Pohřební ritus ve středověku a novověku ve světle archeologického a antropologického výzkumu

Název: Pohřební ritus ve středověku a novověku ve světle archeologického a antropologického výzkumu
Variantní název:
  • Burial rites in the Middle Ages and the modern age in the light of archaeological and anthropological research
  • Der Begräbnisritus im Mittelalter und der Neuzeit im Lichte der archäologischen und anthropologischen Forschung
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2010, roč. 35, č. 1-2, s. 111-120
Rozsah
111-120
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
 

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Abstrakt(y)
Příspěvek je zaměřen na bilanci stavu výzkumu středověkých a novověkých pohřebišť v Čechách. V úvodu jsou popsány počátky archeologického výzkumu pohřebního ritu středověkého a novověkého období, jeho vývoj a současný stav bádání. V další části jsou stručně představeny dosažené výsledky, preferované otázky a nedostatky aktuálního výzkumu. Zvláštní pozornost je věnována vztahu archeologie a antropologie, jejich vzájemné komunikaci a možnostem mezioborové spolupráce, stejně jako upozornění na nutnost kritického přístupu k výsledkům některých antropologických metod. V závěru jsou popisovány některé přístupy k výzkumu pohřebního ritu, zejména terénní antropologie a bioarcheologie.
This contribution sums up the state of research into mediaeval and modern-age burial grounds in Bohemia. The introductory part conveys the origins of archaeological research into the burial rites of the Middle Ages and the modern age, their development and the current state of research into them. The following section presents, in brief, the results of this research, the issues for discussion and the shortcomings of contemporary research. Special attention is devoted to the relationship between archaeology and anthropology, communication between them and the possibilities of interdisciplinary collaboration, as well as to highlighting the necessity for a critical approach to the results of certain anthropological methods. The final part describes some ways in which burial rite research may be addressed, especially in field anthropology and bio-archaeology.
Reference
[1] ANTROPOLOGIE, 1999: Antropologie. Příručka pro studium kostry (Stloukal, M., ed.). Praha.

[2] ARIÈS, P., 2000: /Dějiny smrti II – L'homme devant la mort. Praha.

[3] BARTOŠKOVÁ, A., 2003: Revizní analýza archeologické situace u rotundy sv. Petra a Pavla na Budči – Revisionsanalyse der archäologischen Situation bei der St.-Peter-und-Paul-Kirche in Budeč, PA XCIV, 183–218.

[4] BLAJEROVÁ, M., 1974: Antropologická charakteristika kosterných pozůstatků ze středověkého pohřebiště na Oškobrhu – Die anthropologische Charakteristik des Skelettmaterials vom mittelalterlichen Friedhof Oškobrh, PA LXV, 185–217.

[5] BLAJEROVÁ, M., 1974a: Kosterní pozůstatky ze středověkého pohřebiště na Oškobrhu. Praha.

[6] BLAŽKOVÁ–DUBSKÁ, G., 2005: Několik poznámek k archeologickému studiu novověkého pohřbívání v Čechách (Úvod ke studiu novověkých pohřebišť na Pražském hradě) – Einige Bemerkungen zum archäologischen Studium der neuzeitlichen Bestattungen in Böhmen (Einführung in das Studium der neuzeitlichen Gräberfelder auf der Prager Burg). In: Castrum Pragense. Pohřbívání na Pražském hradě a jeho předpolích. Díl I.1 (Tomková, K., ed.), 201–216. Praha.

[7] BRAVERMANNOVÁ, M.–LUTOVSKÝ, M., 2001: Hroby, hrobky a pohřebiště českých knížat a králů. Praha.

[8] BRŮŽEK, J., 2008: Současná česká paleodemografie: falešné naděje přílišného optimismu a nový reálný cíl – Contemporary Czech paleodemography: False hope, excessive optimism, and feasible new object, AR LX, 329–344.

[9] BRŮŽEK, J.–LIKOVSKÝ, J.–ČERNÝ, V., 2002: Současné metody biologické antropologie a jejich využití při hodnocení kostry přisuzované českému knížeti Spytihněvovi I. – Current research methods in biological anthropology and their application in the study of the skeleton attributed to the Bohemian Prince Spytihněv I, AR LIV, 439–456.

[10] BRŮŽEK J.–NOVOTNÝ V., 1999: Jak staří umírali staří Přemyslovci aneb Jak přesná je přesnost určení věku jedince podle kostry, Vesmír 78, 453–455.

[11] BUIKSTRA, J. E., 2006: A historical Introduction. In: Bioarchaeology. The Contextual Anylysis of Human Remains (Buikstra, J. E.–Beck, L. A., eds.), 7–25. Amsterdam ad.

[12] COX, M., 1996: Life and Death in Spitalfields. York.

[13] ČECH, P.–ČERNÝ, V., 1996: Nové možnosti studia pohřebního ritu na příkladu únětických hrobů z Konobrží, okr. Most – Neue Möglichkeiten zum Studium des Bestattungsritus am Beispiel der Aunjetitzer Gräber aus Konobrže, Bez. Most (NW-Böhmen), AR XLVIII, 35–59.

[14] ČERNÝ, V., 1995: Význam tafonomických procesů při studiu pohřebního ritu – Contribution of taphonomy to the study of burial rites, AR XLVII, 301–313.

[15] DĄBROWSKA, E., 1997: Liturgia śmierci a archeologia: Uwagi o wyborze miejsca pochowania, orientacji, ułożenia ciała i jego ubiorze w średniowiecznej Europie łacińskiej, Kwartalnik Historyczny 104, 3–14.

[16] DANIEL, CH., 1997: Death and Burial in Medieval England. London.

[17] DROZDOVÁ, E., 2005: Břeclav-Pohansko. Slovanští obyvatelé velkomoravského hradiska Pohansko u Břeclavi – Anthropological Study of Old Slavonic Inhabitants of Fortified Settlement Břeclav-Pohansko (Demographic and Anthropometric Study). Brno.

[18] DUDAY, H., 2009: The Archaeology of the Death. Lectures in Archaeothanatology. Oxford.

[19] DUDAY, H.–GUILLON, M., 2006: Understanding the circumstances of decoposition hen the body is sceletonized. In: Forensic Anthropology and Medicine. Complementary Sciences From Recovery to Cause of Death (Schmitt, A.–Cunha, E.–Pinheiro, J., eds.), 117–158. Totowa.

[20] EIBL, F., 2005: Zur Kenntnis altbayerischer älter- bis spätmittelalterlicher Bestattungen in und um Kirchen, Archäologische Arbeitsgemeinschaft Ostbayern/West- und Südböhmen 14, 223–245.

[21] GILCHRIST, R.–SLOANE, B., 2005: Requiem: The Medieval Monastic Cemetery in Britain. London.

[22] HOJDA, Z., 1995: Reprezentační výdaje a smrt. Barokní "pompa funebris" v Praze, Documenta Pragensia 12, 117–126.

[23] HRDLIČKA, L.–RICHTER, M., 1974: Slovanské a středověké osídlení Oškobrhu u Poděbrad – Die slawische und mittelalterliche Besiedlung auf dem Oškobrh bei Poděbrady, PA LXV, 111–184.

[24] HUNTER, J.–COX, M., 2005: Forensic Archaeology: Advances in Theory and Practice. London–New York.

[25] ILLI, M., 1992: Wohin die Toten Gingen. Begräbnis und Kirchhof in der vorindustriellen Stadt. Zürich.

[26] KLÁPŠTĚ, J., 1999: Příspěvek k poznávání úlohy mince v přemyslovských Čechách – Ein Beitrag zur archäologischen Erforschung der Rolle der Münzen im Přemyslidischen Böhmen, AR LI, 774–808.

[27] KLEPINGER, L. L., 2006: Fundamentals of Forensic Anthropology. Hoboken.

[28] KNUDSON, K. J.–STOJANOWSKI, C. M., 2008: New Directions in Bioarchaeology: Recent Contributions to the Study of Human Social Identities, Journal of Archaeological Research 16, 397–432. | DOI 10.1007/s10814-008-9024-4

[29] KRÁLÍKOVÁ, M., 2007: Pohřební ritus 16.–18. století na území střední Evropy. Brno.

[30] LARSEN, C. S., 1997: Bioarchaeology: Interpreting Behavior From the Human Skeleton. Cambridge.

[31] LARSEN, C. S., 2001: Bioarchaeology of Spanish Florida: The Impact of Colonialism. Gainesville.

[32] LARSEN, C. S., 2002: Bioarchaeology: The Lives and Lifestyles of Past People, Journal of Archaeological Research 10, 119–166. | DOI 10.1023/A:1015267705803

[33] MARETHOVÁ, B., 2008: Příspěvek k poznání raně středověkých pohřebišť (zvyk vkládání mincí do hrobů) – A contribution to the knowledge of early medieval cemeteries (coins in graves), Studia mediaevalia Pragensia 8, 7–44.

[34] MAŠKOVÁ, P., 2009: K obrazu středověkého pohřebiště – církevní normy a výpověď archeologických pramenů. In: Kościół w Monarchiach Przemyślidów i Piastów (Dobosz, J., ed.), 73–85. Poznań.

[35] MIKULEC, J., 2000: Barokní náboženská bratrstva v Čechách. Praha.

[36] NECHVÁTAL, B., 1999: Radomyšl. Raně středověké pohřebiště – Das frühmittelalterliche Gräberfeld in Radomyšl. Praha.

[37] OMELKA, M., 2003: Archeologický výzkum ve Šporkově ulici čp. 322/III. In: Výroční zpráva 2002. Státní památkový ústav v hlavním městě Praze, 100–106. Praha.

[38] OMELKA, M.–ŘEBOUNOVÁ, O., 2008: Soubor korálků ze zaniklého hřbitova při kostelu sv. Jana v Oboře (Praha – Malá Strana) – A collection of beads from the defunct cemetery at the Church of St. John the Baptist in Obora, Prague – Malá Strana, Archeologie ve středních Čechách 12, 887–961.

[39] OMELKA, M.–ŘEBOUNOVÁ, O.–ŠLANCAROVÁ, V., 2009: Soubor křížků ze zaniklého hřbitova při kostelu sv. Jana v Oboře (Praha – Malá Strana) – A collection of crosses from the defunct cemetery at the church of St. John in Obora, Prague – Lesser Town (Praha – Malá Strana), Archeologie ve středních Čechách 13, 1001–1083.

[40] PRŮCHOVÁ, E.–CHROUSTOVSKÝ, L., 2009: Vícečetný pohřeb ze starší doby bronzové z Velkých Přílep. Příspěvek ke studiu tafonomie, vzniku a účelu pohřebního komplexu – Sépulture multiple de l'Age de bronze ancien a Velké Přílepy (Boheme centrale). Contribution a l'étude de la taphonomie, de l'origine etde la raison d'un complexe funéraire, AR LXI, 77–100.

[41] RAKITA, G. F. M., 2006: Hemenway, Hrdlička and Hawikku: A Historical Perspective on Bioarchaeological Research in the American Southwest. In: Bioarchaeology. The Contextual Anylysis of Human Remains (Buikstra, J. E.–Beck, L. A, eds.), 95–111. Amsterdam ad.

[42] REEVE, J.–ADAMS, M., 1993: The Spitalfields Project. Volume 1 – The archaeology. Across the Styx. York.

[43] SCHMIDT, V., 1897: O zaniklých osadách Čejkách a Malkovu v Mladoboleslavsku, Památky archaeologické a místopisné XVII, 719–726.

[44] ŠKABRADA, J.–SMETÁNKA, Z., 1994: Archeologie a výzkum středověkého kostela – Archaeology and research of medieval churches. In: Hodnoty a funkce venkovských kostelů v urbanizované krajině (Vošahlík, A., ed.), 49–54. Praha.

[45] SLÁDEK, V.–GALETA, P.–SOSNA, D.–ČECHURA, M., 2008: Metody terénní antropologie kosterních nálezů: hřbitov u kostela sv. Ducha ve Všerubech – Methods of field anthropology and documentation of skeleton finds: a case study of the cemetery of the Church of the Holy Ghost at Všeruby. In: Počítačová podpora v archeologii 2, 217–236. Brno–Praha–Plzeň.

[46] ŠOLLE, M., 1990: Rotunda sv. Petra a Pavla na Budči – Die Rotunde der hl. Peter und Paul auf Budeč, PA LXXXI, 140–207.

[47] ŠOLLE, M., 1991: Kostel P. Marie na Budči (okr. Kladno). Podle archeologického výzkumu v letech 1975–1980 – Die Kirche der Jungfrau Maria in Budeč (Bez. Kladno. Archäologische Forschung in den Jahren 1975–1980, PA LXXXII, 231–265.

[48] TŘEŠTÍK, D., 1983: Nejstarší Přemyslovci ve světle přírodovědeckého a historického zkoumání – Die ältesten Přemysliden im Lichte der naturwissenschaftlichen und historischen Forschung, ČsČH 31, 233–255.

[49] TŘEŠTÍK, D., 1984: O novém výkladu chronologie nejstarších Přemyslovců, ČsČH 32, 416–423.

[50] UNGER, J., 2002: Pohřební ritus a zacházení s těly zemřelých v českých zemích (s analogiemi i jinde v Evropě) v 1.–16. století. Brno.

[51] UNGER, J., 2008: Archeologie církevních památek na Moravě a ve Slezsku. Opava.

[52] UNGER, J. A KOL., 1980: Pohořelice-Klášterka. Pravěké sídliště, slovanská osada a zaniklá středověká ves – Pohořelice-Klášterka. Prähistorische Siedlung, slawische Niederlassung und mittelalterliche Dorfwüstung. Brno.

[53] VLČEK, E., 1974: Čáslavská kalva. Pravděpodobný pozůstatek Jana Žižky z Trocnova. Čáslav.

[54] VLČEK, E., 1968: Čáslavská kalva. Zpráva o novém prozkoumání tzv. čáslavského nálezu – Die Časlauer Kalva – Bericht über die neuen Untersuchungen des sog. Časlauer Fundes, PA LIX, 249–266, 271–272.

[55] VLČEK, E., 1982: Nejstarší Přemyslovci ve světle antropologicko lékařského průzkumu. Praha.

[56] VLČEK, E., 1984: Příspěvek antropologickolékařského výzkumu k chronologii nejstarších Přemyslovců, ČsČH 32, 391–415.

[57] VLČEK, E., 1997: Fyzické osobnosti českých panovníků I. Nejstarší Přemyslovci. Praha.

[58] VLČEK, E., 1999: Fyzické osobnosti českých panovníků II. Čeští králové 1: Atlas kosterních pozůstatků českých králů přemyslovské a lucemburské dynastie s podrobným komentářem a historickými poznámkami. Praha.

[59] VLČEK, E., 2000: Fyzické osobnosti českých panovníků III. Čeští králové 2: Atlas kosterních pozůstatků Ladislava Pohrobka, Jiřího z Poděbrad a Habsburků pohřbených v Praze, s podrobným komentářem a historickými poznámkami. Praha.

[60] WHITE, T. D.–FOLKENS, P. A., 1999: Human Osteology. San Diego ad.