Název: Vzťah medzi osobnostnými charakteristikami a subjektívne vnímanie záťaže učiteľov pôsobiacich na základných a stredných školách
Zdrojový dokument: Klinická psychologie a osobnost. 2012, roč. 1, č. 1, s. 79-85
Rozsah
79-85
-
ISSN1805-6393 (print)2336-4432 (online)
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/125964
Type: Článek
Jazyk
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Ak učiteľ nedokáže primeraným spôsobom zvládať stres a riešiť náročné životné situácie vo svojom pracovnom prostredí, je predpoklad, že sa znásobuje subjektívne vnímanie záťaže a kvalita jeho výkonov má klesajúcu tendenciu. Podobne ako väčšina pomáhajúcich profesií aj učitelia patria do rizikovej skupiny, ktorá je ohrozená v nemalej miere syndrómom vyhorenia. Príčiny jeho vzniku sú rôzne – či už vyplývajúce z vonkajšieho prostredia alebo osobné. Avšak dôležitým prediktorom syndrómu vyhorenia je osobnosť učiteľa a miera subjektívneho vnímania záťaže každého jedného z nich. V našom príspevku sa venujeme hlavne zisťovaniu súvislosti a koreláciami medzi osobnostnými charakteristikami učiteľov a ich vnímaním záťaže, ktorej sú vystavení pri plnení pracovných povinností. Osobnostné charakteristiky sme merali NEO-m a Meisterov dotazník bol použitý na zisťovanie subjektívnej miery záťaže. Prieskumu sa zúčastnilo 36 učiteliek základných a stredných škôl.
Reference
[1] Čáp, J., & Mareš, J. (2001). Psychologie pro učitele. Praha: Portál.
[2] Henning, C., & Keller, G. (1999). Antistresový program pro učitele: projevy, příčiny a způsoby překonání stresu z povolání. Praha: Portál.
[3] Holeček, V. (2001). Učitelské stresory. Stres. Stiahnuté z: http://www.fek.zcu.cz/cz/cecev/mes_mat/stres/stresory.htm.
[4] Hřebíčková, M., & Urbánek, T. (2001). NEO pětifaktorový osobnostní inventář (podle NEO Five – Factor Inventory P. T. Costy a R. R. McCraee). Praha: Testcentrum.
[5] Křivohlavý, J. (1998). Jak neztratit nadšení. Praha: Grada Publishing.
[6] Kyriacou, Ch. (1996). Klíčové dovednosti učitele. Praha: Portál.
[7] Kyriacou, Ch. (2001). Teacher stress: directions for future research. Educational Review [online], 53(1), pp. 27-35. Staženo 21. Listopadu, 2011, z: http://www.eric.ed.gov/ERICWebPortal/search/detailmini.jsp?_nfpb=true&_&ERICExtSearch_SearchValue_0=EJ622519&ERICExtSearch_SearchType_0=no&accno=EJ622519 | DOI 10.1080/00131910120033628
[8] Míček, L., & Zeman, V. (1992). Učitel a stres. Brno: Masarykova univerzita.
[9] Miltáková, M. (2004). Stres a záťaž v práci učiteľov. Diplomová práca, Banská Bystrica. Nepublikované.
[10] Miškolciová, L. (2008). Syndróm vyhorenia u učiteľov základných škôl a možnosti jeho prevencie. Banská Bystrica: Univerzita Mateja Bela v Banskej Bystrici, Pedagogická fakulta, Občianske združenie Pedagóg.
[11] Paulík, K. (1995). Psychologické aspekty pracovní spokojenosti učitelů. Ostrava: Ostravská univerzita.
[12] Průcha, J. (2002). Učitel. Současné poznatky o profesi. Praha: Portál.
[13] Rosa, V. (2003). Učiteľ a jeho profesia – problémy a perspektívy. Stihnuté z: http://www.cpvp.sk/dokumenty/ucitel2003.doc.
[14] Řehulka, E., & Řehulková, O. (1998). Problematika tělesné a psychické zátěže při výkonu učitelského povolání. In E. Řehulka & O. Řehulková (Eds.), Učitelé a zdraví 1, (pp. 99-104). Brno: Nakladatelství Pavel Křepela.
[15] Turek, I. (1999). Návrh systému vzdelávania pedagogických pracovníkov. In I. Turek, M. Zeman, & E. Jakubcová, Návrh systému vzdelávania pedagogických pracovníkov v SR, (pp. 127-128). Bratislava : Metodické centrum v Bratislave.
[2] Henning, C., & Keller, G. (1999). Antistresový program pro učitele: projevy, příčiny a způsoby překonání stresu z povolání. Praha: Portál.
[3] Holeček, V. (2001). Učitelské stresory. Stres. Stiahnuté z: http://www.fek.zcu.cz/cz/cecev/mes_mat/stres/stresory.htm.
[4] Hřebíčková, M., & Urbánek, T. (2001). NEO pětifaktorový osobnostní inventář (podle NEO Five – Factor Inventory P. T. Costy a R. R. McCraee). Praha: Testcentrum.
[5] Křivohlavý, J. (1998). Jak neztratit nadšení. Praha: Grada Publishing.
[6] Kyriacou, Ch. (1996). Klíčové dovednosti učitele. Praha: Portál.
[7] Kyriacou, Ch. (2001). Teacher stress: directions for future research. Educational Review [online], 53(1), pp. 27-35. Staženo 21. Listopadu, 2011, z: http://www.eric.ed.gov/ERICWebPortal/search/detailmini.jsp?_nfpb=true&_&ERICExtSearch_SearchValue_0=EJ622519&ERICExtSearch_SearchType_0=no&accno=EJ622519 | DOI 10.1080/00131910120033628
[8] Míček, L., & Zeman, V. (1992). Učitel a stres. Brno: Masarykova univerzita.
[9] Miltáková, M. (2004). Stres a záťaž v práci učiteľov. Diplomová práca, Banská Bystrica. Nepublikované.
[10] Miškolciová, L. (2008). Syndróm vyhorenia u učiteľov základných škôl a možnosti jeho prevencie. Banská Bystrica: Univerzita Mateja Bela v Banskej Bystrici, Pedagogická fakulta, Občianske združenie Pedagóg.
[11] Paulík, K. (1995). Psychologické aspekty pracovní spokojenosti učitelů. Ostrava: Ostravská univerzita.
[12] Průcha, J. (2002). Učitel. Současné poznatky o profesi. Praha: Portál.
[13] Rosa, V. (2003). Učiteľ a jeho profesia – problémy a perspektívy. Stihnuté z: http://www.cpvp.sk/dokumenty/ucitel2003.doc.
[14] Řehulka, E., & Řehulková, O. (1998). Problematika tělesné a psychické zátěže při výkonu učitelského povolání. In E. Řehulka & O. Řehulková (Eds.), Učitelé a zdraví 1, (pp. 99-104). Brno: Nakladatelství Pavel Křepela.
[15] Turek, I. (1999). Návrh systému vzdelávania pedagogických pracovníkov. In I. Turek, M. Zeman, & E. Jakubcová, Návrh systému vzdelávania pedagogických pracovníkov v SR, (pp. 127-128). Bratislava : Metodické centrum v Bratislave.