I.A. Bláha jako pedagog

Inocenc Arnošt Bláha (1879-1960), řádný profesor sociologie a ředitel Sociologického semináře na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, představuje renesančně rozvětvenou osobnost: byl nejen sociologem, ale i filozofem, religionistou, etikem, politologem (a politikem), kulturologem, publicistou, redaktorem a editorem, literátem atd. Dosud se o něm vědělo jako o sociologu (a hlavně zakladateli Brněnské sociologické školy lišící se od Královy Pražské sociologické školy), zčásti jako o etiku a lidovýchovném pracovníku, avšak méně už o dalších stránkách jeho osobnosti - včetně Bláhy pedagoga. (Zhodnocení Bláhy po této stránce je, pokud je mi známo, jen jedno - od J. Uhra (20), kromě vzpomínek na Bláhu - učitele.) Protože se však Bláha přínosně vyjadřoval - asi v devadesáti publikacích - k nejrůznějším otázkám pedagogiky (v širokém smyslu tohoto slova), a to hlavně v demokratické Českoslovenké republice po roce 1918, bylo by zajímavé a užitečné předestřít jeho pedagogické myšlenky právě dnes, po listopadu 1989, kdy jde o proces znovuzrození demokratické československé a později české republiky - včetně obnovení demokratického školství a rozvoje pedagogických věd.