Název: Počátky budování přemyslovského státu a jeho centra – synchronizace výpovědi archeologických pramenů a její interpretace
Variantní název:
- The beginnings of the Přemyslid state and its centres : synchronization of archaeological sources and their interpretation
- Die Anfänge des Přemyslidenstaates und seine Zentren – Synchronisierung der Aussagen archäologischer Quellen und ihre Interpretation
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2013, roč. 38, č. 1, s. 7-25
Rozsah
7-25
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/128306
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Archeologie má pro studium období geneze raného českého státu specifické prameny, s jejichž pomocí může v krystalizačním jádru Čech postihnout některé fáze jeho vzniku i některé jevy, které jej provázejí. Takovými prameny mohou být například vybrané nosné stratigrafie z historicky známých přemyslovských center. Součástí těchto stratigrafií jsou shora uzavřené horizonty, vesměs vzniklé při výstavbě či přestavbě fortifikací. Na jejich základě byly vymezeny nejstarší vývojové fáze těchto lokalit. Komparace keramického inventáře ukázala, že v počátcích jejich existence je jejich vývoj zcela synchronní. Díky dostupným datům absolutní chronologie bylo možné dílčí vývojové fáze tohoto synchronního procesu rámcově propojit s časovou osou, v měřítku studovaného regionu upřesnit chronologii keramiky daného období a konfrontovat interpretaci archeologického záznamu konkrétních událostí s poznáním historiografickým.
Archaeology can lean on specific sources in the study of the birth of the early Czech state. With the help of these sources, researchers are able to define some of the phases in the evolution of the Czech state crystallizing in the heart of Bohemia, as well as some phenomena accompanying it. The sources include, for example, selected stratigraphies horizons without younger contamination that from Přemyslid strongholds known from historical sources. Parts of these stratigraphies are archaeological horizons that chiefly originated during the construction or reconstruction of fortifications. On their basis, the earliest developmental phases of these locations have been defined. The comparison of pottery has shown that in the early stages of their existence these locations developed in parallel. Thanks to absolute chronology data, it is possible to match the individual developmental phases of this parallel process to a time axis, in order to specify the chronology of pottery in the given period within the investigated region, and to compare the interpretations of archaeological records of concrete events with historiography results.
Note
Příspěvek byl zpracován v rámci projektu AV0Z80020508.
Der vorliegende Beitrag wurde im Rahmen des Förderprojektes AV0Z80020508 ausgearbeitet.
Reference
[1] BARTOŠKOVÁ, A., 1999: Zánikový horizont budečské akropole (Ke chronologii raně středověké keramiky) – Der Untergangshorizont des Akropolisburgwalls von Budeč (Zur Chronologie der frühmittelalterlichen Keramik), AR LI, 726–739.
[2] BARTOŠKOVÁ, A., 2003: Revizní analýza archeologické situace u rotundy sv. Petra a Pavla na Budči – Revisionsanalyse der archäologischen Situation bei der St.-Peter-und-Paul-Kirche in Budeč, PA XCIV, 183–218.
[3] BARTOŠKOVÁ, A., 2004: K vývoji vnitřního opevnění na Budči – Zur Entwicklung der Innenbefestigung von Budeč, AR LVI, 763–797.
[4] BARTOŠKOVÁ, A., 2010: Budeč – ein bedeutendes Machtzentrum des frühen böhmischen Staates, Zeitschrift für Archäologie des Mittelalters 38, Verlag Dr. Rudolf Habelt GmbH, Bonn, 85–159.
[5] BOHÁČOVÁ, I., 1993: Několik poznámek ke studiu (raně) středověké keramiky. Příspěvek do diskuse – Einige Bemerkungen zum Studium der (früh)mittelalterlichen Keramik. Beitreg zur Diskussion, AR XLV, 508–518.
[6] BOHÁČOVÁ, I., 1994: Několik poznámek k opevnění Pražského hradu na sklonku raného středověku a k současnému stavu jeho poznání – Einige Bemerkungen zur Befestigung der Prager Burg am Ende des Frühmittelalters – Der Zeitgenossische Zustand der Erkenntnisse, AH 19, 9–18.
[7] BOHÁČOVÁ, I., 1996: Praha – Hrad, Severní trakt, suterén někdejších Rudolfových koníren I., NZ ulož. v archivu ARÚ AV ČR, Praha, č. j. 1555/96.
[8] BOHÁČOVÁ, I., 1996a: Nejstarší horizonty Severního traktu Pražského hradu a jejich keramický inventář. In: Slowiansczyzna w Europie sredniowiecznej 1. Wrocław, 215–325.
[9] BOHÁČOVÁ, I., 1996b: Nejstarší stratifikovaná keramika a studium hradištního opevnění Pražského hradu – Die älteste stratigraphierte Keramik und das Studium der frühmittelalterllichen Befestigung der Prager Bur, AH 21, 483–492.
[10] BOHÁČOVÁ, I., 1998: K problematice výpovědi stratigrafického vývoje Pražského hradu – Zur Problematik der Aussage von der stratigrafischen Entwicklung der Prager Burg, AR 50, 672–688.
[11] BOHÁČOVÁ, I., 2001: Pražský hrad a jeho nejstarší fortifikační systémy – Die Prager Burg und ihre ältesten Befestigungssysteme. In: Mediaevalia archaeologica 3 (Ježek, M.–Klápště, J., edd.), 179–301. Praha.
[12] BOHÁČOVÁ, I., 2008: The archaeology of the dawn of Prague. In: Burg – Forburg – Suburbium. Zum Problematik der Nebenareale frűhmittelalterlicher Zentren. ITM 7 (Boháčová, I.–Poláček, L., edd.), 103–119. Brno.
[13] BOHÁČOVÁ, I., 2011: Prague, Budeč and Boleslav. The reflection of state formation in Early Medieval archaeological sources. In: Macháček, J.–Ungerman, Š., Frühgeschichtliche Zentralorte in Mitteleuropa, Studien zur Archäologie Europas 14, 371–395. Bonn.
[14] BOHÁČOVÁ, I. a kol., 1988: Předběžné výsledky výzkumu Pražského hradu – Vorläufige Ergebnisse der Erforschung der Prager Burg in den Jahren 1980–87, AH 13, 173–193.
[15] BOHÁČOVÁ, I.–ČIHÁKOVÁ, J., 1994: Gegenwärtiger Stand des Entwicklungsschemas der Prager frühmittelalterlichen Keramik aus den ältesten Entwicklungsphasen der Prager Burg und Ihrem Suburbium auf dem linken Moldau-Ufer. In: Slawische Keramik in Mitteleuropa vom 8. bis zum 11. Jahrhundert. ITM 1 (Staňa, Č., ed.), 173–177. Brno.
[16] BOHÁČOVÁ, I.–HERICHOVÁ, I., 2009: Raně středověký sídelní areál v západní části hradčanského ostrohu – The Early Medieval settlement area in the western part of the Hradčany promontory, Archeologica Pragensia 19, 257–308.
[17] BOHÁČOVÁ, I.–KAŠPAR, V., v tisku: Proměny hrnčířské produkce v pražské sídelní aglomeraci od raného do vrcholného středověku (9.–15. stol.). Praha archeologická. Praha.
[18] DIE CHRONIK DER BÖHMEN, 1923: Die Chronik der Böhmen des Cosmas von Prag, MGH SRG NS II (Bretholz, B., ed.). Berlin 1923.
[19] ČIHÁKOVÁ, J., 1984: Pražská keramika 11.–13. století, Archaeologica Pragensia 5, 257–262.
[20] ČIHÁKOVÁ, J., 2001: Raně středověké fortifikace na jižním okraji pražského levobřežního podhradí – Frühmittelalterliche Beffestigung an der Südgrenze des prager Suburbiums (linkes Moldauufer). In: Mediaevalia archaeologica 3 (Ježek, M.–Klápště, J., edd.), 29–135. Praha.
[21] DVORSKÁ, J.–BOHÁČOVÁ, I., 1999: Das historische Holz im Kontext der archäologischen Untersuchungen der Prager Burg. In: Probleme der mitteleuropäischen Dendrochronologie und naturwissenschaftliche Beiträge zur Talaue der March, ITM 5 (Poláček, L.–Dvorská, J., edd.), 55–67. Brno.
[22] FROLÍK, J., 2002: Zpráva o záchranném archeologickém výzkumu provedeném na základě smlouvy č. 7023/01 na lokalitě Praha – Pražský hrad, Střední křídlo, ulož. v archivu ARÚ AV ČR, Praha, č. j. 6029/02.
[23] FROLÍKOVÁ, D., 2009: Die Anfänge der Prager Burg im Lichte neuer archäologischer Ausgrabungen. In: Biermann, F.–Kersting, T.–Klammt, A., Siedlungsstrukturen und Burgen im westslawischen Raum. Beiträge zur Ur- und Frühgeschichte Mitteleuropas 52, 65–76. Langenweissbach.
[24] FROLÍKOVÁ, D., 2011: Nové poznatky k vývoji příčného opevnění Pražského hradu – výsledky výzkumu ve Středním křídle Pražského hradu v roce 2010 – Neue Erkenntnisse zur Entwicklung einer Querbefestigung der Prager Burg – Grabungsergebnisse im Mittelflügel der Prager Burg im Jahr 2010, AH 36, 177–191.
[25] HRDLIČKA, L., 1993: Poznámky k chronologii pražské raně středověké keramiky – Bemerkungen zur Chronologie der Prager mittelalterlichen Keramik, AR XLV, 93–112.
[26] HRDLIČKA, L., 1997: K výpovědi stratigrafického vývoje Pražského hradu – Zur Aussagekraft der stratigraphischen Entwicklung der Prager Burg, AR XLIX, 649–662.
[27] KYNCL, T. a kol., v tisku: Dvacet let dendrochronologického datování ve středních Čechách a pražská archeologie. Praha archeologická. Praha.
[28] LEGENDA CHRISTIANI, 2012: Legenda Christiani. Vita et passio sancti Wenceslai et sancte Ludmile ave eius – Kristiánova legenda. Život a umučení svatého Václava a jeho báby svaté Ludmily (Ludvíkovský, J., ed.). Praha.
[29] NEUSTUPNÝ, Z., 2008: Frühmittelalterliche Burgwälle im Prager Becken in Bezug auf die Enwicklung und Struktur der Besiedlung. In: Das wirtschaftliche Hinterland der frühmittelalterlichen Zentren. ITM 6 (Poláček, L., ed.), 153–164. Brno.
[30] PAVLŮ, I., 1971: Pražská keramika 12.–13. stol. Praehistorica 4. Praha.
[31] SLÁMA, J., 1988: Střední Čechy v raném středověku. Archeologie o počátcích přemyslovského státu. Praehistorica 14. Praha.
[32] STARÁ BOLESLAV, 2003: Stará Boleslav. Přemyslovský hrad v raném středověku – Stará Boleslav. Přemyslid Stronghold in the early Middle Ages. Mediaevalia archaeologica 5 (Boháčová, I., ed.). Praha.
[33] TŘEŠTÍK, D., 1997: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530–935). Praha.
[34] VARADZIN, L., 2010: K vývoji hradišť v jádru Čech se zřetelem k přemyslovské doméně (příspěvek do diskuse) – On the development of strongholds in the heart of Bohemia in regard to the Přemyslid domain (A Contribution to the Discussion), AR LXII, 535–554.
[2] BARTOŠKOVÁ, A., 2003: Revizní analýza archeologické situace u rotundy sv. Petra a Pavla na Budči – Revisionsanalyse der archäologischen Situation bei der St.-Peter-und-Paul-Kirche in Budeč, PA XCIV, 183–218.
[3] BARTOŠKOVÁ, A., 2004: K vývoji vnitřního opevnění na Budči – Zur Entwicklung der Innenbefestigung von Budeč, AR LVI, 763–797.
[4] BARTOŠKOVÁ, A., 2010: Budeč – ein bedeutendes Machtzentrum des frühen böhmischen Staates, Zeitschrift für Archäologie des Mittelalters 38, Verlag Dr. Rudolf Habelt GmbH, Bonn, 85–159.
[5] BOHÁČOVÁ, I., 1993: Několik poznámek ke studiu (raně) středověké keramiky. Příspěvek do diskuse – Einige Bemerkungen zum Studium der (früh)mittelalterlichen Keramik. Beitreg zur Diskussion, AR XLV, 508–518.
[6] BOHÁČOVÁ, I., 1994: Několik poznámek k opevnění Pražského hradu na sklonku raného středověku a k současnému stavu jeho poznání – Einige Bemerkungen zur Befestigung der Prager Burg am Ende des Frühmittelalters – Der Zeitgenossische Zustand der Erkenntnisse, AH 19, 9–18.
[7] BOHÁČOVÁ, I., 1996: Praha – Hrad, Severní trakt, suterén někdejších Rudolfových koníren I., NZ ulož. v archivu ARÚ AV ČR, Praha, č. j. 1555/96.
[8] BOHÁČOVÁ, I., 1996a: Nejstarší horizonty Severního traktu Pražského hradu a jejich keramický inventář. In: Slowiansczyzna w Europie sredniowiecznej 1. Wrocław, 215–325.
[9] BOHÁČOVÁ, I., 1996b: Nejstarší stratifikovaná keramika a studium hradištního opevnění Pražského hradu – Die älteste stratigraphierte Keramik und das Studium der frühmittelalterllichen Befestigung der Prager Bur, AH 21, 483–492.
[10] BOHÁČOVÁ, I., 1998: K problematice výpovědi stratigrafického vývoje Pražského hradu – Zur Problematik der Aussage von der stratigrafischen Entwicklung der Prager Burg, AR 50, 672–688.
[11] BOHÁČOVÁ, I., 2001: Pražský hrad a jeho nejstarší fortifikační systémy – Die Prager Burg und ihre ältesten Befestigungssysteme. In: Mediaevalia archaeologica 3 (Ježek, M.–Klápště, J., edd.), 179–301. Praha.
[12] BOHÁČOVÁ, I., 2008: The archaeology of the dawn of Prague. In: Burg – Forburg – Suburbium. Zum Problematik der Nebenareale frűhmittelalterlicher Zentren. ITM 7 (Boháčová, I.–Poláček, L., edd.), 103–119. Brno.
[13] BOHÁČOVÁ, I., 2011: Prague, Budeč and Boleslav. The reflection of state formation in Early Medieval archaeological sources. In: Macháček, J.–Ungerman, Š., Frühgeschichtliche Zentralorte in Mitteleuropa, Studien zur Archäologie Europas 14, 371–395. Bonn.
[14] BOHÁČOVÁ, I. a kol., 1988: Předběžné výsledky výzkumu Pražského hradu – Vorläufige Ergebnisse der Erforschung der Prager Burg in den Jahren 1980–87, AH 13, 173–193.
[15] BOHÁČOVÁ, I.–ČIHÁKOVÁ, J., 1994: Gegenwärtiger Stand des Entwicklungsschemas der Prager frühmittelalterlichen Keramik aus den ältesten Entwicklungsphasen der Prager Burg und Ihrem Suburbium auf dem linken Moldau-Ufer. In: Slawische Keramik in Mitteleuropa vom 8. bis zum 11. Jahrhundert. ITM 1 (Staňa, Č., ed.), 173–177. Brno.
[16] BOHÁČOVÁ, I.–HERICHOVÁ, I., 2009: Raně středověký sídelní areál v západní části hradčanského ostrohu – The Early Medieval settlement area in the western part of the Hradčany promontory, Archeologica Pragensia 19, 257–308.
[17] BOHÁČOVÁ, I.–KAŠPAR, V., v tisku: Proměny hrnčířské produkce v pražské sídelní aglomeraci od raného do vrcholného středověku (9.–15. stol.). Praha archeologická. Praha.
[18] DIE CHRONIK DER BÖHMEN, 1923: Die Chronik der Böhmen des Cosmas von Prag, MGH SRG NS II (Bretholz, B., ed.). Berlin 1923.
[19] ČIHÁKOVÁ, J., 1984: Pražská keramika 11.–13. století, Archaeologica Pragensia 5, 257–262.
[20] ČIHÁKOVÁ, J., 2001: Raně středověké fortifikace na jižním okraji pražského levobřežního podhradí – Frühmittelalterliche Beffestigung an der Südgrenze des prager Suburbiums (linkes Moldauufer). In: Mediaevalia archaeologica 3 (Ježek, M.–Klápště, J., edd.), 29–135. Praha.
[21] DVORSKÁ, J.–BOHÁČOVÁ, I., 1999: Das historische Holz im Kontext der archäologischen Untersuchungen der Prager Burg. In: Probleme der mitteleuropäischen Dendrochronologie und naturwissenschaftliche Beiträge zur Talaue der March, ITM 5 (Poláček, L.–Dvorská, J., edd.), 55–67. Brno.
[22] FROLÍK, J., 2002: Zpráva o záchranném archeologickém výzkumu provedeném na základě smlouvy č. 7023/01 na lokalitě Praha – Pražský hrad, Střední křídlo, ulož. v archivu ARÚ AV ČR, Praha, č. j. 6029/02.
[23] FROLÍKOVÁ, D., 2009: Die Anfänge der Prager Burg im Lichte neuer archäologischer Ausgrabungen. In: Biermann, F.–Kersting, T.–Klammt, A., Siedlungsstrukturen und Burgen im westslawischen Raum. Beiträge zur Ur- und Frühgeschichte Mitteleuropas 52, 65–76. Langenweissbach.
[24] FROLÍKOVÁ, D., 2011: Nové poznatky k vývoji příčného opevnění Pražského hradu – výsledky výzkumu ve Středním křídle Pražského hradu v roce 2010 – Neue Erkenntnisse zur Entwicklung einer Querbefestigung der Prager Burg – Grabungsergebnisse im Mittelflügel der Prager Burg im Jahr 2010, AH 36, 177–191.
[25] HRDLIČKA, L., 1993: Poznámky k chronologii pražské raně středověké keramiky – Bemerkungen zur Chronologie der Prager mittelalterlichen Keramik, AR XLV, 93–112.
[26] HRDLIČKA, L., 1997: K výpovědi stratigrafického vývoje Pražského hradu – Zur Aussagekraft der stratigraphischen Entwicklung der Prager Burg, AR XLIX, 649–662.
[27] KYNCL, T. a kol., v tisku: Dvacet let dendrochronologického datování ve středních Čechách a pražská archeologie. Praha archeologická. Praha.
[28] LEGENDA CHRISTIANI, 2012: Legenda Christiani. Vita et passio sancti Wenceslai et sancte Ludmile ave eius – Kristiánova legenda. Život a umučení svatého Václava a jeho báby svaté Ludmily (Ludvíkovský, J., ed.). Praha.
[29] NEUSTUPNÝ, Z., 2008: Frühmittelalterliche Burgwälle im Prager Becken in Bezug auf die Enwicklung und Struktur der Besiedlung. In: Das wirtschaftliche Hinterland der frühmittelalterlichen Zentren. ITM 6 (Poláček, L., ed.), 153–164. Brno.
[30] PAVLŮ, I., 1971: Pražská keramika 12.–13. stol. Praehistorica 4. Praha.
[31] SLÁMA, J., 1988: Střední Čechy v raném středověku. Archeologie o počátcích přemyslovského státu. Praehistorica 14. Praha.
[32] STARÁ BOLESLAV, 2003: Stará Boleslav. Přemyslovský hrad v raném středověku – Stará Boleslav. Přemyslid Stronghold in the early Middle Ages. Mediaevalia archaeologica 5 (Boháčová, I., ed.). Praha.
[33] TŘEŠTÍK, D., 1997: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530–935). Praha.
[34] VARADZIN, L., 2010: K vývoji hradišť v jádru Čech se zřetelem k přemyslovské doméně (příspěvek do diskuse) – On the development of strongholds in the heart of Bohemia in regard to the Přemyslid domain (A Contribution to the Discussion), AR LXII, 535–554.