K některým aspektům každodenního a svátečního života středověkého člověka na Moravě a ve Slezsku

Název: K některým aspektům každodenního a svátečního života středověkého člověka na Moravě a ve Slezsku
Variantní název:
  • Some aspects of everyday and festive life of the mediaeval man in Moravia and Silesia
  • Zu einigen Aspekten des Alltags- und Feiertagslebens des mittelalterlichen Menschen in Mähren und Schlesien
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2010, roč. 35, č. 1-2, s. 7-44
Rozsah
7-44
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
 

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Abstrakt(y)
Velmi rozsáhlou oblast interdisciplinárního výzkumu představuje studium každodenního a svátečního života středověkého člověka. Vedle vlastního historického bádání a archeologie se na něm podílí také etnologie, dějiny umění, religionistika i řada přírodovědných disciplín, jako jsou antropologie, paleozoologie, paleobotanika, parazitologie i mikrobiologie. Podstatné v rámci tohoto studia je poznání hmotné kultury a její chronologie i ekofaktů v rozdílných sociálních prostředích včetně okrajových společenských skupin v nejširších souvislostech kultury středověku a každodenního i svátečního života člověka "od kolébky do hrobu" počínaje narozením a křtem, dětstvím a dospíváním až po smrt a pohřeb se všemi zvyklostmi a věrskými představami, které tyto okamžiky doprovázely. Zvláštní pozornost je potom nutno věnovat vzdělání a školství, duchovní sféře, hrám a zábavám včetně okrajových skupin, stravě, hygieně, medicíně, léčitelství apod. Příklad jednotlivých pohledů a aspektů na tuto problematiku mohou poskytnout vedle jiných typů archeologicky zkoumaných sídel zejména středověká města a speciální pozornost je věnována středověkému Brnu, hlavně zjištěnému sortimentu předmětů hmotné kultury, urbanismu, zacházení s odpady, zásobování vodou, hygienickým poměrům a výsledkům antropologického výzkumu obyvatel středověkého Brna včetně fyzického stavu městské populace, zjištěných nemocí, zranění atd.
The study of everyday and festive life of the mediaeval man constitutes a vast area of interdisciplinary research. Apart from historical research and archaeology, it involves ethnology, history of art, religious studies and a number of natural science disciplines such as anthropology, paleozoology, paleobotany, parasitology and microbiology. The principal outcome of the research is information about material culture, its chronology and ecofacts in different social environments including fringe social groups, in the broadest context of mediaeval culture and everyday and festive life of people "from the cradle to the grave", from birth and baptism through childhood and adolescence to death and funeral, with customs and faith conceptions that accompanied these moments. Special attention is devoted to education, the spiritual sphere, pastimes and entertainment including fringe groups, food, hygiene, medicine, healing, etc. Mediaeval towns provide multiple examples of individual views on these issues and their aspects. The article centres on mediaeval Brno, including the assortment of material culture objects, urbanism and approach to waste, water supply, the state of hygiene and results of anthropological research of the inhabitants of the mediaeval town, their physical condition, diseases, injuries and the like.
Note
Tato práce vznikla v rámci VZ MSM 0021622427.
Reference
[1] ANTROPOLOGIE, 1999: Antropologie. Příručka pro studium kostry (Stloukal, M., ed.). Praha.

[2] ARIÈS, P., 2000: Dějiny smrti. Díl 1: Doba ležících. Praha (franc. originál L'homme devant la mort. 1. Le temps des gisants. Paris 1977).

[3] ARIÈS, P., 2000a: Dějiny smrti. Díl 2: Zdivočelá smrt. Praha (franc. originál L'homme devant la mort. 2. La mort ensauvagée. Paris 1977).

[4] BARBER, M., 2008: Noví rytíři. Dějiny templářského řádu. Praha (angl. orig. The New Knighthood. A History of the Order of the Templar. Cambridge 1995).

[5] BARTHEL, M., 2008: Die Templer. Reichtum, Macht und Fall eines Ritterordens. Hamburg (1. Aufl. Gernsbach 2005).

[6] BEDNÁRIK, R., 1939: Príspevok k pohrebným zvykom slovenského ľudu, Národopisný sborník I, 54–88.

[7] BERANOVÁ, M., 1975: Zemědělská výroba v 11./14. století na území Československa – Die landwirtschaftliche Produktion im 11.–14. Jahrhundert auf dem Territorium der Tschechoslowakei (Aufgrund archäologischer Quellen). Studie Archeologického ústavu Brno III/1974, sv. 1. Praha.

[8] BERANOVÁ, M., 1980: Zemědělství starých Slovanů – Die Landwirtschaft der alten Slawen. Praha.

[9] BERANOVÁ, M., 2007: Jídlo a pití v pravěku a ve středověku. Praha.

[10] BERGDOLT, K., 2002: Černá smrt v Evropě. Velký mor a konec středověku. Praha (něm. orig. Der Schwarze Tod. München 2000).

[11] BIEGELEISEN, H., 1929: U kolebki, przed ołtarzem, nad mogiłą. Lwów.

[12] BLÁHA, J., 1974: Historická archeologie k dějinám městské školy u sv. Mořice v Olomouci. In: Ročenka Okresního archivu v Olomouci 1973, 29–35. Olomouc.

[13] BLÁHA, J., 1983: K vypovídacím možnostem olomouckého archeologického materiálu 15. až 17. století. In: Historická Olomouc a její současné problémy IV, 307–315. Olomouc.

[14] BLÁHA, J., 1994: Nález středověké hliněné plastiky "Ježíška" v Prostějově, Zpravodaj Muzea Prostějovska v Prostějově 14, č. 1, 33–36.

[15] BLÁHA, J., 1995: Olomouc. Příspěvek ke kulturní historii pozdně středověkých měst. In: Kultura średniowiecznego Śląska i Czech (Wachowski, K., ed.), 29–39. Wrocław.

[16] BLÁHA, J., 1996: Církevní a laická společnost v Olomouci v některých projevech středověké hmotné kultury – Klerikale und laikale Gesellschaft in Olmütz in einigen Äuβerungen der mittelalterlichen materiellen Kultur, AH 21, 169–181.

[17] BLÁHA, J., 1998: Archeologický příspěvek k poznání poutnického života ve středověké Olomouci. In: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Facultas Philosophica, Philosophica-Aesthetica 16, Historia Artium II, 47–64. Olomouc.

[18] BLÁHA, J., 1998a: K dokladům gramotnosti v olomouckých archeologických nálezech z období středověku (stily). In: Historická Olomouc XI, 73–90. Olomouc.

[19] BLÁHA, J., 1998b: Komunikace, topografie a importy ve středověku a raném novověku (7.–17. století) na území města Olomouce – Die Kommunikationen, Topographie und Importe im Mittelalter und in der Frühneuzeit (7.–17. Jh.) auf dem Gebiet der Stadt Olmütz, AH 23, 133–159.

[20] BLÁHA, J., 2000: Několik úvodních poznatků a reflexí k jídelníčku olomouckých Slovanů v období Velké Moravy, Střední Morava 11, 103–109.

[21] BLÁHA, J., 2002: Dva nálezy drobné hrnčířské plastiky Madony s dítětem z Olomouce. Několik doplňků ke studiu devocionálií a lidové zbožnosti. In: Pro Arte. Sborník k poctě 60. narozenin prof. PhDr. Ivo Hlobila (Prix, D. ed.), 21–30. Praha.

[22] BLÁHA, J., 2002a: Několik archeologických poznatků ke stravování olomouckých Slovanů v 10.–12. století, Střední Morava 8 (č. 14), 60–74.

[23] BLÁHA, J., 2002b: Několik archeologických příspěvků k poznání pohanské i křesťanské religiozity v raně středověké Olomouci. In: Civitas & villa. Miasto i wieś w średniowiecznej Europie Środkowej (Buśko, C.–Klápště, J.–Leciejewicz, L.–Moździoch, S., eds.), 215–226. Wrocław–Praha.

[24] BLÁHA, J., 2005: Několik archeologických poznatků k masitému jídelníčku olomouckých měšťanů v 13.–15. století, Střední Morava 20, 32–42.

[25] BLÁHOVÁ, M.–FROLÍK, J.–PROFANTOVÁ, N., 1999: Velké dějiny zemí Koruny české, svazek I. Do roku 1197. Praha–Litomyšl.

[26] BOBKOVÁ, L., 2003: Velké dějiny zemí Koruny české, svazek IV.a. 1310–1402. Praha–Litomyšl.

[27] BOBKOVÁ, L.–BARTLOVÁ, M., 2003: Velké dějiny zemí Koruny české, svazek IV.b. 1310–1402. Praha–Litomyšl.

[28] BOHÁČOVÁ, I.–FROLÍK, J.–PETŘÍČKOVÁ, J.–ŽEGKLITZ, J., 1990: Příspěvek k poznání života a životního prostředí na Pražském hradě a Hradčanech – Ein Beitrag zur Kenntnis des Lebens und der Umwelt auf der Prager Burg und in Hradčany, AH 15, 177–189.

[29] BOLOGNE, J.-C., 1997: Svatby. Dějiny svatebních obřadů na Západě. Praha (francouzský orig. Historie du mariage en Occident. Paris 1995).

[30] BOOCKMANN, H., 1982: Der Deutsche Orden. Zwölf Kapitel aus seiner Geschichte. München (2. Aufl.).

[31] BOOCKMANN, H., 1987: Die Stadt im späten Mittelalter. München (2. Aufl.).

[32] BOROVSKÝ, T., 2002: Markrabě Karel a moravské kláštery – Markgraf Karl und die mährischen Klöster. In: Ve stopách sv. Benedikta. Sborník příspěvků z konference Středověké kláštery v zemích Koruny české konané ve dnech 24.–25. května 2001 v Třebíči (Jan, L.–Obšusta, P., edd.). Disputationes Moravicae 3, 123–137. Brno.

[33] BOROVSKÝ, T., 2002a: Měšťan. In: Člověk českého středověku (Šmahel, F.–Nodl, M., edd.), 393–412. Praha.

[34] BOROVSKÝ, T., 2005: Kláštery, panovník a zakladatelé na středověké Moravě – Klöster, Herrscher und Stifter im mittelalterlichen Mähren. Brno.

[35] BORST, O., 1983: Alltagsleben im Mittelalter. Mit zeitgenössischen Abbildungen. Frankfurt am Main.

[36] BORZOVÁ, Z., 2006: Kosáky v hroboch z obdobia včasného stredoveku na Slovensku – Die Sicheln in den Gräbern aus der Zeit des frühen Mittelalters in der Slowakei, SlArch LIV, 209–237.

[37] BOSL, K., 1991: Gesellschaft im Aufbruch. Die Welt des Mittelalters und ihre Menschen/. Regensburg.

[38] BRAVERMANOVÁ, M., 2004: Hroby pražských biskupů v katedrále sv. Víta na Pražském hradě. Předběžné sdělení – Gräber der Prager Bischöfe in der St. Veit Kathedrale auf der Prager Burg, AH 29, 599–613.

[39] BRAVERMANOVÁ, M.–LUTOVSKÝ, M., 2001: Hroby, hrobky a pohřebiště českých knížat a králů. Praha.

[40] BYSTROŃ, J. St., 1916: Słowiańskie obrzędy rodzinne. Obrzędy związane z narodzeniem dziecka. Kraków.

[41] CAMILLE, M., 2000: Die Kunst der Liebe im Mittelalter. Köln (angl. orig. The Medieval Art of Love. Laurence King Publishing 1998).

[42] CANTOR, N. F., 2005: Po stopách moru. Černá smrt a svět který zrodila. Praha (angl. orig. In the Wake of the Plague. New York 2001).

[43] CASTRUM PRAGENSE, 2005: Castrum Pragense 7. Pohřbívání na Pražském hradě a jeho předpolích. Díl I.1 – textová část, I.2 – Katalog. Antropologie – Das Bestatten auf der Prager Burg und ihren Vorfeldern. Band I.1–2 (Tomková, K., ed.). Praha.

[44] CEJNKOVÁ, D.–MARÁZ, K.–LOSKOTOVÁ, I., 2002: Výzkum hrobek moravských Lucemburků Jošta a Prokopa v Brně – Die Untersuchungen der Grabstätten der mährischen Luxemburger Jost und Prokop in Brünn. In: Pocta Janu Janákovi. Předsedovi Matice moravské, profesoru Masarykovy univerzity věnují k sedmdesátinám jeho přátelé a žáci (Chocholáč, B.–Malíř, J., edd.), 565–581. Brno.

[45] CZARNETZKI, A.–NOHEL, M., 1995: Vorläufige Auswertung der Skelettreste von St. Dionysius in Esslingen. In: Fehring, G. P.–Scholkmann, B., Die Stadtkirche St. Dionysius in Esslingen I. , 511–525. Stuttgart.

[46] ČECHURA, J., 1999: České země v letech 1310–1378. Lucemburkové na českém trůně I. Praha.

[47] ČECHURA, J., 2000: České země v letech 1378–1437. Lucemburkové na českém trůně II. Praha.

[48] ČECHURA, J., 2002: Sedlák. In: Člověk českého středověku (Šmahel, F.–Nodl, M., edd.), 436–459. Praha.

[49] ČERNÁ, E., 1977: Středověké sklo z hrádku "Kulatý kopec" u zaniklé vsi Koválov – Mittelalterliches Glas aus der Motte "Kulatý kopec" bei der Ortswüstung Koválov – Mittelalterliches Glas aus der Motte "Kulatý kopec" bei der Ortswüstung Koválov, AH 2, 161–165.

[50] ČERNÁ, E., 1994: Výroba skla v Čechách v období vrcholného středověku – Die Glaserzeugung in Böhmen in der Zeit des Hochmittelalters. In: Středověké sklo v zemích Koruny České – Mittelalterliches Glas aus den Ländern der Böhmischen Krone. Katalog výstavy (Černá, E., ed.), 31–35 (res. 13–17). Most.

[51] ČERNÁ, E.–HIMMELOVÁ, Z., 1994: Sklo vrcholného a pozdního středověku. 13. – polovina 14. století – Das 13. Jahrhundert bis zur Mitte des 14. Jahrhunderts. In: Středověké sklo v zemích Koruny České. – Mittelalterliches Glas aus den Ländern der Böhmischen Krone. Katalog výstavy (Černá, E., ed.), 41–71 (res. 18–20). Most.

[52] ČESKOSLOVENSKÁ VLASTIVĚDA, 1968: Československá vlastivěda díl III. Lidová kultura. Praha.

[53] ČIHÁKOVÁ, J., 2007: Pozůstatky komunikací v archeologických nálezech. In: Péče o památkově významné venkovní komunikace (Schubert, A., ed.), 64–73. Praha.

[54] ČIŽMÁŘ, M., 2004: Encyklopedie hradišť na Moravě a ve Slezsku s leteckými záběry hradišť Miroslava Bálka. Praha.

[55] ČLOVĚK, 2002: Člověk českého středověku (Šmahel, F.–Nodl, M., edd.). Praha.

[56] ČORNEJ, P., 2000: Velké dějiny zemí Koruny české, svazek V. 1402–1437. Praha–Litomyšl.

[57] ČORNEJ, P.–BARTLOVÁ, M., 2007: Velké dějiny zemí Koruny české, svazek V. 1437–1526. Praha–Litomyšl.

[58] ČULÍKOVÁ, V., 1995: Rekonstruktion der synanthropen Vegetation des mittelalterlichen Most, PA LXXXVI, 83–131.

[59] DAS MITTELALTER, 2001: Das Mittelalter. Die Welt der Bauern, Bürger, Ritter und Mönche. Dieter Hägermann (Hrsg.) mit Beiträgen von Rolf Schneider, Karl-Heinz Ludwig, Michel Parisse, Friedrich Prinz, Werner Rösener, Ferdinand Seibt, Adriaan Verhulst. Ohne Ercheinungsort.

[60] DELUMEAU, J., 1997: Strach na západě ve 14.–18. století. Obležená obec. Díl 1. Strach doléhající na většinu. Praha (francouzský orig. La Peur en Occident. XIVe–XVIIIe siècles. Une cité assiégée. Paris 1978).

[61] DEMURGER, A., 1999: Die Templer. Aufstieg und Untergang 1120–1314. München (1. Aufl. 1991, 1993; francouzský orig. Vie et mort de l'ordre du Temple. Paris 1985, 1989, 1993).

[62] DIE BÄUERLICHE WELT, 1982: Die bäuerliche Welt. Geschichte und Kultur in sieben Jahrhunderten (Blum, J., Hrsg.). München.

[63] DINZELBACHER, P., 2004: Poslední věci člověka. Nebe, peklo a očistec ve středověku. Praha.

[64] DOLEŽEL, J., 1995: Ke vzniku a vývoji několika měst střední a severozápadní Moravy (Blansko, Ivančice, Tišnov, Velká Bíteš, Vyškov) – Zur Entstehung und Entwicklung einiger Städte in Mittel- und Nordwestmähren (Blansko, Ivančice, Tišnov, Velká Bíteš, Vyškov), AH 20, 201–217.

[65] DOLEŽEL, J., 2000: K městskému zřízení na středověkém Brněnsku do roku 1411 – Zur mittelalterlichen Stadtverfassung in der Brünner Gegend bis 1411. In: Mediaevalia archaeologica 2, Brno a jeho region (Ježek, M.–Klápště, J., edd.), 159–259. Praha–Brno.

[66] DOLEŽEL, J., 2008: Městisko: zaniklá městská lokace 13. století na Prostějovsku – Městisko: Eine Stadtwüstung aus dem 13. Jahrhundert im Land von Prostějov (Mittelmähren), AR LX, 459–508.

[67] DOLEŽEL, J., 2008a: Středověká miskovitá (lotová) závaží v českých a moravských nálezech – Medieval cup nester weights in Bohemian and Moravian findings, PV 49, 183–215. Brno.

[68] DOLEŽEL, J., 2009: Nová centra přemyslovských Čech a Moravy ve 13. století. In: Přemyslovci. Budování českého státu (Sommer, P.–Třeštík, D.–Žemlička, J., edd. ve spolupráci s P. Maškovou a R. Novotným), 351–361, 366–377. Praha.

[69] DOLEŽEL, J.–SADÍLEK, J., 2004: Středověký důlní komplex v trati Havírna u Štěpánova nad Svratkou. Příspěvek k dějinám těžby stříbra v oblasti severozápadní Moravy ve 13. a 14. století. I. Výsledky průzkumu v letech 1990–2001, edice písemných pramenů – Mittelalterlicher Bergbaukomplex im Flurstück Havírna bei Štěpánov nad Svratkou. Ein Beitrag zur Geschichte des Silberbergbaus in Nordwestmähren im 13. und 14. Jahrhundert. I. Grabungsergebnisse aus den Jahren 1990–2001, Edition schriftlicher Quellen. In: Mediaevalia archaeologica 6, Těžba a zpracování drahých kovů: sídelní a technologické aspekty, 43–119. Praha–Brno–Plzeň.

[70] DOSTÁL, B., 1966: Slovanská pohřebiště ze střední doby hradištní na Moravě – Slawische Begräbnisstätten der mittleren Burgwallzeit in Mähren. Praha.

[71] DROZDOVÁ, E., 1998: Antropologický rozbor kosterních pozůstatků ze středověkého hřbitova na Dominikánském nám. v Brně – Anthropological analysis of hunan skeletons from medieval cemetery at Dominikánské sq. in Brno. In: Ve službách archeologie. Sborník k 60. narozeninám RNDr. Vladimíra Haška, DrSc., 71–73. Brno.

[72] DROZDOVÁ, E., 1998a: Dominikánské nám. Brno. Hřbitov okolo kostela sv. Michala, kosterní hroby, antropologický rozbor, příloha NZ ÚAPP Brno, č. j. 58/97.

[73] DU GUOTER TÔT 1998: Du guoter tôt. Sterben im Mittelalter – Ideal und Realität. In: Akten der Akademie Friesach "Stadt und Kultur im Mittelalter" Friesach (Kärnten), 19.–23. September 1994 herausgegeben von Markus J. Wenninger. Schriftenreihe der Akademie Friesach. Herausgegeben von der Stadt Friesach und vom Institut für Geschichte an der Universität Klagenfurt unter der Leitung von Günther Hödl und Barbara Maier, Band 3. Klagenfurt.

[74] DUBY, G.–PERROT, M. (edd.), 1993: Geschichte der Frauen. Ed. něm. vyd. Heide Wunder. 2. Mittelalter. Herausgegeben von Christiane Klapisch-Zuber. Frankfurt–New York–Paris (Ed. něm. vyd. Claudia Opitz; italský orig. Storia delle donne in occidente, vol. 2 II. medioevo. Rom–Bari 1990).

[75] EHRLICH, A., 2007: Ärzte, Bader, Scharlatane. Die Geschichte der österreichischen Medizin. Wien.

[76] ENGEL, E., 2005: Die deutsche Stadt im Mittelalter. Düsseldorf (1. Aufl. München 1993).

[77] ENNEN, E., 1987: Die europäische Stadt des Mittelalters. Göttingen (1972, 1975, 1979, 1987).

[78] ENNEN, E., 2001: Ženy ve středověku. Praha (něm. orig. Frauen im Mittelalter. München 1984, 1986, 1987, 1991, 1994, 1999).

[79] ETTER, H. F.–SCHNEIDER, J., 1982: Zur Stellung von Kind und Frau im Frühmittelalter. Eine archäologisch-anthropologische Synthese, Zeitschrift für schweizerische Archäologie und Kunstgeschichte XXXIX, 48–57.

[80] FIALOVÁ, L.–HORSKÁ, P.–KUČERA, M.–MAUR, E.–MUSIL, J.–STLOUKAL, M., 1996, 1998: Dějiny obyvatelstva českých zemí. Praha (1. a 2. vyd.).

[81] FLECKENSTEIN, J., 2002: Rittertum und ritterliche Welt. Berlin.

[82] FLODR, M., 1994: Brněnské nevěstky v nejstarších dějinách města – Brünner Dirnen in der ältesten Geschichte der Stadt, SPFFBU C 41, 7–14.

[83] FOJTÍK, K., 1965: Svatba na střední a západní Moravě v 16. a 17. století – Das Hochzeitsfest in Mähren im 16. und 17. Jahrhundert, Český lid LII, 332–343.

[84] FOLTÝN, D. a kol., 2005: Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha.

[85] FRANCEK, J., 2002: Dějiny loupežnictva. Zloději, loupežníci, lupiči, pytláci a žháři v českých dějinách. Praha.

[86] FRÝDA, F.–HIMMELOVÁ, Z., 1994: 14. – konec 15. století – Das vierzehnte Jahrhundert bis an das Ende des 15. Jahrhunderts. In: Středověké sklo v zemích Koruny České – Mittelalterliches Glas aus den Ländern der Böhmischen Krone. Katalog výstavy (Černá, E., ed.), 73–99 (res. 21–24). Most.

[87] GEISLER, M., 1986: Holubice, pohřebiště z mladohradištního období. Fontes archaeolologiae Moravicae IX. Brno.

[88] GENNEP VAN, A., 1996: Přechodové rituály. Systematické studium rituálu. Praha (francouzský orig. Rites de passage. Paris 1909).

[89] GEREMEK, B., 1999: Slitování a šibenice. Dějiny chudoby a milosrdenství. Praha.

[90] GOETZ, H.-W., 2005: Život ve středověku. Jinočany (něm orig. Leben im Mittelalter vom 7. bis zum 13. Jahrhundert. München 1983, 1996).

[91] GOLEC, M., 2000: Středověké hrací kostky na Moravě, rkp. nepubl. seminární práce na ÚAM FF MU v Brně, vedoucí práce prof. PhDr. Z. Měřínský, CSc. Brno.

[92] GRAUS, F., 1949: Chudina městská v době předhusitské – Городская беднота в догуситкую эпоху – Les "pauvres" des villes à l'époque préhussite. Praha.

[93] GRAUS, F., 1953: Dějiny venkovského lidu v Čechách v době předhusitské, díl 1. Praha.

[94] GRAUS, F., 1957: Dějiny venkovského lidu v Čechách v době předhusitské, díl 2. Praha.

[95] GRAUS, F., 1987: Pest – Geissler – Judenmorde. Das 14. Jahrhundert als Krisenzeit. Göttingen (2. Aufl.).

[96] GRĘZAK, A., 2007: Zwierzęta v gospodarce średniowiecznego Kołobrzegu. 2. połowa XIII–XV w. Warszawa.

[97] HANÁKOVÁ, H.–STLOUKAL, M., 1986: Altslawische Skelette aus dem Gräberfeld in Holubice VI, Anthropologie 24/2–3, 147–157.

[98] HANÁKOVÁ, H.–STLOUKAL, M., 1986a: Slovanské kostry z pohřebiště ve Šlapanicích u Brna, ČNM, řada přírodovědná 155, 54–61.

[99] HANULIAK, M., 1993: Vývojové tendencie pohrebného ritu na pohrebiskách 9.–12. stor. ich hýbatele – Entwicklungstendenzen im Besstattungsritus an Gräberfeldern des 9.–12. Jh. und ihre Triebkräfte. In: Kultové a sociálne aspekty pohrebného rítu od najstarších čias po súčasnosť (Krekovič, E., ed.), 43–48. Bratislava.

[100] HANULIAK, M., 2004: Veľkomoravské pohrebiská a pochovávanie v 9.–10. storočí na území Slovenska – Großmährische Gräberfelder und Bestattung im 9.–10. Jahrhundert auf dem Gebiet der Slowakei. Archaeologica Slovaca Monographiae, Studia VIII. Nitra.

[101] HEJDOVÁ, D., 1994: Postavení českého středověkého sklářství ve spektru středověkých řemesel – Die Lage der böhmischen mittelalterlichen Glaserzeugung im Spektrum der mittelalterlichen Handwerke. In: Středověké sklo v zemích Koruny České – Mittelalterliches Glas aus den Ländern der Böhmischen Krone. Katalog výstavy (Černá, E., ed.), 25–29 (res. 7–12). Most.

[102] HEERS, J., 2006: Svátky bláznů a karnevaly. Praha.

[103] HEJDOVÁ, D.–FRÝDA, F.–ŠEBESTA, P.–ČERNÁ, E., 1983: Středověké sklo v Čechách – Mittelalterliches Glas in Böhmen, AH 8, 243–266.

[104] HIMMELOVÁ, Z., 1990: Sklo středověkého Brna – Mittelalterliches Glas in Mähren, AH 15, 437–446.

[105] HIMMELOVÁ, Z., 1994: Archeologické nálezy skla na moravských opevněných sídlech – Archäologische Glasfunde von mährischen befestigten Siedlungen, AH 19, 431–436.

[106] HIMMELOVÁ, Z., 1994a: Nálezy skla ze šlechtického sídla na zaniklé vsi Koválov u Žabčic, okr. Brno-venkov – Glasfunde vom Adelssitz in der Wüstung Koválov bei Žabčice. In: Koválov. Šlechtické sídlo z 13. století na jižní Moravě – Ein Adelssitz aus dem 13. bis 14. Jh. in der Ortswüstung Koválov bei Žabčice (Bez. Brno-Land), 68–70. Brno.

[107] HIMMELOVÁ, Z., 1995: Glasfunde aus Mikulčice. In: Studien zum Burgwall von Mikulčice, Band 1 (herausgegeben von Falko Daim – Lumír Poláček – Čeněk Staňa – Jaroslav Tejral), Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 2, 83–112. Brno.

[108] HIMMELOVÁ, Z., 2000: Nálezy skla z Mikulčic (okr. Hodonín). In: Historické sklo 2, 85–100. Čelákovice.

[109] HIMMELOVÁ, Z.–PTÁČKOVÁ, M.–USTOHAL, V., 1993: Meč z doby Elišky Rejčky, Forum brunense 1993, 217–222.

[110] HLAVÁČEK, I., 1991: Jihomoravané na universitách pozdního středověku a počínajícího novověku (Několik metodických poznámek) – Die Südmährer an den spätmittelalterlichen und frühneuzeitlichen Universitäten. In: XX. MS 1990. Kulturně historické styky jižní Moravy, 57–60. Brno.

[111] HLAVÁČEK, I., 1993: Zu den kulturellen Kontakten zwischen den böhmischen und österreichischen Ländern im 15. Jahrhundert. In: Kontakte und Konflikte – Böhmen, Mähren und Österreich: Aspekte eines Jahrtausends gemeinsamer Geschichte. Referate des Symposiums "Verbindendes und Trennendes an der Grenze III" vom 24. bis 27. Oktober 1992 in Zwettl. Herausgegeben von Thomas Winkelbauer. Schriftenreihe des Waldviertler Heimatbundes, Herausgegeben von Harald Hitz, Band 36. Waldviertler Heimatbund, 67–77. Horn-Waidhofen an der Thaya.

[112] HLAVÁČEK, I.–HLAVÁČKOVÁ, L., 1961: Studenti z českých zemí a Slovenska na vídeňské universitě. I. část – Студенты из чешских земель и Словакии в венском университете. 1-ая часть – Studenten aus den tschechischen Ländern und aus der Slowakei an der Wiener Universität. I. Teil. In: Acta Universitatis Carolinae – Historia Universitatis Carolinae Pragensis Tom. II. Fasc. 1, 1961, s. 97–132. Praha.

[113] HLAVÁČEK, I.–HLAVÁČKOVÁ, L., 1962: Studenti z českých zemí a Slovenska na vídeňské universitě. I. část – Студенты из чешских земель и Словакии в венском университете. 1-ая часть – Studenten aus den tschechischen Ländern und aus der Slowakei an der Wiener Universität. II. část – 2-ая часть – II. Teil, In: Acta Universitatis Carolinae – Historia Universitatis Carolinae Pragensis Tom. III. Fasc. 2, 1962, 139–159. Praha.

[114] HLEDÍKOVÁ, Z., 2002: Biskup. In: Člověk českého středověku (Šmahel, F.–Nodl, M., edd.), 139–165. Praha.

[115] HOFFMANN, F., 1961: Z historie jihlavského vodovodu. In: 75 let jihlavské vodárny, 3–18. Jihlava.

[116] HOFFMANN, F., 1992: České město ve středověku. Praha.

[117] HOFFMANN, F., 2002: Řemeslník a kupec. In: Člověk českého středověku (Šmahel, F.–Nodl, M., edd.), 364–391. Praha.

[118] HOFFMANN, F., 2004: Místopis města Jihlavy v první polovině 15. století – Topographie der Stadt Jihlava in der ersten Hälfte des 15. Jahrhunderts. Jihlava.

[119] HOFFMANN, F., 2009: Středověké město v Čechách a na Moravě. Praha.

[120] HOFFMANN, F., 2010: Šest století jihlavského vodovodu. In: František Hoffmann devadesátiletý. Výbor studií a článků. Iglavensia, 149–166. Brno–Jihlava.

[121] HOPKINS, M.: Řád templářů. Historické souvislosti a mystické vazby. Praha (z angl. orig. The Enigma of the Knight Templar. The Ivy Press Limited 2006).

[122] HORÁČKOVÁ, L., 1994: Brno, katedrála sv. Petra a Pavla, antropologický posudek hrobů, příloha NZ ÚAPP Brno, č. j. 55/94.

[123] HORÁČKOVÁ, L., 1996: Antropologické vyhodnocení kosterních pozůstatků z archeologického výzkumu katedrály sv. Petra a Pavla v Brně, rkp. ulož. v Archaia Brno.

[124] HORÁČKOVÁ, L.–BENEŠOVÁ, L., 1994: Antropologické hodnocení kosterních nálezů z katedrály sv. Petra a Pavla – Anthropologische Auswertung von Knochenfunden aus der St. Peter- und- Paul-Kathedrale in Brno, Pravěk NŘ 4, 319–322.

[125] HORÁČKOVÁ, L.–BENEŠOVÁ, L.–STROUHAL, E.–VYHNÁNEK, L.–NĚMEČKOVÁ, A., 1997: A case of severe metastatic carcinoma in a late medieval calva from Petrov, Brno (Czech republik), Anthropologie 35, 57–64.

[126] HORSKÁ, P.–KUČERA, M.–MAUR, E.–STLOUKAL, M., 1990: Dětství, rodina a stáří v dějinách Evropy. Praha.

[127] HORVÁTHOVÁ, E., 1993: Predstavy o posmrtnom živote v koreláciach s pohrebnými obradmi – Vorstellungen über das Leben nach dem Tode in Korrelationen mit den Bestattungszeremonien. In: Kultové a sociálne aspekty pohrebného ritu od najstarších čias po súčasnosť (Krekovič, E., ed.), 60–68. Bratislava.

[128] HRUBÝ, P., 2006: Odkud horníci, podnikatelé a obchodníci do Jihlavy vlastně přicházeli? In: Huňáček, Jaroslav, Jihlavská radnice, 25–35. Jihlava.

[129] HRUBÝ, P.–CHAROUZ, J. Z.–MĚŘÍNSKÝ, Z.–VOSÁHLO, J.–ZIMOLA, D., 2009: III. Přemyslovské město. 13. století. In: Jihlava (Pisková, R., ed.), 47–108, 704–716. Praha.

[130] HRUBÝ, P.–JAROŠ, Z.–KOČÁR, P.–MALÝ, K.–MIHÁLYIOVÁ, J.–MILITKÝ, J.–ZIMOLA, D., 2006: Středověká hornická aglomerace na Starých Horách u Jihlavy – Das mittelalterliche Bergbauzentrum in Staré Hory (Altenberg bei Jihlava (Iglau), PA XCVII, 171–264.

[131] HUS, M., 1990: Plzeňská akvamanilia – Aquamanilia aus Plzeň, AH 15, 397–403.

[132] CHERUBINI, G., 1984: L'Italia rurale del basso Medioevo. Roma–Bari.

[133] CHORVÁTHOVÁ, Ľ., 1993: Pohrebné hry, stráženie mrtveho a vampirizmus v srednej Európe – Funeral Games, Watching the Dead, and Vampirism in Central Europe. In: Kultové a sociálne aspekty pohrebného rítu od najstarších čias po súčasnosť (Krekovič, E., ed.), 76–80. Bratislava.

[134] CHORVÁTOVÁ, H., 2009: Podoby rodiny v ranom stredoveku – Die Familieformen im Frühmittelalter. In: Kresťanstvo v časoch sv. Vojtecha, (Kožiak, R.–Nemeš, J., eds.), 140–151. Kraków.

[135] CHYBOVÁ, H., 1997: Nálezy středověkých stilů z Kroměříže – Funde mittelalterlicher Stili aus Kroměříž, Pravěk NŘ 7, 411–415. Brno.

[136] CHYBOVÁ, H., 2009: Kroměříž zmizelá a znovu objevená aneb Historie ukrytá pod dlažbou města. Kroměříž.

[137] JAN, L., 1988: Slavkov u Brna ve 13. století a vznik komendy řádu německých rytířů – Slavkov u Brna (Austerlitz) und die Entstehung der Kommende des Ordens der Deutschen Ritter, ČMM CVII, 265–279.

[138] JAN, L., 1995: Bratři špitálu Panny Marie v českých zemích 1204–1411. Tišnov.

[139] JAN, L., 2002: Řeholník. In: Člověk českého středověku (Šmahel, F.–Nodl, M., edd.), 166–191. Praha.

[140] JAN, L., 2005: Působení a struktura templářského řádu v Čechách a na Moravě. In: Ad musealem laborem. PhDr. Slavomíru Brodesserovi k šedesátým pátým narozeninám (Mitáček, J., ed.), 23–29. Brno.

[141] JAN, L., 2001: Die Johanniter in Böhmen: Bild des Lebens. In: Vergangenheit und Gegenwart der Ritterorden. Die Rezeption der Idee und die Wirklichkeit. Ordines militares, Colloquia Torunensia Historica XI, 183–196. Toruń.

[142] JAN, L.–JESENSKÝ, V., 1996: K funkci a stavební podobě johanitských komend na Moravě, PRP 3, č. 1, 75–86.

[143] JAN, L.–JESENSKÝ, V., 1998: Hospitaller and Templar commanderies in Bohemia and Moravia: their structure and architectural forms. In: The Military Orders. Volume 2. Welfare and warfare (Nicholson, H., ed.), 235–249. Aldershot.

[144] JAN, L.–SKŘIVÁNEK, F., 1997: Němečtí rytíři v českých zemích. Praha.

[145] JANČÁŘ, J. s kolektivem, 2000: Lidová kultura na Moravě – Volkskultur in Mähren. Vlastivěda moravská. Země a lid, NŘ, sv. 10. Brno.

[146] JONES, P. M., 1999: Heilkunst des Mittelalters in illustrierten Handschriften. Stuttgart (angl. orig. Medieval medicine in illuminated manuscript. London–Milan 1998).

[147] JORDÁNKOVÁ, H.–SULITKOVÁ, L., 1991: Zásobování města Brna vodou ve středověku. K 900. výročí první zmínky o Brně – Wasserversorgung der Stadt Brünn im Mittelalter, VVM XLIII, 304–316.

[148] JUNKOVÁ, J., 1956: Nemoc a smrt u starých Slovanů, Vznik a počátky Slovanů I, 180–196.

[149] KAVKA, F., 1993: Vláda Karla IV. za jeho císařství (1355–1378). Země České koruny, rodová, říšská a evropská politika. I. díl (1355–1364). Praha.

[150] KAVKA, F., 1993: Vláda Karla IV. za jeho císařství (1355–1378). Země České koruny, rodová, říšská a evropská politika. II. díl (1364–1378). Praha.

[151] KEEN, M., 2002: Das Rittertum. Düsseldorf (Düsseldorf–Zürich 1987, 1999; anglický orig. Chivalry. New Haven and London 1984).

[152] KEJŘ, J., 1998: Vznik městského zřízení v českých zemích. Praha.

[153] KIECKHEFER, R., 2005: Magie ve středověku. Praha (anglický orig. Magic in the Middle Ages. Cambridge 1990, 2001).

[154] KLÁPŠTĚ, J., 2002: Měšťané a lidé z města. In: Člověk českého středověku (Šmahel, F.–Nodl, M., edd.), 337–363. Praha.

[155] KLÁPŠTĚ, J., 2005: Proměna českých zemí ve středověku. Praha.

[156] KLÁPŠTĚ, J., 2007: Aquamanilia – otazníky kolem jednoho artefaktu – Aquamanilia – Question marks hanging above an artefact. In: Od knížat ke králům. Sborník u příležitosti 60. narozenin Josefa Žemličky, 131–146. Praha.

[157] KLUGE-PINSKER, A., 1991: Schach und Trictrac. Zeugnisse mittelalterlicher Spielfreude in salischer Zeit. Römisch-Germanisches Zentralmuseum, Forschungsinstitut für Vor- und Frühgeschichte, Monographien, Band 30. Publikationen zur Ausstellung "Die Salier und ihr Reich" veranstaltet vom Land RheinlandPfalz in Speyer 1991 gefördert durch die Kulturstiftung der Länder aus Mitteln des Bundesministers des Innern. Sigmaringen.

[158] KOČÁR, P.–KOČÁROVÁ, R.–PEŠKA, M.–ZAPLETALOVÁ, D., 2006: Nález kalabasy (Lagenaria ulgaris Ser.) z vrcholně středověkého Brna aneb o lahvicích a tykvicích. In: Ve službách archeologie VI (Hašek, V.–Nekuda, R.–Ruttkay, M., edd.), 197–207. Brno.

[159] KOMOROVSKÝ, J., 1976: Tradičná svadba u Slovanov. Bratislava.

[160] KOPIČKOVÁ, B., 2002: Urozená paní. In: Člověk českého středověku (Šmahel, F.–Nodl, M., edd.), 57–91. Praha.

[161] KORNHÄUSEROVÁ, L., 2007: Soubor nálezů z jímky z Brna, Náměstí Svobody 9 z 2. poloviny 15. století – The Assemblage from the Medieval Cesspit from the City of Brno, Liberty Square 9, from the 2nd Half of the 15th Century, rkp. nepubl. magisterské dipl. práce na ÚAM FF MU v Brně, vedoucí práce prof. PhDr. Z. Měřínský, CSc. Brno.

[162] KOSTKA, M., 2006: Aquamanile z Čakovic – Aquamanile from Čakovice, Archaeologica Pragensia 18, 97–115.

[163] KRÁLÍKOVÁ, M., 2007: Pohřební ritus 16.–18. století na území střední Evropy. Panoráma antropologie biologické – sociální – kulturní 35. Brno.

[164] KRÁSA, 2008: Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska – Beauty, wchich warms. Gothic and Renaissance Dutch stove tiles of Moravia and Silesia – Schönheit, die wärmt. Gotische und renaissancezeitliche Kacheln aus Mähren und Schlesien (Menoušková, D.–Měřínský, Z., edd.). Uherské Hradiště.

[165] KRASKOVSKÁ, Ľ., 1970: Železné nástroje v slovansko-avarských hroboch – Eisenwerkzeuge in slawischawarischen Gräbern, SbNM A XXIV, 99–101.

[166] KRASNOKUTSKÁ, T., 2004: Středověké a novověké kamnářství v Opavě na základě nálezů z archeologických výzkumů, rkp. nepubl. magisterské dipl. práce na ÚAM FF MU v Brně, vedoucí práce prof. PhDr. Z. Měřínský, CSc. Brno.

[167] KRASNOKUTSKÁ, T., 2005: Středověké a novověké kachle z Opavy. Katalog nálezů z archeologických výzkumů – Medieval and Modern Stove-Fitting in Opava. A Catalogue of Finds from Archaeological Excavations, Archaeologiae regionalis fontes 8. Olomouc.

[168] KROJE, 1956: Kroje, zbroj a zbraně doby předhusitské a husitské. Z obrazových pramenů sebral a nakreslil Eduard Wagner. Textem doprovodili Zoroslava Drobná a Jan Durdík. Praha.

[169] KRUMPHANZLOVÁ, Z., 1961: K otázce vampyrismu na slovanských pohřebištích – Zur Frage des Vampirismus auf den slawischen Gräberfeldern, PA LII, 544–549.

[170] KRZENCK, T., 2002: Měšťanka. In: Člověk českého středověku (Šmahel, F.–Nodl, M., edd.), 413–435. Praha.

[171] KŘÍŽEK, V., 2002: Obrazy z dějin lázeňství. Praha (1. vyd. 1987).

[172] KULTOVÉ A SOCIÁLNE ASPEKTY, 1993: Kultové a sociálne aspekty pohrebného rítu od najstarších čias po súčastnosť (Krekovič, E., ed.). Bratislava.

[173] KUTHAN, J., 1982: Achitektura v přemyslovském státě. In: Umění doby posledních Přemyslovců. (Kuthan, J., ed.), 181–351. Roztoky u Prahy–Praha.

[174] KUTHAN, J., 1994: Česká architektura v době posledních Přemyslovců. Města–hrady–kostely–kláštery. Vimperk.

[175] KÜHNEL, H., 1985: Alltag im Spätmittelalter. Graz–Wien–Köln.

[176] LAWRENCE, H., 2001: Dějiny středověkého mnišství. Brno–Praha (angl. orig. Medieval Monasticism. Forms of religious life in Western Europe in the Middle Ages. Harlow 2001).

[177] LE GOFF, J., 1991: Kultura středověké Evropy. Praha (francouzský orig. La Civilisation de l'Occident médiéval. Paris 1964, 1982; 2005 2. české vyd.).

[178] LE GOFF, J., 2003: Zrození očistce. Praha (francouzský orig. La Naissance du Purgatoire. Paris 1981, 1991).

[179] LE GOFF, J., 2005: Hledání středověku. Rozhovor s Jeanem Mauricem de Montremy. Praha (francouzský orig. À la recherche du Moyen Âge. Paris 2003).

[180] LE GOFF, J., 2005a: Kultura středověké Evropy. Praha (1991).

[181] LE GOFF, J.–SCHMITT, J.-C., 2002: Encyklopedie středověku. Praha (francouzský orig. Dictionnaire raisonné de L'Occident médiéval. Paris 1999).

[182] LE GOFF, J.–TRUONG, N., 2006: Tělo ve středověké kultuře. Praha (francouzský orig. Une histoire du corps au Moyen Âge. Paris 2003).

[183] LOSKOTOVÁ, I.–PÁRAL, V.–RIEDLOVÁ, M., 1996: Zvířecí kosti z nádvoří Staré radnice v Brně – Tierknochen auf dem Hof des Alten Rathauses in Brno, AH 21, 413–419.

[184] LUDVÍKOVÁ, M., 1971: Pohřební pohoštění a hostiny, Národopisné aktuality 8, 211–222.

[185] LUTOVSKÝ, M., 1993: K některým rituálním praktikám na slovanských mohylových pohřebištích – Zu einigen Ritualhandlungen auf den slawischen Hügelgräberfeldern. In: Kultové a sociálne aspekty pohrebného rítu od najstarších čias po súčasnosť (Krekovič, E., ed.), 49–54. Bratislava.

[186] MACEK, J., 1992: Jagellonský věk v českých zemích (1471–1526) 1. Hospodářská základna a královská moc. Praha 1992 (2. vyd. sv. 1–2, Praha 2001, sv. 3–4, Praha 2002).

[187] MACEK, J., 1994: Jagellonský věk v českých zemích (1471–1526) 2. Šlechta. Praha 1994 (2. vyd. sv. 1–2, Praha 2001, sv. 3–4, Praha 2002).

[188] MACEK, J., 1998: Jagellonský věk v českých zemích (1471–1526) 3. Města. Praha 1998 (2. vyd. sv. 1–2, Praha 2001, sv. 3–4, Praha 2002).

[189] MACEK, J., 1999: Jagellonský věk v českých zemích (1471–1526) 4. Venkovský lid. Národnostní otázka. Praha 1999 (2. vyd. sv. 1–2, Praha 2001, sv. 3–4, Praha 2002).

[190] MACEK, J., 1998a: Česká středověká šlechta. Praha.

[191] MACEK, J., 2001: Víra a zbožnost jagellonského věku. Praha.

[192] MADAJ, M., 1999: Přehled archeologických výzkumů středověkých klášterů na Moravě do roku 1995 – Übersicht archäologischer Grabungen in mittelalterlichen Klöstern in Mähren bis 1995, Pravěk NŘ 8, 1998, 263–276. Brno.

[193] MACHÁČEK, J., 2007: Pohansko bei Břeclav. Ein frühmittelalterliches Zentrum als sozialwirtschaftliches System. Studien zur Archäologie Europas 5. Bonn.

[194] MARETHOVÁ, B., 2008: Příspěvek k poznání raně středověkých pohřebišť (zvyk vkládání mincí do hrobů) – A contribution to the knowledge of early medieval cemeteries (coins in graves), Studia mediaevalia Pragensia 8, 7–44.

[195] MAŠKOVÁ, P., 2009: K obrazu středověkého pohřebiště – církevní normy a výpověď archeologických pramenů. In: Kościól w Monarchiach Przemyślidów i Piastów (Dobosz, J., ed.), 73–85. Poznań.

[196] MAŠKOVÁ, P., 2009a: Pohřby na venkově. In: Přemyslovci. Budování českého státu (Sommer, P.–Třeštík, D.–Žemlička, J., edd. ve spolupráci s P. Maškovou a R. Novotným), 410–412. Praha.

[197] MELVILLE, M., 1991: Dzieje templariuszy. Warszawa (francouzský orig. La vie des Templiers 1974).

[198] MEZNÍK, J., 1999: Lucemburská Morava. Praha.

[199] MĚCHUROVÁ, Z., 1988: Drobná středověká plastika ve sbírkách Moravského muzea v Brně – Mittelalterliche Kleinplastik in den Sammlungen des Mährischen Landesmuseums in Brünn, ČMMZ LXXIII, 71–78.

[200] MĚCHUROVÁ, Z., 1988a: Drobná středověká plastika ze zaniklé středověké osady Konůvky (okr. Vyškov) – Mittelalterliche Kleinplastik aus der mittelalterlichen Ortswüstung Konůvky (Bez. Vyškov), VVM XL, 76–79.

[201] MĚCHUROVÁ, Z., 1990: Projevy duchovní kultury ve hmotných památkách na Moravě a ve Slezsku – Äuβerungen der Geisteskultur in materiellen Denkmälern Mährens und Schlesiens, AH 15, 311–321.

[202] MĚCHUROVÁ, Z., 1994: Funde der kleinen mittelalterlichen Plastik auf dem Gebiet des tschechischen Schlesiens – Nálezy drobné středověké plastiky na území českého Slezska, AR XLVI, 618–626.

[203] MĚCHUROVÁ, Z., 1995: Nálezy drobné středověké plastiky na území českého Slezska. In: Ostrava. Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska 17, 351–359. Ostrava.

[204] MĚCHUROVÁ, Z., 1999: Drobná středověká plastika z Určic u Prostějova, MVP 37 (ČSPS CVII), 85–88.

[205] MĚCHUROVÁ, Z., 1999a: Fragment einer Puppe aus Určice bei Prostějov (Zur Problematik der mittelalterlichen Kleinplastik in Mähren) – Fragment panenky z Určic u Prostějova. (K problematice drobné středověké plastiky na Moravě), ČMMZ LXXXIV, 133–139.

[206] MĚCHUROVÁ, Z., 2009: Drobná středověká plastika koníčka na Moravě. Úvahy a postřehy – Mittelalterliche Kleinplastiken von Pferdchen in Mähren. Überlegungen und Beobachtungen, AH 34, 173–187.

[207] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1979: Středověká keramická akvamanilia ze střední Evropy, VVM XXXI, 75–79.

[208] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1983: K problematice archeologického výzkumu řemeslné výroby 10. až první poloviny 16. století na Moravě a ve Slezsku – Zur Problematik archäologischer Untersuchungen der handwerklichen Produktion vom 10. bis in die Hälfte des 16. Jahrhunderts in Mähren und Schlesien, AH 8, 41–71.

[209] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1985: Heraldika ve středověkých a raně novověkých archeologických nálezech, VVM XXXVII, 234–237.

[210] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1988: Kosočtverečné olověné křížky a jejich chronologické postavení v rámci hmotné kultury střední doby hradištní – Rhombische Bleikreuzchen und ihre chronologische Stellung im Rahmen der materiellen Kultur der mittleren Burgwallzeit. In: Rodná země. Sborník k 100. výročí Muzejní a vlastivědné společnosti v Brně a k 60. narozeninám PhDr. Vladimíra Nekudy, CSc., 122–145. Brno.

[211] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1990: Provoz a vybavení domácnosti ve vyšším sociálním prostředí (měšťanstvo a šlechta) na základě pramenů archeologických – Zur Haushaltsführung und- ausstattung im höheren sozialen Umfeld (Bürger und Feudalherren) anhand archäologischer Bezugsquellen, AH 15, 19–42.

[212] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1997: K problematice nekropolí druhé poloviny 10. až počátku 13. století na Moravě – Zur Problematik der Gräberfelder der zweiten Hälfte des 10. bis zum Anfang des 13. Jahrhunderts in Mähren. In: Z pravěku do středověku. Sborník k 70. narozeninám Vladimíra Nekudy, 87–94. Brno.

[213] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1998: Studenti z Bítova na vídeňské universitě (1382–1447) a význam universitních matrik pro poznání kulturních vztahů Moravy a Slezska s rakouskými zeměmi – Die Studenten aus Bítov (Vöttau) an der Wiener Universität (1382–1447) und die Bedeutung der Universitätsmatrikel für die Erkenntnisse der Kulturbeziehungen zwischen Mähren und Schlesien mit den österreichischen Ländern, ČMM CXVII, 431–452.

[214] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1998a: Studenti vídeňské university z Polné (1377–1524) – Die Studenten aus Polná (Polna) an der Wiener Universität (1377–1524), VSV XI, 59–75.

[215] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1999: Černohorští z Boskovic na vídeňské universitě v pozdním středověku a raném novověku – Die Angehörigen des Adelsgeschlechts von Černá Hora und Boskovice (Černohorštíz Boskovic) an der Wiener Universität im Spätmittelalter und in der frühen Neuzeit. In: Nový Mars Moravicus aneb Sborník příspěvků, jež věnovali Prof. Dr. Josefu Válkovi jeho žáci a přátelé k sedmdesátinám, 285–306. Brno.

[216] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2001: Zdeněk Jaroš: Jihlava v datech. Historický kalendář města Jihlavy. Jihlava, Astera G, vydavatelství a tiskárna 1999, 111 str. a nestránkovaný rejstřík, VVM LIII, 315–318.

[217] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2002: Církevní instituce na Moravě a historické pozadí vzniku třebíčského kláštera – Kirchliche Institutionen in Mähren und der historische Hintergrund der Entstehung des Trebitscher/Třebíčer Klosters. In: Ve stopách sv. Benedikta. Sborník příspěvků z konference Středověké kláštery v zemích Koruny české konané ve dnech 24.–25. května 2001 v Třebíči (Jan, L.–Obšusta, P., edd.). Disputationes Moravicae 3, 57–83. Brno.

[218] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2002: České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu I. Praha.

[219] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2002a: Studenti z Brtnice (okr. Jihlava, Morava) na vídeňské univerzitě – Studenten aus Brtnice (Bez. Jihlava, Mähren) an der Wiener Universität. In: Pocta Janu Janákovi. Předsedovi Matice moravské, profesoru Masarykovy univerzity věnují k sedmdesátinám jeho přátelé a žáci (Chocholáč, B.–Malíř, J., edd.), 307–311. Brno.

[220] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2006: České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu II. Praha.

[221] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2007: Hrad Rokštejn. Dějiny, stavební vývoj a výsledky čtvrtstoletí archeologického výzkumu 1981–2006 – Burg Rokštejn, mittelalterliche Burg bei Panská Lhota (Stadtgemeinde Brtnice, Mähren). Geschichte, Bauentwicklung und Ergebnisse eines Vierteljahrhunderts archäologischer Forschungen 1981–2006. Brtnice–Brno (var. Brtnice).

[222] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2007a: Marginálie k životním osudům Přemysla III. Opavského. In: Od knížat ke králům. Sborník u příležitosti 60. narozenin Josefa Žemličky, 423–437. Praha.

[223] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2008: Antropologie a historické vědy – Geschichtswissenschaften und Anthropologie. In: IX. sjezd českých historiků, Pardubice 6.–8. září 2006. Svazek II. Historie v kontextu ostatních vědních disciplín (Dvořák, J.– Knoz, T., edd., hlavní redakce sjezdového protokolu Hrubá, M.–Ryantová, M.–Vorel, P.), 345–353. Brno–Pardubice–Ústí nad Labem.

[224] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2008a: Die "Villa deserta" als Problem der mährischen Mediävistik (Archäologie und Geschichte) – "Villa deserta jako problém moravské medievistiky (archeologie a historie), AH 33, 9–26.

[225] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2008b: Historický vývoj východní Moravy v 10. až 14. století a přínos archeologie k poznání jejích dějin – Der Beitrag der Archäologie zur Erkenntnis der Geschichte Ostmährens im 10.–14. Jahrhundert. In: Východní Morava v 10. až 14. století (Galuška, L.–Kouřil, P.–Mitáček, J., edd.), 7–39. Brno.

[226] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2009: Das Studium der Sachkultur des Mittelalters – Ziel oder Mittel? – Studium hmotné kultury středověku – cíl, nebo prostředek?, AH 34, 9–42.

[227] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2010: Éra Přemysla Otakara II. na Moravě a ve Slezsku (1247–1278) v archeologických nálezech a dokladech, v tisku. Brno.

[228] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2010a: Jihomoravská hranice spojující a rozdělující. In: Mikulovská sympozia, v tisku.

[229] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2010b: Lidská stavební a ochranná oběť z hradu Rokštejna (okr. Jihlava, k. ú. Panská Lhota, město Brtnice, Morava). In: Sborník P. Sommerovi k šedesátinám, v tisku. Praha.

[230] MĚŘÍNSKÝ, Z.–PLAČEK, M., 1988: Nástin vývoje hradní architektury vrcholného středověku na Moravě a ve Slezsku do období husitských válek – Abriß der Entwicklung der Burgarchitektur der Blütezeit des Mittelalters in Mähren und Schlesien bis zu den hussitischen Kriegen, AH 13, 217–249.

[231] MĚŘÍNSKÝ, Z.–ZUMPFE, E., 2007: Die Anfänge von Städten in Mähren und Niederösterreich (von der Protostadt bis hin zur Rechtsstadt). Thesen – Počátky měst na Moravě a v Dolních Rakousích (od prvotního města k institucionálnímu). Teze, AH 32, 9–36.

[232] MICHNA, P. J., 1988: Pozdně gotický závěs na klíče z Olomouce – Spätmittelalterlicher Schlüsselhalter aus Olmütz (ČSSR), AH 13, 605–612.

[233] MÍKA, A., 1960: Nástin vývoje zemědělské výroby v českých zemích v epoše feudalismu. Praha.

[234] MITÁČEK, J.–PLAČEK, M., 2010: Podoba komendy a špitálu řádu johanitů na Starém Brně – Kommende und Spital des Johannitenordens in Alt Brünn im 17. Jahrhundert. In: A vůbec ... Utajený sborník Mileně Flodrové k 75. narozeninám (Čermáková, J.–Červená, R.–Jordánková, R.–Loskotová, I.–Šibíčková, J., edd.), 58–73, 542–543. Brno.

[235] MITÁČEK, J.–PROCHÁZKA, R., 2007: Město královské – A Royal Town – Eine königliche Stadt. In: Kolektiv autorů, Uherské Hradiště, královské město na řece Moravě. 750. výročí založení města Uherské Hradiště, 59–78. Uherské Hradiště.

[236] MITTELEUROPÄISCHES STÄDTEWESEN, 1999: Mitteleuropäisches Städtewesen in Mittelalter und Frühneuzeit. Edith Ennen gewidmet. Herausgegeben von Wilhelm Janssen und Margret Wensky. Köln–Weimar–Wien.

[237] MOLLAT, M., 1984: Die Armen im Mittelalter. München.

[238] MÖNCHTUM, 2003: Mönchtum, Orden, Klöster. Von den Anfängen bis zur Gegenwart. Ein Lexikon. Herausgegeben Georg Schwaiger. München (Aufl. 1993, 1994, 1998, 2003).

[239] MORAVA, 1999: Morava ve středověku, editor Zdeněk Měřínský. Sborník příspěvků proslovených ve dnech 7. ledna až 25. března 1998 v rámci přednáškového cyklu Moravského zemského muzea v Brně. Brno.

[240] MURKO, M., 1947: Stolování na hrobech. In: Rozpravy z oboru slovanského národopisu, 215–328. Praha.

[241] NAVRÁTILOVÁ, A., 1993: K některým kultovním a sociálním aspektům pohřebního obřadu v české a slovenské lidové tradici – Towards Some Magic and Social Aspects of Funerary Ritual in Czech and Slovak folk tradition. In: Kultové a sociálne aspekty pohrebného rítu od najstarších čias po súčastnosť, 69–75. Bratislava.

[242] NAVRÁTILOVÁ, A., 1995: Svátek Všech svatých a Dušiček v české lidové tradici. In: Světci v lidové kultuře, 207–216. Uherské Hradiště.

[243] NAVRÁTILOVÁ, A., 1996: "Nečistí zemřelí" v posmrtných a pohřebních obřadech českého lidu, Český lid LXXXIII, 21–31.

[244] NAVRÁTILOVÁ, A., 1997: Traktování osudu v lidové víře a obřadech při narození a smrti. In: Magie a náboženství, 123–133. Uherské Hradiště.

[245] NAVRÁTILOVÁ, A., 1998: Hřbitov jako místo kontaktu dvou světů, Folia ethnographica XXXII, 153–161.

[246] NAVRÁTILOVÁ, A., 1999: Kult zemřelých a české lidová tradice. In: Kulty a živly, 9–19. Uherské Hradiště.

[247] NECHVÁTAL, B., 1985: Náhrobky na mladohradištním pohřebišti v Radomyšli u Strakonic – Grabsteine auf dem jungburgwallzeitlichen Gräberfeld in Radomyšl bei Strakonice, AH 10, 439–451.

[248] NECHVÁTAL, B., 2001: Dva raně středověké sarkofágy z Vyšehradu – Zwei frühmittelalterliche Sarkophage von Prag-Vyšehrad, AH 26, 345–358.

[249] NEKUDA, R.–NEKUDA, V., 1997: Mstěnice 2. Zaniklá středověká ves. Dům a dvůr ve středověké vesnici – Mstěnice 2. Eine mittelalterliche Wüstung. Haus und Hof im mittelalterlichen Dorf. Brno.

[250] NEKUDA, V., 1975: Pfaffenschlag. Zaniklá středověká ves u Slavonic. (Příspěvek k dějinám středověké vesnice) – Pfaffenschlag. Mittelalterliche Ortswüstung bei Slavonice (Beitrag zur Geschichte des mittelalterlichen Dorfes). Brno.

[251] NICOLLE, D., 2004: Die Ritter des Johanniterordens 1100–1565 (angl. orig. Knight Hospitaller 1–2. Oxford 2001). Sankt Augustin.

[252] NODL, M., 2002: Farář. In: Člověk českého středověku (Šmahel, F.–Nodl, M., edd.), 192–219. Praha.

[253] NODL, M., 2003: Krčmy a krčmáři – Wirtshäuser und Schenkwirte. In: Ad vitam et honorem. Profesoru Mezníkovi přátelé a žáci k pětasedmdesátým narozeninám (Borovský, T.–Jan, L.–Wihoda, M., edd.), 563–570. Brno.

[254] NOVÁČEK, K., 1994: Hornická sídliště – příspěvek ke studiu středověkého neagrárního osídlení – Mining settlements: the study of non-agrarian medieval settlement activities. In: Mediaevalia archaeologica Bohemica 1993. PA – Supplementum 2, 158–170. Praha.

[255] NOVÁK, M., 2004: Príspevok k výskumu stredovekých kamenných krstiteľnic na Slovensku – Beitrag zur Erforschung der mittelalterlichen Steintaufbecken in der Slowakei, AH 29, 507–522.

[256] NOVOTNÁ, R., 2002: Středověké kamenné křtitelnice na území jižní a jihozápadní Moravy, rkp. nepubl. magisterské dipl. práce v Semináři dějin umění FF MU v Brně, vedoucí práce doc. PhDr. M. Bartlová, CSc. Brno.

[257] NOVOTNÝ, B., 1961: Výzkum hradiště "Hrůdy" u Sudoměřic nad Moravou Moravou – Исследование городща "Груды" под г. Судомержице-над-Моравoу – Die Ausgrabung des Burgwalles "Hrůdy" bei Sudoměřice nad Moravou (Zur Frage d. sog. "Schlackenwälle"), SbČSSA 1, 61–81.

[258] NOVOTNÝ, B., 1966: Hromadný nález votivních hliněných symbolů ze slovanského knížecího hradu u Mikulčic – Ein Depotfund symbolischer Tonvotivgaben aus der slawischen Fürstenburg bei Mikulčice, PA LVII, 649–688.

[259] NOVOTNÝ, B., 1970: Časně slovanské moldavské obdoby k hromadnému nálezu hliněných votivních symbolů z Mikulčic – Frühslawische moldavische Entsprechungen zum Hortfund symbolischer tönerner Votivgaben von Mikulčice, AR XXII, 412–420.

[260] NOVOTNÝ, B., 1982: Funde mittelalterlicher handwerklicher Erzeugnisse aus Iglau (Mähren) (von der 2. Hälfte des 13. bis zum Beginn des 15. Jahrhunderts). Wien.

[261] NOVOTNÝ, B.–KAREL, B.–DUŠEK, V., 1978: Středověké objekty ze 14. až z počátku 15. století v historickém jádru Jihlavy – Mittelalterliche Objekte aus dem 14. und Anfang des 15. Jahrhunderts im historischen Stadtkern Iglaus, VVM XXX, 49–62.

[262] NOVÝ, L. ET AL., 1974: Dějiny techniky v Československu (do konce 18. století) – История техники в Чехословакии до конца 18го века – History of Technology on the Czechoslovak Teritory up to the End of the 18th Century. Praha.

[263] OD GOTIKY K RENESANCI, 1999: Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400–1550 – Von der Gotik bis zur Renaissance. Die bildkünstlerische Kultur Mährens und Schlesiens von 1400–1550. II. Brno (Chamonikola, K., ed.). Brno 1999.

[264] OD GOTIKY K RENESANCI, 1999a: Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400–1550 – Von der Gotik bis zur Renaissance. Die bildkünstlerische Kultur Mährens und Schlesiens von 1400–1550. III. Olomoucko (Hlobil, I.–Perůtka, M., eds.). Olomouc 1999a.

[265] OD GOTIKY K RENESANCI, 1999b: Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400–1550 – Von der Gotik bis zur Renaissance. Die bildkünstlerische Kultur Mährens und Schlesiens von 1400–1550. IV. Opava (Chamonikola, K., ed.). Brno 1999b.

[266] OD GOTIKY K RENESANCI, 2002: Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400–1550 – Von der Gotik bis zur Renaissance. Die bildkünstlerische Kultur Mährens und Schlesiens von 1400–1550. I. úvodní svazek (Hlobil, I.–Perůtka, M., eds). Olomouc 2002.

[267] OHLER, N., 2001: Umírání a smrt ve středověku (něm. orig. Sterben und Tod im Mittelalter. München 1990).

[268] OHLER, N., 2002: Náboženské poutě ve středověku a novověku. Praha (něm. orig. Pilgerstab und Jakobsmuschel. Wallfahren in Mittelalter und Neuzeit. Düsseldorf–Zürich 2000).

[269] OPRAVIL, E., 1964: Středověké jámy a studny – Mittelalterliche Gruben und Brunnen, AR XVI, 219–224.

[270] OPRAVIL, E., 1976: Archeobotanické nálezy z městského jádra Uherského Brodu – Archäobotanische Funde aus dem Stadtkern des Uherský Brod. Studie Archeologického ústavu III/1974, sv. 4. Praha.

[271] OPRAVIL, E., 1990: Sortiment rostlin v potravě a koření ve středověku českých zemí, Zprávy Vlastivědného muzea v Olomouci č. 264, 1–32.

[272] OPRAVIL, E., 1992: Rekonstrukce životního prostředí – Die Rekonstruktion der Umwelt. In: Mikulovská sympozia, XXI. mikulovské sympozium 1991, Vývoj životního prostředí v podmínkách jižní Moravy, 149–261. Misto a rok neuv (Brno 1992).

[273] OPRAVIL, E., 2000: Holz aus frühmittelalterlichen Gräberfeldern in Mähren. In: Studien zum Burgwall von Mikulčice, Band 4 (herausgegeben von Lumír Poláček), 171–176. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 18. Brno.

[274] OPRAVIL, E., 2000a: Rostlinné makrozbytky z archeologického výzkumu v Brně v České ulici 5 – Pflanzliche Makroreste aus der archäologischen Forschung in Brno, Česká Str. 5. In: Mediaevalia archaeologica 2, Brno a jeho region (Ježek, M.–Klápště, J., edd.), 261–277. Praha–Brno.

[275] OPRAVIL, E., 2000: Rostlinné makrozbytky z Brna – Dominikánské ulice (Brno-město), PV 41, 267–278. Brno.

[276] ORIŠKO, Š., 2001: Neskororománske kamenné krstiteľnice z oblasti Banskej Štiavnice (K problematike činnosti banskoštiavnickej neskororománskej dielne) – Die spätromanischen Steintaufbecken aus dem Gebiet von Banská Štiavnica (Zur Problematik der Tätigkeit der spätromanischen Steinmetzwerkstätte in Banská Štiavnica), AH 26, 429–439.

[277] OTIS-COUR, L., 2002: Rozkoš a láska. Dějiny partnerských vztahů ve středověku. Praha.

[278] PÁRAL, J., 1995: Určení zvířecích kostí z lokality Petrov, rkp. ulož. v archivu Archaia o.p.s. Brno.

[279] PÁRAL, J., 1998: Zvířecí kosti z lokality Starobrněnská 2–4, 6, rkp. ulož. v archivu Archaia o.p.s. Brno.

[280] PECKA, T.–ZŮBEK, A., 2005: Zvířecí osteologické pozůstatky 13. století z archeologického výzkumu na ulici Koliště v Brně. In: Ve službách archeologie VI (Hašek, V.–Nekuda, R.–Ruttkay, M., edd.), 303–307. Brno–Nitra.

[281] PEREGRINATIONES, 1995: Peregrinationes. Pielgrzymki w kulturze dawnej Europy. Pod redakcją Haliny Manikowskiej i Hanny Zaremskiej. Colloquia Mediaevalia Varsoviensia II. Warszawa.

[282] PERNOUDOVÁ, R., 2002: Žena v době katedrál. Praha.

[283] PEŠKA, J., 1998: Urbánní archeologie, počátky Brna a databáze Kontext, rkp. dipl. magisterské práce na ÚAM FF MU v Brně. Brno.

[284] PETRÁŇ, J. A KOL., 1985, 1995–1997: Dějiny hmotné kultury I/1–2; II/1–2. Praha.

[285] PLAČEK, M., 2001: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha.

[286] PLANITZ, H., 1996: Die deutsche Stadt im Mittelalter. Wiesbaden (Lizenzausgabe der 5. unveränderten Auflage Böhlau Verlag Wien).

[287] PODBORSKÝ, V., 1997: O "planetizaci" lidstva. Poznámky ke kontinuitě některých jevů od pravěku po středověk – Über die "Planetisation" der Menschheit. Bemerkungen zur Kontinuität einiger Erscheinungen von der Urgeschichte bis zum Mittelalter. In: Z pravěku do středověku. Sborník k 70. narozeninám Vladimíra Nekudy, 15–26. Brno.

[288] POJSL, M., 1984: Příspěvek k problematice stavebních hutí ve 13. století na Moravě – Zur Problematik der Bauhütten des 13. Jahrhunderts in Mähren, AH 9, 217–238.

[289] POJSL, M., 1985: Středověké sepulkrální památky bývalého cisterciáckého kláštera na Velehradě – Mittelalterliche sepulkrale Denkmäler des ehemaligen Zisterzienserklosters in Velehrad, AH 10, 423–438 (přetištěno: In: Cisterciáci na Moravě. Sborník k 800. výročí příchodu cisterciáků na Moravu a počátek Velehradu [Pojsl, M., ed.], 289–309. Olomouc 2006).

[290] POJSL, M., 1990: Velehrad. Stavební památky bývalého cisterciáckého kláštera – Velehrad. Baudenkmäler des ehemaligen Zisterzienserklosters. Brno.

[291] POJSL, M., 2006: Sepulkrální památky na Moravě a ve Slezsku do roku 1420. Díl I. – Sepulkrale Denkmäler in Mähren und Schlesien bis zu dem Jahre 1420. Teil I. Olomouc.

[292] POLÍVKA, J., 1917: Znamení života, předzvěsti smrti v lidových podáních, obyčejích a pověrách, Národopisný věstník českoslovanský XII, 26–52, 128–141, 209–230, 337–368.

[293] POŘÍZKA, J., 1997: Řád maltézských rytířů. Z Palestiny na Via Condotti. Praha.

[294] PROFANTOVÁ, N., 1992: Awarische Funde aus den Gebieten nördlich der awarischen Siedlungsgrenzen. In: Awarenforschungen. Herausgegeben von Falko Daim, Band 2. Archaeologia Austriaca – Monographien 1. Studien zur Archäologie Awaren 4, 605–801. Mit einem Beitrag von Jaroslav Frána und Antonín Maštalka (S. 779–801). Wien.

[295] PROCHÁZKA, R., 1983: Zemědělské zázemí a potravinářská řemesla v Uherském Hradišti ve 13. a 14. století – Landwirtschaftliches Hinterland und Nahrungsmittelgewerbe in Uherské Hradiště im 13. und 14. Jahrhundert, AH 8, 109–118.

[296] PROCHÁZKA, R., 1984: Předběžná zpráva o archeologickém výzkumu v Uherském Brodě v roce 1982, Studia comeniana et historica 28, 147–149.

[297] PROCHÁZKA, R., 1984a: Záchranný výzkum v Uherském Brodě (okr. Uherské Hradiště), PV 1982, 70. Brno.

[298] PROCHÁZKA, R., 1988: Archeologické prameny ke středověkému Brnu (Z nových výzkumů 1983–1987) – Archäologische Quellen zur mittelalterlichen Stadt Brno (Brünn), AH 13, 83–95.

[299] PROCHÁZKA, R., 1993: Archeologie k počátkům středověkého města Brna – Archäologie zu den Anfängen des mittelalterlichen Brünn, BMD XI, 29–53.

[300] PROCHÁZKA, R., 2000: Zrod středověkého města na příkladu Brna (K otázce odrazu společenské změny v archeologických pramenech) – Entstehung der mittelalterlichen Stadt – Beispiel Brünn (Zur Frage der Widerspiegelung der Gesellschaftsveränderung in archäologischen Quellen. In: Mediaevalia archaeologica 2, Brno a jeho region (Ježek, M.–Klápště, J., edd.), 7–158. Praha–Brno.

[301] PROCHÁZKA, R., 2003: Archeologie a historie v procesu poznávání raných měst – Archäologie und Geschichte im Prozeß der Erforschung früher Städte. In: Ad vitam et honorem. Profesoru Mezníkovi přátelé a žáci k pětasedmdesátým narozeninám (Borovský, T.–Jan, L.–Wihoda, M., edd.), 87–99. Brno.

[302] PROCHÁZKA, R., 2003a: Počátky jihomoravských měst a etnické změny – Anfänge der südmährischen Städte und Änderungen der Ethnicität, AH 28, 267–295.

[303] PROCHÁZKA, R., 2005: Der südmährische Kirchenbau im 11.–13. Jahrhundert – Ein Überblick. In: Die Kirche im mittelalterlichen Siedlungsraum. Archäologische Aspekte zu Standort, Architektur und Kirchenorganisation, Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 21, 205–242.

[304] PROCHÁZKA, R., 2006: Město – fenomén doby posledních Přemyslovců – Die Stadt – ein Phänomen der Zeit der letzten Přemysliden. In: Sága moravských Přemyslovců. Život na Moravě od XI. do počátku XIV. století. Sborník a katalog výstavy pořádané Vlastivědným muzeem v Olomouci a Muzeem města Brna k 700. výročí tragické smrti Václava III., posledního českého krále z dynastie Přemyslovců – Die Saga der mährischen Přemysliden. Das Leben in Mähren vom 11. bis zum Anfang des 14. Jahrhunderts. Sammelband und Katalog der Ausstellung. Veranstaltet vom Heimatkundemuseum in Olomouc/Olmütz und vom Museum der Stadt Brno/Brünn zum 700. Jahrestag des tragischen Todes des Wenzels III., des letzen böhmischen Königs aus dem Geschlecht der Přemysliden. Olomouc, Přemyslidenpalast, 20. April – 6. August 2006; Brno, Burg Spielberg, 14. September 2006 – 21. Januar 2007, 153–172, 197. Olomouc–Brno.

[305] PROCHÁZKA, R., 2007: Archeologie a poznání moravských a slezských měst – Die Archäologie als Mittel zum Kennenlernen von mährischen und schlesischen Städten im Mittelalter (Ein Beitrag zur Frage der Anordnung des Raumes), AH 32, 37–80.

[306] PROCHÁZKA, R., 2009: Otázka předlokačního a lokačního Brna v konfrontaci písemných a archeologických pramenů. In: Trnava a počiatky stredovekých miest. Pamiatky Trnavy a Trnavského kraja 12, 103–112. Trnava.

[307] PROCHÁZKA, R., 2009a: Vývoj opevňovací techniky na Moravě a v českém Slezsku v raném středověku – Die Entwicklung der Befestigungstechnik in Mähren und Tschechisch-Schlesien im Früh- und Hochmittelalter. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno, v. v. i. 38, 2009. Brno.

[308] PROCHÁZKA, R.–DOLEŽEL, J., 2001: Současný stav poznání počátků jihomoravských měst – Der gleichzeitige Forschungsstand der Anfänge der südmährischen Städten, PV AÚ AV ČR v Brně 42 (2000), 25–74. Brno.

[309] PROCHÁZKA, R.–HIMMELOVÁ, Z., 1995: Příspěvek k vývoji středověké zástavby tzv. Velkého špalíčku v Brně – Beitrag zur mittelalterlichen Bebauungsentwicklung des sg. "Großen Hauszwickels" in Brno (Brünn), AH 20, 233–245.

[310] PROCHÁZKA, R.–SNÁŠIL, R., 1984: Hlavní rysy lokační zástavby Uherského Hradiště ve 2. polovině 13. století – Hauptmerkmale der bei der Lokation vorgenommenen Verbauung von Uherské Hradiště in der zweiten Hälfte des 13. Jhs. In: Urbes medii aevi, 43–52. Praha.

[311] PROCHÁZKA, R.–SULITKOVÁ, L., 1984: Uherské Hradiště ve 13.–15. století. Sociálně ekonomická struktura a topografie – Die sozioökonomische Struktur von Uherské Hradiště im 13.–15. Jahrhundert. Uherské Hradiště.

[312] PROKEŠ, L., 2007: Posmrtné změny a jejich význam při interpretaci pohřebního ritu (ke vztahu mezi archeologií a forenzními vědami) – Post-mortem changes and their meaning in the interpretation of the burial rite (relation between archaeology and forensic science). Brno.

[313] PROVAZNÍK, A., 1991: Británie v raném středověku, charakter její christianizace a expanze misionářů do střední Evropy – Britain in the Early Middle Ages, the characteristics of its Christianization and the expansion of missionaries to Central Europ, ČMM CX, 19–36.

[314] READ, P. P., 2002: Templáři. Vzestup a pád mýty opředeného řádu. Praha (angl. orig. The Templars 1999).

[315] REDDIG, W. F., 2000: Bader, Medicus und Weise Frau. Wege und Erfolge der mittelalterlichen Heilkunst. München.

[316] RHEINHEIMER, M., 2003: Chudáci, žebráci a vaganti. Lidé na okraji společnosti 1450–1850. Praha (něm. orig. Arme, Bettler und Vaganten. Überleben in der Not 1450–1850. Frankfurt am Main).

[317] RICHTEROVÁ, P., 2002: Viklefice a její předchůdkyně. In: Člověk českého středověku (Šmahel, F.–Nodl, M., edd.), 220–247. Praha.

[318] RIPPE, O.–MADEJSKY, M.–AMANN, M.–OCHSNER, P.–RÄTSCH, Ch., 2004: Paracelsovo lékařství. Filosofie – Astrologie – Alchymie – Léčebné postupy. Praha (něm. orig. Paracelsusmedizin – Altes Wissen in der Heilkunst von heute. Aarau 2001).

[319] RÖSENER, W., 1985: Bauern im Mittelalter. München (2. Aufl. 1986).

[320] ROSSIAUD, J., 1989: Dame Venus. Prostitution im Mittelalter. München (2. Aufl. 1994; italský orig. La Prostituzione nel Medievo, Rom–Bari 1984).

[321] ROUČKA, B., 1966: Špitály, jejich majetek, správa a postavení v daňovém systému českého feudalismu, Právněhistorické studie 12, 41–87.

[322] ŘÍHOVÁ, M., 2002: Středověký lékař. In: Člověk českého středověku (Šmahel, F.–Nodl, M., edd.), 309–336. Praha.

[323] ŘÍHOVÁ, M. A KOL. (Stehlíková, D.–Tomíček, D.), 2010: Lékaři na dvoře Karla IV. a Jana Lucemburského. Praha–Litomyšl.

[324] SEDLÁČKOVÁ, L., 2007: Česká 10. Brněnská městská parcela do poloviny 14. století v odrazu hmotné kultury, rkp. nepubl. dipl. magisterské práce na ÚAM FF MU v Brně, text + obrazová část. Brno.

[325] SEX, 1990: Sex, dissidence and damnation. Minority groups in the Middle Ages (Richards, J., ed.). London–New York.

[326] SHAHAR, S., 1986: Die Frau im Mittelalter. Frankfurt am Main (Königstein/Ts. 1981, Frankfurt am Main 1983).

[327] SHAHAR, S., 2002: Kindheit im Mittelalter. Düsseldorf (1. hebrejské vyd. Tel Aviv 1990).

[328] SCHEUFLER, V., 1963: Vynášení smrti a morové epidemie – Das Todaustragen und die Pestepidemien, Český lid L, 207–212.

[329] SCHIPPERGES, H., 1990: Die Kranken im Mittelalter. München (2. Aufl.).

[330] SCHMITT, J.-C., 1993: Heidenspaß und Höllenangst. Frankfurt–New York–Paris (francouzský orig. vyšel poprvé pod názvem Les superstitions jako 4. kap. v práci Le Goff, J.–Rémond, R., edd., L'Histoire de la France religieuse 1. Des origines au XIVe siècle. Paris 1988).

[331] SCHMITT, J.-C., 2002: Revenanti. Živí a mrtví ve středověké společnosti. Praha.

[332] SCHMITT, J.-C., 2004: Svět středověkých gest. Praha (francouzský orig. La Raison des gestes dans l'Occident médiéval. Paris 1990).

[333] SCHMITT, J.-C., 2007: Svatý chrt. Guinefort, léčitel dětí ze 13. století. Praha (francouzský originál Le saint lévrier. Guinefort, guérisseur d'enfants depuis le XIII siècle. Paris 1979, 2004).

[334] SCHNEIDER, R., 1999, 2007: Alltag im Mittelalter. Das Leben in Deutschland vor 1000 Jahren. Augsburg (2. Auflage 2007).

[335] SIROVÁTKA, O., 1983: Otázky výzkumů svatebních obyčejů. In: Svatební obřad. Současný stav a proměny – Вoпросы исследования свадебных обычаев – The questions of the research of wedding customs – Probleme der Erforschung von Hochzeitsbräuchen. In: Lidová kultura a současnost, svazek 9 (Frolec, V., ed.), 22–30. Brno.

[336] SKUTIL, J., 1947: Moravské prehistorické výkopy a nálezy. Oddělení moravského pravěku Zemského musea 1937–1945, ČMMZ XXXIII – část I – rok 1946, 45–134. Brno.

[337] SKUTIL, J., 1948: Městské popraviště v Třebíči a jeho pozůstatky. In: I. ročenka musea a archivu v Třebíči, 77–80. Třebíč.

[338] SLOVENSKO, 1975: Božena Filová a kolektív, Slovensko. Ľud – II. časť. Bratislava.

[339] SMETÁNKA, Z., 1992, 2004: Legenda o Ostojovi. Archeologie obyčejného života v raně středověkých Čechách. Praha.

[340] SOMMER, P., 1997: Der Grundstein der Rundkirche von Levý Hradec – Základní kámen levohradecké rotundy. In: Život v archeologii středověku, 586–595. Praha.

[341] SOMMER, P., 2001: Začátky křesťanství v Čechách. Kapitoly z dějin raně středověké duchovní kultury. Praha.

[342] SOUKUP, V., 2004: Dějiny antropologie. (Encyklopedický přehled dějin fyzické antropologie, paleoantropologie, sociální a kulturní antropologie) – History of Antropology. Praha.

[343] SPIELWELTEN, 1998: Spielwelten der Kunst. Kunstkammerspiele. Herausgegeben von Wilfried Seipel. Eine Ausstellung des Kunsthistorischen Museums Wien, 21. Mai bis 2. August 1998. Wien.

[344] SPUNAR, P., 1987: Kultura českého středověku. Praha.

[345] SPUNAR, P., 2002: Spisovatelé – vzdělanci – básníci. In: Člověk českého středověku (Šmahel, F.–Nodl, M., edd.), 285–308. Praha.

[346] SPUNAR, P. A KOL. (Bláhová, M.–Černý, J.–Kejř, J.–Molnár, A.–Smetánka, Z.–Spunar, P.–Stejskal, K.–Tretera, J. R.–Vidmanová, A.) 1995: Kultura středověku. Praha.

[347] STAŠŠÍKOVÁ-ŠTUKOVSKÁ, D., 1993: Výklenkové hroby – Nischengräber. In: Kultové a sociálne aspekty pohrebného rítu od najstarších čias po súčasnosť (Krekovič, E., ed.), 37–42. Bratislava.

[348] STLOUKAL, M.–VYHNÁNEK, L., 1976: Slované z velkomoravských Mikulčic. S archeologickým úvodem Josefa Poulíka – Cлaвяне из великомoравских Микульчиц (Микульчицкие Валы с VI-го по X-ое стол. (археологический обзор) – Slawen aus dem grossmährischen Mikulčice. Der Burgwall Mikulčice vom 6. bis zum 10. Jahrhundert (Archäologisches Vorwort). Praha.

[349] STŘEDOVĚKÁ MĚSTA, 2009: Středověká města na Moravě a v sousedních zemích (Futák, P.–Plaček, M.–Vařeka, P., edd.). Ostrava–Hodonín.

[350] STŘEDOVĚKÉ SKLO, 1994: Středověké sklo v zemích Koruny České – Mittelalterliches Glas aus den Ländern der Böhmischen Krone. Katalog výstavy (Černá, E.,ed.). Most.

[351] STŘEDOVĚKÝ ČLOVĚK, 2003: Středověký člověk a jeho svět (Le Goff, J., ed.). Praha (ital. orig. L'uomo medievale. Roma–Bari 1996; 1. české vyd. 1999).

[352] SVÁTEK, J., 2004: Dějiny poprav a katů v Čechách. Praha (oba publikované texty poznamenané dobou vzniku vycházely v letech 1885–1887 v časopise Lumír).

[353] SVATOŠ, M., 2002: Vzdělanec – učenec – profesor. In: Člověk českého středověku (Šmahel, F.–Nodl, M., edd.), 270–284. Praha.

[354] SVĚT ŽIVÝCH A SVĚT MRTVÝCH, 2001: Svět živých a svět mrtvých. Soubor studií interdisciplinární pracovní skupiny Náboženské směry v Asii/Religious trends in Asia (Obuchová, Ľ., ed.). Praha.

[355] ŠIKULOVÁ, V., 1958: Moravská pohřebiště z mladší doby hradištní – Mährische Gräberfelder der jüngeren Burgwallperiode, Pravěk východní Moravy I, 88–162.

[356] ŠIROKÝ, R., 2000: Pitná, užitková a odpadní voda v českých městech ve středověku a raném novověku. Stav a perspektivy archeologického poznání – Wasserversorgung und Wasserentsorgung in den böhmischen Städten des Mittelalters und der frühen Neuzeit Stand und Perspektiven der archäologischen Forschung, PA XCI, 345–410.

[357] ŠLANCAROVÁ, V., 2001: Přátelské prsteny vrcholného středověku, rkp. nepubl. seminární práce na ÚAM FF MU v Brně, vedoucí práce prof. PhDr. Z. Měřínský, CSc. Brno.

[358] ŠLANCAROVÁ, V., 2003: Středověké prsteny ze sbírek jihomoravských muzeí a institucí, rkp. nepubl. seminární práce na ÚAM FF MU v Brně, vedoucí práce prof. PhDr. Z. Měřínský, CSc. Brno 2003.

[359] ŠLANCAROVÁ, V., 2006: Středověké prsteny z Brna – Mittelalterliche Fingerringe aus Brünn, BMD XIX, 57–75.

[360] ŠLANCAROVÁ, V., 2008: Nálezy středověkých prstenů z jižní Moravy – Funde mittelalterlicher Ringe aus Südmähren, AH 33, 559–566.

[361] ŠLANCAROVÁ, V., 2010: Fede Rings from Rokštejn Castle – Přátelské prsteny z Rokštejna. In: Zaměřeno na středověk. Zdeňkovi Měřínskému k 60. narozeninám, 448–454, 811–812. Praha.

[362] ŠMAHEL, F., 1990: Archeologické doklady středověké duchovní kultury – Archäologische Belege der mittelalterlichen Geisteskultur, AH 15, 295–310.

[363] ŠMAHEL, F., 1995: Husitská revoluce I–IV. Praha (1. vyd 1993).

[364] ŠMAHEL, F., 2002: "Lidé na okraji" pozdně středověké společnosti. In: Člověk českého středověku (Šmahel, F.– Nodl, M., edd.), 460–481. Praha.

[365] ŠMELHAUS, V., 1980: Kapitoly z dějin zemědělství a lesnictví. Praha.

[366] TEMPÍR, Z., 1985: Rozšíření a pěstování zemědělských polních plodin v Čechách v 6.–13. století – Die Verbreitung und der Anbau der Feldfrüchte in Böhmen im 6.–13. Jahrhundert. In: Vznik a počátky českého státu. Referáty z konference Libice 1981, SbNM A XXXIX, 217–220.

[367] TŘEŠTÍK, D., 1992: Václav a Berengar. Politické pozadí postřižin sv. Václava – Wenzel und Berengar. Die politischen Hintergründe der Haarschur des Hl. Wenzel im Jahre 915, ČČH 90, 641–661.

[368] TURČAN, V., 1993: K funkcii vody v pohrebnom rituáli včasnostredovekých Slovanov – Zur Funktion des Wassers im Grabritus bei den frühmittelalterlichen Slawen. In: Kultové a sociálne aspekty pohrebného rítu od najstarších čias po súčasnosť (Krekovič, E., ed.), 55–58. Bratislava.

[369] TURNBULL, S., 2008: Hrady Řádu německých rytířů. Cihlové hrady v Prusku 1230–1466. Fortifikace. Praha (angl. orig. Crusader Castles of the Teutonic Knights (1). The red – brick castles of Prussia 1230–1466. Fortress 11. Botley–Oxford 2003).

[370] TURNBULL, S., 2010: Hrady Řádu německých rytířů 2. Kamenné hrady v Lotyšsku a Estonsku 1185–1560. Praha (angl. orig. Crusader Castles of the Teutonic Knights (2). The stone castles of Latvia and Estonia 1185–1560. Botley–Oxford 2004).

[371] UNGER, J. A KOL., 1980: Pohořelice – Klášterka. Pravěké sídliště, slovanská osada a zaniklá středověká ves – Pohořelice – Klášterka. Prähistorische Siedlung, slawische Niederlassung und mittelalterliche Dorfwüstung. Studie Archeologického ústavu Brno VIII/1980, sv. 2. Praha.

[372] UNGER, J. A KOL., 1984: Středověké votivní předměty z Mušova (výzkum 1977–1979), Sbírky Regionálního muzea v Mikulově. Mikulov, Regionální muzeum a OV SAK ČSSR v Břeclavi.

[373] UNGER, J. A KOL., 1985: Hmotná kultura středověké šlechty v archeologických pramenech na Moravě – Die materielle Kultur des mährischen Adels in archäologischen Quellen, AH 10, 323–329.

[374] UNGER, J. A KOL., 1987: Zum Stand der Hausberg – (Motten) – Forschung in Südmähren, Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 3, 1987, 85–106.

[375] UNGER, J. A KOL., 1992: Slovo archeologie k počátkům církevní architektury na jižní Moravě, okres Břeclav – Das Wort der Archäologie zu Anfängen der kirchlichen Architektur in Südmähren im Bezirk Lundenburg – Вклад археологии в зарю церковной архитектуры Южной Моравии. Район Бржецлав, JM 28, sv. 31, 7–36.

[376] UNGER, J. A KOL., 1993: Přínos archeologických výzkumů k dějinám církevní architektury na jižní Moravě – Beitrag archäologischer Forschungen zur Geschichte kirchlicher Architektur in Südmähren. Bezirk Göding, JM 29, sv. 32, 65–84.

[377] UNGER, J. A KOL., 1994: Archeologický výzkum církevní architektury v jižní části okresu Brno-venkov – Archäologische Untersuchungen kirchlicher Architektur im südlichen Teil des Bezirks Brno – Umgebung, JM 30, sv. 33, 25–33.

[378] UNGER, J. A KOL., 2000: Pohřební ritus městského obyvatelstva 13. až 18. století v archeologických pramenech Moravy a Slezska – Der Grabritus der städtischen Bevölkerung im 13. bis 18. Jh. in archäologischen Quellen Mährens und Schlesiens, AH 25, 335–356.

[379] UNGER, J. A KOL., 2002: Pohřební ritus a zacházení s těly zemřelých v českých zemích (s analogiemi i jinde v Evropě) v 1. až 16. století. In: Jaroslav Malina editor, Panoráma biologické a sociokulturní antropologie. Modulové učební texty pro studenty antropologie a "příbuzných" oborů 9. Brno.

[380] UNGER, J. A KOL., 2007: Pohřební ritus a proměny chápání cesty dítěte na druhý svět v prvním a druhém tisíciletí, ŠZ AÚ SAV 42, 211–220. Nitra.

[381] UNGER, J.–HAŠEK, V., 2007: Motten und Hausberge des 13. und 15. Jahrhunderts in Süd- und Mittelmähren, Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 23, 263–275.

[382] VACHŮT, P., 2008: Historie archeologických výzkumů raně středověkých pohřebišť na území Moravy a Slezska – Geschichte der archäologischen Grabungen frühmittelalterlicher Gräberfelder auf dem Gebiet Mährens und Schlesiens. In: Dissertationes archaeologiciae brunenses/pragensesque. Supplementum I. Moravskoslezská škola doktorských studií, Seminář 1 (Klápště, J.–Měřínský, Z., edd.), 175–186. Brno.

[383] VÁLKA, J., 1991: Dějiny Moravy. Díl 1. Středověká Morava – Geschichte Mährens. Teil 1. Mittelalterliches Mähren. Vlastivěda moravská. Země a lid, NŘ, sv. 5. Brno.

[384] VANÍČEK, V., 2000: Velké dějiny zemí Koruny české, svazek II, 1197–1250, Praha–Litomyšl.

[385] VANÍČEK, V., 2002: Velké dějiny zemí Koruny české, svazek III. 1250–1310. Praha–Litomyšl.

[386] VE STOPÁCH, 2002: Ve stopách sv. Benedikta. Sborník příspěvků z konference Středověké kláštery v zemích Koruny české konané ve dnech 24.–25. května 2001 v Třebíči (Jan, L.–Obšusta, P., edd.). Disputationes Moravicae 3. Brno.

[387] VELÍMSKÝ, T., 1998: K nálezům středověkých poutních odznaků v českých zemích – Zu den Funden der mittelalterlichen Pilgerzeichen aus den böhmischen Ländern, AH 23, 435–455.

[388] VERBÍK, A., 1981: Středověké město. In: Uherské Hradiště, dějiny města, 81–124. Brno.

[389] VERDON, J., 2003: Volný čas ve středověku. Praha (francouzský orig. Les loisirs au Moyen Âge. Paris 1980, 1996).

[390] VESELÁ, P., 2003: Nálezy akvamanilií v Brně, rkp. nepubl. seminární práce na ÚAM FF MU v Brně, vedoucí práce prof. PhDr. Z. Měřínský, CSc. Brno.

[391] VOJTEK, J.–VOJTKOVÁ, V., 1988: Intestinal parasites of the medieval inhabitants of the Brno city, Scripta Facultatis Naturalium Universitatis Purkynianae Brunensis 18/2 (Biologia), 73–74.

[392] WAGNER, E., 2006: Středověk. Doba předhusitská a husitská. Text Miroslav Mudra. Obrazy mezi kapitolami Miroslav Hrdina. Praha.

[393] WALDSTEIN-WARTENBERG, B., 1988, 2008: Die Vasallen Christi. Kulturgeschichte des Johaniterordens im Mittelalter. Wien–Köln–Graz (český překlad Řád johanitů ve středověku. Kulturní dějiny řádu. Praha 2008).

[394] WALLISOVÁ, M., 1998: První etapa výzkumu židovského hřbitova na Novém městě pražském. Předběžná zpráva, Archaeologia Pragensia 14, 141–148.

[395] WOLF, D. H., 2006: Internationales Templerlexikon. Salzburg (1. Aufl. Innsbruck 2003).

[396] WOLLMAN, F., 1920: Vampyrické pověsti z oblasti středoevropské, Národopisný věstník českoslovanský XIV, č. 1, 1–16.

[397] WOLLMAN, F., 1921: Vampyrické pověsti z oblasti středoevropské, Národopisný věstník českoslovanský XV, č. 2, 1–57.

[398] WOLLMAN, F., 1923: Vampyrické pověsti z oblasti středoevropské, Národopisný věstník českoslovanský XVI, č. 1–2, 80–96, č. 3, 133–149.

[399] WOLLMAN, F., 1926: Vampyrické pověsti z oblasti středoevropské, Národopisný věstník českoslovanský XVIII, 133–161.

[400] ŽEMLIČKA, J., 1997: Čechy v době knížecí (1034–1198). Praha.

[401] ŽEMLIČKA, J., 2002: Počátky Čech královských. Proměna státu a společnosti. Praha.

[402] ŽENA, 2008: Žena v českých zemích od středověku do 20. století (Lenderová, M.–Kopičková, B.–Burešová, J.–Maur, E., edd.). Praha.