Charakteristiky rodinného prostředí v rodinách českých a v rodinách arabských obyvatel Izraele : příspěvek k transkulturní analýze

Rodina je tradičním prostředím utváření sociálních vztahů. Jako zprostředkující článek mezi jedincem a společností je nezastupitelnou institucí, která plní významné funkce. Pro dítě je rodina základní socializační jednotkou. Všechny historické pokusy nahradit rodinu něčím jiným zatím ztroskotaly. V moderních státech, mezi které samozřejmě počítáme Českou republiku i Izrael, přešlo mnoho jejích funkcí na jiné společenské instituce. Tím výrazněji vystupuje do popředí skutečnost, že rodina je zejména primární sociální skupinou, která formuje osobnost člověka a chrání ho před tlaky společnosti. Na jedné straně rodina osobnost člověka formuje, na druhé straně osobnost jednotlivých členů determinuje rodinnou atmosféru citovou a výchovnou, někdy je tato atmosféra chápána jako výsledek konstelace proměnných osobnostních, situačních, časových. Rodina je mj. skupinou, v níž se přenášejí tradiční kulturní vzorce chování a která je díky tomu i jednotkou do značné míry konzervativní. Hlavním rysem současné evropské monogamní rodiny podle Horské, 1990, je její snižující se stabilita, vysoká rozvodovost je pouze jejím projevem. Současná podoba arabské i české rodiny a postoj společnosti k rodině jsou výsledkem dlouhodobého vývoje.