Koncepce střední Evropy v slovansko-maďarských souvislostech

Příspěvek pojednává o maďarských koncepcích střední Evropy a ukazuje na jisté maďarsko-slovenské vazby. Myšlenka velkého Uherska, které zahrnuje rovněž Slovensko, sloužila jako pozitivní příklad koexistence různých národů uvnitř multietnického uherského státu. V kontextu literární vědy vznesli maďarští komparatisté otázku střední Evropy jako vědecký problém (S. Eckhardt, G.M. Vajda, G. Hegedüs, G. Kemény, J. Hankiss aj.). V 80. letech 20. století koncept střední Evropy oživili inteletuálové, většinou disidenti a spisovatelé z bývalého Československa, Polska a Maďarska. Kromě Kunderova eseje Tragédie střední Evropy (1984) to byl zvláště G. Konrád, jenž ve své práci Antipolitik. Mitteleuropäischer Meditationen (1985) spojil středoevropskou identitu se skepsí a ironií, jakož i kulturní a politickou přináležitostí k Západu.

The paper deals with the Hungarian conception of central Europe and indicates some HungarianSlavonic relationships. The idea of great Hungary, which included also Slovakia, served as a positive example of coexistence of various nationalities within the multiethnic Hungarian state. In the context of literary studies, Hungarian comparatists have raised the question of central Europe as a scientific problem (S. Eckhardt, G.M. Vajda, G. Hegedüs, G. Kemény, J. Hankiss, etc.). In the 1980s, the concept of central Europe was revived by the intellectuals, mostly the dissidents and writers from the then Czechoslovakia, Poland and Hungary. Alongside M. Kundera's essay The Tragedy of Central Europe (1984), it was especially G. Konrád who in his Antipolitik. Mitteleuropäischer Meditationen (1985) associated the central-European identity with scepticism and irony as well as with its cultural and political belonging to the West.