Title: K problematice lokálních kamnářských výrobních center jihovýchodní Moravy konce 15. až poloviny 16. století
Variant title:
- On the issue of local stove production centers in south-eastern Moravia between the late 15th century and the mid-16th century
- Zur Problematik lokaler südwestmährischer Töpferproduktionszentren in der Zeit vom Ende des 15. bis Mitte des 16. Jahrhunderts
Source document: Archaeologia historica. 2024, vol. 49, iss. 2, pp. 681-709
Extent
681-709
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Persistent identifier (DOI): https://doi.org/10.5817/AH2024-2-12
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/digilib.80924
Type: Article
Language
Summary language
License: CC BY-NC-ND 4.0 International
Rights access
open access
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
Text představuje výsledky pokračujících ikonografických i přírodovědných analýz komorových kachlů z prostředí jihovýchodní Moravy: hradu Buchlova a měst Strážnice a Veselí nad Moravou. Navazuje na výsledky zveřejněné v loňském ročníku Archaeologie historici. Účelem analýz je zjistit materiálové složení a tím i možné materiálové shody analogických kachlů ze studovaných lokalit. Cílem výzkumu je zmapovat regionální i nadregionální vazby a přispět k lokalizaci výrobních center konce 15. až poloviny 16. století. Dosavadní výsledky ukazují výraznou lokalizaci výroby komorových kachlů v oblasti jihovýchodní Moravy a souběžné působení většího počtu (nespecializovaných) hrnčířských dílen, které přibližně ve stejném čase zásobovaly svými produkty místní trhy. Analogické nálezy reliéfních kachlů z různých lokalit v oblasti jsou tak nejspíše výsledkem produkce místních dílen.
This article presents the results of ongoing iconographic and archaeometric analyses of chamber stoves from south-eastern Moravia: Buchlov Castle and the towns of Strážnice and Veselí nad Moravou, following the results published in last year‘s edition of Archeologia historica. The aim of the analyses was to determine the material composition and thus possible material matches of analogical tiles from different locations. The information obtained in this way can help map regional and supra-regional links, contribute to the locating of production centers from the period between the late 15th and the early 16th century and identify mutual contacts during the production process. The results so far show a significant concentration of the production of chamber stoves in the region of south-eastern Moravia and simultaneous effects of a large number of (non-specialized) pottery workshops which supplied local markets at approximately the same time. Analogical finds of relief tiles from different locations in the area are thus most likely the products of individual local workshops.
References
[1] BIELICH, M.–SAMUEL, M., 2007: Kachle. In: Březinová, G.–Samuel, M. a kol., Tak čo, našli ste niečo? Svedectvo archeológie o minulosti Mostej ulice v Nitre, 79–90. Nitra.
[2] ČAPEK, L. a kol., 2022: Vrcholně a pozdně středověká keramika v českých zemích. Výroba – Regionalizace – Metody – Interpretace. Plzeň.
[3] ČAPEK, L.–PROCHÁZKA, R.–SEDLÁČKOVÁ, L., 2021: Trojí život středověké keramiky. Katalog k výstavě. Plzeň.
[4] ČESKÁ GEOLOGICKÁ SLUŽBA, 2024: Geologická mapa 1 : 50 000. In: Geovědní mapy 1 : 50 000 [online]. Praha: Česká geologická služba. Dostupné z: https://mapy.geology.cz/geocr50/, cit. 1. 2. 2024.
[5] DRNOVSKÝ, P., 2016: Shodné ikonografické náměty na komorových kachlích z vybraných šlechtických sídel v severovýchodních Čechách, ASČ 20, 439–450.
[6] DUISTERMAAT, K., 2017: The Organisation of Pottery Production: Towards a Relational Approach. In: Archaeological Ceramic Analysis (Hunt, W. A., ed.), 114–147. Oxford: Oxford University Press. https://doi.org/10.1093/oxfordhb/9780199681532.013.9
[7] ERNÉE, M.–HANYKÝŘ, V.–MARYŠKA, M., 2004: Výsledky přírodovědných analýz gotických kamnových kachlů z Českého Krumlova – Ergebnisse naturwissenschaftlicher Analysen der gotischen Ofenkacheln aus Český Krumlov, PA XLV, 175–222.
[8] FIŠER, B., 1921: Uherské Hradiště. Uherské Hradiště.
[9] GREGEROVÁ, M. a kol., 2010: Gregerová, M.–Čopjaková, R.–Beránková, V.–Bibr, P.–Goš, V.–Hanuláková, D.–Hložek, M.–Holubová-Závodná, B.–Kristová, L.–Kuljovská, Z.–Macháček, J.–Mazuch, M.–Procházka, R.–Škoda, R.–Všianský, D., Petroarcheologie keramiky v historické minulosti Moravy a Slezska. Brno.
[10] GRUIA, A. M., 2013: Religious Representations on Stove Tiles from the Medieval Kingdom of Hungary. Cluj-Napoca.
[11] HEEGE, A. et al., 1998: Heege, A.–Heidrich, R.–Kamphowe, T.–Leers, K.–Paetzhold, D.–Schlütz, F.–Schulze-Rehm, C.–Wilderding, U., Einbeck – Negenborner Weg I. Naturwissenschaftliche Studien zu einer Töpferei des 12. und frühen 13. Jahrhunderts in Niedersachsen. Keramiktechnologie, Paleoethnobotanik, Pollenanalyse, Archäozoologie. Isensee Verlag.
[12] HLOŽEK, M.–JORDÁNKOVÁ, H.–LOSKOTOVÁ, I., 2018: The provenance of raw materials for the manufacture of a knight stove from Petrov, Brno – Provenience surovin k výrobě rytířských kamen z brněnského Petrova, AH 43, 491–509. https://doi.org/10.5817/AH2018-2-10
[13] HLOŽEK, M.–LOSKOTOVÁ, I., 2014: Zdroje keramických surovin brněnské kachlové produkce 15. století – Sources of Raw Ceramic Materials of Tile Production in Brno in the 15th Century, AH 39, 139–153.
[14] HOLL, I., 1995: Neutronenaktivierungsanalyse mittelaterlicher Ofenkacheln II, Acta Archaeologica Academiae Scientiarum Hungaricae 47, 257–294.
[15] HOLL, I., 2001: Spätgotische Öfen aus Österreich. Mittelalterliche Ofenkacheln in Ungarn IX., Acta Archaeologica-Academiae Scientiarum Hungaricae 52, 353–414.
[16] HOLL, I.–BALLA, M., 1994: Neutronenaktivierungsanalyse mittelaterlicher Ofenkacheln, Acta Archaeologica Academiae Scientiarum Hungaricae 46, 381–404.
[17] JANIŠ, D.–VRLA, R. a kol., 2018: Hrady Zlínského kraje. Lukov.
[18] KOHOUTEK, J., 1988: Vznik a vývoj středověkých opevněných center na jihovýchodní Moravě ve 12.–15. století. Kandidátská disertační práce. Brno.
[19] KOHOUTEK, J., 1994: Hrady jihovýchodní Moravy. Zlín.
[20] KOHOUTEK, J.–NOVOTNÝ, J., 1989: Průzkumná sondáž v areálu hradu Buchlova, k. ú. Buchlovice (o. Buchlovice, okr. Uherské Hradiště), PV 1986, 75.
[21] KOVÁČIK, P.–VESELÁ, P., 2009: Stove tiles from Starý Bohumín – Kachle ze Starého Bohumína, Studies in Post-Medieval Archaeology 3, 289–302.
[22] KVIETOK, M.–MÁCELOVÁ, M., 2013: Krása kachlíc. Katalog výstavy. Vzácne neskorogotické a renesančné kachlice. Banská Bystrica.
[23] LOSKOTOVÁ, I., ed., 2021: Zdroje a šíření vybraných komodit keramické produkce vrcholného a pozdního středověku – Sources and distribution of selected high and late medieval pottery products. Brno. https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M210-9920-2021
[24] LOSKOTOVÁ, I. a kol., 2024: Loskotová, I.–Dejmal, M.–Menoušková, D.–Nosek, V.–Slavíček, K.– Šimík, J., Unikátní soubor kamnových kachlů z Veselí nad Moravou – Unique Set of Stove Tiles from Veselí nad Moravou, AH 49, 733–766.
[25] LOSKOTOVÁ, I.–HLOŽEK, M., 2016: Příspěvek k mobilitě v kamnářském řemesle – Contribution to mobility in stove-making, AH 41, 449–460. https://doi.org/10.5817/AH2016-2-23
[26] LOSKOTOVÁ, I.–SCHENK, Z., 2020: Gotické, renesanční a raně barokní kachle Přerovska. Dávné příběhy zobrazené v reliéfech kachlových kamen. Výběrový katalog. Přerov, Brno.
[27] MÁCELOVÁ, M., 1998: Kachľová pec z 15. storočia z Banskej Bystrice. In: Studia Archaeologica Slovaca Mediaevalia I, 85–96. Bratislava.
[28] MATEJKA, M.–ŠIMKOVIC, M.–JANURA, T., 2013: Hrad Korlátka: sprievodca po zrúcanine hradu. Bratislava.
[29] MENOUŠKOVÁ, D., 2003: Málo známá kolekce reliéfně zdobených pozdně středověkých kachlů z Dambořic, Slovácko 44 (2002), 183–223.
[30] MENOUŠKOVÁ, D., 2003a: Předhabánská kachlová produkce z Dambořic (okr. Hodonín). Unikátní série renesančních komorových kachlů a sekundárního kadlubu – Kachelproduktion aus Dambořice (Bez. Hodonín) vor den Habanerfayencen einzigartige Kollektion von Renaissance kammerkacheln und einer sekundären Form, AH 28, 561–574.
[31] MENOUŠKOVÁ, D., 2004: Portrétní a žánrové kachle z Dambořice. Renesanční horizont dambořické kamnářské produkce, Slovácko 45 (2003), 173–210.
[32] MENOUŠKOVÁ, D., 2008: Portrétní kachle. In: Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska (Menoušková, D.–Měřínský, Z. edd.), 72–88. Uherské Hradiště.
[33] MENOUŠKOVÁ, D., 2011: Městská heraldika na kachlích ze sbírky Slováckého muzea, Slovácko 52 (2010), 161–173.
[34] MENOUŠKOVÁ, D., 2016: Dva raně novověké kachlové motivy z Uherského Hradiště, Slovácko 57 (2015), 151–159.
[35] MENOUŠKOVÁ, D., 2018: Nad mikropetrografickým a makroskopickým rozborem středověkých kachlů z Uherského Hradiště a hradu Lukova, Slovácko 59 (2017), 163–174.
[36] MENOUŠKOVÁ, D., 2022: Kachle se znaky panských rodů ze starších archeologických výzkumů v Uherském Hradišti a v Uherském Brodě, Slovácko 63 (2021), 123–144.
[37] MENOUŠKOVÁ, D., 2022a: Obrácení Šavla – sv. Pavla na reliéfním kachli z Uherského Hradiště, Otakarovy ulice. K výtvarným a technologickým aspektům málo obvyklého kachlového reliéfu – The conversion of Saul – St. Paul on a relief tile from Uherské Hradiště, Otakarova Street. On the artistic and technological aspects of a less usual tile relief, AH 47, 309–322. https://doi.org/10.5817/AH2022-1-14
[38] MENOUŠKOVÁ, D.–SLAVÍČEK, K., 2023: Iconographic and special links of Uherské Hradiště tiles from the end of the 15th and the mid-16th century – Ikonografické a prostorové vazby uherskohradišťské kachlové produkce konce 15. až poloviny 16. století, AH 48, 257–285. https://doi.org/10.5817/AH2023-1-12
[39] MENOUŠKOVÁ, D.–ŠIMÍK, J., 2023: K interpretaci kachlů s heraldickými náměty z Uherského Brodu, nároží Masarykova náměstí a Komenského ulice, Slovácko 64 (2022), 193–216.
[40] MENOUŠKOVÁ, D.–ŠIMÍK, J., 2024: Komorové kachle z Uherského Brodu, nároží Masarykova náměstí a Komenského ulice, Slovácko 65 (2023), 119–145.
[41] MENOUŠKOVÁ, D.–VITANOVSKÝ, M., 2007: Beránek boží a evangelisté na kachlích z Uherského Hradiště (?), Kroměříže a Lukova. Příspěvek ke studiu kulturně historických a technologických aspektů jednoho motivu kachlového reliéfu, Slovácko 48 (2006), 137–151.
[42] MENOUŠKOVÁ, D.–VITANOVSKÝ, M., 2007a: Kachel s reliéfem sv. Petra ze Strážnice, Uherského Hradiště (?) a hradu Buchlova, Okolo Strážnice. Sborník Městského muzea ve Strážnici 2007, 22–34.
[43] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1997: Ždánicko ve středověku. In: Stuchlík, S.–Klanica, Z.–Měřínský, Z., Pravěk a středověk Ždánicka, 59–91. Brno.
[44] MĚŘÍNSKÝ, Z., ed., 2011: Výrobní a technologické aspekty středověkých a raně novověkých komorových kachlů. Archaeologia mediaevalis Moravica et Silesiana. Brno.
[45] MICHELAKI, K.–HUGHES, M. J.–HANCOCK, R. G. V., 2013: On establishing ceramic chemical groups: exploring the influence of data analysis methods and the role of the elements chosen in analysis, Open Journal of Archaeometry 1(1), e1. https://doi.org/10.4081/arc.2013.e1
[46] MICHNA, P. J., 1976: Melická skupina gotických kachlů, Umění XXIV, 148–158.
[47] MILOŠ, S.–MICHNA, P.–SEDLÁČKOVÁ, H., 1998: Pozdněgotické a renesanční kachle ze zámku v Hranicích. Olomouc – Hranice.
[48] MITTENDORF, E., 2012: Using Ceramics as and Indicator for Economic Specialization and Social Stratification. In: Hochmittelalterliche Keramik am Rhein. Eine Quelle für Produktion und Alltag des 9. bis 12. Jahrhunderts (Grunwald, L.–Pantermehl, H.–Schreg, R., edd.), 239–250. Mainz: Verlag des Römisch-Germanischen Zentralmuseums.
[49] PAJER, J., 1983: Počátky novověké keramiky ve Strážnici. Strážnice.
[50] PAJER, J. a kol., 2002: Strážnice. Kapitoly z dějin města. Strážnice.
[51] PAVLÍK, Č., 2008: Náboženské motivy. In: Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska (Menoušková, D.–Měřínský, Z. edd.), 9–35. Uherské Hradiště.
[52] PAVLÍK, Č., 2017: Velký obrazový atlas gotických kachlových reliéfů. Čechy, Morava, české Slezsko. Praha.
[53] PAVLÍK, Č., 2023: Výběrový katalog kachlů z hradu Lukova. Spolek přátel Lukova. Lukov.
[54] PAVLÍK, Č.–VITANOVSKÝ, M., 2004: Encyklopedie kachlů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Ikonografický atlas reliéfů na kachlích gotiky a renesance. Praha.
[55] PLAČEK, M.–DEJMAL, M. a kol., 2015: Veselí nad Moravou. Středověký hrad v říční nivě. Brno.
[56] PROCHÁZKA, R., 1979–1981: Uherské Hradiště, Otakarova ul. Evidence nálezů. [nedatováno] Uherské Hradiště, Otakarova ul., parcela č. 129. Popis nálezové situace II středověk, renesance. Rkp. ulož. v archivu Slováckého muzea.
[57] PROCHÁZKA, R., 1997: Uherské Hradiště – Zelný trh 19995–1996. Rkp. nálezové zprávy 637/99, ulož. v archivu archeologického oddělení Slováckého muzea.
[58] QUINN, P. S. et al., 2013: Ceramic Petrography: The Interpretation of Archaeological Pottery & Related Artefacts in Thin Section. Oxford. https://doi.org/10.2307/j.ctv1jk0jf4
[59] RÖMER-STREHL, CH.–GEBEL, A.–FRISCHAT, G. H.–KRABATH, S., 2005: Werkstoffwissenschaftliche Untersuchungen an bleiglasierten mittelalterlichen Scherben aus der Töpfereiwüstung Bengerode bei Fredelsloh, Ldkr. Northeim, Die Kunde. Zeitschrift für niedersächsische Archäologie, Neue Folge, Band 56 – Jahrgang 2005, 177–190.
[60] RZEZNIK, P.–STOKSIK, H., 2011: Problem of the glazed ceramics production in the pottery of medieval Silesia, AR LXIII, 466–484.
[61] SAUER, R. – WAKSMAN, S. Y., 2005: Laboratory investigations of selected medieval sherds from the Artemision in Ephesus. In: Spätantike und Mittelalterliche Keramik aus Ephesos (Archaologische Forschungen 13), Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften (Krinzinger, F., ed.), 51–66. Vienna.
[62] SCHENK, Z., 2020: Soubor pozdně gotických kachlů z opatského domu bývalého cisterciáckého kláštera Velehrad, Slovácko 61 (2019), 105–125.
[63] SLAVÍČEK, K., 2023: Ceramic petrography and the study of artefacts using instrumental methods. Disertační práce obhájená na Ústavu geologických věd Masarykovy univerzity. Nepublikováno.
[64] SMETÁNKA, Z., 1968: Technologie výroby českých kachlů od počátku 14. do počátku 16. století, PA LIX, 543–578.
[65] ŠIMKOVIC, M., 2009: Plavecký hrad: stručný sprievodca po zrúcanine hradu. Bratislava.
[66] ŠIMKOVIC, M., 2011: Hrad Branč. Sprievodca po zrúcanine hradu. Bratislava.
[67] ŠTARHA, I., 1999: Dějinný vývoj Veselska. In: Veselsko (Nekuda, V., ed.), 65–82. Brno.
[68] TĚSNOHLÍDKOVÁ, K.–SLAVÍČEK, K., 2021: Keramika jako řemeslný výrobek. In: Čapek, L.–Procházka, R.–Sedláčková, L., Trojí život středověké keramiky. Katalog k výstavě, 4–16. Plzeň.
[69] VITANOVSKÝ, M., 2001: Dřevo a hlína v procesu vzniku středověkého kachle – Ton und Holz im Entstehungsprozess der mittelalterlichen Kachel, AH 26, 403–409.
[70] VITANOVSKÝ, M., 2008: Tvorba a výroba gotických a renesančních kachlů. In: Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska (Menoušková, D.–Měřínský, Z., edd.), 6. Uherské Hradiště.
[71] VITANOVSKÝ, M.–HAZLBAUER, Z., 1995: Příspěvek k výrobě pozdně gotických kachlových matric – otázky výtvarné formy a technologie – Beitrag zum Erzeugnis der spätgotischen Kachelmatrizen – Fragen der bildenden Form und Technologie, AH 20, 539–550.
[72] VITANOVSKÝ, M.–MENOUŠKOVÁ, D., 2010: Kachlové formy z Prostějova – Kostelecké ulice. K technologickým a tvůrčím otázkám vzniku renesančních kachlových reliéfů – Stove tile moulds from Kostelecká St. in Prostějov (Central Moravia). On technological and creative issues relating to the rise of Renaissance stove tile reliefs, AR LXII, 680–695.
[73] VRBAS, J., 1930: Ždánsko: Zeměpisný a dějepisný popis: se 190 vyobrazeními a 3 barvotisky. Ždánice.
[74] VRBAS, J., 1936: Toufaři na Ždánsku a ždánská keramika. Ždánice.
[75] VRBAS, J., 1943: Zprávy české keramické společnosti. Praha.
[76] WILLMOTT, H., 2005: Tudor Dining: Object and Image at the Table. In: Consuming Passions. Dining from Antiquity to the Eighteenth Century (Carroll, M.–Hadley, D.– Willmott, H., edd.), 121–142. Tempus.
[77] ZEMEK, M., ed., 1972: Uherský Brod: minulost i současnost slováckého města. Brno.
[78] ZEMEK, M., 1992: Místopis. Uherský Brod. In: Uherskohradišťsko. Vlastivěda moravská (Nekuda, V., ed.), 744–763. Brno.
[79] ŽEGKLITZ, J., 2019: Kachle z dílny hrnčíře Adama Špačka (1531–1572) na Novém Městě pražském. Archaeologica Pragensia – Supplementum 5. Praha.
[80] ŽEGKLITZ, J.–ZAVŘEL, J., 2004: Nové nálezy kamnářských výrobků s portrétem Jana Husa. Příspěvek k poznání výroby českých renesančních kachlů – New finds of stove-maker's wares bearing a portrait of Jan Hus. A contribution to an udnerstanding of Czech Renaissance stove tile production, AR LVI, 591–618.
[81] Česká geologická služba, 2024: Geologická mapa 1 : 50 000. Dostupné z https://mapy.geology.cz/geocr50/, cit. 15. 2. 2024.
[82] II. vojenské (Františkovo) mapování - Morava, mapový list O_12_V, http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=2vm&map_region=mo&map_list=O_12_V, cit. 15. 2. 2024.
[2] ČAPEK, L. a kol., 2022: Vrcholně a pozdně středověká keramika v českých zemích. Výroba – Regionalizace – Metody – Interpretace. Plzeň.
[3] ČAPEK, L.–PROCHÁZKA, R.–SEDLÁČKOVÁ, L., 2021: Trojí život středověké keramiky. Katalog k výstavě. Plzeň.
[4] ČESKÁ GEOLOGICKÁ SLUŽBA, 2024: Geologická mapa 1 : 50 000. In: Geovědní mapy 1 : 50 000 [online]. Praha: Česká geologická služba. Dostupné z: https://mapy.geology.cz/geocr50/, cit. 1. 2. 2024.
[5] DRNOVSKÝ, P., 2016: Shodné ikonografické náměty na komorových kachlích z vybraných šlechtických sídel v severovýchodních Čechách, ASČ 20, 439–450.
[6] DUISTERMAAT, K., 2017: The Organisation of Pottery Production: Towards a Relational Approach. In: Archaeological Ceramic Analysis (Hunt, W. A., ed.), 114–147. Oxford: Oxford University Press. https://doi.org/10.1093/oxfordhb/9780199681532.013.9
[7] ERNÉE, M.–HANYKÝŘ, V.–MARYŠKA, M., 2004: Výsledky přírodovědných analýz gotických kamnových kachlů z Českého Krumlova – Ergebnisse naturwissenschaftlicher Analysen der gotischen Ofenkacheln aus Český Krumlov, PA XLV, 175–222.
[8] FIŠER, B., 1921: Uherské Hradiště. Uherské Hradiště.
[9] GREGEROVÁ, M. a kol., 2010: Gregerová, M.–Čopjaková, R.–Beránková, V.–Bibr, P.–Goš, V.–Hanuláková, D.–Hložek, M.–Holubová-Závodná, B.–Kristová, L.–Kuljovská, Z.–Macháček, J.–Mazuch, M.–Procházka, R.–Škoda, R.–Všianský, D., Petroarcheologie keramiky v historické minulosti Moravy a Slezska. Brno.
[10] GRUIA, A. M., 2013: Religious Representations on Stove Tiles from the Medieval Kingdom of Hungary. Cluj-Napoca.
[11] HEEGE, A. et al., 1998: Heege, A.–Heidrich, R.–Kamphowe, T.–Leers, K.–Paetzhold, D.–Schlütz, F.–Schulze-Rehm, C.–Wilderding, U., Einbeck – Negenborner Weg I. Naturwissenschaftliche Studien zu einer Töpferei des 12. und frühen 13. Jahrhunderts in Niedersachsen. Keramiktechnologie, Paleoethnobotanik, Pollenanalyse, Archäozoologie. Isensee Verlag.
[12] HLOŽEK, M.–JORDÁNKOVÁ, H.–LOSKOTOVÁ, I., 2018: The provenance of raw materials for the manufacture of a knight stove from Petrov, Brno – Provenience surovin k výrobě rytířských kamen z brněnského Petrova, AH 43, 491–509. https://doi.org/10.5817/AH2018-2-10
[13] HLOŽEK, M.–LOSKOTOVÁ, I., 2014: Zdroje keramických surovin brněnské kachlové produkce 15. století – Sources of Raw Ceramic Materials of Tile Production in Brno in the 15th Century, AH 39, 139–153.
[14] HOLL, I., 1995: Neutronenaktivierungsanalyse mittelaterlicher Ofenkacheln II, Acta Archaeologica Academiae Scientiarum Hungaricae 47, 257–294.
[15] HOLL, I., 2001: Spätgotische Öfen aus Österreich. Mittelalterliche Ofenkacheln in Ungarn IX., Acta Archaeologica-Academiae Scientiarum Hungaricae 52, 353–414.
[16] HOLL, I.–BALLA, M., 1994: Neutronenaktivierungsanalyse mittelaterlicher Ofenkacheln, Acta Archaeologica Academiae Scientiarum Hungaricae 46, 381–404.
[17] JANIŠ, D.–VRLA, R. a kol., 2018: Hrady Zlínského kraje. Lukov.
[18] KOHOUTEK, J., 1988: Vznik a vývoj středověkých opevněných center na jihovýchodní Moravě ve 12.–15. století. Kandidátská disertační práce. Brno.
[19] KOHOUTEK, J., 1994: Hrady jihovýchodní Moravy. Zlín.
[20] KOHOUTEK, J.–NOVOTNÝ, J., 1989: Průzkumná sondáž v areálu hradu Buchlova, k. ú. Buchlovice (o. Buchlovice, okr. Uherské Hradiště), PV 1986, 75.
[21] KOVÁČIK, P.–VESELÁ, P., 2009: Stove tiles from Starý Bohumín – Kachle ze Starého Bohumína, Studies in Post-Medieval Archaeology 3, 289–302.
[22] KVIETOK, M.–MÁCELOVÁ, M., 2013: Krása kachlíc. Katalog výstavy. Vzácne neskorogotické a renesančné kachlice. Banská Bystrica.
[23] LOSKOTOVÁ, I., ed., 2021: Zdroje a šíření vybraných komodit keramické produkce vrcholného a pozdního středověku – Sources and distribution of selected high and late medieval pottery products. Brno. https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M210-9920-2021
[24] LOSKOTOVÁ, I. a kol., 2024: Loskotová, I.–Dejmal, M.–Menoušková, D.–Nosek, V.–Slavíček, K.– Šimík, J., Unikátní soubor kamnových kachlů z Veselí nad Moravou – Unique Set of Stove Tiles from Veselí nad Moravou, AH 49, 733–766.
[25] LOSKOTOVÁ, I.–HLOŽEK, M., 2016: Příspěvek k mobilitě v kamnářském řemesle – Contribution to mobility in stove-making, AH 41, 449–460. https://doi.org/10.5817/AH2016-2-23
[26] LOSKOTOVÁ, I.–SCHENK, Z., 2020: Gotické, renesanční a raně barokní kachle Přerovska. Dávné příběhy zobrazené v reliéfech kachlových kamen. Výběrový katalog. Přerov, Brno.
[27] MÁCELOVÁ, M., 1998: Kachľová pec z 15. storočia z Banskej Bystrice. In: Studia Archaeologica Slovaca Mediaevalia I, 85–96. Bratislava.
[28] MATEJKA, M.–ŠIMKOVIC, M.–JANURA, T., 2013: Hrad Korlátka: sprievodca po zrúcanine hradu. Bratislava.
[29] MENOUŠKOVÁ, D., 2003: Málo známá kolekce reliéfně zdobených pozdně středověkých kachlů z Dambořic, Slovácko 44 (2002), 183–223.
[30] MENOUŠKOVÁ, D., 2003a: Předhabánská kachlová produkce z Dambořic (okr. Hodonín). Unikátní série renesančních komorových kachlů a sekundárního kadlubu – Kachelproduktion aus Dambořice (Bez. Hodonín) vor den Habanerfayencen einzigartige Kollektion von Renaissance kammerkacheln und einer sekundären Form, AH 28, 561–574.
[31] MENOUŠKOVÁ, D., 2004: Portrétní a žánrové kachle z Dambořice. Renesanční horizont dambořické kamnářské produkce, Slovácko 45 (2003), 173–210.
[32] MENOUŠKOVÁ, D., 2008: Portrétní kachle. In: Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska (Menoušková, D.–Měřínský, Z. edd.), 72–88. Uherské Hradiště.
[33] MENOUŠKOVÁ, D., 2011: Městská heraldika na kachlích ze sbírky Slováckého muzea, Slovácko 52 (2010), 161–173.
[34] MENOUŠKOVÁ, D., 2016: Dva raně novověké kachlové motivy z Uherského Hradiště, Slovácko 57 (2015), 151–159.
[35] MENOUŠKOVÁ, D., 2018: Nad mikropetrografickým a makroskopickým rozborem středověkých kachlů z Uherského Hradiště a hradu Lukova, Slovácko 59 (2017), 163–174.
[36] MENOUŠKOVÁ, D., 2022: Kachle se znaky panských rodů ze starších archeologických výzkumů v Uherském Hradišti a v Uherském Brodě, Slovácko 63 (2021), 123–144.
[37] MENOUŠKOVÁ, D., 2022a: Obrácení Šavla – sv. Pavla na reliéfním kachli z Uherského Hradiště, Otakarovy ulice. K výtvarným a technologickým aspektům málo obvyklého kachlového reliéfu – The conversion of Saul – St. Paul on a relief tile from Uherské Hradiště, Otakarova Street. On the artistic and technological aspects of a less usual tile relief, AH 47, 309–322. https://doi.org/10.5817/AH2022-1-14
[38] MENOUŠKOVÁ, D.–SLAVÍČEK, K., 2023: Iconographic and special links of Uherské Hradiště tiles from the end of the 15th and the mid-16th century – Ikonografické a prostorové vazby uherskohradišťské kachlové produkce konce 15. až poloviny 16. století, AH 48, 257–285. https://doi.org/10.5817/AH2023-1-12
[39] MENOUŠKOVÁ, D.–ŠIMÍK, J., 2023: K interpretaci kachlů s heraldickými náměty z Uherského Brodu, nároží Masarykova náměstí a Komenského ulice, Slovácko 64 (2022), 193–216.
[40] MENOUŠKOVÁ, D.–ŠIMÍK, J., 2024: Komorové kachle z Uherského Brodu, nároží Masarykova náměstí a Komenského ulice, Slovácko 65 (2023), 119–145.
[41] MENOUŠKOVÁ, D.–VITANOVSKÝ, M., 2007: Beránek boží a evangelisté na kachlích z Uherského Hradiště (?), Kroměříže a Lukova. Příspěvek ke studiu kulturně historických a technologických aspektů jednoho motivu kachlového reliéfu, Slovácko 48 (2006), 137–151.
[42] MENOUŠKOVÁ, D.–VITANOVSKÝ, M., 2007a: Kachel s reliéfem sv. Petra ze Strážnice, Uherského Hradiště (?) a hradu Buchlova, Okolo Strážnice. Sborník Městského muzea ve Strážnici 2007, 22–34.
[43] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1997: Ždánicko ve středověku. In: Stuchlík, S.–Klanica, Z.–Měřínský, Z., Pravěk a středověk Ždánicka, 59–91. Brno.
[44] MĚŘÍNSKÝ, Z., ed., 2011: Výrobní a technologické aspekty středověkých a raně novověkých komorových kachlů. Archaeologia mediaevalis Moravica et Silesiana. Brno.
[45] MICHELAKI, K.–HUGHES, M. J.–HANCOCK, R. G. V., 2013: On establishing ceramic chemical groups: exploring the influence of data analysis methods and the role of the elements chosen in analysis, Open Journal of Archaeometry 1(1), e1. https://doi.org/10.4081/arc.2013.e1
[46] MICHNA, P. J., 1976: Melická skupina gotických kachlů, Umění XXIV, 148–158.
[47] MILOŠ, S.–MICHNA, P.–SEDLÁČKOVÁ, H., 1998: Pozdněgotické a renesanční kachle ze zámku v Hranicích. Olomouc – Hranice.
[48] MITTENDORF, E., 2012: Using Ceramics as and Indicator for Economic Specialization and Social Stratification. In: Hochmittelalterliche Keramik am Rhein. Eine Quelle für Produktion und Alltag des 9. bis 12. Jahrhunderts (Grunwald, L.–Pantermehl, H.–Schreg, R., edd.), 239–250. Mainz: Verlag des Römisch-Germanischen Zentralmuseums.
[49] PAJER, J., 1983: Počátky novověké keramiky ve Strážnici. Strážnice.
[50] PAJER, J. a kol., 2002: Strážnice. Kapitoly z dějin města. Strážnice.
[51] PAVLÍK, Č., 2008: Náboženské motivy. In: Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska (Menoušková, D.–Měřínský, Z. edd.), 9–35. Uherské Hradiště.
[52] PAVLÍK, Č., 2017: Velký obrazový atlas gotických kachlových reliéfů. Čechy, Morava, české Slezsko. Praha.
[53] PAVLÍK, Č., 2023: Výběrový katalog kachlů z hradu Lukova. Spolek přátel Lukova. Lukov.
[54] PAVLÍK, Č.–VITANOVSKÝ, M., 2004: Encyklopedie kachlů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Ikonografický atlas reliéfů na kachlích gotiky a renesance. Praha.
[55] PLAČEK, M.–DEJMAL, M. a kol., 2015: Veselí nad Moravou. Středověký hrad v říční nivě. Brno.
[56] PROCHÁZKA, R., 1979–1981: Uherské Hradiště, Otakarova ul. Evidence nálezů. [nedatováno] Uherské Hradiště, Otakarova ul., parcela č. 129. Popis nálezové situace II středověk, renesance. Rkp. ulož. v archivu Slováckého muzea.
[57] PROCHÁZKA, R., 1997: Uherské Hradiště – Zelný trh 19995–1996. Rkp. nálezové zprávy 637/99, ulož. v archivu archeologického oddělení Slováckého muzea.
[58] QUINN, P. S. et al., 2013: Ceramic Petrography: The Interpretation of Archaeological Pottery & Related Artefacts in Thin Section. Oxford. https://doi.org/10.2307/j.ctv1jk0jf4
[59] RÖMER-STREHL, CH.–GEBEL, A.–FRISCHAT, G. H.–KRABATH, S., 2005: Werkstoffwissenschaftliche Untersuchungen an bleiglasierten mittelalterlichen Scherben aus der Töpfereiwüstung Bengerode bei Fredelsloh, Ldkr. Northeim, Die Kunde. Zeitschrift für niedersächsische Archäologie, Neue Folge, Band 56 – Jahrgang 2005, 177–190.
[60] RZEZNIK, P.–STOKSIK, H., 2011: Problem of the glazed ceramics production in the pottery of medieval Silesia, AR LXIII, 466–484.
[61] SAUER, R. – WAKSMAN, S. Y., 2005: Laboratory investigations of selected medieval sherds from the Artemision in Ephesus. In: Spätantike und Mittelalterliche Keramik aus Ephesos (Archaologische Forschungen 13), Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften (Krinzinger, F., ed.), 51–66. Vienna.
[62] SCHENK, Z., 2020: Soubor pozdně gotických kachlů z opatského domu bývalého cisterciáckého kláštera Velehrad, Slovácko 61 (2019), 105–125.
[63] SLAVÍČEK, K., 2023: Ceramic petrography and the study of artefacts using instrumental methods. Disertační práce obhájená na Ústavu geologických věd Masarykovy univerzity. Nepublikováno.
[64] SMETÁNKA, Z., 1968: Technologie výroby českých kachlů od počátku 14. do počátku 16. století, PA LIX, 543–578.
[65] ŠIMKOVIC, M., 2009: Plavecký hrad: stručný sprievodca po zrúcanine hradu. Bratislava.
[66] ŠIMKOVIC, M., 2011: Hrad Branč. Sprievodca po zrúcanine hradu. Bratislava.
[67] ŠTARHA, I., 1999: Dějinný vývoj Veselska. In: Veselsko (Nekuda, V., ed.), 65–82. Brno.
[68] TĚSNOHLÍDKOVÁ, K.–SLAVÍČEK, K., 2021: Keramika jako řemeslný výrobek. In: Čapek, L.–Procházka, R.–Sedláčková, L., Trojí život středověké keramiky. Katalog k výstavě, 4–16. Plzeň.
[69] VITANOVSKÝ, M., 2001: Dřevo a hlína v procesu vzniku středověkého kachle – Ton und Holz im Entstehungsprozess der mittelalterlichen Kachel, AH 26, 403–409.
[70] VITANOVSKÝ, M., 2008: Tvorba a výroba gotických a renesančních kachlů. In: Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska (Menoušková, D.–Měřínský, Z., edd.), 6. Uherské Hradiště.
[71] VITANOVSKÝ, M.–HAZLBAUER, Z., 1995: Příspěvek k výrobě pozdně gotických kachlových matric – otázky výtvarné formy a technologie – Beitrag zum Erzeugnis der spätgotischen Kachelmatrizen – Fragen der bildenden Form und Technologie, AH 20, 539–550.
[72] VITANOVSKÝ, M.–MENOUŠKOVÁ, D., 2010: Kachlové formy z Prostějova – Kostelecké ulice. K technologickým a tvůrčím otázkám vzniku renesančních kachlových reliéfů – Stove tile moulds from Kostelecká St. in Prostějov (Central Moravia). On technological and creative issues relating to the rise of Renaissance stove tile reliefs, AR LXII, 680–695.
[73] VRBAS, J., 1930: Ždánsko: Zeměpisný a dějepisný popis: se 190 vyobrazeními a 3 barvotisky. Ždánice.
[74] VRBAS, J., 1936: Toufaři na Ždánsku a ždánská keramika. Ždánice.
[75] VRBAS, J., 1943: Zprávy české keramické společnosti. Praha.
[76] WILLMOTT, H., 2005: Tudor Dining: Object and Image at the Table. In: Consuming Passions. Dining from Antiquity to the Eighteenth Century (Carroll, M.–Hadley, D.– Willmott, H., edd.), 121–142. Tempus.
[77] ZEMEK, M., ed., 1972: Uherský Brod: minulost i současnost slováckého města. Brno.
[78] ZEMEK, M., 1992: Místopis. Uherský Brod. In: Uherskohradišťsko. Vlastivěda moravská (Nekuda, V., ed.), 744–763. Brno.
[79] ŽEGKLITZ, J., 2019: Kachle z dílny hrnčíře Adama Špačka (1531–1572) na Novém Městě pražském. Archaeologica Pragensia – Supplementum 5. Praha.
[80] ŽEGKLITZ, J.–ZAVŘEL, J., 2004: Nové nálezy kamnářských výrobků s portrétem Jana Husa. Příspěvek k poznání výroby českých renesančních kachlů – New finds of stove-maker's wares bearing a portrait of Jan Hus. A contribution to an udnerstanding of Czech Renaissance stove tile production, AR LVI, 591–618.
[81] Česká geologická služba, 2024: Geologická mapa 1 : 50 000. Dostupné z https://mapy.geology.cz/geocr50/, cit. 15. 2. 2024.
[82] II. vojenské (Františkovo) mapování - Morava, mapový list O_12_V, http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=2vm&map_region=mo&map_list=O_12_V, cit. 15. 2. 2024.