Název: Príspevok k lokovaniu mesta Kežmarok
Variantní název:
- Beitrag zur Lokalisierung der Stadt Kežmarok
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 1989, roč. 14, č. [1], s. 181-190
Rozsah
181-190
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/139835
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Reference
[1] BEŇKO, J., 1985: Osídlenie severného Slovenska. Košice.
[2] CDS1 = Codex diplomaticus et epistolaris Slovaciae 1, ed. R. Marsina. Bratislava 1971.
[3] CDS1 = Codex diplomaticus et epistolaris Slovaciae 2, ed. R. Marsina. Bratislava 1987.
[4] CDP = Codex diplomaticus patrius (Hazai okmánytár). I—VIII, ed. E. Nagy. Budapestini 1865—1891 (použitý IV. zv., 1867).
[5] FUXHOFFER, D., 1803: Monasteriologia regni Hungariae І, II. Vesprém.
[6] HAIN, G., 1910: Hain Gáspár Löcsei kronikája (reedícia). I. Levoča.
[7] HIESTAND, R., 1972: Papsturkunden für Templer und Johanniter. Göttingen.
[8] HUDÁK, J., 1984: Patrocíniá na Slovensku. Bratislava.
[9] JAVORSKÝ, F.—SLIVKA, M., 1968: Výsledky záchranného výzkumu v Kežmarku. In: Archeologické výskumy a nálezy na Slovensku v roku 1987. Nitra, 1988, s. 122—123.
[10] JUCK, L'., 1984: Výsady miest a mestečiek na Slovensku (1238—1350) I. Bratislava.
[11] KŁOCZOWSKI, J., 1971: Kult św. Michała Archanioła w Polsce średniowiecznej. In: Zezyty Naukowe KUL 14. Lublin, s. 19—27.
[12] KOZÁK, K., 1982: Constructions dans la Hongrie de XII—XVe siécles des ordres de Chevalerie et d Hospitaliers et leur influence. In: Acta arch. Acad. Scient. Hungaricae 34, s. 71—130.
[13] KÚTNIK, J., 1970: Benediktínsko-eremitské tradicie v Popradskej a Hornádskej kotline. Rukopis.
[14] MAROSI, E., 1984: Zum Prinzip des "pars pro toto" in der Architektur des Mittelalters. In: Architektur des Mittelalters. Funktion und Gestalt. Weimar, s. 286—306.
[15] MÜNTER, D. F., 1794: Statutenbuch des Ordens Tempelherren. Berlin.
[16] PÉTERFFY, C., 1742: Sacra concilia ecclesiae romano-catholicae in regno Hungariae celebrata. P. II. Viennae.
[17] POLLA, B., 1971: Kežmarok. Výsledky historickoarcheologického výskumu. Bratislava.
[18] PUŠKÁR, I., 1979: Urbanistický vývoj mesta Kežmarku. In: Pamiatky a príroda č. 2, s. 11—13.
[19] PUŠKÁROVÁ, K. B., 1979: Oprava dominanty Mestskej pamiatkovej rezervácie v Kežmarku. In: Pamiatky a príroda č. 2, s. 20—23.
[20] PROBST, CH., 1969: Helfen und Heilen. Hospital, Firmarie und Arzt des Deutschen Ordens in Preussen bis 1525. Bad Godesberg.
[21] RATKOŠ, P., 1965: Vznik mesta a hradu Kežmarok. In: Československý časopis historický 13, Praha, s. 570—577.
[22] REPP, J., 1928: Zur Geschichte der Elisabethkirche in Kesmark. In: Karpathen Post 49, č. 3, 21. 1.
[23] RUPP, J., 1872: Magyarország helyrajzi története. II. Pest.
[24] RDS1 = Regesta diplomatica nec non epistolaria Slovaciae (zost. V. Sedlák). 1. Bratislava.
[25] SAUER, J., 1924: Symbolik des Kirchengebäudes und seiner Ausstattung in der Auffassung der Mittelalters. Freiburg.
[26] SLIVKA, M., 1987: Rádové domy v štruktúre osídlenia Slovenska a v jeho politických a sociálno-ekonomických vzťahoch (so zameraním na krížovnicke rády). In: Archaeologia historica 12, s. 383—402.
[27] SLIVKA, M., 1990: Svetské a cirkevné determinanty v stredovekom dopravnom systéme na východnom Slovensku. In: Slovenská numizmatika, v tlači.
[28] ŠPIRKO, J., 1937: Kostol sv. Kríža v Kežmarku. Kežmarok.
[29] VOJTAS, J., 1967: Z minulosti křížovníckeho prepoštstva v Lendaku. In: Vlastivedný zborník Spiš 1, s. 57—87.
[30] WEBER, S., 1896: Geschichte der Stadt Leibitz. Kesmark.
[31] WIENAND, A., 1970: Der Johanniter-Orden, der Malteser-Orden. Der ritterliche Orden des hl. Johannes vom Spital zu Jerusalem. Köln.
[32] WILCKE, J., 1860: Geschichte des Ordens der Tempelherren II. Halle.
[33] WIMMER, O., 1966: Handbuch der Namen und helligen mit einer Geschichte des christlichen Kalenders. Innsbruck—Wien—München.
[2] CDS1 = Codex diplomaticus et epistolaris Slovaciae 1, ed. R. Marsina. Bratislava 1971.
[3] CDS1 = Codex diplomaticus et epistolaris Slovaciae 2, ed. R. Marsina. Bratislava 1987.
[4] CDP = Codex diplomaticus patrius (Hazai okmánytár). I—VIII, ed. E. Nagy. Budapestini 1865—1891 (použitý IV. zv., 1867).
[5] FUXHOFFER, D., 1803: Monasteriologia regni Hungariae І, II. Vesprém.
[6] HAIN, G., 1910: Hain Gáspár Löcsei kronikája (reedícia). I. Levoča.
[7] HIESTAND, R., 1972: Papsturkunden für Templer und Johanniter. Göttingen.
[8] HUDÁK, J., 1984: Patrocíniá na Slovensku. Bratislava.
[9] JAVORSKÝ, F.—SLIVKA, M., 1968: Výsledky záchranného výzkumu v Kežmarku. In: Archeologické výskumy a nálezy na Slovensku v roku 1987. Nitra, 1988, s. 122—123.
[10] JUCK, L'., 1984: Výsady miest a mestečiek na Slovensku (1238—1350) I. Bratislava.
[11] KŁOCZOWSKI, J., 1971: Kult św. Michała Archanioła w Polsce średniowiecznej. In: Zezyty Naukowe KUL 14. Lublin, s. 19—27.
[12] KOZÁK, K., 1982: Constructions dans la Hongrie de XII—XVe siécles des ordres de Chevalerie et d Hospitaliers et leur influence. In: Acta arch. Acad. Scient. Hungaricae 34, s. 71—130.
[13] KÚTNIK, J., 1970: Benediktínsko-eremitské tradicie v Popradskej a Hornádskej kotline. Rukopis.
[14] MAROSI, E., 1984: Zum Prinzip des "pars pro toto" in der Architektur des Mittelalters. In: Architektur des Mittelalters. Funktion und Gestalt. Weimar, s. 286—306.
[15] MÜNTER, D. F., 1794: Statutenbuch des Ordens Tempelherren. Berlin.
[16] PÉTERFFY, C., 1742: Sacra concilia ecclesiae romano-catholicae in regno Hungariae celebrata. P. II. Viennae.
[17] POLLA, B., 1971: Kežmarok. Výsledky historickoarcheologického výskumu. Bratislava.
[18] PUŠKÁR, I., 1979: Urbanistický vývoj mesta Kežmarku. In: Pamiatky a príroda č. 2, s. 11—13.
[19] PUŠKÁROVÁ, K. B., 1979: Oprava dominanty Mestskej pamiatkovej rezervácie v Kežmarku. In: Pamiatky a príroda č. 2, s. 20—23.
[20] PROBST, CH., 1969: Helfen und Heilen. Hospital, Firmarie und Arzt des Deutschen Ordens in Preussen bis 1525. Bad Godesberg.
[21] RATKOŠ, P., 1965: Vznik mesta a hradu Kežmarok. In: Československý časopis historický 13, Praha, s. 570—577.
[22] REPP, J., 1928: Zur Geschichte der Elisabethkirche in Kesmark. In: Karpathen Post 49, č. 3, 21. 1.
[23] RUPP, J., 1872: Magyarország helyrajzi története. II. Pest.
[24] RDS1 = Regesta diplomatica nec non epistolaria Slovaciae (zost. V. Sedlák). 1. Bratislava.
[25] SAUER, J., 1924: Symbolik des Kirchengebäudes und seiner Ausstattung in der Auffassung der Mittelalters. Freiburg.
[26] SLIVKA, M., 1987: Rádové domy v štruktúre osídlenia Slovenska a v jeho politických a sociálno-ekonomických vzťahoch (so zameraním na krížovnicke rády). In: Archaeologia historica 12, s. 383—402.
[27] SLIVKA, M., 1990: Svetské a cirkevné determinanty v stredovekom dopravnom systéme na východnom Slovensku. In: Slovenská numizmatika, v tlači.
[28] ŠPIRKO, J., 1937: Kostol sv. Kríža v Kežmarku. Kežmarok.
[29] VOJTAS, J., 1967: Z minulosti křížovníckeho prepoštstva v Lendaku. In: Vlastivedný zborník Spiš 1, s. 57—87.
[30] WEBER, S., 1896: Geschichte der Stadt Leibitz. Kesmark.
[31] WIENAND, A., 1970: Der Johanniter-Orden, der Malteser-Orden. Der ritterliche Orden des hl. Johannes vom Spital zu Jerusalem. Köln.
[32] WILCKE, J., 1860: Geschichte des Ordens der Tempelherren II. Halle.
[33] WIMMER, O., 1966: Handbuch der Namen und helligen mit einer Geschichte des christlichen Kalenders. Innsbruck—Wien—München.