Adolescentní osobnost a estetické preference v oblasti pop music

Hudební psychologie se dosud orientovala téměř výlučně na hudbu artificiální, zatímco hudbě nonartificiální, zejména pop music se psychologie spíše vyhýbala. Přitom běžná zkušenost, ale i vědecké výzkumy (např. Karbusický, 1967) upozorňují na to, že pro průměrnou populaci u nás má pop music větší význam než hudba artificiální, což platí ještě zvýšenou měrou pro mládež. Jak zdůraznil L. Dorůžka (1978), potřeba teoretického zpracování populární hudby vystupuje v posledních letech do popředí s mimořádnou naléhavostí. V průběhu 70. let se otázkami populární hudby zabývala obě naše ministerstva kultury, která dospěla k závěru, že vědecký výzkum a solidní zpracování teoretické problematiky populární hudby je nutno podporovat. Zmíněné stanovisko vychází z uznání širokého dosahu populární hudby a jejího bezprostředního výchovného vlivu. Nelze podceňovat ani psychologický aspekt této hudby, na řadu jejíchž psychologických funkcí poukázali L. Dorůžka (1978), J. Kotek (1980), J. Fukač a I. Poledňák (1981) a jiní. Hovoříme-li o výchovném vlivu pop music na osobnost mladého člověka, je jednou z prvních otázek, na něž bychom se měli pokusit odpovědět, jak závisí estetická preference písní pop music na osobnosti posluchače.