Název: Středověká hrnčířská pec z Uherského Brodu – Komenského ulice
Variantní název:
- Medieval pottery kiln from Uherský Brod – Komenského Street
Zdrojový dokument: Studia archaeologica Brunensia. 2019, roč. 24, č. 2, s. 5-28
Rozsah
5-28
-
ISSN1805-918X (print)2336-4505 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/SAB2019-2-1
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/142688
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Při záchranném archeologickém výzkumu v roce 2015 bylo v Uherském Brodě objeveno torzo vrcholně středověké hrnčířské pece. Studie se zaměřuje na interpretaci nálezové situace a analýzu pozůstatků keramické vsádky. Získaná data jsou pak zasazena do kontextu dalších moravských měst a regionálního vývoje vrcholně středověké keramické produkce.
A 2015 archaeological rescue excavation in Uherský Brod revealed relics of a high medieval pottery kiln. The study is focused on interpretation of the find context and analysis of remnants of a ceramic kiln charge. The acquired data are then put into context of other Moravian towns and regional development of high medieval ceramic production.
Reference
[1] Bartík, J. 2015: Uherský Brod – polyfunkční dům, ulice Komenského/U Sboru. Investorská nálezová zpráva uložená v archivu archeologického oddělení SM v Uherském Hradišti.
[2] Bartík, J. – Chrástek, T. 2016: Uherský Brod (okr. Uherské Hradiště). Přehled výzkumů 57(1), 231.
[3] Bartík, J. – Chrástek, T. – Novotný, J. 2016: Uherský Brod (okr. Uherské Hradiště). Přehled výzkumů 57(2), 319–320.
[4] Bartík, J. – Běhounková, L. – Chrástek, T. – Nohálová, H. – Břečková, K. 2016a: Barokní sklípek se stavební obětinou z archeologického výzkumu na ulici Komenského v Uherském Brodě. Acta musealia muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně a muzea regionu Valašsko XIV, 6–32.
[5] Bartík, J. – Běhounková, L. – Novotný, J. – Nohálová, H. 2016b: Záchranný archeologický výzkum na Hradním náměstí v Uherském Brodě. Slovácko LVII, 133–149.
[6] Bartík, J. – Chrástek, T. – Běhounková, L. – Rašticová, B. – Nohálová, H. – Novotný, J. – Vavrčík, H. 2016c: Středověké opevnění Uherského Hradiště ve světle archeologického výzkumu v ulici Dlouhá. Slovácko LVII, 79–118.
[7] Belcredi, L. 2006: Bystřec. O založení, životě a zániku středověké vsi. Brno.
[8] Blažková, G. 2013: Vývoj raně novověké kuchyňské a stolní keramiky v Čechách na základě souborů z Pražského hradu. Památky archeologické CIV, 183–230.
[9] Běhounková, L. 2018: Příspěvek k problematice technologie výroby keramických nádob a její nomenklatury. Studia Archaeologica Brunensia 23, 5–28. | DOI 10.5817/SAB2018-1-1
[10] Čoupková, M. (ed.) 2001: Nejstarší uherskohradišťská městská kniha. Liber negotinorum civitas Hradisch. Uherské Hradiště.
[11] Fojtíková, H. 2017: Keramický soubor z tvrze Tečovice (okr. Zlín). Bakalářská diplomová práce uložená na Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, Brno.
[12] Galuška, L. 2003: Zaniklá hrnčířská pec středověkého Veligradu-Starého Města – důsledek vpádu Matouše Čáka Třenčanského na Moravu roku 1315? Archaeologia historica 28, 591–609.
[13] Goš, V. 1977: Slovanská keramika 10. – 13. století na severní Moravě. Vlastivědný věstník Moravský XXIX, 291–303.
[14] Chybová, H. 2009: Kroměříž zmizelá a znovu objevená aneb Historie ukrytá pod dlažbou města. Kroměříž.
[15] Kohoutek, J. 1986: Výzkum hradů v oblasti Vizovských vrchů. Archaeologia historica 11, 201–219.
[16] Kouřil, P. 1981: Pohár se třemi výlevkami ze Slezska. Vlastivědný věstník moravský 33, 358.
[17] Kouřil, P. – Prix, D. – Wihoda, M. 2000: Hrady českého Slezska. Brno – Opava.
[18] Kučera, J. 1903: Paměti královského města Uherského Brodu. Brno.
[19] Měřínský, Z. – Unger, J. 1987: Zaniklá ves Koválov u Žabčic. Mikulov.
[20] Michna, P. J. 1974: Archeologické nálezy z výzkumu hradu Melic na Vyškovsku. Vlastivědný věstník moravský XXVI, 61–78.
[21] Mitáček, J. 2011: Historie Hlucka v 10. až 17. století. Od časů Velké Moravy po léta hrůz třicetileté války. In: Mitáček, J. (ed.): Hluk. Dějiny města. Hluk, 103–190.
[22] Nekuda, V. 1963: Nálezy středověkých hrnčířských pecí na Moravě. Časopis moravského muzea v Brně XLVIII, 57–84.
[23] Nekuda, V. – Reichertová, K. 1968: Středověká keramika v Čechách a na Moravě. Brno.
[24] Ostrý, C. 2011: Sociotopografie města Brna ve 14. století. Bakalářská diplomová práce uložená na Historickém ústavu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Brno.
[25] Ostrý, C. 2015: Projevy řemeslné činnosti v archeologických situacích v jádrech vybraných měst na Moravě ve středověku. Bakalářská diplomová práce uložená na Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Brno.
[26] Pavelčík, J. 1995: Uherský Brod – ul. B. Němcové. NZ č. j. 10/95 uložená v archivu archeologického oddělení Slováckého muzea v Uherském Hradišti.
[27] Plaček, M. – Dejmal, M. 2015: Veselí nad Moravou: středověký hrad v říční nivě. Brno.
[28] Procházka, R. 1984: Předběžná zpráva o archeologickém výzkumu v Uherském Brodě v roce 1982. Studia comeniana et historica 28, 147–149.
[29] Procházka, R. 1994: Brněnská stolní a kuchyňská keramika 2. poloviny 14.–poč. 15. století. Pravěk Nová řada, 323–344.
[30] Procházka, R. 2015: Mittelalterliche Töpferöfen in Mähren. In: Lutz Grunwald (Hrsg.), Den Töpfern auf der Spur. Orte der Keramikherstellung im Licht der neuesten Forschung. Mainz, 215–224.
[31] Procházka, R. – Peška, M. 2007: Základní rysy vývoje brněnské keramiky ve 12.–13./14. století. Přehled výzkumů 48, 143–270.
[32] Procházka, R. – Sulitková, L. 1984: Uherské Hradiště ve 13.–15. století: sociálněekonomická struktura, topografie. Uherské Hradiště.
[33] Prokopová, L. 2016: Vypovídací hodnota archeologických pramenů z odpadní jímky v Orlí 19/21 v kontextu středověkého Brna. Magisterská diplomová práce na Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Brno.
[34] Přibylová, M. 2015: Zaniklá středověká osada v katastru obce Petrov v kontextu osídlení strážnického Pomoraví. Magisterská diplomová práce uložená na Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Brno.
[35] Sedláčková, L. 2015: Středověká keramika. In: Plaček, M. – Dejmal, M. (eds.): Veselí nad Moravou: středověký hrad v říční nivě. Brno, 188–217.
[36] Shenk, Z. – Běhounková, L. – Chrástek, T. – Janiš, D. – Mikulík, J. – Vrla, R. 2016: Příspěvek k problematice opevnění v poloze "Dolní a Horní Hrádek" na katastrálním území Velehradu. Slovácko LVIII, 131–155.
[37] Snášil, R. 1979: Záchranný výzkum středověkého Starého Města v poloze "Za zahradou", k. o. Uherské Hradiště. Archaeologia historica 4, 73–75.
[38] Snášil, R. 1982a: Keramický depot z počátku 14. století z Uherského Hradiště – Starého Města. Přehled výzkumů 1980, 44–46.
[39] Snášil, R. 1982b: Hrnčířská pec z trhové vsi Veligradu. Zkoumání výrobních objektů archeologickými metodami. Sborník ze semináře 1979, 3–24.
[40] Snášil, R. 1983: Přínos archeologických dokladů specializovaných řemesel pro poznání ekonomiky Uherskohradišťska za feudalismu. Archaeologia historica 8, 95–107.
[41] Šaurová, D. 1979: Pohár se třemi výlevkami z hrnčířské dílny v Konůvkách. Vlastivědný věstník moravský XXXI, 66–67.
[42] Thér, R. 2009: Technologie výpalu keramiky a její vztah k organizaci a specializaci ve výrobě keramiky v kontextu kultur popelnicových polí. Disertační práce na Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Brno.
[43] Tomeček, R. 2002: Uherský Brod. Putování historií královského města. Uherský Brod.
[44] Unger, J. 1977: Příspěvek k datování a rozšíření středověkých pohárů se třemi výlevkami na jižní Moravě. Vlastivědný věstník moravský 29, 188–194.
[45] Unger, J. 1984: Základní horizonty keramiky 12.–15. století na soutoku Jihlavy a Svratky. Archeologické rozhledy XXXVI, 288–296.
[46] Varadzin, L. 2010: Hrnčířská výroba ve východní část střední Evropy 6.–13. století v archeologických pramenech. Archeologické rozhledy LXII, 17–71.
[47] Vichrová, Š. 2009: Odraz hmotné kultury v archeologických pramenech na příkladu obj. č. 638 z poloviny 15. století z Dominikánské ulice v Brně. Bakalářská diplomová práce na Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Brno.
[48] Zatloukal, R. 1998: Středověké hrnčířské pece z Jihlavy a okolí. Vlastivědný sborník vysočiny XI, 27–44.
[49] Zatloukal, R. 1999: Archeologické doklady hrnčířství ve 13. až polovině 16. století. Archaeologia technica 11, 60–74.
[50] Zemek, M. (eds.) 1972: Uherský Brod: minulost i současnost slováckého města. Brno.
[51] http:www.geology.cz
[2] Bartík, J. – Chrástek, T. 2016: Uherský Brod (okr. Uherské Hradiště). Přehled výzkumů 57(1), 231.
[3] Bartík, J. – Chrástek, T. – Novotný, J. 2016: Uherský Brod (okr. Uherské Hradiště). Přehled výzkumů 57(2), 319–320.
[4] Bartík, J. – Běhounková, L. – Chrástek, T. – Nohálová, H. – Břečková, K. 2016a: Barokní sklípek se stavební obětinou z archeologického výzkumu na ulici Komenského v Uherském Brodě. Acta musealia muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně a muzea regionu Valašsko XIV, 6–32.
[5] Bartík, J. – Běhounková, L. – Novotný, J. – Nohálová, H. 2016b: Záchranný archeologický výzkum na Hradním náměstí v Uherském Brodě. Slovácko LVII, 133–149.
[6] Bartík, J. – Chrástek, T. – Běhounková, L. – Rašticová, B. – Nohálová, H. – Novotný, J. – Vavrčík, H. 2016c: Středověké opevnění Uherského Hradiště ve světle archeologického výzkumu v ulici Dlouhá. Slovácko LVII, 79–118.
[7] Belcredi, L. 2006: Bystřec. O založení, životě a zániku středověké vsi. Brno.
[8] Blažková, G. 2013: Vývoj raně novověké kuchyňské a stolní keramiky v Čechách na základě souborů z Pražského hradu. Památky archeologické CIV, 183–230.
[9] Běhounková, L. 2018: Příspěvek k problematice technologie výroby keramických nádob a její nomenklatury. Studia Archaeologica Brunensia 23, 5–28. | DOI 10.5817/SAB2018-1-1
[10] Čoupková, M. (ed.) 2001: Nejstarší uherskohradišťská městská kniha. Liber negotinorum civitas Hradisch. Uherské Hradiště.
[11] Fojtíková, H. 2017: Keramický soubor z tvrze Tečovice (okr. Zlín). Bakalářská diplomová práce uložená na Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, Brno.
[12] Galuška, L. 2003: Zaniklá hrnčířská pec středověkého Veligradu-Starého Města – důsledek vpádu Matouše Čáka Třenčanského na Moravu roku 1315? Archaeologia historica 28, 591–609.
[13] Goš, V. 1977: Slovanská keramika 10. – 13. století na severní Moravě. Vlastivědný věstník Moravský XXIX, 291–303.
[14] Chybová, H. 2009: Kroměříž zmizelá a znovu objevená aneb Historie ukrytá pod dlažbou města. Kroměříž.
[15] Kohoutek, J. 1986: Výzkum hradů v oblasti Vizovských vrchů. Archaeologia historica 11, 201–219.
[16] Kouřil, P. 1981: Pohár se třemi výlevkami ze Slezska. Vlastivědný věstník moravský 33, 358.
[17] Kouřil, P. – Prix, D. – Wihoda, M. 2000: Hrady českého Slezska. Brno – Opava.
[18] Kučera, J. 1903: Paměti královského města Uherského Brodu. Brno.
[19] Měřínský, Z. – Unger, J. 1987: Zaniklá ves Koválov u Žabčic. Mikulov.
[20] Michna, P. J. 1974: Archeologické nálezy z výzkumu hradu Melic na Vyškovsku. Vlastivědný věstník moravský XXVI, 61–78.
[21] Mitáček, J. 2011: Historie Hlucka v 10. až 17. století. Od časů Velké Moravy po léta hrůz třicetileté války. In: Mitáček, J. (ed.): Hluk. Dějiny města. Hluk, 103–190.
[22] Nekuda, V. 1963: Nálezy středověkých hrnčířských pecí na Moravě. Časopis moravského muzea v Brně XLVIII, 57–84.
[23] Nekuda, V. – Reichertová, K. 1968: Středověká keramika v Čechách a na Moravě. Brno.
[24] Ostrý, C. 2011: Sociotopografie města Brna ve 14. století. Bakalářská diplomová práce uložená na Historickém ústavu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Brno.
[25] Ostrý, C. 2015: Projevy řemeslné činnosti v archeologických situacích v jádrech vybraných měst na Moravě ve středověku. Bakalářská diplomová práce uložená na Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Brno.
[26] Pavelčík, J. 1995: Uherský Brod – ul. B. Němcové. NZ č. j. 10/95 uložená v archivu archeologického oddělení Slováckého muzea v Uherském Hradišti.
[27] Plaček, M. – Dejmal, M. 2015: Veselí nad Moravou: středověký hrad v říční nivě. Brno.
[28] Procházka, R. 1984: Předběžná zpráva o archeologickém výzkumu v Uherském Brodě v roce 1982. Studia comeniana et historica 28, 147–149.
[29] Procházka, R. 1994: Brněnská stolní a kuchyňská keramika 2. poloviny 14.–poč. 15. století. Pravěk Nová řada, 323–344.
[30] Procházka, R. 2015: Mittelalterliche Töpferöfen in Mähren. In: Lutz Grunwald (Hrsg.), Den Töpfern auf der Spur. Orte der Keramikherstellung im Licht der neuesten Forschung. Mainz, 215–224.
[31] Procházka, R. – Peška, M. 2007: Základní rysy vývoje brněnské keramiky ve 12.–13./14. století. Přehled výzkumů 48, 143–270.
[32] Procházka, R. – Sulitková, L. 1984: Uherské Hradiště ve 13.–15. století: sociálněekonomická struktura, topografie. Uherské Hradiště.
[33] Prokopová, L. 2016: Vypovídací hodnota archeologických pramenů z odpadní jímky v Orlí 19/21 v kontextu středověkého Brna. Magisterská diplomová práce na Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Brno.
[34] Přibylová, M. 2015: Zaniklá středověká osada v katastru obce Petrov v kontextu osídlení strážnického Pomoraví. Magisterská diplomová práce uložená na Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Brno.
[35] Sedláčková, L. 2015: Středověká keramika. In: Plaček, M. – Dejmal, M. (eds.): Veselí nad Moravou: středověký hrad v říční nivě. Brno, 188–217.
[36] Shenk, Z. – Běhounková, L. – Chrástek, T. – Janiš, D. – Mikulík, J. – Vrla, R. 2016: Příspěvek k problematice opevnění v poloze "Dolní a Horní Hrádek" na katastrálním území Velehradu. Slovácko LVIII, 131–155.
[37] Snášil, R. 1979: Záchranný výzkum středověkého Starého Města v poloze "Za zahradou", k. o. Uherské Hradiště. Archaeologia historica 4, 73–75.
[38] Snášil, R. 1982a: Keramický depot z počátku 14. století z Uherského Hradiště – Starého Města. Přehled výzkumů 1980, 44–46.
[39] Snášil, R. 1982b: Hrnčířská pec z trhové vsi Veligradu. Zkoumání výrobních objektů archeologickými metodami. Sborník ze semináře 1979, 3–24.
[40] Snášil, R. 1983: Přínos archeologických dokladů specializovaných řemesel pro poznání ekonomiky Uherskohradišťska za feudalismu. Archaeologia historica 8, 95–107.
[41] Šaurová, D. 1979: Pohár se třemi výlevkami z hrnčířské dílny v Konůvkách. Vlastivědný věstník moravský XXXI, 66–67.
[42] Thér, R. 2009: Technologie výpalu keramiky a její vztah k organizaci a specializaci ve výrobě keramiky v kontextu kultur popelnicových polí. Disertační práce na Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Brno.
[43] Tomeček, R. 2002: Uherský Brod. Putování historií královského města. Uherský Brod.
[44] Unger, J. 1977: Příspěvek k datování a rozšíření středověkých pohárů se třemi výlevkami na jižní Moravě. Vlastivědný věstník moravský 29, 188–194.
[45] Unger, J. 1984: Základní horizonty keramiky 12.–15. století na soutoku Jihlavy a Svratky. Archeologické rozhledy XXXVI, 288–296.
[46] Varadzin, L. 2010: Hrnčířská výroba ve východní část střední Evropy 6.–13. století v archeologických pramenech. Archeologické rozhledy LXII, 17–71.
[47] Vichrová, Š. 2009: Odraz hmotné kultury v archeologických pramenech na příkladu obj. č. 638 z poloviny 15. století z Dominikánské ulice v Brně. Bakalářská diplomová práce na Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Brno.
[48] Zatloukal, R. 1998: Středověké hrnčířské pece z Jihlavy a okolí. Vlastivědný sborník vysočiny XI, 27–44.
[49] Zatloukal, R. 1999: Archeologické doklady hrnčířství ve 13. až polovině 16. století. Archaeologia technica 11, 60–74.
[50] Zemek, M. (eds.) 1972: Uherský Brod: minulost i současnost slováckého města. Brno.
[51] http:www.geology.cz