Název: Od smutného Pierota k pyšnému vezírovi aneb Honzlovy České písně kramářské
Variantní název:
- From a sad Pierrot to a proud vizier: Honzl's Czech Broadside Ballads
Zdrojový dokument: Theatralia. 2021, roč. 24, č. 1, s. 147-187
Rozsah
147-187
-
ISSN1803-845X (print)2336-4548 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/TY2021-1-11
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/143820
Type: Článek
Jazyk
Licence: CC BY-NC-ND 4.0 International
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Na začátku 40. let 20. století usiloval Jindřich Honzl o scénické zpracování lidového umění; dramatizoval a režijně upravil mnohé folklorní žánry, jako např. lidové písně, balady, dětská říkadla a hry. V souvislosti s Honzlovým zájmem o folklor má jedinečný význam pásmo České písně kramářské (1941), neboť – přesto že mělo být prvním – zůstalo jediným realizovaným Honzlovým představením z této oblasti. Tato studie vychází z archivních materiálů, na jejichž základě autorka rekonstruuje tuto Honzlovu divadelní montáž a odhaluje, že obraz inscenace prezentovaný v odborné literatuře se v mnoha aspektech liší od původní podoby. Studie představuje Honzlův inovativní přístup ke kramářské písni (z hlediska výběru témat, písňové formy a inscenační praxe), jehož prostřednictvím se snažil upozornit na estetické kvality a sociální aspekt tohoto žánru, poukázat na paralely s moderním uměním a společenskou/politickou situací 40. let.
At the beginning of the 1940s, Jindřich Honzl inclined to Czech traditional folklore, such as popular songs, poetry, plays, theatre, children's games etc. These were intended for the Theatre for 99 (Divadélko pro 99), which he ran between the years 1939 and 1941. One of Honzl's most successful productions and, in fact, the only one that he staged from the area of folklore, was his dramatic montage Czech Broadside Ballads (České písně kramářské, 1941). In this montage, Honzl endeavored to change the common view of the broadside ballad as a clichéd, lowbrow artistic form, and to reveal its potential for contemporary art (theatre) as well as society. Based on (recently discovered) archival materials, this study reconstructs Honzl's 1941 production of Broadside Ballads, and reveals that the image of the production presented in scholarly literature for decades is rooted in a book version of Czech Broadside Ballads from the 1960s, which does not faithfully reflect the original production. The study explores Honzl's innovative approach to the genre of the broadside ballad in terms of the selection of themes (ranging from sacral to profane, from intimate to social, etc.); forms (lyric, epic, ballad); and staging practice, including montage, projections, puppet, and folk theatre; as well as the use of light and colours, motifs/leitmotifs, and metaphorical political allusions.
cze
eng
Note
Tato studie vznikla jako součást výzkumu projektu GAČR Primitivní a lidové umění v české divadelní avantgardě: kontext, teorie, praxe (18–08260Y), který je řešen na Katedře divadelní vědy FF UK.
Reference
[1] -a-. 1946. Ty, který tu zpíváš nyní. Zemědělské noviny (15. 5. 1946).
[2] Archiv Atelieru Paul (AAP). Sbírka Divadla, Divadlo 99 u Topičů/ Kramářské písně, e. č. 39372/1–9.
[3] BENEŠ, Bohuslav. 1971. Dramatické prostředky kramářských písní 19. století. In Otázky divadla a filmu II. Brno: Universita J. E. Purkyně, 1971: 101–126.
[4] BERÁNEK, Jaroslav (ed.). 1961. Divadlo poezie. Praha: Orbis, 1961.
[5] BRABEC, Jan et al. 1983. Dějiny českého divadla. IV. Činoherní divadlo v Československé republice a za nacistické okupace. Praha: Academia, 1983.
[6] Dvořák, Antonín. 1964. Vzpomínky na Honzlovo Divadélko pro 99 a počátky Divadélka ve Smetanově muzeu. In Milan Obst (ed.). Divadélko pro 99. Praha: Orbis, 1964: 214–222.
[7] ERBEN, Karel, Jaromír. 1864. Píseň č. 250 (Loučení). Prostonárodní české písně a říkadla. Praha: J. Pospíšil, 1864: 403. e-knihovna MLP.
[8] HONZL, Jindřich. 1937. Možnosti a zákony jevištního výtvarnictví. In Tentýž. Sláva a bída divadel: režisérův zápisník. Praha: Družstevní práce, 1937: 151–152.
[9] HONZL, Jindřich. 1956. Slovo na jevišti a ve filmu. In Tentýž. K novému významu umění. Praha: Orbis, 1956: 197–221.
[10] HONZL, Jindřich. 1964a. České písně kramářské v Divadélku pro 99. In. Milan Obst (ed.). Divadélko pro 99. Praha: Orbis, 1964. 65–66.
[11] HONZL, Jindřich. 1964b. České písně kramářské. In. Milan Obst (ed.). Divadélko pro 99. Praha: Orbis, 1964. 67–98.
[12] KOMENSKÝ, Jan Amos. 1941. Orbis pictus. Praha: Fr. Borový, 1941.
[13] LAUGHTON, Bruce. 1996. Honoré Daumier. New Haven: Yale University Press, 1996. mat. 1941. Večer Českých písní kramářských v Divadélku pro 99. Lidové noviny (12. 3. 1941).
[14] MELNIKOVÁ-PAPOUŠKOVÁ, Naděžda Filaretovna. 1938. Československé lidové malířství na skle = Imagerie eglomisé populaire tchécoslovaque. Praha: Státní grafická škola, 1938.
[15] NEJEDLÝ, Zdeněk (N.Z.). 1941. Honzlův soubor u Topičů. Pásmo z kramářských písní. A-Zet (10. 3. 1941).
[16] MIKŠÍČEK, Josef. 1939. Z dob selských bouří. Choceň: nákladem vlastním, 1939.
[17] NOVOTNÝ, Miloslav (ed.). 1940. Špalíček písniček jarmarečních. Praha: Evropský literární klub, 1940.
[18] OBST, Milan a Adolf SCHERL. 1962. K dějinám české divadelní avantgardy: Jindřich Honzl, E. F. Burian. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1962.
[19] OBST, Milan (ed.). 1964. Divadélko pro 99. Praha: Orbis, 1964.
[20] Pozůstalost Jindřicha Honzla (PJH). Diapozitivy – negativy 2, bez ev. č. Diapozitivy pro České písně kramářské.
[21] Pozůstalost Jindřicha Honzla (PJH). Scénáře a výpisky, složka 111, e. č. 111d. Scénáře k národopisnému filmu o svatbách ve Velké nad Veličkou (strojopis).
[22] Pozůstalost Jindřicha Honzla (PJH). Rukopisy o Majakovském, aj., složka 29d, e. č. 029d-VI. Rukopisné poznámky o obřadu.
[23] Pozůstalost Jindřicha Honzla (PJH). Divadélko pro 99, složka 23a, e. č. 023I-PK. České písně kramářské, rukopis nehraného II. a III. dílu.
[24] Pozůstalost Jindřicha Honzla (PJH). Divadélko pro 99, složka 23a, e. č. 023I-PK. České písně kramářské, scénické návrhy 9 listů.
[25] Pozůstalost Jindřicha Honzla (PJH). Divadélko pro 99, složka 23a, e. č. 023a-IIb. České písně kramářské – režie a inspicie.
[26] Pozůstalost Jindřicha Honzla (PJH). Divadélko pro 99, složka 23a, e. č. 023a-IIc. České písně kramářské, text – rukopis.
[27] Pozůstalost Jindřicha Honzla (PJH). Divadélko pro 99, složka 23a, e. č. 023a-IId. České písně kramářské (text – strojopis) – světla.
[28] Pozůstalost Jindřicha Honzla (PJH). Divadélko pro 99, složka 23a, e. č. 023-VI, programy.
[29] Pozůstalost Jindřicha Honzla (PJH). Divadélko pro 99, složka 23a, e. č. 023-II, notový materiál, výstřižky.
[30] Pozůstalost Jindřicha Honzla (PJH). Studio Národního divadla, složka 26b, e. č. 026b, In memoriam Zdeňka Stránského - Ty, který tu zpíváš nyní, plakát.
[31] Pozůstalost Jindřicha Honzla (PJH). J. Hora, Z. Stránský, složka 49, e. č. 049II. Ty, který tu zpíváš nyní – režisér.
[32] Pozůstalost Jindřicha Honzla (PJH). J. Hora, Z. Stránský, složka 49, e. č. 049II. Ty, který tu zpíváš nyní – hudba.
[33] Pozůstalost Jindřicha Honzla (PJH). J. Hora, Z. Stránský, složka 49, e. č. 049II. Ty, který tu zpíváš nyní – censura.
[34] ROYT, Jan. 2011. Obraz a kult v Čechách 17.–18. století. Praha: Karolinum, 2011.
[35] SMETANA, Robert a Bedřich Václavek (edd.). 1937. České písně kramářské. Praha: Fr. Borový, 1937.
[36] SRBA, Bořivoj. 1988. O nové divadlo: nástup nových vývojových tendencí v čes. divadelnictví v letech 1939–1945. Praha: Panorama, 1988.
[37] SRBA, Bořivoj. 2004. Řečí světla: princip světelného divadla v inscenační tvorbě Emila Františka Buriana. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Divadelní fakulta, 2004.
[38] Stezky. Knihovna dokumentů estetického tvoření. 1937. In Robert Smetana a Bedřich Václavek. České písně kramářské. Praha: Fr. Borový, 1937. záložka.
[39] VELTRUSKÝ, Jiří. 1994. Kramářské písně a dramata. Příspěvky k teorii divadla. Praha: Divadelní ústav, 1994: 69–73.
[40] VYSKOČIL, Stanislav. 1961. Doslov. In Jaroslav Beránek. Divadlo poezie. Praha: Orbis, 1961: 167–172.
[41] WINTER, Tomáš et al. 2019. Jdi na venkov!: výtvarné umění a lidová kultura v českých zemích 1800–1960. Řevnice: Arbor vitae societas, 2019.
[42] ŽDYCHOVÁ, Dagmar. 2012. Nekonvenční divadelní scéna U Topičů. In Milan Pech (ed.). Topičův salon 1937–1949. Praha: Společnost Topičova salonu, 2012: 28–45.
[2] Archiv Atelieru Paul (AAP). Sbírka Divadla, Divadlo 99 u Topičů/ Kramářské písně, e. č. 39372/1–9.
[3] BENEŠ, Bohuslav. 1971. Dramatické prostředky kramářských písní 19. století. In Otázky divadla a filmu II. Brno: Universita J. E. Purkyně, 1971: 101–126.
[4] BERÁNEK, Jaroslav (ed.). 1961. Divadlo poezie. Praha: Orbis, 1961.
[5] BRABEC, Jan et al. 1983. Dějiny českého divadla. IV. Činoherní divadlo v Československé republice a za nacistické okupace. Praha: Academia, 1983.
[6] Dvořák, Antonín. 1964. Vzpomínky na Honzlovo Divadélko pro 99 a počátky Divadélka ve Smetanově muzeu. In Milan Obst (ed.). Divadélko pro 99. Praha: Orbis, 1964: 214–222.
[7] ERBEN, Karel, Jaromír. 1864. Píseň č. 250 (Loučení). Prostonárodní české písně a říkadla. Praha: J. Pospíšil, 1864: 403. e-knihovna MLP.
[8] HONZL, Jindřich. 1937. Možnosti a zákony jevištního výtvarnictví. In Tentýž. Sláva a bída divadel: režisérův zápisník. Praha: Družstevní práce, 1937: 151–152.
[9] HONZL, Jindřich. 1956. Slovo na jevišti a ve filmu. In Tentýž. K novému významu umění. Praha: Orbis, 1956: 197–221.
[10] HONZL, Jindřich. 1964a. České písně kramářské v Divadélku pro 99. In. Milan Obst (ed.). Divadélko pro 99. Praha: Orbis, 1964. 65–66.
[11] HONZL, Jindřich. 1964b. České písně kramářské. In. Milan Obst (ed.). Divadélko pro 99. Praha: Orbis, 1964. 67–98.
[12] KOMENSKÝ, Jan Amos. 1941. Orbis pictus. Praha: Fr. Borový, 1941.
[13] LAUGHTON, Bruce. 1996. Honoré Daumier. New Haven: Yale University Press, 1996. mat. 1941. Večer Českých písní kramářských v Divadélku pro 99. Lidové noviny (12. 3. 1941).
[14] MELNIKOVÁ-PAPOUŠKOVÁ, Naděžda Filaretovna. 1938. Československé lidové malířství na skle = Imagerie eglomisé populaire tchécoslovaque. Praha: Státní grafická škola, 1938.
[15] NEJEDLÝ, Zdeněk (N.Z.). 1941. Honzlův soubor u Topičů. Pásmo z kramářských písní. A-Zet (10. 3. 1941).
[16] MIKŠÍČEK, Josef. 1939. Z dob selských bouří. Choceň: nákladem vlastním, 1939.
[17] NOVOTNÝ, Miloslav (ed.). 1940. Špalíček písniček jarmarečních. Praha: Evropský literární klub, 1940.
[18] OBST, Milan a Adolf SCHERL. 1962. K dějinám české divadelní avantgardy: Jindřich Honzl, E. F. Burian. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1962.
[19] OBST, Milan (ed.). 1964. Divadélko pro 99. Praha: Orbis, 1964.
[20] Pozůstalost Jindřicha Honzla (PJH). Diapozitivy – negativy 2, bez ev. č. Diapozitivy pro České písně kramářské.
[21] Pozůstalost Jindřicha Honzla (PJH). Scénáře a výpisky, složka 111, e. č. 111d. Scénáře k národopisnému filmu o svatbách ve Velké nad Veličkou (strojopis).
[22] Pozůstalost Jindřicha Honzla (PJH). Rukopisy o Majakovském, aj., složka 29d, e. č. 029d-VI. Rukopisné poznámky o obřadu.
[23] Pozůstalost Jindřicha Honzla (PJH). Divadélko pro 99, složka 23a, e. č. 023I-PK. České písně kramářské, rukopis nehraného II. a III. dílu.
[24] Pozůstalost Jindřicha Honzla (PJH). Divadélko pro 99, složka 23a, e. č. 023I-PK. České písně kramářské, scénické návrhy 9 listů.
[25] Pozůstalost Jindřicha Honzla (PJH). Divadélko pro 99, složka 23a, e. č. 023a-IIb. České písně kramářské – režie a inspicie.
[26] Pozůstalost Jindřicha Honzla (PJH). Divadélko pro 99, složka 23a, e. č. 023a-IIc. České písně kramářské, text – rukopis.
[27] Pozůstalost Jindřicha Honzla (PJH). Divadélko pro 99, složka 23a, e. č. 023a-IId. České písně kramářské (text – strojopis) – světla.
[28] Pozůstalost Jindřicha Honzla (PJH). Divadélko pro 99, složka 23a, e. č. 023-VI, programy.
[29] Pozůstalost Jindřicha Honzla (PJH). Divadélko pro 99, složka 23a, e. č. 023-II, notový materiál, výstřižky.
[30] Pozůstalost Jindřicha Honzla (PJH). Studio Národního divadla, složka 26b, e. č. 026b, In memoriam Zdeňka Stránského - Ty, který tu zpíváš nyní, plakát.
[31] Pozůstalost Jindřicha Honzla (PJH). J. Hora, Z. Stránský, složka 49, e. č. 049II. Ty, který tu zpíváš nyní – režisér.
[32] Pozůstalost Jindřicha Honzla (PJH). J. Hora, Z. Stránský, složka 49, e. č. 049II. Ty, který tu zpíváš nyní – hudba.
[33] Pozůstalost Jindřicha Honzla (PJH). J. Hora, Z. Stránský, složka 49, e. č. 049II. Ty, který tu zpíváš nyní – censura.
[34] ROYT, Jan. 2011. Obraz a kult v Čechách 17.–18. století. Praha: Karolinum, 2011.
[35] SMETANA, Robert a Bedřich Václavek (edd.). 1937. České písně kramářské. Praha: Fr. Borový, 1937.
[36] SRBA, Bořivoj. 1988. O nové divadlo: nástup nových vývojových tendencí v čes. divadelnictví v letech 1939–1945. Praha: Panorama, 1988.
[37] SRBA, Bořivoj. 2004. Řečí světla: princip světelného divadla v inscenační tvorbě Emila Františka Buriana. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Divadelní fakulta, 2004.
[38] Stezky. Knihovna dokumentů estetického tvoření. 1937. In Robert Smetana a Bedřich Václavek. České písně kramářské. Praha: Fr. Borový, 1937. záložka.
[39] VELTRUSKÝ, Jiří. 1994. Kramářské písně a dramata. Příspěvky k teorii divadla. Praha: Divadelní ústav, 1994: 69–73.
[40] VYSKOČIL, Stanislav. 1961. Doslov. In Jaroslav Beránek. Divadlo poezie. Praha: Orbis, 1961: 167–172.
[41] WINTER, Tomáš et al. 2019. Jdi na venkov!: výtvarné umění a lidová kultura v českých zemích 1800–1960. Řevnice: Arbor vitae societas, 2019.
[42] ŽDYCHOVÁ, Dagmar. 2012. Nekonvenční divadelní scéna U Topičů. In Milan Pech (ed.). Topičův salon 1937–1949. Praha: Společnost Topičova salonu, 2012: 28–45.