Název: Slovanské *širъ & *širokъ
Variantní název:
- Slavic adj. *širъ & *širokъ "wide, broad"
Zdrojový dokument: Linguistica Brunensia. 2011, roč. 59, č. 1-2, s. [121]-134
Rozsah
[121]-134
-
ISSN1803-7410 (print)2336-4440 (online)
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/115180
Type: Článek
Jazyk
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
A purpose of the present article is a new etymology of the Slavic adj. *širъ & *širokъ "wide, broad", which follows after the analysis of word formation and detailed discussion of the traditional etymology. Arguments supporting the new solution, identifying in *širъ a Middle Iranian source of the type *(k)šīra- "(broad) country", are supplemented by semantic parallels and related to the historical-geographical context mediated by the ancient and medieval authors.
Note
Obsahuje přílohu Svědectví antických, byzantských a středověkých historiků, geografů a kronikářů o kontaktní slovansko-íránské zóně.
Tato studie vznikla pod záštitou Centra pro interdisciplinární výzkum starých jazyků a starších fází moderních jazyků (MSM 0021622435) na Masarykově univerzitě v Brně a díky grantu GAAV, č. IAA 901640805.
Reference
[1] Abaev, Vasilij I. 1949. Osetinskij jazyk i fol'klor. Moskva-Leningrad: Izdatel'stvo Akademii nauk SSSR.
[2] Abaev, Vasilij I. 1958, 1989. Istoriko-ėtimologičeskij slovar' osetinskogo jazyka, I, IV. Moskva-Leningrad: Izdatel'stvo Akademii nauk SSSR / Leningrad: Nauka.
[3] Bailey, Harold. 1979. Dictionary of Khotan Saka. Cambridge: University Press.
[4] Bartholomae, Christian. 1904. Altiranisches Wörterbuch. Walter de Gruyter.
[5] Bezlaj, France. 2005. Etimološki slovar slovenskogo jezika, Knj. 4, ed. Marko Snoj in Metka Furlan. Ljubljana: Mladinska knjiga.
[6] Blažek, Václav. 1996. Some Slavic – Iranian Parallels (1–3). Lingua Posnaniensis 38, 111–113.
[7] Bouzek, Jan & Hošek, Radislav. 1978. Antické Černomoří. Praha: Svoboda.
[8] Brugmann, Karl. 1906. Grundriss der vergleichenden Grammatik der indogermanischen Sprachen, II.1. Strassburg: Trübner.
[9] Brückner, Alexander. 1923. Slavisches ch-. KZ 51, 221–42.
[10] Čiževskaja, Tatjana. 1966. Glossary of the Igor' Tale. London-The Hague: Mouton.
[11] Derksen, Rick. 2008. Etymological Dictionary of the Slavic Inherited Lexicon. Leiden-Boston: Brill.
[12] Detschew, Dimiter. 1957. Die thrakischen Sprachreste. Wien: Rohrer.
[13] Ėdel'man, Džoj I. 1986. Sravnitel'naja grammatika vostočnoiranskix jazykov: Fonologija. Moskva: Nauka.
[14] EIEC Encyclopedia of Indo-European Culture, ed. by James P. Mallory & Douglas Q. Adams. London-Chicago: Fitzroy Dearbon 1997.
[15] ESJS Etymologický slovník jazyka staroslověnského, ed. Eva Havlová et alii. Praha: Academia 1989n.
[16] ESSJ Ėtimologičeskij slovar' slavjanskix jazykov, ed. Oleg N. Trubačev et al. Moskva: Nauka 1974n.
[17] EWAI Etymologisches Wörterbuch des Altindoarischen, I-III, von Mannfred Mayrhofer. Heidelberg: Winter 1986–2002.
[18] Goląb, Zbigniew. 1992. The Origins of the Slavs: A Linguist's View. Columbus: Slavica Publishers.
[19] Hérodotos. 1972. Dějiny aneb devět knih nazvaných Músy, přeložil Jaroslav Šonka. Praha: Odeon.
[20] Herodotus' Historiën, ed. by B.A. Van Groningen. Leiden: Brill 1963.
[21] IF Indogermanische Forschungen.
[22] Justi, Ferdinand. 1895. Iranisches Namenbuch. Marburg: Elwert.
[23] Kretschmer, K. 1923a. Scythae. RE II.2, cc. 923–942.
[24] Kretschmer, K. 1923b. Sarmatia. RE II.2, cc. 2–12.
[25] KZ (Kuhns) Zeitschrift für vergleichende Sprachforschung.
[26] LIV Lexikon der indogermanischen Verben. Die Wurzeln und ihre Primärstammbildungen, by Helmut Rix, Martin Kümmel, Thomas Zehnder, Reiner Lipp, Brigitte Schirmer. Wiesbaden: Reichert 2001.
[27] Loma, Aleksandar. 2000. Skythische Lehnwörter im Slavischen. Studia Etymologica Brunensia 1, 333–350.
[28] Mayrhofer, Mannfred. 2006. Einiges zu den Skythen, ihrer Sprache, ihrem Nachleben. Wien: Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften.
[29] Die Nestor-Chronik, eingeleitet und kommentiert von Dmitrij Tschižewskij. Wiesbaden: Harrassowitz 1969.
[30] Nestorův letopis ruský. Pověst dávných let, přeložil Karel Jaromír Erben. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění 1954 (poprvé 1867).
[31] Niederle, Lubor. 1953. Rukověť slovanských starožitností. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd.
[32] Olsen, Birgit Anette. 1999. the Noun in Biblical Armenian. Origin and Word-Formation. Berlin-New York: Mouton de Gruyter.
[33] Orel, Vladimir. 2003. A Handbook of Germanic Etymology. Leiden-Boston: Brill.
[34] Osthoff, Hermann. 1910. Zur Entlabialisierung der Labiovelare im Keltischen. IF 27, 161–193.
[35] Plinii Secundi Naturalis Historiae, Libri III-IV, herausgegeben von Gerhardt Winkler. Darmstadt: Wissenschaftliche Buchgesellschaft 1988.
[36] Pokorny, Julius. 1959. Indogermanisches etymologisches Wörterbuch. Bern-München.
[37] RE II.2 Paulys Real-Encyclopädie der classischen Altertumswissenschaft, herausgegeben Wilhelm Kroll & Kurt Witte. Stuttgart: Metzler.
[38] Rejzek, Jiří. 2008. The Proto-Slavic Word-Initial x-.Praha: Karolinum.
[39] Schmitt, Rüdiger. 1999. Beiträge zu altpersischen Inschriften. Wiesbaden: Reichert.
[40] Sims-Williams, Nicholas. 2007. Bactrian Documents from Northern Afghanistan II: Letters and Buddhist Texts. London: Nour Foundation & Azimuth Editions.
[41] SJS Slovník jazyka staroslověnského, I-IV, ed. Zoe Hauptová et alii. Praha: Academia 1966–1997.
[42] Sławski, Franciszek. 1974. Słownik prasłowiański, Tom I. Wrocław-Warszawa-Kraków-Gdańsk: Ossolineum.
[43] Snoj, Marko. 2003. Slovenski etimološki slovar. Ljubljana: Modrijan.
[44] Strabon. 2004. Geografija, ruský překlad G.A. Stratanovskij. Moskva: Olma-Press.
[45] Strabonis Geographica recognivit Augustus Meinecke. Leipzig: Teubner 1909–1913.
[46] Toporov, Vladimir N. & Trubačev, Oleg N. 1962. Lingvističeskij analiz gidronimov Verxnego Podneprov'ja. Moskva: Izdatel'stvo Akademii nauk SSSR.
[47] Toporov, Vladimir N. 2000. "K rekonstrukcii balto-slavjanskogo mifologičeskogo obraza Zemli-Materi *Zemia & Mātē (*Mati). Balto-slavjanskie issledovanija 1998–99[2000], 239–371.
[48] Tret'jakov, P.N. 1953. Vostočnoslavjanskie plemena. Izdatel'stvo Akademii nauk SSSR.
[49] Trubačev, Oleg N. 1967. Iz slavjano-iranskix leksičeskix otnošenij. Ėtimologija 1965, 3–81.
[50] Trubačev, Oleg N. 1993. Sinxronija, diaxronija – und kein Ende.. Marginalija k konferencii po russkomu istoričeskomu slovoobrazovaniju (Zvenigorod, osen' 1989 g.). Slavia 62, 65–75.
[51] Turner, Ralph L. 1966. A Comparative Dictionary of the Indo-Aryan Languages. London – New York – Toronto: Oxford University Press.
[52] Vaillant, André. 1950–1977. Grammaire comparée des langues slaves. Lyon: IAC – Paris: Klincksieck.
[53] Vasmer, Max. 1941. Die alten Bevölkerungsverhältnisse Russlands im Lichte der Sprachforschung. Berlin: Walter de Gruyter (Preussische Akademie der Wissenschaften, Vorträge und Schriften, Heft 5).
[54] Vasmer, Max. 1986. Ėtimologičeskij slovar' russkogo jazyka, I-IV. Moskva: Progress (ruský překlad originálu Russisches etymologisches Wörterbuch, Heidelberg: Winter 1950–58 O.N. Trubačeva).
[55] Witczak, Krzysztof T. [Vitčak, K.T.] 1992. Skifskij jazyk: opyt opisanija. Voprosy jazykoznanija 1992/5, 50–53.
[56] Zgusta, Ladislav. 1955. Die Personennamen griechischer Städte der Nördlichen Schwarzmeerküste. Die ethnischen Verhältnisse, namentlich das Verhältnis der Skythen und Sarmaten, im Lichte der Namenforschung. Praha: Nakladatelství Československé Akademie věd.
[57] Zupitza, Ernst. 1896. Die germanischen Gutturale. Berlin: Berlin: Schriften zur germanischen Philologie 8.
[2] Abaev, Vasilij I. 1958, 1989. Istoriko-ėtimologičeskij slovar' osetinskogo jazyka, I, IV. Moskva-Leningrad: Izdatel'stvo Akademii nauk SSSR / Leningrad: Nauka.
[3] Bailey, Harold. 1979. Dictionary of Khotan Saka. Cambridge: University Press.
[4] Bartholomae, Christian. 1904. Altiranisches Wörterbuch. Walter de Gruyter.
[5] Bezlaj, France. 2005. Etimološki slovar slovenskogo jezika, Knj. 4, ed. Marko Snoj in Metka Furlan. Ljubljana: Mladinska knjiga.
[6] Blažek, Václav. 1996. Some Slavic – Iranian Parallels (1–3). Lingua Posnaniensis 38, 111–113.
[7] Bouzek, Jan & Hošek, Radislav. 1978. Antické Černomoří. Praha: Svoboda.
[8] Brugmann, Karl. 1906. Grundriss der vergleichenden Grammatik der indogermanischen Sprachen, II.1. Strassburg: Trübner.
[9] Brückner, Alexander. 1923. Slavisches ch-. KZ 51, 221–42.
[10] Čiževskaja, Tatjana. 1966. Glossary of the Igor' Tale. London-The Hague: Mouton.
[11] Derksen, Rick. 2008. Etymological Dictionary of the Slavic Inherited Lexicon. Leiden-Boston: Brill.
[12] Detschew, Dimiter. 1957. Die thrakischen Sprachreste. Wien: Rohrer.
[13] Ėdel'man, Džoj I. 1986. Sravnitel'naja grammatika vostočnoiranskix jazykov: Fonologija. Moskva: Nauka.
[14] EIEC Encyclopedia of Indo-European Culture, ed. by James P. Mallory & Douglas Q. Adams. London-Chicago: Fitzroy Dearbon 1997.
[15] ESJS Etymologický slovník jazyka staroslověnského, ed. Eva Havlová et alii. Praha: Academia 1989n.
[16] ESSJ Ėtimologičeskij slovar' slavjanskix jazykov, ed. Oleg N. Trubačev et al. Moskva: Nauka 1974n.
[17] EWAI Etymologisches Wörterbuch des Altindoarischen, I-III, von Mannfred Mayrhofer. Heidelberg: Winter 1986–2002.
[18] Goląb, Zbigniew. 1992. The Origins of the Slavs: A Linguist's View. Columbus: Slavica Publishers.
[19] Hérodotos. 1972. Dějiny aneb devět knih nazvaných Músy, přeložil Jaroslav Šonka. Praha: Odeon.
[20] Herodotus' Historiën, ed. by B.A. Van Groningen. Leiden: Brill 1963.
[21] IF Indogermanische Forschungen.
[22] Justi, Ferdinand. 1895. Iranisches Namenbuch. Marburg: Elwert.
[23] Kretschmer, K. 1923a. Scythae. RE II.2, cc. 923–942.
[24] Kretschmer, K. 1923b. Sarmatia. RE II.2, cc. 2–12.
[25] KZ (Kuhns) Zeitschrift für vergleichende Sprachforschung.
[26] LIV Lexikon der indogermanischen Verben. Die Wurzeln und ihre Primärstammbildungen, by Helmut Rix, Martin Kümmel, Thomas Zehnder, Reiner Lipp, Brigitte Schirmer. Wiesbaden: Reichert 2001.
[27] Loma, Aleksandar. 2000. Skythische Lehnwörter im Slavischen. Studia Etymologica Brunensia 1, 333–350.
[28] Mayrhofer, Mannfred. 2006. Einiges zu den Skythen, ihrer Sprache, ihrem Nachleben. Wien: Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften.
[29] Die Nestor-Chronik, eingeleitet und kommentiert von Dmitrij Tschižewskij. Wiesbaden: Harrassowitz 1969.
[30] Nestorův letopis ruský. Pověst dávných let, přeložil Karel Jaromír Erben. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění 1954 (poprvé 1867).
[31] Niederle, Lubor. 1953. Rukověť slovanských starožitností. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd.
[32] Olsen, Birgit Anette. 1999. the Noun in Biblical Armenian. Origin and Word-Formation. Berlin-New York: Mouton de Gruyter.
[33] Orel, Vladimir. 2003. A Handbook of Germanic Etymology. Leiden-Boston: Brill.
[34] Osthoff, Hermann. 1910. Zur Entlabialisierung der Labiovelare im Keltischen. IF 27, 161–193.
[35] Plinii Secundi Naturalis Historiae, Libri III-IV, herausgegeben von Gerhardt Winkler. Darmstadt: Wissenschaftliche Buchgesellschaft 1988.
[36] Pokorny, Julius. 1959. Indogermanisches etymologisches Wörterbuch. Bern-München.
[37] RE II.2 Paulys Real-Encyclopädie der classischen Altertumswissenschaft, herausgegeben Wilhelm Kroll & Kurt Witte. Stuttgart: Metzler.
[38] Rejzek, Jiří. 2008. The Proto-Slavic Word-Initial x-.Praha: Karolinum.
[39] Schmitt, Rüdiger. 1999. Beiträge zu altpersischen Inschriften. Wiesbaden: Reichert.
[40] Sims-Williams, Nicholas. 2007. Bactrian Documents from Northern Afghanistan II: Letters and Buddhist Texts. London: Nour Foundation & Azimuth Editions.
[41] SJS Slovník jazyka staroslověnského, I-IV, ed. Zoe Hauptová et alii. Praha: Academia 1966–1997.
[42] Sławski, Franciszek. 1974. Słownik prasłowiański, Tom I. Wrocław-Warszawa-Kraków-Gdańsk: Ossolineum.
[43] Snoj, Marko. 2003. Slovenski etimološki slovar. Ljubljana: Modrijan.
[44] Strabon. 2004. Geografija, ruský překlad G.A. Stratanovskij. Moskva: Olma-Press.
[45] Strabonis Geographica recognivit Augustus Meinecke. Leipzig: Teubner 1909–1913.
[46] Toporov, Vladimir N. & Trubačev, Oleg N. 1962. Lingvističeskij analiz gidronimov Verxnego Podneprov'ja. Moskva: Izdatel'stvo Akademii nauk SSSR.
[47] Toporov, Vladimir N. 2000. "K rekonstrukcii balto-slavjanskogo mifologičeskogo obraza Zemli-Materi *Zemia & Mātē (*Mati). Balto-slavjanskie issledovanija 1998–99[2000], 239–371.
[48] Tret'jakov, P.N. 1953. Vostočnoslavjanskie plemena. Izdatel'stvo Akademii nauk SSSR.
[49] Trubačev, Oleg N. 1967. Iz slavjano-iranskix leksičeskix otnošenij. Ėtimologija 1965, 3–81.
[50] Trubačev, Oleg N. 1993. Sinxronija, diaxronija – und kein Ende.. Marginalija k konferencii po russkomu istoričeskomu slovoobrazovaniju (Zvenigorod, osen' 1989 g.). Slavia 62, 65–75.
[51] Turner, Ralph L. 1966. A Comparative Dictionary of the Indo-Aryan Languages. London – New York – Toronto: Oxford University Press.
[52] Vaillant, André. 1950–1977. Grammaire comparée des langues slaves. Lyon: IAC – Paris: Klincksieck.
[53] Vasmer, Max. 1941. Die alten Bevölkerungsverhältnisse Russlands im Lichte der Sprachforschung. Berlin: Walter de Gruyter (Preussische Akademie der Wissenschaften, Vorträge und Schriften, Heft 5).
[54] Vasmer, Max. 1986. Ėtimologičeskij slovar' russkogo jazyka, I-IV. Moskva: Progress (ruský překlad originálu Russisches etymologisches Wörterbuch, Heidelberg: Winter 1950–58 O.N. Trubačeva).
[55] Witczak, Krzysztof T. [Vitčak, K.T.] 1992. Skifskij jazyk: opyt opisanija. Voprosy jazykoznanija 1992/5, 50–53.
[56] Zgusta, Ladislav. 1955. Die Personennamen griechischer Städte der Nördlichen Schwarzmeerküste. Die ethnischen Verhältnisse, namentlich das Verhältnis der Skythen und Sarmaten, im Lichte der Namenforschung. Praha: Nakladatelství Československé Akademie věd.
[57] Zupitza, Ernst. 1896. Die germanischen Gutturale. Berlin: Berlin: Schriften zur germanischen Philologie 8.