Název: Charakteristika sídliska z prelomu včasného a vrcholného stredoveku v Senci-Svätom Martine
Variantní název:
- Charakteristik der Siedlungen von der Wende des Früh- und Hochmittelalters in Senec-Svätý Martin
- Characteristics of a settlement from the turn of the early and high Middle Ages in Senec-Svätý Martin, Slovakia
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2009, roč. 34, č. [1], s. 639-656
Rozsah
639-656
-
ISSN0231-5823
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/140832
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
V roku 1976–1978 sa na okraji osady Senec-Svätý Martin preskúmalo dedinské sídlisko. Na ploche 450 m2 bolo doložených 21 sídliskových objektov a žľab. K objektom patrí 7 polozemníc, 7 zásobných jám, 3 obilné zásobnice, 2 samostatné pece a 2 ohniská. Na základe analýzy predmetov materiálnej kultúry a typológie objektov možno osídlenie lokality zaradiť do druhej polovice 9. storočia a 11. – prvej polovice 12. storočia. Vnútornú chronológiu osídlenia lokality ani jej skutočný rozsah nebolo možné spoľahlivým spôsobom priblížiť. Dôvodom je obmedzená plocha areálu, ktorý nebol odkrytý plošne, ale sondážnou metódou.
In 1976–1978 a settlement found on the edge of the village of Senec-Svätý Martin was researched. An area of 450 m2 contained 21 settlement features and a trench. To the features belong 7 half-sunken buildings, 7 storage pits, 3 grain storage pits, 2 individual furnaces and 2 fireplaces. Analysis of the cultural artefacts excavated and the types of houses has shown that the settlement was inhabited between the second half of the 9th century and the 11th/early 12th century. The internal chronology of the settlement of the location and its actual extent could not be reliably demonstrated. One reason was limited space; the area was not excavated blanket-fashion but only by means of probes.
Reference
[1] BARTOŠKOVÁ, A., 1986: Slovanské depoty železných předmětů v Československu, Studie AÚ ČSAV v Brně, roč. XIII, sv. 2. Praha.
[2] BERANOVÁ, M., 1980: Zemědělství starých Slovanů. Praha.
[3] DOSTÁL, B., 1975: Břeclav-Pohansko IV. Velkomoravský velmožský dvorec. Brno.
[4] FUSEK, G., 2000: Torzo stredovekého sídliska v Bielovciach, SlArch XLVIII, 101–158.
[5] FUSEK, G.–SPIŠIAK, J., 2005: Vrcholnostredoveká grafitová keramika z Nitry-Šindolky. Archeológia a mineralógia, SlArch LIII, 265–332.
[6] HABOVŠTIAK, A., 1961: Príspevok k poznaniu našej nížinatej dediny v XI.–XIII. storočí, SlArch IX, 451–482.
[7] HANULIAK, M., 1989: Praveké, včasnodejinné a stredoveké osídlenie v Chľabe, SlArch XXXVII, 151–212.
[8] HANULIAK, M., 2004: Veľkomoravské pohrebiská na Slovensku. Pochovávanie na území Slovenska v 9.–10. storočí. Nitra.
[9] HANULIAK, M., 2006: Výnimočné formy inhumácie v stredoveku a novoveku, AH 31, 371–385.
[10] HANULIAK, M., 2007: Vrcholnostredoveká osada v Beckove, AH 32, 335–349.
[11] HANULIAK, M.–KUZMA, I.–ŠALKOVSKÝ, P., 1993: Mužla-Čenkov I. Osídlenie z 9.–12. storočia. Nitra.
[12] HANULIAK, M.–MINÁČ, V.–PAVÚK, J., 2008: Vrcholnostredoveká dedina zo Slovenskej Novej Vsi-Zelenča, SlArch LVI, 103–146.
[13] HANULIAK, M.–VARSÍK, V., 2005: Určujúce charakteristiky osídlenia vo Vlčkovciach, SlArch LIII, 133–168.
[14] HANULIAK, M.–VLADÁR, J., 2008: Veľkomoravské sídlisko z Branča, SlArch LVI, 81–102.
[15] KUDRNÁČ, J., 1962: Otázka velikosti zázemí k výživě člověka v době hradištní, AR XIV, 693–697.
[16] KUNA, M., 2005: Objekty a struktura obytného areálu. In: Kuna, M.–Profantová, N. a kol., Počátky raného středověku v Čechách. Archeologický výzkum sídelní aglomerace kultury pražského typu v Roztokách, 103–138. Praha.
[17] MACHÁČEK, J., 2001: Studie k velkomoravské keramice. Metody, analýzy a syntézy, modely. Brno.
[18] MINÁČ, V., 1978: Zisťovací archeologický výskum v obci Senec-Martin, AVANS 1977, 160–161.
[19] MINÁČ, V., 1981: Slovanské sídlisko a stredoveká osada v Senci-Martine, AH 6, 487–497.
[20] MUSILOVÁ, M., 1988: Nález objektu z 11. stor. na Rudnayovom nám. č. 4 v Bratislave, Pamiatky a príroda Bratislavy 10, 266–287.
[21] MÜLLER, R., 1975: Datierung der mittelalterlichen Eisengerätfunde in Ungarn, Acta Archaeologica Academiae Scientarum Hungaricae XXVII, 59–102.
[22] NEKUDA, V., 2000: Mstěnice 3. Zaniklá středověká ves u Hrotovic. Raně středověké sídliště. Brno.
[23] PLEINEROVÁ, I., 1986: Březno: Experiment with building Old Slavic houses and living in them, PA LXXVII, 104–176.
[24] POLÁČEK, L., 1995: Altes Gliederungssystem der Mikulčicer Keramik. In: Slawische Keramik in Mitteleuropa von 8. bis zum 11. Jahrhundert. Terminologie und Beschreibung. ITM II (Poláček, L., Hrsg.), 131–202. Brno.
[25] POLÁČEK, L., 1998: Raná grafitová keramika a otázka osídlení Mikulčic, AR LI, 740–759.
[26] RUTTKAY, M., 1995: Príspevok k poznaniu stredovekej keramiky na juhozápadnom Slovensku, AH 20, 563–583.
[27] RUTTKAY, M., 1997: Vykurovacie zariadenia v domoch na ranostredovekých sídliskách západného Slovenska. In: Z pravěku do středověku. Sborník k 70. narozeninám Vladimíra Nekudy, 237–249. Brno.
[28] RUTTKAY, M., 1999: Výskum stredovekých dedinských sídlisk na Slovensku (Stav a perspektívy), AH 24, 7–40.
[29] RUTTKAY, M., 2002: Mittelalterliche Siedlung und Gräberfeld in Bajč-Medzi kanálmi (Vorbericht), SlArch L, 245–322.
[30] SABJÁN, T., 1999: A veremház rekonstrukciója. In: Egy Árpád-kori veremház feltárása és rekonstrukciója, Mon. Hist. Budapestinensia X, 131–176. Budapest.
[31] SCHARRER-LIŠKA, G., 2007: Die hochmittelalterliche Grafitkeramik in Mittelaeuropa und ihr Beitrag zur Wirtschaftgeschichte. Mainz.
[32] STAŇA, Č., 1998: Die frühmittelaterliche Graphittonkeramik in Mittelmähren. In: Frühmittelalerliche Graphittonkeramik in Mitteleuropa. Naturwissenschaftliche Keramikuntersuchungen. ITM IV (Poláček, L., Hrsg.), 87–125. Brno.
[33] SZENTGYÖRGYI, V.–BUZÁS, M.–ZENTAI, M., 2000: Az Árpád-kori házak "nyele". In: A népvándorláskor kutatóinak kilencedik konferenciája, 311–330. Eger.
[34] SZENTGYÖRGYI, V.–MEZEI, I.–BUZÁS, M., 2000: A halászkunyhó ujlenyomata. In: A népvándorláskor kutatóinak kilencedik konferenciája, 331–349. Eger.
[35] ŠALKOVSKÝ, P., 1998: Dedinský dom v stredoveku. In: Ľudová architektúra a urbanizmus vidieckych sídiel na Slovensku z pohľadu najnovších poznatkov archeológie a etnografie, 9–36. Bratislava.
[36] ŠALKOVSKÝ, P., 2007: Stredoeneolitické a včasnostredoveké sídlisko v Čataji, ŠZ AÚ SAV 42, 263–276.
[37] TAKÁCS, M., 1999: Lakóház-rekonstrukciók az Árpád-kori telepkutatásban. In: Egy Árpád-kori veremház feltárása és rekonstrukciója, Mon. Hist. Budapestinensia X, 93–129. Budapest.
[38] VARADZIN, L., 2007: Značky na dnách keramických nádob ze Staré Boleslavi, AR LIX, 53–79.
[39] VIGNATIOVÁ, J., 1992: Břeclav-Pohansko II. Slovanské osídlení jižního předhradí. Brno.
[40] ZACHAR, V.–MINÁČ, V., 1977: Stredoveká zaniknutá dedina v obci Senec-Martin, AVANS 1976, 296–297.
[2] BERANOVÁ, M., 1980: Zemědělství starých Slovanů. Praha.
[3] DOSTÁL, B., 1975: Břeclav-Pohansko IV. Velkomoravský velmožský dvorec. Brno.
[4] FUSEK, G., 2000: Torzo stredovekého sídliska v Bielovciach, SlArch XLVIII, 101–158.
[5] FUSEK, G.–SPIŠIAK, J., 2005: Vrcholnostredoveká grafitová keramika z Nitry-Šindolky. Archeológia a mineralógia, SlArch LIII, 265–332.
[6] HABOVŠTIAK, A., 1961: Príspevok k poznaniu našej nížinatej dediny v XI.–XIII. storočí, SlArch IX, 451–482.
[7] HANULIAK, M., 1989: Praveké, včasnodejinné a stredoveké osídlenie v Chľabe, SlArch XXXVII, 151–212.
[8] HANULIAK, M., 2004: Veľkomoravské pohrebiská na Slovensku. Pochovávanie na území Slovenska v 9.–10. storočí. Nitra.
[9] HANULIAK, M., 2006: Výnimočné formy inhumácie v stredoveku a novoveku, AH 31, 371–385.
[10] HANULIAK, M., 2007: Vrcholnostredoveká osada v Beckove, AH 32, 335–349.
[11] HANULIAK, M.–KUZMA, I.–ŠALKOVSKÝ, P., 1993: Mužla-Čenkov I. Osídlenie z 9.–12. storočia. Nitra.
[12] HANULIAK, M.–MINÁČ, V.–PAVÚK, J., 2008: Vrcholnostredoveká dedina zo Slovenskej Novej Vsi-Zelenča, SlArch LVI, 103–146.
[13] HANULIAK, M.–VARSÍK, V., 2005: Určujúce charakteristiky osídlenia vo Vlčkovciach, SlArch LIII, 133–168.
[14] HANULIAK, M.–VLADÁR, J., 2008: Veľkomoravské sídlisko z Branča, SlArch LVI, 81–102.
[15] KUDRNÁČ, J., 1962: Otázka velikosti zázemí k výživě člověka v době hradištní, AR XIV, 693–697.
[16] KUNA, M., 2005: Objekty a struktura obytného areálu. In: Kuna, M.–Profantová, N. a kol., Počátky raného středověku v Čechách. Archeologický výzkum sídelní aglomerace kultury pražského typu v Roztokách, 103–138. Praha.
[17] MACHÁČEK, J., 2001: Studie k velkomoravské keramice. Metody, analýzy a syntézy, modely. Brno.
[18] MINÁČ, V., 1978: Zisťovací archeologický výskum v obci Senec-Martin, AVANS 1977, 160–161.
[19] MINÁČ, V., 1981: Slovanské sídlisko a stredoveká osada v Senci-Martine, AH 6, 487–497.
[20] MUSILOVÁ, M., 1988: Nález objektu z 11. stor. na Rudnayovom nám. č. 4 v Bratislave, Pamiatky a príroda Bratislavy 10, 266–287.
[21] MÜLLER, R., 1975: Datierung der mittelalterlichen Eisengerätfunde in Ungarn, Acta Archaeologica Academiae Scientarum Hungaricae XXVII, 59–102.
[22] NEKUDA, V., 2000: Mstěnice 3. Zaniklá středověká ves u Hrotovic. Raně středověké sídliště. Brno.
[23] PLEINEROVÁ, I., 1986: Březno: Experiment with building Old Slavic houses and living in them, PA LXXVII, 104–176.
[24] POLÁČEK, L., 1995: Altes Gliederungssystem der Mikulčicer Keramik. In: Slawische Keramik in Mitteleuropa von 8. bis zum 11. Jahrhundert. Terminologie und Beschreibung. ITM II (Poláček, L., Hrsg.), 131–202. Brno.
[25] POLÁČEK, L., 1998: Raná grafitová keramika a otázka osídlení Mikulčic, AR LI, 740–759.
[26] RUTTKAY, M., 1995: Príspevok k poznaniu stredovekej keramiky na juhozápadnom Slovensku, AH 20, 563–583.
[27] RUTTKAY, M., 1997: Vykurovacie zariadenia v domoch na ranostredovekých sídliskách západného Slovenska. In: Z pravěku do středověku. Sborník k 70. narozeninám Vladimíra Nekudy, 237–249. Brno.
[28] RUTTKAY, M., 1999: Výskum stredovekých dedinských sídlisk na Slovensku (Stav a perspektívy), AH 24, 7–40.
[29] RUTTKAY, M., 2002: Mittelalterliche Siedlung und Gräberfeld in Bajč-Medzi kanálmi (Vorbericht), SlArch L, 245–322.
[30] SABJÁN, T., 1999: A veremház rekonstrukciója. In: Egy Árpád-kori veremház feltárása és rekonstrukciója, Mon. Hist. Budapestinensia X, 131–176. Budapest.
[31] SCHARRER-LIŠKA, G., 2007: Die hochmittelalterliche Grafitkeramik in Mittelaeuropa und ihr Beitrag zur Wirtschaftgeschichte. Mainz.
[32] STAŇA, Č., 1998: Die frühmittelaterliche Graphittonkeramik in Mittelmähren. In: Frühmittelalerliche Graphittonkeramik in Mitteleuropa. Naturwissenschaftliche Keramikuntersuchungen. ITM IV (Poláček, L., Hrsg.), 87–125. Brno.
[33] SZENTGYÖRGYI, V.–BUZÁS, M.–ZENTAI, M., 2000: Az Árpád-kori házak "nyele". In: A népvándorláskor kutatóinak kilencedik konferenciája, 311–330. Eger.
[34] SZENTGYÖRGYI, V.–MEZEI, I.–BUZÁS, M., 2000: A halászkunyhó ujlenyomata. In: A népvándorláskor kutatóinak kilencedik konferenciája, 331–349. Eger.
[35] ŠALKOVSKÝ, P., 1998: Dedinský dom v stredoveku. In: Ľudová architektúra a urbanizmus vidieckych sídiel na Slovensku z pohľadu najnovších poznatkov archeológie a etnografie, 9–36. Bratislava.
[36] ŠALKOVSKÝ, P., 2007: Stredoeneolitické a včasnostredoveké sídlisko v Čataji, ŠZ AÚ SAV 42, 263–276.
[37] TAKÁCS, M., 1999: Lakóház-rekonstrukciók az Árpád-kori telepkutatásban. In: Egy Árpád-kori veremház feltárása és rekonstrukciója, Mon. Hist. Budapestinensia X, 93–129. Budapest.
[38] VARADZIN, L., 2007: Značky na dnách keramických nádob ze Staré Boleslavi, AR LIX, 53–79.
[39] VIGNATIOVÁ, J., 1992: Břeclav-Pohansko II. Slovanské osídlení jižního předhradí. Brno.
[40] ZACHAR, V.–MINÁČ, V., 1977: Stredoveká zaniknutá dedina v obci Senec-Martin, AVANS 1976, 296–297.