] Reddy, B. S., Krishnamurthy, M., & Asundi, A. Y. (2018). Information Use, User, User Needs and Seeking Behaviour: A Review. DESIDOC Journal of Library & Information Technology, 38(2), 82-87. https://doi.org/10.14429/djlit.38.2.12098 | DOI 10.14429/djlit.38.2.12098
[12] Richter, V. (2014). Potřeby návštěvníků a uživatelů knihoven ve vztahu k Centrálnímu portálu knihoven. https://www.ikaros.cz/cpk1-potreby-navstevniku-a-uzivatelu-knihoven-ve-vztahuk-centralnimu-portalu-knihoven
[13] Soares‐Silva, D., Moraes, G. H. S. M., Cappellozza, A., & Morini, C. (2020). Explaining library user loyalty through perceived service quality: What is wrong?. Journal of the Association for Information Science and Technology, 71(8), 954-967. | DOI 10.1002/asi.24313
[14] Suchá, L. Z., Cibin, R., Kocurek, J., Martinek, J., Málek, M., Vojtíšek, V., & Bartošová, J. (2022). From undistracted to instant reading and back: Prototyping a new digital library service. Qualitative and Quantitative Methods in Libraries (QQML), 11(3), 553-572.
[15] Taylor, R. S. (1962). The process of asking questions. American Documentation, 13(4), 391-396. DOI: 10.1002/asi.5090130405
[16] Wilson, T. D. (2000). Human Information Behavior. Informing Science. 3(2), 49–55
[17] Zadražilová, I., & Vizváry, P. (2022). Digital Literacy Competencies and Interests of Elderly People. In: Information Literacy in a Post-Truth Era (pp. 137-146). Springer International Publishing. https://doi.org/10.1007/978-3-030-99885-1_12 | DOI 10.1007/978-3-030-99885-1_12
[2] Case, Donald O. & Lisa M. Given, (2016). Looking for Information : A Survey of Research on Information Seeking, Needs, and Behavior. 4th ed. Emerald Group Publishing Limited. https://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,cookie,uid&db=e000xww&AN=1427926&lang=cs&site=eds-live&scope=site
[3] Harbo, K., & V. Hansen, T. (2012). Getting to Know Library Users' Needs — Experimental Ways to User-centred Library Innovation. LIBER Quarterly: The Journal of the Association of European Research Libraries, 21(3-4), 367-385. https://doi.org/10.18352/lq.8031 | DOI 10.18352/lq.8031
[4] Karlíček, M. (2018). Základy marketingu (2., přepracované a rozšířené vydání). Grada. https://flexibooks.cz/zaklady-marketingu/d-78052/
[5] Kocurek, J., Moravčíková, V., Senčaková, O., Strouhal, L., & Tulinská, H. (2017). Cesta službou – registrace nových čtenářů Moravské zemské knihovny. http://hdl.handle.net/11222.digilib/136985 | DOI 10.5817/proin2017-1-4
[6] Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2021-2027 s výhledem do roku 2030: knihovny – pilíře občanské společnosti, vzdělanosti a kultury. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut, 2020. ISBN 978-80-7050-734-6. | DOI 10.37520/amnpsc.2021.0011
[7] Krčál, M. (2022). Měření výkonu akademických knihoven a jeho využití při zvyšování kvality služeb [dizertační práce]. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. | DOI 10.5817/proin2016-1-7
[8] Novotná, H., Špaček, O., & Šťovíčková, M. (Eds.). (2019). Metody výzkumu ve společenských vědách. FHS UK. | DOI 10.15452/psyx.2020.11.0013
[9] Pettigrew, K. E., Fidel, R. a H. Bruce. (2001). Conceptual Frameworks in Information Behavior. Annual Review of Information Science and Technology, 35(1), 43–78.
[10] Prázová, I. (2011). Výzkum spokojenosti uživatelů Moravské zemské knihovny. ProInflow – časopis informační vědy. http://hdl.handle.net/11222.digilib/133704 | DOI 10.5817/proin2011-1-5
[11] Reddy, B. S., Krishnamurthy, M., & Asundi, A. Y. (2018). Information Use, User, User Needs and Seeking Behaviour: A Review. DESIDOC Journal of Library & Information Technology, 38(2), 82-87. https://doi.org/10.14429/djlit.38.2.12098 | DOI 10.14429/djlit.38.2.12098
[12] Richter, V. (2014). Potřeby návštěvníků a uživatelů knihoven ve vztahu k Centrálnímu portálu knihoven. https://www.ikaros.cz/cpk1-potreby-navstevniku-a-uzivatelu-knihoven-ve-vztahuk-centralnimu-portalu-knihoven
[13] Soares‐Silva, D., Moraes, G. H. S. M., Cappellozza, A., & Morini, C. (2020). Explaining library user loyalty through perceived service quality: What is wrong?. Journal of the Association for Information Science and Technology, 71(8), 954-967. | DOI 10.1002/asi.24313
[14] Suchá, L. Z., Cibin, R., Kocurek, J., Martinek, J., Málek, M., Vojtíšek, V., & Bartošová, J. (2022). From undistracted to instant reading and back: Prototyping a new digital library service. Qualitative and Quantitative Methods in Libraries (QQML), 11(3), 553-572.
[15] Taylor, R. S. (1962). The process of asking questions. American Documentation, 13(4), 391-396. DOI: 10.1002/asi.5090130405
[16] Wilson, T. D. (2000). Human Information Behavior. Informing Science. 3(2), 49–55
[17] Zadražilová, I., & Vizváry, P. (2022). Digital Literacy Competencies and Interests of Elderly People. In: Information Literacy in a Post-Truth Era (pp. 137-146). Springer International Publishing. https://doi.org/10.1007/978-3-030-99885-1_12 | DOI 10.1007/978-3-030-99885-1_12