Název: O síle slova : (reflexe dramat a esejů V. Havla o jazyce a komunikaci)
Variantní název:
- On the power of words : (reflection on V. Havel's plays and essays on language and communication)
Zdrojový dokument: Opera Slavica. 2024, roč. 34, č. 1, s. 11-28
Rozsah
11-28
-
ISSN1211-7676 (print)2336-4459 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/OS2024-1-3
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/digilib.80540
Type: Článek
Jazyk
Licence: CC BY-SA 4.0 International
Přístupová práva
otevřený přístup
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Stať pojednává o fenoménu síly slova, jenž je chápán jako následek, který může slovo použité v komunikačním aktu vyvolat. Značná pozornost je mu věnována již v biblických textech, v nichž je slovo považováno za manifestaci lidské moci a skutečný čin. Nesprávné používání jazyka vede k nedorozuměním a konfliktům s neblahými důsledky pro jednotlivce i společnost. Uvedenou problematiku reflektují také některé teorie z oblasti filozofie jazyka. K. Bühler v této souvislosti hovoří o impresivní funkci jazyka, J. L. Austin o perlokučním aktu. Uvedené povahy slova si všímal ve svých dramatech, esejích a projevech také Václav Havel. Dle Havla má jazyk ambivalentní povahu, jeho prostřednictvím lze totiž na jedné straně tvořit, a na straně druhé vyvolávat konflikty a ničit. Konflikty však mohou vznikat také jako důsledek různých komunikačních bariér. Tyto bariéry mohou být důsledkem deformace kódu, nemožnosti otevřít komunikační kanál, neexistence vztahu mezi textem a mimojazykovou realitou nebo ztráty identity mluvčího. Konflikt je v tomto smyslu chápán velmi široce, tj. nejen jako nesoulad mezi lidmi, ale také jako rozpor mezi jazykovým kódem, jeho uživateli a světem, v němž se pohybují.
The paper deals with the phenomenon of the power of words, which is understood as the effect that a word used in a communicative act can produce. Considerable attention is already paid to it in biblical texts, in which the word is regarded as a manifestation of human power and a real act. The misuse of language leads to misunderstandings and conflicts with unfortunate consequences for individuals and society. Some theories from the philosophy of language also reflect this issue. K. Bühler speaks in this context about the conative function of language, J. L. Austin about the perlocutionary act. Václav Havel also noted this nature of words in his plays, essays and speeches. According to Havel, language has an ambivalent nature, because it can be used to create on the one hand, and to provoke conflict and destroy on the other. However, conflicts can also arise because of various communication barriers. These barriers can be the result of a deformation of the code, the impossibility of opening a communication channel, the absence of a relationship between the text and the extra-linguistic reality, or the loss of the speaker's identity. Conflict in this sense is understood very broadly, i.e. not only as a mismatch between people, but also as a conflict between the language code, its users and the world in which they move.
Reference
[1] AUSTIN, J. L.: Jak udělat něco slovy. Praha: Filosofia, 2000, 172 s. ISBN 80-7007-133-8.
[2] Bible: překlad 21. století včetně Deuterokanonických knih. Praha: Biblion, 2015, 1810 s. ISBN 978-80-87282-20-5.
[3] BÜHLER, K.: Teoria języka. O językowej funkcji przedstawiania. Kraków: Universitas, 2004, 467 s. ISBN 83-242-0244-7.
[4] CINKÁNOVÁ, P.: Přednes Havlova textu utnuli diváci pískotem. Primitivní buranství, říká náměstek. [online]. Dostupné z: https://www.idnes.cz/liberec/zpravy/divadlo-saldypiskot-krik-vaclav-havel-evropska-unie-polach.A240503_165010_liberec-zpravy_jape. [cit. 21.05.2024].
[5] DĄBROWSKA, A.: Język polski. Wrocław: Wydawnictwo Dolnośląskie, 1998, 283 s. ISBN 83-7023-647-2.
[6] Dva tisíce slov, které patří dělníkům, zemědělcům, úředníkům, vědcům, umělcům a všem. Literární listy, 1968, r. 1, č. 18 (27. června 1968), s. 1, 3. ISSN 1803-0734.
[7] DUFOUR-LÉON, X. (ed.): Slovník biblické teologie. Řím, Velehrad: Křesťanská akademie, 1991, 658 s.
[8] GŁOWIŃSKI, M.: Nowomowa. In: BARTMIŃSKI, J. (ed.): Współczesny język polski. Lublin: Wydawnictwo Uniwersytetu Marii Curie-Skłodowskiej, 2001, s. 174–177. ISBN 83-2271699-0.
[9] HAVEL, V.: Dálkový výslech: rozhovor s Karlem Hvížďalou. Praha: Academia, 2000, 237 s. ISBN 80-200-0801-2.
[10] HAVEL, V.: Evropa jako úkol. In: TÝŽ: Evropa jako úkol. Výběr z projevů 1990–2004. Praha: Úřad vlády České republiky, 2005, s. 57–62. ISBN 80-86734-75-7.
[11] HAVEL, V.: Komentář ke hře Eduard. In: TÝŽ: O divadle. Praha: Knihovna Václava Havla, 2012, s. 425–452. ISBN 978-80-87490-12-9.
[12] HAVEL, V.: Moc bezmocných. Brno: Univerzita J. E. Purkyně, 1989, 133 s.
[13] HAVEL, V.: Slovo o slovu. In: TÝŽ: Slova: čtyři eseje z let 1986–1990. Praha: Památník národního písemnictví, 1993, s. 14–19. ISBN 80-907186-9-8.
[14] HAVEL, V.: Vyrozumění. In: TÝŽ: Hry 1. Brno: Větrné mlýny, 2010, s. 65–151. ISBN 978-80-7443-029-9.
[15] HAVEL, V.: Zahradní slavnost. In: TÝŽ: Hry 1. Brno: Větrné mlýny, 2010, s. 9–62. ISBN 978-80-7443-029-9.
[16] HAVEL, V.: Ztížená možnost soustředění. In: TÝŽ: Hry 1. Brno: Větrné mlýny, 2010, s. 153–207. ISBN 978-80-7443-029-9.
[17] Kdo seje vítr. Rudé právo, 1989, r. 69, č. 152 (30. 6. 1989), s. 2.
[18] KONČELÍK, J.: Dva tisíce slov. Zrod a důsledky nečekaně vlivného prohlášení. Soudobé dějiny, 2008, r. 15, č. 3–4, s. 485–544. ISSN 1210-7050.
[19] KUNDERA, M.: Únos Západu aneb Tragédie střední Evropy. 150 000 slov, 1985, č. 4, s. 112–119.
[20] MADECKI, R.: Kunderova vize střední Evropy v kontextu dnešní doby. In: POSPÍŠIL, I.: Střední Evropa včera a dnes: proměny koncepcí. Brno: Jan Sojnek – nakladatelství Galium, 2015, s. 449–461. ISBN 978-80-905336-7-7.
[21] MADECKI, R.: Komunikacja międzyludzka w dramatach Václava Havla. In: BALOWSKI, M. – BAKUŁA, B. (eds): Václav Havel – człowiek, pisarz, filozof, polityk. Poznań: Pro, 2014, s. 87–107. ISBN 978-83-63090-48-7.
[22] MARKOWSKI, A.: Kultura języka polskiego. Teoria. Zagadnienia leksykalne. Warszawa: Wydawnictwo Naukowe PWN, 2005, 293 s. ISBN 83-01-14526-9.
[23] Oslavy vystupu do EU v rámci Hubičky – Divadlo F. X. Šaldy Liberec. https://www.saldovodivadlo.cz/aktuality/detail-aktuality/r/oslavy-vystupu-do-eu-v-ramci-hubicky. [online]. [cit. 21.05.2024]
[24] ŠTĚRBOVÁ, A.: Modelové hry Václava Havla. Olomouc: Univerzita Palackého, 2002, 95 s. ISBN 80-244-0379-X.
[25] TAUCHMANN, J.: Pískot kvůli politice v libereckém divadle. [online]. Dostupné z: https://www.nasliberec.cz/2024/05/03/piskot-kvuli-politice-v-libereckem-divadle/. [cit. 21.05.2024].
[2] Bible: překlad 21. století včetně Deuterokanonických knih. Praha: Biblion, 2015, 1810 s. ISBN 978-80-87282-20-5.
[3] BÜHLER, K.: Teoria języka. O językowej funkcji przedstawiania. Kraków: Universitas, 2004, 467 s. ISBN 83-242-0244-7.
[4] CINKÁNOVÁ, P.: Přednes Havlova textu utnuli diváci pískotem. Primitivní buranství, říká náměstek. [online]. Dostupné z: https://www.idnes.cz/liberec/zpravy/divadlo-saldypiskot-krik-vaclav-havel-evropska-unie-polach.A240503_165010_liberec-zpravy_jape. [cit. 21.05.2024].
[5] DĄBROWSKA, A.: Język polski. Wrocław: Wydawnictwo Dolnośląskie, 1998, 283 s. ISBN 83-7023-647-2.
[6] Dva tisíce slov, které patří dělníkům, zemědělcům, úředníkům, vědcům, umělcům a všem. Literární listy, 1968, r. 1, č. 18 (27. června 1968), s. 1, 3. ISSN 1803-0734.
[7] DUFOUR-LÉON, X. (ed.): Slovník biblické teologie. Řím, Velehrad: Křesťanská akademie, 1991, 658 s.
[8] GŁOWIŃSKI, M.: Nowomowa. In: BARTMIŃSKI, J. (ed.): Współczesny język polski. Lublin: Wydawnictwo Uniwersytetu Marii Curie-Skłodowskiej, 2001, s. 174–177. ISBN 83-2271699-0.
[9] HAVEL, V.: Dálkový výslech: rozhovor s Karlem Hvížďalou. Praha: Academia, 2000, 237 s. ISBN 80-200-0801-2.
[10] HAVEL, V.: Evropa jako úkol. In: TÝŽ: Evropa jako úkol. Výběr z projevů 1990–2004. Praha: Úřad vlády České republiky, 2005, s. 57–62. ISBN 80-86734-75-7.
[11] HAVEL, V.: Komentář ke hře Eduard. In: TÝŽ: O divadle. Praha: Knihovna Václava Havla, 2012, s. 425–452. ISBN 978-80-87490-12-9.
[12] HAVEL, V.: Moc bezmocných. Brno: Univerzita J. E. Purkyně, 1989, 133 s.
[13] HAVEL, V.: Slovo o slovu. In: TÝŽ: Slova: čtyři eseje z let 1986–1990. Praha: Památník národního písemnictví, 1993, s. 14–19. ISBN 80-907186-9-8.
[14] HAVEL, V.: Vyrozumění. In: TÝŽ: Hry 1. Brno: Větrné mlýny, 2010, s. 65–151. ISBN 978-80-7443-029-9.
[15] HAVEL, V.: Zahradní slavnost. In: TÝŽ: Hry 1. Brno: Větrné mlýny, 2010, s. 9–62. ISBN 978-80-7443-029-9.
[16] HAVEL, V.: Ztížená možnost soustředění. In: TÝŽ: Hry 1. Brno: Větrné mlýny, 2010, s. 153–207. ISBN 978-80-7443-029-9.
[17] Kdo seje vítr. Rudé právo, 1989, r. 69, č. 152 (30. 6. 1989), s. 2.
[18] KONČELÍK, J.: Dva tisíce slov. Zrod a důsledky nečekaně vlivného prohlášení. Soudobé dějiny, 2008, r. 15, č. 3–4, s. 485–544. ISSN 1210-7050.
[19] KUNDERA, M.: Únos Západu aneb Tragédie střední Evropy. 150 000 slov, 1985, č. 4, s. 112–119.
[20] MADECKI, R.: Kunderova vize střední Evropy v kontextu dnešní doby. In: POSPÍŠIL, I.: Střední Evropa včera a dnes: proměny koncepcí. Brno: Jan Sojnek – nakladatelství Galium, 2015, s. 449–461. ISBN 978-80-905336-7-7.
[21] MADECKI, R.: Komunikacja międzyludzka w dramatach Václava Havla. In: BALOWSKI, M. – BAKUŁA, B. (eds): Václav Havel – człowiek, pisarz, filozof, polityk. Poznań: Pro, 2014, s. 87–107. ISBN 978-83-63090-48-7.
[22] MARKOWSKI, A.: Kultura języka polskiego. Teoria. Zagadnienia leksykalne. Warszawa: Wydawnictwo Naukowe PWN, 2005, 293 s. ISBN 83-01-14526-9.
[23] Oslavy vystupu do EU v rámci Hubičky – Divadlo F. X. Šaldy Liberec. https://www.saldovodivadlo.cz/aktuality/detail-aktuality/r/oslavy-vystupu-do-eu-v-ramci-hubicky. [online]. [cit. 21.05.2024]
[24] ŠTĚRBOVÁ, A.: Modelové hry Václava Havla. Olomouc: Univerzita Palackého, 2002, 95 s. ISBN 80-244-0379-X.
[25] TAUCHMANN, J.: Pískot kvůli politice v libereckém divadle. [online]. Dostupné z: https://www.nasliberec.cz/2024/05/03/piskot-kvuli-politice-v-libereckem-divadle/. [cit. 21.05.2024].