Název: Slovosled výrazu li v češtině pobělohorského období : prof. Šlosarovi k významnému životnímu jubileu
Variantní název:
- Word order of the Czech word li ("if") in Baroque Czech
Zdrojový dokument: Linguistica Brunensia. 2010, roč. 58, č. 1-2, s. [225]-245
Rozsah
[225]-245
-
ISSN1803-7410 (print)2336-4440 (online)
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/115043
Type: Článek
Jazyk
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
This article is based on data collected from a corpus of Czech Baroque prints representing different genres and styles of the Czech language of this period (from 1650 to 1750). The main aim of the article is an analysis of word order of the Czech word li ("if") in Baroque Czech. The article also reflects grammatical and semantic features of this word, which play the role of: 1. a wh-word of the yes/no questions, 2. a subjunctor of completive or conditional clauses. The analysis is focused on detection and interpretation of the word-order patterns of this item. The word if: 1. is an operator enclitic of prototypical nature (Migdalski 2009), which is placed after the first stressed word of A sentence (the positioning within the sentence is caused only by extractions); 2. can be hosted by different parts of speech, but it prefers the verb, 3. occupies the first position of the clitic cluster. It seems that the word if is rheme-oriented, i.e. it prefers hosts that has the status of rheme (focus), which could be an indirect evidence of its potential ancient (Proto-Slavic) status of a rhematisator (focalisator).
Reference
[1] Bauer, J. Vývoj českého souvětí. Praha 1960.
[2] Bhatt, R. – Pancheva, R. Conditionals. In Everaert, M. – van Riemsdijk, H. – Goedemans, R. – Hollebrandse, B. (eds.) The Blackwell Companion to Syntax. Austin 2006, 638–687.
[3] Ertl, V. Příspěvek k pravidlu o postavení příklonek. Naše řeč, 8, 1924, s. 257–268, s. 293–309.
[4] ESJS Etymologický slovník jazyka staroslověnského 7. Praha 1997.
[5] Gebauer, J. Historická mluvnice jazyka českého IV. Skladba, (ed. F. Trávníček) Praha 1929.
[6] SlovStč Gebauer, J. Slovník staročeský I. (A-J). 1. vyd. Praha 1903. II (K-netbánlivost). 1. vyd., Praha 1904.
[7] Grepl, M. – Karlík, P. Skladba češtiny. Olomouc 1998.
[8] ESSJ Kopečný, F. – Šaur, V. – Polák, V. Etymologický slovník slovanských jazyků – Slova gramatická a zájmena 2. Spojky, částice, zájmena a zájmenná adverbia. Praha 1980.
[9] Karlík, P. Studie o českém souvětí. Brno 1995.
[10] ESČ Karlík, P. – Pleskalová, J. – Nekula, M. Encyklopedický slovník češtiny. Praha 2002.
[11] Kosek, P. Word Order of the Pronominal Clitics in Non-finite Phrases in the Czech Baroque Language. In Ziková, M. – Dočekal, M. (eds.). Czech in Formal Grammar. München 2009 (a), s. 115–130
[12] Kosek, P. Wortstellung der pronominalen Klitika in der tschechischen Sprache der Barock-Periode. In Loudová, K. – Žáková, M. (eds.) Early European Languages in the Eyes of Modern Linguistics. Brno 2009 (b), 169–188.
[13] Kosek, P. Spojovací prostředky v češtině období baroka. Ostrava 2003.
[14] Migdalski, K. On Two Types of Wackernagel Cliticization in Slavic. Reich, J. – Babyonyshev, M. – Kavitskaya, D. (eds.). Formal Approaches to Slavic Linguistics: The Yale Meeting. Ann Arbor 2009, s. 147–162.
[15] Lamprecht, A. – Šlosar, D. – Bauer, J. Historická mluvnice češtiny, Praha 1986.
[16] Mluvnice češtiny 3. Praha 1987.
[17] Radanović – Kocić, V. The grammar of Serbo-Croatian clitics: A synchronic and diachronic perspective. Ph.D. dissertation. University of Illinois, 1988.
[18] SJS Slovník jazyka staroslověnského – Lexicon linguae palaeoslovenicae II. Praha 1973.
[19] SSČ Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Praha 1994.
[20] Svěrák, F. K vyjadřování modality tázacích vět v češtině z hlediska historického. In Otázky slovanské syntaxe III. Brno 1973, s. 325–328.
[21] Trávníček, F. Historická mluvnice československá. Praha 1935.
[22] Trávníček, F. Historická mluvnice česká 3. Skladba. Praha 1956.
[23] Uhlířová, L. Knížka o slovosledu. Praha 1987.
[24] Večerka, R. Altkirchenslavische (Altbulgarische) Syntax I, Die lineare Satzorganisation. Freiburg i. Br. 1989.
[25] Večerka, R. Altkirchenslavische (Altbulgarische) Syntax III, Die Satztypen: der einfache Satz. Freiburg i. Br. 1996.
[26] Večerka, R. Altkirchenslavische (Altbulgarische) Syntax VI, Die Satztypen: der zusammengesetzte Satz. Freiburg i. Br. 2002.
[27] Vintr, J. Zásady transkripce českých textů z barokní doby. Listy filologické, 121, 1998, s. 341–346.
[28] Wackernagel, J. Über ein Gesetz der indogermanischen Wortstellung. Indogermanische Forschungen, 1, 1892, s. 393–436.
[29] ČNK = Český národní korpus http:ucnk.ff.cuni.cz/hledat_v_cnk.php
[30] VWSTB = Vokabulář webový – Staročeská textová banka http:vokabular.ujc.cas.cz/hledani.aspx
[2] Bhatt, R. – Pancheva, R. Conditionals. In Everaert, M. – van Riemsdijk, H. – Goedemans, R. – Hollebrandse, B. (eds.) The Blackwell Companion to Syntax. Austin 2006, 638–687.
[3] Ertl, V. Příspěvek k pravidlu o postavení příklonek. Naše řeč, 8, 1924, s. 257–268, s. 293–309.
[4] ESJS Etymologický slovník jazyka staroslověnského 7. Praha 1997.
[5] Gebauer, J. Historická mluvnice jazyka českého IV. Skladba, (ed. F. Trávníček) Praha 1929.
[6] SlovStč Gebauer, J. Slovník staročeský I. (A-J). 1. vyd. Praha 1903. II (K-netbánlivost). 1. vyd., Praha 1904.
[7] Grepl, M. – Karlík, P. Skladba češtiny. Olomouc 1998.
[8] ESSJ Kopečný, F. – Šaur, V. – Polák, V. Etymologický slovník slovanských jazyků – Slova gramatická a zájmena 2. Spojky, částice, zájmena a zájmenná adverbia. Praha 1980.
[9] Karlík, P. Studie o českém souvětí. Brno 1995.
[10] ESČ Karlík, P. – Pleskalová, J. – Nekula, M. Encyklopedický slovník češtiny. Praha 2002.
[11] Kosek, P. Word Order of the Pronominal Clitics in Non-finite Phrases in the Czech Baroque Language. In Ziková, M. – Dočekal, M. (eds.). Czech in Formal Grammar. München 2009 (a), s. 115–130
[12] Kosek, P. Wortstellung der pronominalen Klitika in der tschechischen Sprache der Barock-Periode. In Loudová, K. – Žáková, M. (eds.) Early European Languages in the Eyes of Modern Linguistics. Brno 2009 (b), 169–188.
[13] Kosek, P. Spojovací prostředky v češtině období baroka. Ostrava 2003.
[14] Migdalski, K. On Two Types of Wackernagel Cliticization in Slavic. Reich, J. – Babyonyshev, M. – Kavitskaya, D. (eds.). Formal Approaches to Slavic Linguistics: The Yale Meeting. Ann Arbor 2009, s. 147–162.
[15] Lamprecht, A. – Šlosar, D. – Bauer, J. Historická mluvnice češtiny, Praha 1986.
[16] Mluvnice češtiny 3. Praha 1987.
[17] Radanović – Kocić, V. The grammar of Serbo-Croatian clitics: A synchronic and diachronic perspective. Ph.D. dissertation. University of Illinois, 1988.
[18] SJS Slovník jazyka staroslověnského – Lexicon linguae palaeoslovenicae II. Praha 1973.
[19] SSČ Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Praha 1994.
[20] Svěrák, F. K vyjadřování modality tázacích vět v češtině z hlediska historického. In Otázky slovanské syntaxe III. Brno 1973, s. 325–328.
[21] Trávníček, F. Historická mluvnice československá. Praha 1935.
[22] Trávníček, F. Historická mluvnice česká 3. Skladba. Praha 1956.
[23] Uhlířová, L. Knížka o slovosledu. Praha 1987.
[24] Večerka, R. Altkirchenslavische (Altbulgarische) Syntax I, Die lineare Satzorganisation. Freiburg i. Br. 1989.
[25] Večerka, R. Altkirchenslavische (Altbulgarische) Syntax III, Die Satztypen: der einfache Satz. Freiburg i. Br. 1996.
[26] Večerka, R. Altkirchenslavische (Altbulgarische) Syntax VI, Die Satztypen: der zusammengesetzte Satz. Freiburg i. Br. 2002.
[27] Vintr, J. Zásady transkripce českých textů z barokní doby. Listy filologické, 121, 1998, s. 341–346.
[28] Wackernagel, J. Über ein Gesetz der indogermanischen Wortstellung. Indogermanische Forschungen, 1, 1892, s. 393–436.
[29] ČNK = Český národní korpus http:ucnk.ff.cuni.cz/hledat_v_cnk.php
[30] VWSTB = Vokabulář webový – Staročeská textová banka http:vokabular.ujc.cas.cz/hledani.aspx